Zdravím všechny. Už několik měsíců se zabývám svým rozporuplným dilematem. Bydlím s dětmi u partnera (nemanžela) v jeho domě na vsi. Sama mám byt ve městě, kde pracuju a kam dojíždím denně (celkově najezdím denně 60 km tam a zpátky celkem ) . Řeším myšlenku, že mladší dítě je školkové a bude muset jít za dva roky do první třídy. Dcera chodí do školy v místě kde bydlí partner, není jeho, jen syn je partnera. Řeším tedy to, že se budu muset rozhodnout kam dát syna do první třídy. Vzhledem k tomu že s partnerem jsem měla dlouhodobé problémy, cítím se celkem oploštělá tak nějak obecně. Mám v místě kde partner bydlí, nepříznivé vztahy s jeho synem z prvního manželství a s jeho příbuzenstvem, které mě považuje trochu za černou ovci (neshody v názorech )....Pracuju klasicky 8 hodin denně. Mám tedy málo času na děti a na sebe, dojíždění mě unavuje. Dcera zůstává dlouho sama doma než se vrátím z práce. Na druhou stranu k partnerovi i přes značné rozkoly tíhnu a nechci se s ním rozejít. Když se budu stěhovat i s dětmi do svého bytu - budu přes týden většinu času sama s dětmi, ale budu to mít pohodlnější organizačně. Akorát domluva s partnerem kdy si vezme malého na hlídání....pokud budu chtít mít volno já bude to chvíli trvat než by si pro malého partner dojel. Dcera má v místě kde pracuju také svého tátu.
Nebo druhá možnost - zustat u partnera, ale dlouhodobě mě dojíždění odrovná, partner se nebude muset ničemu přizpůsobovat ale já všemu, tedy chci říct, že když si najdu třeba i práci v místě kde bydlí partner, abych měla tedy víc času na děti a na sebe a nemusela dojíždět, budu dělat všechny změny jen já, ale partner se nebude muset přizpůsobovat nijak.
Co zvolit? Toť dilema.
Zdraví Astra....
Já bych se zatím dočasně, na rok, zkusila odstěhovat do města. Pak uvidíte jak to půjde🙂
a už si to s partnerem řešila? Jak to vidí on?
Prestehuj se. U me by bylo dite vzdycky prednejsi, kor kdyz mas svuj byt? Stalou praci? Tak si docela vysmata...
@petulejan : Není nadšený, to víš. Ale řekla jsem mu, že se nechci rozejít, prostě k němu i přes problémy tíhnu (možná taky abych nebyla sama , což je sice asi nesprávný směr, ale samota mi vážně nesvědčí).....a řekla jsem mu, že chci aby za námi jezdil v týdnu, a my abychom k němu jezdili na víkend - de facto nějak řeším to, že nechci jezdit tak pozdě domu, vidět děti tak pozdě až přijedu z práce 25 km a ranní vstávání buď posunout nebo si zkrátka nějak ulevit - partner řekl i když nerad, že jezdit za námi bude. On to má taky složité v tom, že je zemědělec a je pro něj důležité aby byl brzy na místě práce, na polích, blízko od domova, kde je má, ale já zas nevím, jestli se mám dlouhodobě takhle trmácet. Navíc kdybych přihlásila do školy synka v místě kde bydlí partner, většinu odpoledního času by s ním trávil on - jelikož by to měl zase hned blízko - a to mi přijde trochu nespravedlivé. Já bych přijela až někdy k 17. hod. , takhle by byl synek sice v družině já vim, než bych si ho vyzvedla já, ale byla bych u něj hned po práci ...., což by bylo dřív.
60 km dohromady denně tam a zpět není moc. To je půlhodina tam a půlhodina zpátky. Pražáci jezdí do práce i hodinu až dvě 😂
@astra11 myslím že řešíš hodně princip,vadí ti,že se musíš přizpůsobit a chlap má vše zadarmo. To dokážu pochopit,ale nevím,jak na tom budeš do budoucna,když to nevyřešíš. Ten červík tam bude pořád. Vadí ti to teď a vadit bude. Jak na to ti neporadím,ale s takovou stejně asi skončí ten vztah dříve či později. Anebo to skus a sama uvidíš,jestli pocítíš úlevu....
@kittyy17 : Hm, taky jsem nad tím uvažovala, ale ono když pak opakovaně řeším problémy s partnerem, tak bych si říkala, proč jsem ještě ke všemu změnila práci. Já jsem ráda, že tuhle práci co mám, můžu dělat (nevim jak dlouho ), ale když jsem neustále v problémech s ním, tak už mi to přijde prostě nespravedlivé, cítím se tak asi no....
a co kdyby se partner přestěhoval s tebou?
@petulejan : Já vim. Ono by to chtělo, abych se asi necítila tak sedřená nebo osamocená v tom vztahu a abych měla pocit, že to bude nějak vyváženo, když pořád jen já budu dělat nějaké "ústupky". Chlap si rád ulehčuje život to možná uznat je pro mě ještě stále oříšek. Po příchodu domu si sedne k tv a jí, pak mi vynadá, že nemá doma salám že jsem špatně nakoupila, přitom mi dává minimum peněz , ještě mi pak vyhrožuje že mi bude dávat ještě míň když si bude muset nakupovat sám (aby si teda koupil ty uzeniny, co chce), ....když má umýt nádobí spoléhá na myčku a je mu jedno, že já to nádobí potřebuju mít umyté dřív než se naplní myčka, nenavrhne že mě třeba namasíruje když jsem celá rozlámaná, neplánuje na víkend žádný výlet...všechno jen já.....a já bych měla ještě měnit práci .....nevím no....
@astra11 Venkovan nevenkovan....on po tobě chce, abys oběti přinášela a sám není ochotný nic obětovat? Tak to nevím teda... však tam nemusí být zavřený 24/7, ale večer tam za vámi přespat dojet může, ne? Ráno se stejně zase sbalí a pojede na pole. To přeci ani není o tom, jestli tam s vámi žije, nebo ne. Postel bude stejná v paneláku jako v baráku (jestli je tak vytížený svým zemědělstvím jak píšeš). Nebo udělat kompromis - třeba od pátku do pondělí/úterý spát u vás, přes týden ve svém domě...
@journals : Nějaký kompromis by to asi chtělo v podobné formě jak píšeš (píšu)....ale nemohla bych bohužel počítat s něčím pravidelným - jako s pravidelným termínem , protože on sám nemá díky své práci závislé na počasí, žádný systém, takže je doma dle počasí, tudíž je rozlítaný sám o sobě, (což mi taky vadí a je to jedna z věcí která mě štve a která mi asi nedělá ani moc dobře, jelikož já potřebuju určitý systém a biorytmy trochu víc v řádu).....takže by jezdil jak by chtěl on (resp. jak by mohl - asi tak by to interpretoval).
@astra11 chápu tě,mám to doma podobné. Neumím tyhle kecy přehlížet a bráním se,takže samá hádka. Jsem dost otrávená a mít tuhle možnost,tak volím odchod. To ti řeknu úplně upřímně. Přijde domů,lehne do postele s komplem,nechá se obskakovat a otvírá hubu když někde něco chybí atd. přijdu si jak služka,co jen pořád něco musí.... a to nejsme ani manželé.
@kittyy17 přesně, je to trochu úsměvné😊 když jedeš z jednoho konce Prahy na druhý.... moje mamka dojížděla skoro hodinu do práce, takže za den 2h. Půl hodina do práce v Praze je naprosto normální a ještě si člověk řekne, jak to nemá daleko.😊
Jinak, kdyby si partnera milovala, tak tohle vůbec neřešíš. A když i on s tím souhlasí, tak z jeho strany to taky nebude, žádná sláva.
Nevím,ale myslím si, že to tak dál moc dlouho, nebude fungovat.
@petulejan : Hmm, stejné. My taky nejsme manželé. A já husa si ted uvědomuju, že vlastně ty mizerný dva tisíce co mi dává na domácnost jak on to nazává - mi má dávat jako alimenty - jelikož já si díky problémům kdy jsem od něj chtěla už odejít, nechala ustanovit soudem alimenty, které měly být ovšem tři tisíce, ne dva, jenže on mi to zkrouhnul, protože jsem prý u něj zustala bydlet. Takže já u něj zůstala bydlet, protože jsem chtěla ještě vztah snad "zachránit" nebo zkrátka nějak zlepšit, taky děti aby se jim netrhala zase rodina, a on mi vlastně ještě sníží peníze co mi dává (a má stanovené od soudu). 😲....
...hm, koukám, že nějaké dojíždění tady bude ten nejmenší problém 😔
@journals : Máš možná pravdu, protože dojíždění by nemusel být až tak problém, kdybych to dělala s láskou v srdci, kdyby se mamince pomáhalo a táta by vedl doma (zatímco by máma byla na cestě z práce) děti k tomu, že pojdtě děti trochu uklidíme a umyjeme nádobí než se máma vrátí, pak nám máma něco přinese k jídlu a pujdeme všichni na procházku, a večer by táta taky pomáhal s uspáváním a dodržoval určitý klid a ne se díval na kriminálky zatímco já trnu aby děti mohly v klidu usnout.....dělaje další věci a ještě tohle a ještě tohle ...zatímco táta se válí na gauči a sleduje seriál s pivkem v ruce......a pak mi ještě bude vyhrožovat že mi zkrouhne peníze když nemá zrovna ten den doma v lednici co chce....
@petulejan : Finančně nevím, nájem by zabraly peníze a vzhledem k tomu, že nejsem pecka a chci s dětmi jezdit na výlety asi benzín by trochu auto papalo taky (asi stejně jako ted dojíždění)....dle propočtů bych si trochu pohoršila, ne o moc, ale jo.....A ze začátku asi trochu smutná z toho že to takto dopadlo - nicméně kdyby jezdil za námi a rozchod by nebyl - spíš organizační změna - se svými důsledky však pro mě - vše na mě - tak bych se z toho asi tak hroutit nemusela....
@astra11 miluješ ho dost a on tebe na to, aby jsi obětovala svůj život?? To je správná otázka, se kterou ti nepomůžeme...