Žít v bytě ve městě nebo v domku na vesnici?

Za mě rozhodně domek a zahrada. 24 let jsem žila v malém bytě ve městě, kdy jsme potom s manželem koupili domek, který jsme si opravili podle vlastních představ. Máme velkou zahradu, malého 3 roky.... za nic na světě bych neměnila. Ta volnost, nebýt zavřená v bytě.....prostě za mě domek....a i kroužky a veškeré dojíždění, nákupy ...všechno se dá vyřešit 🙂

Tak tam i záleží co je ta za vesnicí. Jak moc je vybavena, jak daleko je od města, jezdí tam autobus nebo je dojíždění nutné jen autem? Jak často a jak dlouho jede bus do města? Budou moct děti jezdit do školy samotné nebo ji budeš muset dělat taxikáře? Je na té vesnici alespoň základní infrastruktura- obchod, hřiště, lékař atd..

Těch otázek je hodně 🤷

Já bych brala dům a zahradu i s dluhem ( předpokládám že myslíš hypotéku, to je naprosto normální a neberu to jako nějaký extra dluh), ale musela by to být vybavena vesnice a nesmělo by mě to až tak moc omezovat. Někde na samotu bych s dětma nesla.

Další věc je že pokud máte spolkové děti můžete to pořád zkusit, při nejhorším dům prodáte a vrátíte se zpět do města 🤷

rozhodně město.
ono se to teď tak nezdá, ale všechny věci spojené s dětmi, stejně jako dojezd do práce budou nevýhodou. a velkou.

Malé deti budou v domku se zahradou šťastné, pubosí pak otrávení (zvlášt pokud je na vesnici spatná doprava). Ja osobne bych uvazovala o vetsim byte ve vile se zahradou, ale ve meste, to je muj sen. Dojizdeni jsem si zazila a to v dobe kdy jsem byla na rodicovske takze prace jen brigada a NIKDY víc. Kazdy den vozit deti 2x denne do skoly, resit krouzky aby jim navazovaly... Neskutecne se mi ulevilo, kdyz jsme se prestehovali do dochozi vzdalenosti od skoly a deti ráno ken vystrcim ze dveri a odpoledne proste přijdou.

Tohle cítí každý jinak. Já vyrostla v bytě ve městě, toužila po domečku, ale nepodařilo se nám sehnat nic se slušnou dostupností a za dosažitelnou cenu. Na dědinu, kde není velmi dobré dopravní spojení, není tam ani škola (oba stupně) a doktor, bych nešla. Takže jsme byli opět v bytě ve městě. Bez dluhů, s aktivními výlety, protože péče o byt je mnohem menší jak o dům nebo zahradu. Teď mám možnost být v domě (naštěstí aspoň stále ve městě, i když na dojezd do centra a do práce mnohem dál), vidím, kolik je to práce, k tomu ta zahrada, víkendy výlety moc nejsou, protože prostě zahrada. Je to jiné. Ale nikdo i přes větší vzdálenost nemusí být někam vozen, prostě si dojede MHD. Dělat dětem taxikáře bych já osobně nechtěla, i v počtu kroužků mých dětí, to by se vůbec nedalo zvládnout.

Celý život jsem žila v bytě a plánovali jsme koupit dům na vesnici. No lekla jsem se že bych musela denně dojíždět a děti by se tam časem začali nudit. A hlavně by do školy museli taky dojíždět do jiné vesnice. Takže jsem zůstali ve městě🙂))

Ja žila kolik let v bytě s rodičema, kteří měli pronajatou zahrádku aby měli kam vypadnout. Ja ted sama žijí několik let v domě a neměnila bych, máme tu tedy malý obchod, nakup si muzu i objednat domu, školku, hospodu 🤭 dětské hřiště 2 krásné. Veterinu, kroužek jako fotbal, hasiči. Když pak dítě dojíždí do školy, je aspoň samostatnejsi, když chcete na výlet, tak stejně jedete autem někam dál a necouráte po městě. Oslavy děláme na zahradě, gril, žádný bordel v domě. Děti mají radost ze psa, ten není chudák v bytě. Kousek je les kde roste mraky hub. Pračka vám jede kdy potřebujete. Jen to tedy není pro líné lidi. V bytě jsou lenoši co nic nemusí. 😝

Toto je opravdu otázka, na kterou budeš muset najít odpověď jen Ty a Tvá rodina. Já pocházím z města a před 8 lety jsem se přestěhovala za manželem na vesnici. A dnes mám 2děti (6 a 3 roky) a každý den se toužím vrátit zpět do města (manžel v žádném případě nechce, narodil se zde) a vím, že se tam jednou vrátím!!! Tady je to opravdu neustálé dojíždění, navíc zde dodnes nemám žádnou kamarádu (v blízkém okolí jen důchodci a maminky mají takovou uzavřenou komunitu, jelikož zde všechny vyrostly). Každopádně mám pocit, že zde ochuzuji a budu ochuzovat své děti o možnosti, ať už ve výběru kroužků, zaměstnání, kamaradů. Takže za mě na milion procent MĚSTO!!! Ale prosím ber to jen jako mou zkušenost a pocity! Každá jsme jiná a co je u mě, nemusí být u Tebe 🙏🍀 ale opravdu bych zvážila, zda jsi schopná opustit svůj "komfort" v podobě toho, že ve městě máš vše tzv. Pod nosem. Na to na vesnici zapomeň! Přeji hodně štěsti! ❤️

Zila jsem cely zivot v Praze v byte a nikdy nikdy nikdy jsem nechtela odejit, po dome jsem nikdy netouzila, zahradniceni nesnasim. Osud to nakonec zaridil tak, ze jsem se odstehovala 40km za Prahu do rodinneho domu. A uz bych nemenila. Ten obrovsky prostor pro nas vsechny, moznost byt venku kdykoli chces, detem udelat bojovku, pect burty, v lete cele dny se valet u vlastniho bazenu, nikde zadni bezdomovci a fetaci. Ale samozrejme dan za to je dojizdeni, protoze deti maji skolu a vsechny krouzky v Praze, stejne jako my praci. Zkratka vsechno ma svoje pro a proti a zalezi jen na tobe, co je pro tebe priorita. Mne dojizdeni nevadi, naopak jsem rada, ze jsem kontakt s mestem neztratila.

@lucies2023 V bytě žijí líní lidi? No hezky pěkně děvče...a ano, jistě si nachystáš poznámku o potrefené huse, ale trochu bych vážila slova drahá.

Žila jsem celý život ve městě v bytě, na RD jsem šla za manželem na vesnici (on je vesnický kluk, kutil, hospodář).
Já si umím představit být šťastná v obojím, každé má své. A i když se mi tady žije dobře, zahrada mě baví, má to tu spoustu výhod, pokud bych si vybírala jen podle sebe, vybrala bych město - hlavně kvůli dojíždění, a všem dalším možnostem.
Taky záleží jak máte velké děti, proto malé je vesnice fajn, pro větší už otrava, a pokud mají ve městě už kamarády...

My bydlíme s dětmi v domečku na kraji města.deti si myslím že jsou šťastné,máme všude kousek,MHD naproti baráku,zahradu na kterou rádi chodí spolužáci od syna,kteří bydlí v paneláku. Na vesnici jsem vyrůstala, jako jo ale to dojíždění škola,kroužky,... jen údržba kolem baráku a lítání kolem něj je časově náročné. Člověk se nezastaví a pořád se něco dělá. Takže bych si řekla,jestli na to máte čas a jste schopni ( manžel jestli je treba manualne zručný). Ne každý na to má být na baráku. Známá by chtěla taky do baráku,ale manžel je klasický panelákovy typ.

@sarihy každý má právo na svůj názor. Toť vše k tomu.

My zatím žijeme na okraji velkého města ve vlastním bytě. Les mame cca 150 m od vchodu. Máme tu v okolí vše, já mám práci 45 min -1,2 hod MHD. Autem cca 30 min když není špička. Manžel dělá z domova.
Před pár lety jsme odkoupily a vyřešili podílové vlastnictvi starého domku se statkem a zahradou, kde žil můj děda. Vše je 35 km od města kde žijeme. Dům je na kompletní rekonstrukci. V obci je vše školka, škola, obchody (potraviny, drogérie, papírnictví),... Na okraj města kde žijeme jede každou hodinu z obce autobus cca 40 min, autem je to cca 35min. A taky se to ve mě pere. Jako obrovské plus vnímáme volnost tam, sousedí jsou tam fajn ale všichni všechno o sobě ví. Jako minus já beru dojezdnost do mojí práce najednou bych denně jezdila min 90 min jedna cesta a druhé mínus je kompletní rekonstrukce domku. Jako částečne plus je blízkost mé rodiny. Manželovi se tam líbí takže u nás miska vah převažuje že tam půjdeme a já buď zatnul zuby na denní dojíždění nebo budu muset hledat jinou práci v okolí ale v mém oboru ji moc tam není. Moje švagrové se obě stěhovali s dětmi (škola, škola a školka, škola) z bytu do domů a obě rodiny jsou šťastné. Jedni šli z města do obce kde je taky vše a druzí jen v rámci města.
Doporučuji zvážit dobře všechna pro a proti.

Zaleží, jaký je váš životní styl, co vás baví a jak rádi trávíte čas. Děti rostou a jejich potřeby se mění. Jasně, že batole nejvíc ocení rachtat se v pískovišti a běhat po travičce. Puberťáka už baví zase něco jiného. Bydlela jsem v různě velkých obcích napříč republikou. Životní styl naší rodiny je žít aktivně mimo dům/byt - výlety, kolo, dlouhé procházky. Ideálně se chodit domů jen vyspat. Pokud vám nevadí dojíždět, tak je pak asi jedno, zda město/vesnice. Mně samotné život na venkově nevyhovuje, ráda bych žila alespon v okresním městě. Manžel by chtěl žít na samotě u lesa. Zkusili jsme pár let žít na venkově v domě k rekonstrukci se zahradou. Nebyli jsme spokojený ani jeden.

Je to dobrá nemovitost v dobré lokalitě. Pokud ano, šla bych do domku, i když já nejsem domkový typ a jsem spokojená ve městě. Kdyby to bylo hodně blbé, tak to můžete prodat a jít časem zase do města.

Fakt záleží na vybavenosti vesnice a spojích do města. Taky na tom, jestli oba řídíte auto. My jsme na vesnici, ale máme tu dobrou ZŠ, děti chodí pěšky mimo hlavní silnici, až budou (jestli teda) chtít jít na gympl do města, tak to je busem 20min bez přestupu. Mají tu ZUŠku, fotbal, takže kroužky máme taky lokálně, pěšky dostupné. Bydlíme tady prakticky od jejich narození, takže kamarády mají v místě. Jsme moc spokojení.

Naproti tomu, moji rodiče se přestěhovali když jsem byla v pubertě na vesnici, kde jely 3 autobusy za den, v tom věku jsem se tam už s nikým neseznámila, kroužky a kamarády jsem měla ve městě, kam jsem se ani jinak než autem nemohla dostat a to bylo teda nic moc.

@lucies2023 taky znam jednu z vesnice co si o sobe mysli, pritom je to nejvetsi hlupacka a primitiv.. Asi jako ty.

@aedoss to je přesne muj zivotni styl, pořád v luftu 😅 ale na druhou stranu si ted libuju v prpstornem bytě, to js vlastne taky k nezaplaceni. A uplne super, bydlime na velikem sidlisti, kde je uplne vse a kdyz prejdes silnici tak jsi na louce, nebo v lese. Tak jsem si vsimla ze klidne tyden nevytahnu auto z garaze, vse ted mam dostupne pesky nebo MHD, skoda jen do prace neni spojeni idealni.

@lucies2023 kdyz nekoho nenaplnuje starost o barak a zahradu (protoze ve vsedni dny prijede vecer vyfluslej z prace a o vikendu radsi jede na vylet) neznamena ze je linej. Jen holt ma jine priority😉 Mini baracek mozna treba na duchod🙂

Na to se nedá odpovědět tak, aby ti odpověď pomohla. Každý má jiné priority. Já vyrostla na vesnici. 7 let jsem potom žila ve městě a bylo to pro mě utrpení. Mám raději přírodu kolem, než kavárny a restaurace. A že dojíždím do práce.... To jsem ve městě dojížděla taky. Městskou dopravu cca hodinu. Tady 20 minut autem. I když spojení do města je tu dobré. Ale pro nás je pohodlnější auto. Do města už bych se vrátit nechtěla. Děti tu mají kamarádů hodně.

@lucies2023 Nároz ano, ale tohle je hrozná malost...to nemá s jiným názorem nic společného. Taky bych mohla napsat cosi o vesničanech, protože jiný názor, ale nenapíšu, protože mi do toho je prd, žiju svůj život, stejně jako oni žijou ten svůj, a nikdo nemá žádné právo soudit nebo hodnotit nebo zesměšňovat nebo ztrapňovat nebo tak. Ono to pak o tom člověku dost vypovídá, takže vlastně nemá opravdu cenu reagovat, protože to je pak odkopání dotyčného.

@konidana i tady na vesnici jsou lidi, co kolem domu nelítají-max. z nouze posečou trávu, zbytek oprav si zaplatí (a ti které myslím, jsou domorodí, žádná náplava). A naopak na sídlišti byli lidé, co udržovali kolem paneláku, či na balkonech doslova okrasné zahrady.

Tyhle jednoduché soudy, vypovídají své tak maximálně o jejich autorce...

Pocházím z baráku z malého města. Teď bydlím 10 let na vesnici. Nejprve jsme byli v bytovce, ale chtěla jsem do baráku, protože jsem na něj byla zvyklá, tak jsme si postavili v té samé vesnici a neměnila bych. Dnes už má každý auto, takže do práce dojíždíme autem. Pokud jsou děti ve školkovém věku, tak si zvyknou, že musí dojíždět a nebude jim to připadat divné. A do krámu a do hospody si můžeš dojít i na vesnici 😀

Vše má své pro a proti a především záleží na tvém osobním nastavení. Taky na co jsi zvyklá celý život. Kdo vyrůstal v domě s velkou zahradou, tak si třeba těžko zvyká v malém bytě, kde je věčně problém s úložnými prostory, zase koho nutili jako děcko pravidelně se podílet na starostech o zahradu, okopávání, zalívání, sběr plodin, přitom k tomu nemá vztah a dělá to spíš s odporem, tomu naopak byt může vyhovovat, To, jestli se zadlužíte, bych úplně neřešila, resp. nebrala jako hlavní v rozhodování, prostě v dnešní době pokud chceš vlastnit jakoukoliv nemovitost a nedědíš, tak se holt zadlužit musíš. Spíš bych řešila, jaká je v té vesnici občanská vybavenost, vzdálenost do nejbližšího města, obchody, vzdálenost od práce...taky na vesnici je v dnešní době pomalu nutnost mít dvě auta do rodiny, Bezpečnost je vsi zas určitě větší jak někde na anonymním sídlišti.
Pokud je domeček se zahrádkou váš sen (sen vás obou) a v bytě cítíte, že šťastnní nejste, šla bych do toho. Taková letní večerní grilovačka, odpolední kafíčko na terásce, příp. pokud byste měli bazén, tak ráchání se v bazénu, když je venku 35st, to má taky něco do sebe. Každopádně objektivně na baráku JE prostě vždy více práce jak v bytě, a to i když je zahrádka jen malinká. A také spotřeba energií bývá mnohem vyšší než bytě.

Záleží, co vyhovuje vám. Jak daleko by se dojizdelo? Jaká je na té vesnici občanská vybavenost. Máš vesnici, kde máš školku, základku, obchod, hřiště,poštu, zkrátka ten základ a nebo vesnici, jako bydlim já, kde jsou teda 2 hospody a jeden obchod, otevreny 2h denne🤣 a tím to hasne. Ale menší město, kde je naprosto vše je 5minut autem, jsem smirena s tím, že druhý syn bude buď dojíždět pak sám do školy a nebo budu vozit, prvního syna stejně vozíme do školy ještě do většího města 40km.

V dome mas stejnou práci jako v bytě. Aspon teda já. A na zahradě je nejvíc práce na jaře. Pak už jen stačí udržovat. My nejsme otroci a víkend klidne strávíme v bazénu a jen si lenošíme. Žila jsem 33let v bytě a ted rok v domečku a jsem fakt spokojena.
Syn taky, chodí si ven jak chce, za domem les, máme tu detske akce, na zahradě bazén, houpačku a hlavně KLID.
To je tedy v porovnání s bytem. Ale asi bych i přemýšlela kolik bych se zadlužila, v jakém stavu by byl ten dům a jak se nám sníží rodinný rozpočet.

@konidana Přesně tak. Prohlásit, že v bytě žijí líní lidé, je urážka několika milionů lidí, kteří v těch bytech bydlí,. Světe div se, mnozí z nich mají třeba zahrádku v zahrádkářské kolonii, chatu nebo chalupu a realizují se třeba tam...prohlásit apriori o lidech z bytu, že jsou lenoši, je nehorázná drzost a arogance @lucies2023 Opravdu ne každý má touhu zahrabat se třeba na baráku v malé vesnici mimo město, kde není ani doktor a 2.stupeň základky, kšeft jen předraženej coop nebo vietamci a autobus sem jede tak 4 x denně. To rozhodně neznamená, že jsou lidé horší!!!