Ahoj holky,po 15ti letém přátelství jsem předevčírem zjistila že mého nejlepšího kamaráda už nemám ráda jen jako kamaráda.Roky plynou a nám je oboum 30 let.Za ty léta jsme spolu prožili všechno štěstí,neúspěchy,konce vztahů... Vždycky se mi líbil jako kluk ale jako mladší býval ještě takový ten pubertální frajírek ale časem dospěl a stal se z něj chlap,v mých očích chlap pro život.Za ty roky jsem už párkrát chtěla nakousnout proč jsme jen kamarádi ale nakonec do toho vždy vlezlo že jsem buď někoho potkala já anebo on.Ale byli jsme pořád v kontaktu i když méně.Celou tu dobu si vždycky dělá srandu že když se nějakou dobu neozvu sama od sebe(vždycky se stridame) -že si myslel že už jsem na něj zapomněla anebo někoho si našla.Vždycky říká jak se těší až mě uvidí a že je mu hned líp... Nikdy jsme na oficialnim rande nebyli i kdyz na večeři,kině,kávě ano...Teď je rok sám a já dva roky. Bydlel za hranicemi a vrátil se zpět do ČR už natrvalo a radostně mi oznámil že už tu zůstává.Poslední měsíc už jsem cítila že se v jeho přítomnosti už necítím tak jako dřív a není s kým bych to mohla probrat protože se všichni kamarádi navzájem známe.Moje otázka zní-jak mu to mám říct z očí do očí?A jestli vůbec mám protože to by se vyjádřil už možná dávno, na druhou stranu já na sobě nikdy nedala nic znát.Nikdy se mi to dřív nestalo.u mě to bylo vždy tak, když jsem potkala někoho nového tak to tam bylo hned jenže tady to trvalo déle a je to mnohem hlubší a já jsem z toho hotová.Nejenom že tím riskuji že mi ublíží odmítnutím ale taky ztrátu přítele a člověka který mi je blízký.
Tak když jste přátelé, tak musíš nejlépe vědět jak to na něj vybalit. Na někoho by platilo "pojď si šupnout", na někoho nějaká romantika. Zároveň když ho znáš musíš si i naplánovat jak to pak elegantně zahrát do outu, kdyby to nebylo vzájemné.
Třeba jeden můj kamarád, kterého bych si asi dovolila označit jako nejlepšího, tak na něj by platilo něco stylem "už jsem dlouho sama a potřebuju si někde ulevit". Kdyby řekl ne, řekla bych oka, škoda. A nic by se nezměnilo.
Tak ho pozvi domu na večeři, pokud pijete, načněte si láhev vína a uvidíš, jak se to vyvine. Asi bych se vyhýbala nějakým “vážným” promluvám, pokud vás to k sobě táhne oboustranně, tak se to přece pozná, ne?
Je ti třicet. Chceš čekat další roky, jestli se to nějak vyvine? Já bych teda raději riskovala ztrátu kamaráda než propásnutí lásky. Řekla bych to rovnou. Zjistila jsem, že pro mě znamenáš víc než dřív. Mám tě ráda. Nebo tak něco.To není něco, za co by ses musela stydět, kdyby odmítl. Protože i když to neřekneš, stejně už váš vztah nebude jako dřív, protože už to pro tebe není jen kamarád. Je možné, že i on se drží zpátky, protože se bojí, že to není oboustranné.
Ja bych do toho sla, radsi budu litovat veci, co sem udelala, nez tech, co sem se bala udelat...
Znas ho, tak by melo byt snadny, nejak ve srande nadhodit neco, na co by se mohl chytit a uvidis...zakecat se to da vzdycky.
Treba se bojite oba a prichazite o hodne uz ted...
Jee, to je hezký 🙂 držím palce, aby to bylo vzájemné a vyšlo to. Já bych na to šla rovnou, žádné herecké výkony u vína. Souhlasím s @rebe. Stejně to nebude jako dřív, pokud to u tebe překročilo hranici přátelství. Možná bych tomu dala čas a občas prohodila ve vtipu věty typu "a že my dva nejsme vlastně spolu, když nám to tak hezky funguje 🙂 "... A uvidíš, jak bude reagovat.
A nemáte nějakého společného kamaráda, co by se na tebe přeptal? Ale nesměl by do smrti prozradit, že to byl tvůj nápad 😛
Kdyby byl proti, nic by vám nepokazilo to přátelství...
Já jednoho takového kamaráda mám. Několik let jsme spolu byli denně, tak jako ty, prožívali jsme spolu všechny vzestupy a pády. Po pár letech jsme zabředli na toto téma rozhovor. Jeli jsme spolu na parník, trochu jsme si dali alkohol, a začali jsme o tom mluvit. Vyšlo najevo, že máme vlastně úplně stejné pocity. Že oba cítíme něco víc, ale máme strach, že by to ohrozilo naše přátelství. Asi na týden jsme to zkusili, a došlo nám, že to prostě není ono. Po týdnu "chození=vše co jsme spolu podnikali předtím+sex a vodění za ruku jako bonus" jsme se domluvili, že to vrátíme do starých kolejí. Zůstali jsme nejlepší přátelé. Dokonce mi šel na svatbu za svědka, doteď se navštěvujeme (on má také partnerku), občas spolu zajdeme i se synem na nějaký výlet, když je manžel třeba na služebce. Manžel samozřejmě tohle všechno ví, a je v tomhle úžasný, že mu to nevadí. Občas mě přepadne takový pocit, jestli nebyla chyba, že jsme to odpískali, ale pak si uvědomím, že takhle mám ve svém životě oba dva mé životní partnery,a že takhle naše přátelství vydrží navěky 🙂
Přeju ať vám to dopadne tak, jak si přejete!
@leilinka1234 Tak u vína snad nejde o herecké výkony, ale o uvolněnou atmosféru a vnímání toho, jestli to tam funguje jen na přátelské úrovni nebo jestli tam je jiskra. Ale tak hlavní je, aby to působilo autenticky, tak ať tohle každý dělá podle sebe 🙂
Já teda půjdu proti proudu, ale nesla bych do toho. Kdysi jsem chodila s nejlepším kámošem a rozhodně z něho potom nebyl nejlepší partner. Není stejný, když je to s chlapem dobře jako s kamarádem, jako s partnerem. Každý z nich má jinou pozici. Když to zkusíš, nebudeš litovat, žes to nezkusila, ale já bych si raději nechala skvělého kamaráda, než o něj přišla úplně. Ne všichni dokáží včas vychovat a vrátit se do přátelského vztahu...
Teda tolik odpovědí a člověk neví co si má vybrat ale nakonec volïm to,že to řeknu jak to je.Nebudu přemýšlet potom ,,co kdybych tenkrát řekla jak to cítím'' anebo zjistit po letech,že to tam bylo oboustranný a já si to nechala uletět.A jak tu píše rebe,není se za co stydět to říct.Jak bude reagovat druhá strana to už je druhá věc ale já budu mít klid, že jsem to v sobě nedusila. 🙂
Moj najlepsi kamarat sa stal mojim manzelom a doporucujem to kazdemu, je to najlepsie co sa mi mohlo stat, je to moja soulmate🙂. Alkohol to cele nejako moze jednoduchsie vyriesit. Samozrejme ze uprimny rozhovor by bol mozno lepsi :D ale ovela tazsi. Olutujes ked to neskusis🙂
Já jsem tohle před pár lety udělala a bylo to děsné fiasko. Nejenom, žd to totálně zničilo kamarádství, ale vzhledem l tomu, že jsme byli i kolegové, tak ještě pár měsíců ode mně přebíral pacienti se slzama v očích. Já bych si to hodně rozmyslela a musela bych si hodně být jistá sama svými city a i tím, že on to vidí to podobně
Fandím ti, že jsi se rozhodla to rozseknout a říct mu to. Já vím, že bych to neudělala.
Když to skončí fiaskem, budu to muset zvládnout.Zlomené srdce už jsem měla,nebylo by to poprvé.Zítra mu to povím na plno jak to mám.
Hlavne dej vedet, budem tu napnuty jak ksandy😉
Jasny,napisu jak to dopadlo. 🙂
Drzim palce! Ja si svyho kamose ze tridy vzala, mame spolu holku a ikdyz to po jedenacti letech nedopadlo, vratili sme se zpatky ke kamaradstvi
Měla jsem takovýho kamaráda, ale došlo nám, že nechceme kazit přátelství. I když to mezi náma dost jiskří. Je to zvláštní.
Nikdy se nebojte udělat ten krok. Protože pokud ho neuděláte a neřeknete mu to tak může být jednoho dne pozdě. Třeba má úplně stejné pocity jako vy a bojí se že tím že Vám to řekne že Vás ztratí. Takže neváhejte. Jste teď oba sami a ještě ke všemu on už tady zůstává a může tu být pro Vás už pořád.
Měla jsem to dost podobně můj přítel byl nejdřív můj fotbalový trenér on(15) ja (11) pak jsme zacali být kamarádi protože jsme si rozuměli mrli jsme stejne koníčky záliby a tak dále. V 18 letech jsem se do něj zamilovala a 2 roky trvalo nez jsem mu to řekla bala jsem se že ho ztratím. Naštěstí to citil stejně a taky se bál. Teď jsme spolu 2 roky čekáme dítě a jsme zasnoubení a ja jsem hrozně šťastná snad to mezi vámi také dopadne dobře
Pěkný příběh a doufám, že ti city opětuje. Držím palce
Měla jsem to tak s manželem. Jednou mi napsal zprávu, že už si s tím naším "přátelstvím" neví rady a pozval mě na večeři. No, a od té doby jsme spolu - přes deset let a máme dvě děti. Držím palce, ať to vyjde.🍀
Mám takového kamaráda a zpětně vím, že to bylo vzájemné. Vždycky jsme se míjeli, jeden z nás měl zrovna partnera. Strávili jsme spolu nezávazně jeden víkend a pak si našel přítelkyni.
Když se před pár lety ozval, po společné kávě vyplynulo, že mě dlouho miluje a jestli se někdy rozvedu, ať i s dětmi přijdu za ním.
Kvůli tomu už v kontaktu nejsme, ale chemie i city jsou tam pořád. Bohužel nám to nebylo souzeno.
Mám rodinu a jedno z mnoha přání - aby si i on našel partnerku a měl děti. Z toho co vím, tak je pořád sám a dost se trápí, že jsem si vybrala zůstat s manželem.
Jen takový scénář jak by to mohlo vypadat, kdyby sis to nechala pro sebe ...
Zažila jsem to z druhé strany ještě v pubertě teda. Nejlepší kamarád mě tehdy vzal do restaurace kde mi to řekl, já v té době měla kluka což věděl, bylo to moc fajn pro nás oba, on že to ze sebe dostal, že mi to prostě jen musel říct ať se tím nemusí po zbytek života zaobírat že to neudělal. Divné to pak nebylo, jako kamarády nás to ještě více stmelilo, je to 17let a tu večeři si pamatuju jako včera 😀 a kamarádíme dodnes.
Teda, to jsem napnutá jak to dopadne. Lepší je mu to říct, než to v sobě dusit. Držím palce ať to dopadne tak jak si přejete 🤞
Mám nejlepšího kamaráda už 25 let.. a přesně jak píšete.. buď byl zadaný on, nebo já.. je to asi 2 roky, co jsme se po nějaké době zase viděli (žije v zahraničí).. a shodli se, že do toho jdeme.. bylo to nejlepší rozhodnutí... občas si říkáme, že je škoda, že jsme to neudělali dřív.. ale pak si řekneme, že to tak prostě mělo být. Takže nebojte se toho.. jděte do toho.. aspoň budete vědět, na čem jste.
Řekni řekni řekni! Jinak budeš litovat. Já jsem tak napnutá 😄
Když jsem četla název diskuze, čekala jsem nějaké ale. Žádné tam není. Oba jste sami, nemáš co ztratit. Držím palce.
Rekni ☺️ z kamarada milenec, z milence pritel.. uzivame si to cim dal vic a jsme stastny ☺️ cesta byla.tezsi a trnitejsi, ale ja vim proc a nelituju..
A kdyz neudelas nic,budes si vycitat,co by kdyby...nicmene to chce na to jit trochu takticky a pocitat s pripadnym odmitnutim...treba co takova libacka po lahvi vina,nebo prituleji se u filmu nebo neco takoveho a tim zjistit jak bude on reagovat?