Jsem aktuálně na táboře jako vedoucí. Máme tu desetiletého klučinu, který skoro vůbec nekomunikuje s ostatními dětmi. Jsme tu s turistickým kroužkem, takže děti se znají z průběhu celého roku. Klučík chodí na kroužek v jiný den, tak nevím, jak se projevuje jindy.
Nevypadá nijak tichý nebo zakřiklý, ale dětem se vyhýbá. Mluví tu se sourozencem a s vedoucími. Dětem odpoví, ale nijak kontakt nevyhledává.
Jakou máte zkušenost třeba i od sebe a od vašich dětí. Zkoušet ho nějak zapojit, nebo ho nechat? Co myslíte, může si to i takto užít a vrátit se spokojený?
Co ho zkusit vzít stranou a zeptat se ho, jestli se cítí v pohodě, jestli nepotřebuje pomoct. Možná se takhle chová vždy a je spokojený, nebo jen neví, jak se zapojit víc.
Starší dcera je introvert, když má kolem sebe svoje kamarádky, tak je OK, ale v novém kolektivu se zapojuje špatně. V září nastoupila na gympl a od učitelky vím, že si na seznamováku i poplakala, že má strach, že si nenajde kamarádky. Učitelka ji asi nasměrovala a zapojila, našla si svoje kamarádky a do školy chodí ráda.
@konidana to se chováme stejně.
@betelgeuzz je tu počtvrté. Loni ještě mluvil s několika dětmi.
Spíš chodí za námi a tlačí nám do hlavy různá moudra.
A nebude to už puberta? Všechno je trapný, pro malý děcka a on to dělat nebude? Radši jde za dospělýma, kde se cítí víc dospěle.
Tak to vezměte jak to je, netlačte na něj, a ten sociální kontakt mu poskytněte vy, když o něj stojí. Některé děti víc tíhnou k dospělým, taky mám doma takový případ.
@betelgeuzz hry ho baví, do všeho jde s chutí. Jemu vadí jen děti.
Já jako dítě až do pokročilejší puberty vrstevníky vyloženě nevyhledávala, neuměla jsem je oslovit, navázat kontakt. Vždy jsem čekala na interakci ze strany ostatních (pravda, někdy se člověk načekal a někomu jsem možná mohla připadat divná-já tak sama sobě připadala, že jsem "jiná" a možná jsem se tím vědomě/nevědomky stahovala ještě víc do sebe). Zlom přišel de facto až v rané dospělosti. Prostě jsem byla introvert jak poleno. Mě teda právě ani nebavily ty hry. na sport a především kolektivni sporty jsem byla totálně levá a hodně dětí se stmelovalo právě skrz ty hry, takže double outsider).
Taky jsem se na táborech nebo v kolektivu moc nebavila s dětmi. Raději jsem seděla a koukala na ně, nebo se klidně účastnila her apod., ale nebyla jsem to dítě co aktivně vyhledává kolektiv. Například si pamatuji, že diskotéky na táboře nebo ve škole byly pro mne utrpení. Já chtěla jen sedět a koukat. Všichni za mnou chodili proč nejdu tancovat. Ale kdybych chtěla, tak jdu 🙂. Na tábor tenkrát dovezli skákací hrad a já tam nechtěla, jen jsem se opět chtěla dívat. Když mě tam vedoucí donutila jít, tak jsem byla naštvaná a nebavilo mě to.
Klučiny bych se zeptala, jestli nechce jít nebo si s ním promluvila jestli je vše v pohodě. Ale nechala bych ho jinak být. 🙂
@ninive211 on nereaguje ani na interakci dětí. Prohodí pár slov a odchází.
Někde sedí sám a buď si čte, nebo vyřezává.
Každý je nějaký a jestli se takhle maličký projevuje je tčeba mu nechat prostor. Všichni ho potřebujeme <3
normálně ho nechte žít... ať si to tráví jak sám potřebuje, prostě je mu takhle ok no
@holkaokomodra nevím, jak moc OK. Dneska si stěžoval, že už by jel domů, že to je opravdu nuda.
Pro mě jako pro introverta bylo nejtěžší právě to, když mi někdo dával najevo, že chtít být sama a nezapojovat se není normální a měla bych se změnit. Určitě je u takového dítěte dobré pohlídat si, jestli nejde třeba o šikanu, ale podle popisu mi připadá spíš jako samotář, který je takto spokojený. Možná bych se ho zkusila zeptat, jestli na tábor chtěl jet on, nebo to chtěli rodiče, případně, co by rád dělal, aby to nuda nebyla...
@urtica na tábor chtěl sám. Aktuálně tvrdí, že by chtěl hrát zajímavější hry a víc her. Patří mezi nejstarší děti, tak to i chápu.
jj tak to je taky zpětná vazba no, to zas nemusí byt úplně introvertni, ale znudenej, holt to musi chlapec nějak přežít no
@holkaokomodra spíš mu vadí, že tam nikoho k sobě nemá. Děti mu neubližují, ale nekomunikují s ním.
Jsme na táboře už poněkolikáté a rok od roku je uzavřenější.
jasny, to chápu, ono se nezridka kdy stava, ze mame na tabore dítě, kde ta napln a program proste není vůbec pro nej, a nenadelas nic... vlastne je fajn, ze to resi vyrezavanim nekde bokem nez, ze by vam uplne narusoval program, příště uz treba vyhodnoti, že jet nechce, ale ty s tím malo co zmůžeš, taková je holt prace se skupinou, muze se najit jedinec, kterymu se radoby nezavdecis, nezapadne nebo mu neco nesedne, ja to nejak nelamu pres koleno, proste pokud ta dana osubka nenarusuje zabavu ostatnim, tak at se ji pro me za me neúčastní, v klidu to toleruji... jina situace by byla ve chvili, kdy by mi strhaval k necinnosti i ostatni, tam bych asi byla za tu zlou, protože na tabor jsme jeli za nejakym ucelem a ne mit otraveny xichty v koute a kazit zabavu ostatnim 😊
Je proste takovej, tak ho nechte v klidku... Nejste tam od toho, abyste ho menili nebo vychovavali. Introverti takovi jsou
@tinaprofi nikdo ho nechce měnit ani vychovávat. Jen bych ráda, kdyby byl aspoň trochu spokojený.
Trochu podobné jako já na skautu. Ale tam jsem se bavila nejdřív se staršíma a pak s mladšíma a šlo to. A nejsem úplně introvert, jen jsem často byla "ta divná", jiná. Částečně i tím, že jsem nevěděla jak dobře komunikovat, částečně jsem nadneseně řečeno se svými zájmy předběhla dobu (fantasy tehdy moc nefrčelo). Kamarády jsem tam měla, ale mezi vrstevníky nebyl nikdo s kým bych si rozuměla a dost mě to trápilo. Třeba je v tom něco podobného?
Chovala bych se k němu úplně stejně jako k ostatním. Zapojovat, ale ne na sílu, ne moc. A ano, může si to užít, i když se s nikým nebaví, já jsem stejná🙂