Ahoj maminky,
Z hodné a milé poslušné holčičky se stal ďábel. Vše musí být po jejím, jakmile se ji něco nelíbí, vzteká se, ječí po všech, mrská rukama, dupe, křičí vzteky.. nepomáhá ji nechat samotnou, nevšímat si ji, plácnout přes zadek, ani řešit to v klidu a vysvětlit. Nějaké rady, jak to přežít ve zdraví? 😀
U nás teď poslední měsíc to samé. Hlavně při odchodu ven. Moje nervy už to přestávají dávat..
Dneska to u nás doma vypadá stejně. Ono v poslední době to je něco ale dneska teda zkouší vše co asi vůbec lze🙄 Nevím, kdo vydrží déle. Jsem na pokraji rozběhnutí se proti zdi🤣
Tak teď jsme dobojovaly a leží v posteli. Oblékání pyžama dnes nedala. začala běhat po bytě, aby mi utekla. Vztekle ječela, dupala, když jsem ji dohonila, jednu mi pleskla po tváři. Takže dostala na zadek a bylo.. nechápu, kde se v ní bere ten vztek a zlost.
Dcera skoro dvouletá má teď to samé, jak není po jejím řev. Jak jí něco nejde řev a mlátí s tím. Klidná domluva nezabírá, to začne ječet ještě víc. Jedině zatnout zuby a dělat že jí neslyším, to pak přestane. Ale moje nervy už jsou jako struny. Mám pocit, že vstává s tím jak nejrychleji mě dokáže vytočit. Jestli první měsíce byly zahul tak tohle je fakt zkouška ohněm. Jak dlouho takové období může trvat?????
Možná bych poradila trochu empatie. Tím určitě nemyslím dát jí to, co v tu chvíli chce, ale brát to tak, že dcera se s těmito emocemi teprve seznamuje - poprvé zažívá, jaké to je, když něco opravdu chce a nemůže to mít. Stačí, když si člověk sám o sobě uvědomí, jak je někdy těžké se ovládnout, když ho přepadne velký vztek...natož takové malé dítě, které to ještě neumí zpracovat.
Určitě bych ji za vztek netrestala, lze projevit i pochopení (popsat situaci: "vidím, že bys chtěla...", projevit pochopení: "chápu, že se tak cítíš...." a navrhnout řešení "můžeme to udělat třeba později, nějak jinak..." - alternativu). Jediné, co bych určitě netolerovala, to jsou fyzické útoky na okolí, tam je dle mě třeba zakročit tvrději. U nás tedy zabíralo pouze nechat být (ano, někdy to trvalo i hodinu než se vyvztekala - a často po tom hned usnula) a promluvit si o tom s dcerou až poté, co se uklidnila. Ve vzteku nás taky kousala a plácala, tam jsem musela zakročit (např. jsem ji kousla na oplátku - docela rychle pochopila..).
@88jani Jinak tedy jsme u nás zavedli i restrikce...tzn., když si třeba dcerka nechtěla vyčistit zuby a nepovedlo se nám ji žádnými prostředky přesvědčit, že je to potřeba, tak druhý den byla bez sladkostí - s odůvodněním, že kdo si nečistí zuby, tomu se víc kazí. Bezprostředně po zákazu následoval samozřejmě velký vztek a pláč, ale většinou se to tak do dvou dnů upravilo..
Ahoj. Je to klasické období vzdoru. Tobě nezbývá nic jiného, než to vydržet. Někdy pomůže prostě si dítěte nevšímat. Zkouší to na nás, zkouší naše nervy, zkouší, co vydržíme.
@88jani úplně tě chápu, máme stejné staré dítko a doufejme, že se to období vzduru nebude stupňovat...u nás občas teď platí, jak psala pani výše, zakázat sladkosti, televizi,...ale né vždy to pomůže...my teď nejvíce bojujeme se spánkem, ať budime, nedáváme odpo spát,... prostě ji musím je spánku přemlouvat a už mě to fakt nebaví,to mám každý večer nervy na pochodu...no doufám, že se to zlepší... přeji pevné nervy..
Tak u nás to začalo už před 2.rokem a trvá to stále (3roky a čtvrt) 😄když je v tom záchvatu vztekání tak vysvětlovat nefunguje to nevnímá, občas zabere to vyjádření empatie a popsání situace, ale ne vždy..jedině jí fakt nechat a za chvíli se uklidní a třeba dělá i jakoby nic a směje se..za tu dobu jsem jen vypozorovala, že horší to je třeba když je unavená nebo když jí člověk nevěnuje dost pozornosti, protože např.něco dělám a musím se soustředit..nejlepší je tomu předcházet pokud možno, takže všímat si jí a být v pohodě, teď taky už pomalu víc chápe a nechá si vysvětlit věci..ale je to boj..mě třeba utíká běžně po bytě když jí chci oblíknout a má z toho hroznou srandu, tak to prostě jedině trpělivost a počkat si až jí to přejde..
@88jani my taky..nejhorší přes den když má spát po obědě, ležím s ní v posteli, čteme si pak vyprávíme a trvá to fakt i přes hodinu a občas musím fakt už přísně na ní než to vzdá..furt něco povídá já už kolikrát usnu vzbudim se a ona si povídá sama a nespí 😁😵mno přitom když po o nespí tak to je pak odpoledne už úplně nesnesitelná..jj miláčci prostě 😌
Zkuste zapracovat na vlastních emocích, evidentně i vám rodiče zakazovali se jakkoliv projevovat a důsledkem jsou vaše vlastní vztekle projevy vůči dvouletému dítěti. Jako pleskat dvouletka přes obličej plus mu přidat na zadek, s tím - ovladej se! Cítíte ten nesoulad? Chcete po děcku, čeho nejste sama schopna. Ty děti jsou opravdu našimi učiteli a ukazují nám, co se my sami máme učit..
@88jani U nás pomáhá vysvětlování, resp. odvézt pozornost na jinou věci, mluvit, mluvit, mluvit na ni (také je to holka), má 2,5 a je to hrozné. Řev a vztek u jídla, u převlékání, u spaní, u televize (když nejde její písnička) a přitom je to šikovná holka, věnujeme se jí naplno jak můžeme, od dvou let na nočníku, mluví hezky (bilingvální rodina), umí básničky a písničky. A pak ještě ignorovat některé výlevy. Jakmile začne bezdůvodně dupat a házet se o zem, např. proto, že hračka se "nechová" podle její představy, vezmu hračku, odnesu ji do pokojíku a ignoruji. Za 1-2 minuty je všechno v pořádku. Paradoxně, takhle se chová pouze doma s námi rodiči, venku je to úplně jiné. Všichni mi říkají, že je to kvůli novorozeňátku, co máme doma ale já si to nemyslím, tohle chování začalo už měsíce předtím. Až do devátého měsíce jsem se jí věnovala naplno jako dřív, včetně zvedání na skluzavku, procházky, blbnutí. Tak snad se to zlepší.
Ahaa, já to četla, že vy. Tak to se omlouvám
přečti sinějakou dobrou knížku reflektující vývojovou psychologii zaměřenou na výchovu. třeba Zkoušeli jsme všechno!, Aha! rodičovství, nebo i web aha rodičovství, respektovat a být respektován, jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, výchova bez poražených apod. je vidět, že o jejím chování neumíš ještě moc přemejšlet jinak, než v intencích toho, že je to něco špatně, co okamžitě musíš zarazit😉 nějaká taková kniha by ti to mo hla ozřejmit a dát ti tipy, jak různejm věcem předcházet, nebo jak co nejlíp reagovat na už vzniklou nepříjemnou situaci.
případně web nevýchovy
@88jani Neplacat. Byva to pak jeste horsi. O vsem diskutovat, donekonecna, kazde dite ma obdobi vzdoru. Znamena to, ze vi, ze ho.ma maminka rada a muze si to dovolit. Ti, co ho nemaji, nejsou "hodne" deti, neco neni v poradku. Napr. neciti tu jistotu, co tve ditko. Probiha to cca do 4 let. Takze smirit se s tim, ze je to normalni🙂
@88jani jinak ona evidentne nechce usinat sama. Proto vas vola a chce/nechce panenku. Proc nechavas takhle male dite samo usinat? Chces to tak? Nebo si myslis, ze je to dobre? On se ten vztek pak v ni hromadi, brala bych to jako vyzvu, jak ucinit dite spokojene a sebe ve vysledku take🙂
jeee taky to u nas maly zacal zkouset.... u nas obcas funguje pevne obejmuti a septani do ucha, dokud se neprestane mrskat... no jinak asi pevne nervi...