Žádný fejk. Co si o tom myslet?

Dobrý den, ráda bych vás poprosila o názor. V prosinci jsem si začala psát s jedním klukem (27). Vypadalo to ze začátku moc dobře, je inteligentní, je to vědec ve výzkumu a má kladný vztah ke zvířatům, chodí je do lesa krmit. Moc hezky jsme si psali. Jednoho dnes mi ale poslal do zprávy odkaz, kde bylo napsáno, že žena dostala pokutu 12 000 za to, že dala své zlobivé dceři výprask vareckou na zadek. Pak mi začal psát, že tady by se to jistě nestalo, že on dostal taky. Já jsem taky napsala, že jsem obcas dostala a že kdyby nebyly nastaveny žádné mantinely, co by z nás vyrostlo za lidi. On se pak začal vyptávat jestli je dostala od mámy nebo od táty. A začal mi psát, že dostal páskem, vareckou a na holou. Jiný den mi
zase napsal, že viděl kluka na zastávce jak kope do své mámy a co bych dělala. Jsem řekla, že záleží na věku. A on, že mu bylo 5-7 a že by to na diskusi
nebylo a že by se neudržel a dal mu na zadek. O vánočních svátcích byl s rodiči na Šumavě a na Silvestra mi poslal odkaz s videem ze seriálu Bylo nás pět a byla tam scénka, jak táta vytahuje na kluka varecku že dostal špatné známky. U toho byl popisek:" haha, takhle to u nás probíhalo" A otázka "u
vás ne jo?". A začal mi psat, že jako dítě za známky nedostával, ale že jako dítě si vzal omylem maticku do
kapsy a že ho pak táta hrozně seřezal. A jestli taky nemám takový příběh. A za co jsem tedy dostala tou vareckou. Já jsem mu napsala, že bych to neřešila tak, že někoho seřežu, jen bych dala dítěti na zadek kdyz zlobí. A on že co to znamená seřezat. Napsala jsem, že jsem myslela jako ve smyslu někoho ztlouct. A on, že to ne, ale že pár vareckou se dá ještě pochopit. Já jsem napsala, že kdyz je to ale málo. A on, že jasně. Narovinu jsem se zeptala, jestli se nebál svého táty. A on že ne, že to nebylo nějak hodně, ale vždy zaslouženě a že si to aspoň zapamatoval. Jinak psal hrozně pěkně, posílali jsme si do zpráv věci o vědě, o přírodě, o zvířatech. Jen tyhle "vypraskove pasáže" ve zprávách mě trochu znejistily.
První 2 měsíce jsem ho vůbec nemohla dostat ven a to bydlí 10 minut ode mne. Pořád říkal, že píše vědecký článek, celé vánoční svátky trávil na chatě na Šumavě, že mají takovou tradici. A o víkendech v zimě dělal to, že jezdil na tu Šumavu, aby trénoval na běžky
na závody. Dostala jsem ho ven až tedy v únoru. Hrozně se mi líbil, působil slušně, choval se jako gentleman. Pak mě vzal i do práce, ukázal výzkum, mikroskopy. Začali jsme spolu chodit na procházky, vyprávěl mi hezky o zvířatech a květinách, představil mě kamarádům i v práci jako svojí dívku. Ještě se ho někdo i v práci ptal jestli jsme spolu a on odpověděl, že jo. Bral mě i na pracovní večírky, zval na přednášky, ukazal sve studenty. Před kamarády i v práci před lidmi mi projevoval náklonnost a dával pusy. Až na šestém rande mi dal teprve pusu, dříve se neodvážil, bylo vidět, že o tom přemýšlí, jestli může nebo ne. Podle toho prvního polipolibku přišel jako panic.
Jeho další stránka je však taková, že chodí domů v pozdních hodinach, např. chodí do pivnic a do hospod, či se zdrží na přednášce o cestování. Občas mi tedy píše v pozdních hodinách, že se vrací domů a
píše na dobrou noc. Na FB má 653 přátel, což úplně odporuje tomu vědci, co má rád přírodu (má tam podivne existence - lehké jako tzv. barovné holky, rapery, DJ, pak normální lidi...). Na FB má dále fotky z
různých párty co měl na VŠ, maskarni nebo jak byl na vodě.
Přes týden mi dělá to, že se třeba se mnou domluví na den dá mi nějaká den vybrat i program mi dá vybrat a pak když je ten den, tak vždy čekám u mobilu, jestli mi napíše zda jen půjdeme nebo ne. Většinou mi píše, až kdyz skončí v práci. Občas mi to i
zruší na poslední chvíli (stýkáme se od února a napočítala jsem, kdy mi to zrušil ten den, co jsme měli někam jít, že to bylo cca 7×). Tak se pak někdy prevlekam zpět. Ruší mi to např. že se mu neudělalo dobře a ma zvýšenou
teplotu, kvůli pokusu v práci, nebo že ho začala dost bolet hlava a půjde to domů vyspat. Je to pro mě vždy taková nejistota jestli na poslední chvíli jdu nebo ne. S víkendy je to takové, že skoro pravidelně obvikend jezdí s rodiči na tu chatu na Šumavu, že táta po něm chce, aby tam štípal dříví nebo sekal zahradu (táta je asi despota a asi ho i bil). Přijde mi, že je v naprostém
područí těch rodičů, dokonce s nimi musí jezdit i na dovolené (je jedinacek). Když je na víkend v Praze, tak mi řekne, že musí v sobotu pracovat. V neděli jdeme někam na procházku do Prahy nebo za jeho kamarády (za párem). Jako že jsme tam pak jak 2 páry, např. k nim jdeme posedět domů. Co mi přijde zvláštní je to, že kdyz není na víkend na chatě s rodiči na chatě na Šumavě, tak mě nikdy k sobě do bytu nevezme a to bydlí sám a 10 minut ode mne. Ani spolu tedy intimně nežijeme.
Kdyz jsem byla tenkrát na jeho pracovním večírku, tak mi řekl, že bychom mohli na tu chatu na Šumavu jet jen my dva. Řekl mi, že se těší na Šumavu a že si to musíme užít i se sexem. Že se hrozně těší a doufá, že to vydrží. Vždy i kdyz mě líbal, tak mi přišel hrozně nadržený. Ten společný víkend na Šumavě ale odložil, že má teplotu. Další víkend jsem to ale zrovna měla a on rekl, že to nevadí a užijeme si to i jinak filmy, procházkou do lesa...I přesto jsme spolu na tu Šumavu sami další víkend jeli. Na Šumavě byl na mě hrozně milý, pracoval tam a pořád mě hladil a líbal. I kdyz jsme šla k němu blíže bylo vidět, jak je vzrušeny přes oblečení. Večer jsme se dívali na film Jak dostat tatínka do polepšovny a byla tam ta scénka jak máma říká tomu T. Holemu, že ho seřeže a 10 dnů si nesedne. On se tomu začal smát, což mě zase zarazilo. Ráno jsme se škádlili a řekla jsem mu, že si může vzít domů ten řízek, co jsem dělala. On se na mě otočil od linky, usmíval se a řekl mi: "Ty zlobidlo, ty dostaneš, jako ten Vašík včera....pořádně." (z té scénky Jak dostat....). Trochu mě to zaskočilo a vypadlo ze mě na obranu, že jsem mu řekla nebo že on dostane ode mne. Úplně jsem viděla jak se mu změnila tvář a byl z toho zaražený a neusmival se.
Pak jsme spolu byli na gauči, líbali se a dala jsem mu ruku pod tričko. On mi řekl vážně: Kam jdeš?....Ty dostaneš a až budeme mít tu hlavní věc, tak ještě víc..
a začal mě jemně poplacavat po zadku. Lekla jsem se a zeptala se jestli to myslí v legraci a on že jo a začal se smát. Stejně jsem pak na to myslela celou dobu...
Další víkend se ale nesnažil, aby bylo nějaké pokračování třeba u něho doma v bytě, nikdy mě tam k sobě nepozval. Šli jsme přes týden ven a pak v neděli zase někam ven. Venku mi však zase říkal, že by mohla být volná Šumava další víkend. Pak mi ale napsal, že ať se nezlobím, že tam bude muset jet s rodičemi, že mamce není dobře a že pro nás to bohužel znamená, že tam bude muset jet s nimi (on se vždy o té Šumavě rozhoduje podle rodičů). Pak měl zase pracovní vikend v Praze, přes týden jsme byli venku, ale ten pracovní víkend jsme se vůbec neviděli, jelikož dospával, že mu ještě nebylo fit a byl unavený z Veletrhu vědy. Takže jsme s ním nebyla 2 vikendy za sebou. Jen přes týden tedy jdeme ke kamarádům, na večeři do hospody. Pak jsem se učila
na státnice a nemohla se s ním moc vidět. Tenkrát si pamatuju jak mi zase říkal, neco ze bude muset psat abstrakt, ale taky i tyden předtím o tom, že by asi mohla být volná Šumava. Pak mi zase navrhl, že můžeme něco o víkendu podniknout s jeho kamarády a že by potřeboval psát abstrakt částečně o víkendu a to mi bylo divné, kdyz tenkrát mluvil o volné Šumavě. To jsem odmítla kvůli učení a zeptala se co bude dělat další víkend a on, že asi pojede s rodiči na chatu, že táta bude chtít pomoct se drivim.
Pak mi napsal asi za den, že změna že už tento víkend
pojede s rodiči na chatu na Šumavu a další víkend má tedy volný.
Já jsem se tedy učila a učila na státnice. Pak mi napsal jestli bych si neudělala čas v pátek večer, že bychom oslavili ty moje narozeniny. Řekla jsem že jo, že se učím, ale že bych si čas v pátek večer na chvíli našla. Pak byl ten pátek a já mu ráno psala, jestli mám počítat s dneškem. A on, že by se chvíli stavil pokud vyhovuje. Ptala jsem se v kolik a on že snad v 6. Řekla jsem ok. Hodinu a půl před tím mi přišla zpráva, že se omlouvá a že ho to mrzí ať se nezlobím, že ho začala bolet dost hlava a půjde to domů vyspat. Strašně mě to zklamalo. Napsala jsem mu vyčítavou zprávu, že to nejde pořád někomu něco rušit, že kdyz mam někoho rád...a ze si nemyslim, ze spolu chodime...A on jestli nemám čas o vikednu. Řekla jsem, že už se musím opravdu učit musim mít klid (statnice jsem pak měla ve středu). Řekl dobře. Tak mi prostě nic nedal k narozeninám a odletěl na den mých státnic do Ameriky na 17 dní. Pak má 14 dní volno a je v Praze a to mi řekl, že by chtěl pracovat, tak by šel se mnou na procházku někam do Prahy, nebo bychom podnikli něco s jeho kamarády nebo bychom šli do hospody na jídlo. Pak jede s rodiči na dovolenou a pak hned na tři dny s kamarády pod stan. A se mnou by jel až v srpnu na dovolenou, jako ať si řeknu, že by měl celý srpen.
Mám z toho ale divný pocit, ještě že jsem s ním do té Ameriky nejela, vždyť ho ani neznám.
Co si o tom myslíte?
P.S. příběh je pravdivý, žádný fejk