Dobrý večer,je to pro mě hrozně stresující a pro některé z vás nepochopitelné. Dnes starší dcera odjela na tábor na 9 dní a já už teď jsem úplně hotová a brečím. Je to poprvé co jsme takhle odloučené. Přiznám se asi ti nesu hůř než ona ,, zatím ". Mám doma ještě menší dítě.
Co dělat,aby jsem se nezbláznila? Dokonce spím i s její dekou a plyšovým medvídkem.
Děkuji za vaše odpovědi.
Dnes jsme si museli na tábor pro dceru protože je nemocná, měla tam být 14 dní. Nechtěj vidět to jak byla nešťastná, že musí jet domů. Tak si představuj jak je tam spokojená a jak se dobře baví. Děti potřebují na chvíli svobodu a postarat se sami o sebe.
Nám tábor po 6 letech zkrachoval a to slzavé údolí, když se syn dověděl, že na tábor nejede fakt nechceš.. Určitě si to skvěle užívá, poznává zas úplně nové věci a ty si odpočiň, pokud to prcek dovolí.
Já vím ... A ze ♥️ ji to přeji. Já takové zážitky z dětství bohužel nemám. Miluju ji . V hlavě se mi točí milion a jeden špatný scénář. Nedokážu ani být s manželem. Nemám náladu na nic. Jsem u menší ratolesti a myslím ,že celých 8 dní spím v dětském pokojíku a pak také. 😓😓
@kamino Dovolí zase tak malá není. Už je to parťák (parťačka). 🙂
Tedy a co na to manžel? To malá nebyla nikdy třeba ani na školce či škole v přírodě? Na soustředění? Vše je jednou poprvé, bude to o.k...
@kamino Ne nebyla. Chápe to a ví,že jsou pro mě vším a to samé mám od dětí stejný vztah. Chlap to bere 🙏🏼🙏🏼
A já budu asi divná, ale chápu tvé myšlenky. Sice našemu bude jen 2,5 roku, ale s manželem to máme tak, že ho nikde nedáváme. On je pro nás vším (o prvního syna jsme přišli a o to je to pro nás horší). Ja jsem byla na táboře a ač to tam bylo fajn, jsem odmala rodinný typ a těšila jsem se domů. Každé dítě je jiné. Ale ty se zaměstnej, neodháněj muže (on za to nemůže) a buď aj s ním. Udělejte program, ať máš jiné myšlenky. Ono to uteče ☺️
Když jela dcera poprvé na tábor, tak jsem taky nečekala že z toho budu tak hotová. A nebylo to poprvé kdy byla pryč, jen tentokrát to bylo bez dohledu kohokoliv z rodiny. Tábor měl vlastní FB skupinu a dost mi pomohlo když jsem ji viděla na fotkách, jak se má. Nemáte podobnou možnost?
@martulka88 Není to tak,že bych ho odháněla ale mám potřebu být s mladší ta mi připomíná tu starší.
@pribylovapetra Bohužel nemáme tu možnost. Dávají fotky až po ukončení táborů ale domluvila jsem se s vedoucí, že mě bude každý den psát SMS .
Tak ja jsem asi nejhorsi matka teto diskuze, ale kdyz se za detmi zabouchnou dvere autobusu, skacu dva metry vysoko😀 Ted jsem si prodlouzila mladi dalsim prckem, ale predtim jsem mela na cely tyden rozplanovane aktivity, s kamaradkami, s manzelem a uzili jsme si to vsichni.
@irmamala Nejsi 🙂 Prcek jezdil na tábory od 5 let a na víkendové přespávačky do mateřského centra od 4.. Hlídací babičky nejsou, tak trénink na odloučení byl tento - od mala jsem ho i díky své profesi tahala všude, byl a je jak se říká všudezdejší, tak to bylo v klidu. Jsem starší ročník, my jezdili od první třídy na 3 týdny na tábory a jediná spojnice s rodinou byly dopisy, které většinou ani nedorazily 🙂 A za mě platí heslo Žádné zprávy, dobré zprávy. Kdyby se něco dělo, tak zavolají 🙂
@nat
Já jsem prostě mateřský typ. Mám prostě úzký vztah s dětmi. Jsem ráda když jsme spolu. Vyhovuje nám to. Užívám si čas a chvilky s nima.Az odrostou a už mě nebudou potřebovat tak to bude jiné.
No, na jednu stranu mi přijde "praštěné", že spíš s její dekou a medvědem. 😄 Ale já jsem introvert, který prostě potřebuje i čas o samotě. Na druhou stranu se mi nedávno fakt hodně stýskalo i po manželovi, a to byl jenom v práci. 🙈😂
Ale teď vážně - je dobře, že i když jsi na děti hodně fixovaná, že jsi ji vypustila do světa i bez tebe ❤️
@emillyhk Přála si to tak ji nebudu držet v železech. Ano spím. Připomíná mi jí to.♥️
Pro mě jsou tábory dětí taky hrozně smutná záležitost, nejsem na tom teda tak hrozně jako ty, ale smutná jsem. Byla bych radši, kdybych měla všechny doma. Ale nemůžu svoje děti o ten zážitek připravit, když si přejí ho zažít. Prostě to přežiju, no. Vždy se divím, jak 90 % rodičů po odjezdu autobusu křepčí štěstím, že se na týden zbavili dětí a před příjdezdem se pak hlasitě litujou, jak rychle to uteklo, a že by se jich rádi zbavili aspoň na měsíc. Nechápu.
@gruyerre tak to jsem přesně já s manželem 🙂 ti, kteří se při odjezdu autobusu radují a při návratu "litují" že tábor netrvá déle ... děti jezdí na tábor od 5-ti let ... a je to vždy našich nejhezčích 14 dní v roce ... a narovinu to říkáme i dětem, že mi si potřebujeme odpočinout od nich a oni od nás ...
Já teda svoje děti miluju nade vše, nic tu lásku nemůže prebít, nejraději jsem s nima,šťastná jsem když ony jsou stststne. S tím,ale souvisí,ze pokud budou spokojene kdekoli beze mě,tak jsem rada,ze si to užívají,těším se až přijedou,ale jsem naprosto v pohodě. Mateřská laska je o tom nechat děti vyletet z hnízda když jsou na to připravené.
já jsem při odjezdu svých dětí loni ( a to jim bylo 14 a 11) brečela tak, že to nešlo zastavit. Odjížděli z nádraží vlakem s ostatními dětmi, všichni rodiče jásali a já nemohla zastavit vodopád slz, tak jsem si taky přpadala jako magor. Kdybych věděla, že tam jsou šťastné, tak to neřeším, ale bylo to blbý.
Nech ji zažívat nové věci bez tebe za zadkem.
Mám s dětmi taky úzký vztah, ale i tak jsem ráda, když si od nich můžu na pár dní odpočinout. A oni aspoň získají nové zážitky.
Jenze az odroste a nebude Vas potrebovat a vy nebudete mit vybudovany zadny svuj osobni zivot, tak Vam z toho chrupne. Za me je dulezite pestovat konicky a udrzovat pratelstvi i mimo deti.
Letos to jsou prvni prazdniny, kdy je dcera vice pryc, nez doma a nesu to tezce. Chapu, pro ni je to prinos, bude mit zazitky a vzpominky, ale smutnim, kdyz neni doma. Takze chapu Te, ale oni potrebuji poznat i jine veci a jine lidi 😊
Pro mě to bylo asi nejhorší v zimě to bylo taky 9 dní a taky skrz to že mi neměl kdo pomáhat s mladší dcerou. Teď už je lepší že má tablet a můžeme si napsat. To ale na táboře možná nepůjde ale mohli byste mít nějaké fotky ne? Příští rok dost možná pojede na 3 týdny a to bude hodně dlouhé ale možná část nebudu doma mě asi více děsí být doma v tom horku přes to léto pracuju z domu a ještě jen trochu takže můžu kdekoliv.
Naprosto ti rozumím. Nemám problém se vzdálit od dětí, od 2 let byly oba tak na 2 noci u babiček. Předloni syn poprvé na škole v přírodě, ale to v pondělí odjel a v pátek se vrátil, děsně to uteklo. Paní učitelka denně psala, posílala fotky, letos jeli už potřetí.
Letos je podruhé 2 týdny na Skautském táboře, zprávy moc nemáme, došel pohled. My s manželem jezdili na tábory taky, já je milovala celou základku. Jen v první třídě mi bylo smutno. Nemáme často hlídání od rodiny, bydlí daleko, trávím s dětmi dost času, zvlášť o prázdninách a užíváme si to. Dochází mi, jak ten čas letí a oni rostou. A i letos mi moc chybí, když je na táboře, až mě to překvapuje. Ale negativní myšlenky se snažím zahnat. On je od mala extrémně společenský, miluje pohyb, přírodu, tak vím, že si to užívá jako kdysi já. Drž se, za chvilku ji máš zpět. Já si užívám i čas bez dětí, ale nejsem zvyklá být bez nich dlouho, jsme dost spolu. A dělám si srandu, že jsem typický adept na syndrom prázdného hnízda jednou.
Naše mala travila loňské prazfniny skoro cele u babicky a letos tam je uz zas tyden 🙈 jsem takova ze sr ji snazim venovat a uzivat na plno kdyz je semnou a zrovna vcera mi volala stastna ze ma dpoustu novych veci a co vsechno maji v planu ❤️ chybi mi a to moc ale videt jak je stastna a kord kdyz ja sem letosni leto uplne nemozna (cti tehotna🤣) tak me to uklidnuje ❤️ pokazde kdyz prijede tak ma vetsi privitani a pokazde nejaky darecek (me spatne svedomi ze sem s ni nebyla😬) 😅 tet je na ceste kocarek pro panenky aby mela podobny jako bude mit braska 💙 miluju to vitani, radost ze nas vidi a vypraveni zazitku ☺️ jsem na ni pokazde strasne moc pysna ❤️
Starší syn 8let jel na 3 týdny. Už jen týden před námi. Stýská se mi, ale vím že se mu tam líbí. Bombarduji ho pohledy a dopisy. Mobily mít nesmí. Jezdí takhle už 3rokem a vždycky mě přijede o něco "dospelejsi" dítě než odjelo. Ufff
Zkus si představit, jak je tam spoko, že si to užívá a má skvělý prázdniny. Tohle k dětství bytostně patří, moc to dětem pomáhá - mohou být samostatné, rozhodovat se samy, navázat nová přátelství, mít zážitky, na který se nezpomíná. Věnuj se menšímu, užívej si pocit, že má míň starostí, dejte si dny jen pro sebe, pro patrnera. Až to bude pro tebe podruhé, potřetí, začneš se na to těšit - chápu, že je to poprvé. Jen ji pusť do světa🙂)))))))