V září to nevyšlo a co dál?
Ahoj holky, vytvořila jsem novou diskuzi, abych našla spřízněné duše, které jsou na tom podobně. Na začátku září jsem byla na revizi po samovolném potratu v 6tt. To čekání do další menstruace a kontroly a další menstruace a snažení a ....je to dlouhé, ráda bych našla někoho, kdo je na tom podobně a můžeme si to čekání zkrátit, podpořit se a třeba se i pobavit. Je tu někdo takový?
Ahoj, díky za tvoji reakci, je dobrý vědět, že v tom nejsem sama, což jsem si ani nemyslela samozřejmě, jen jak se o těch potratech, revizích, zamlklých těhotenstvích málo mluví, člověk má pak pocit, že se mu stalo něco děsně výjimečnýho. Tvůj příběh měl sice komplikovanej průběh, ale šťastnej konec, to je hlavní. 🙂
Ahoj, já prodělala samovolný potrat dvakrát. Jednou to už bylo před lety. A ten druhý v prosinci 2015. Zhruba v 6. tt. Povedlo se nám tenkrát otěhotnět po 4 měsících snažení. Naštěstí se ze vším tělo vypořádalo samo a nemusela jsme ani na revizi. Po 14 dnech na kontrole bylo vše jako bych těhotná nikdy nebyla. Což jsem byla ráda, protože právě revizi jsem při prvním potratu snášela opravdu špatně ☹ Doktorka nám díky tomu dala zelenou hned jak přijde první menstruace. Ta dorazila po šesti týdnech a v únoru 2016 se nám povedlo miminko znova 🙂 takže jsem otěhotněla hned druhý cyklus 🙂 A teď jsem ve 33. tt a snad se konečně dočkám vytouženého miminka. Jinak švagrová to měla podobně, taky otěhotněla tak 3 měsíce po revizi. Každopádně moc se o tom nemluví, ale prožilo to hodně žen jak zjišťuji. Také mi hodně ulevilo, když jsem o tom začala mluvit a věděla jsem, že nejsem jediná na světě. Přeji ať to přebolí v rámci možností a ať se brzy můžete těšit na miminko 🙂 Ideální je nechat všemu volný průběh a psychika dělá hodně. Miminko si k vám najde jistě brzy cestu a bude to v ten pravý čas 🙂
Ahoj, já jsem byla na revizi minulý rok v květnu v 8tt. Tenkrát jsme se nijak nesnažili, jednou jsme si nedali pozor a bylo.. jak jsem to nečekala, nijak jsem tomu nepřizpůsobila životní styl,. hodně jsem sportovala, byla jsem i na závodech v běhu, chodila na párty.. neměla jsem vůbec žádný příznaky, v den očekávané ms jsem začala špinit, trvalo to asi dva dny, pak to přestalo.. říkala jsem si tenkrát "super, aspoň můžu v klidu cvičit" ☹. Pak mě začala bolet prsa, říkala jsem si, že asi od zad, ale měla jsem spíš hodně citlivé bradavky.. no než mi to "došlo", byla jsem v 6tt, byl to pro mě šok, ale obrovská radost. A pak za dva týdny obrovský smutek ☹ Vyčítám si, že jsem to tenkrát tak po.., dávám si to za vinu. Mám problémy s vysokým tlakem, v té době jsem na to brala i léky, které se v těhotenství nesmí a žila hooodně hekticky. Znovu jsme se začali snažit až teď od června, řešili jsme mezitím bydlení, školu (přítel si dodělával dálkově) a novou práci, chtěli jsme mít toto vyřešené. No a 3 měsíce zatím nic.. ☹ tak doufám, že se brzy zadaří. A tobě přeji taky, aby se brzy zadařilo!
Ahoj ja otehotnela v cervnu, planovane. Syn byl pak nemocny, sostal atb, meli jsme jet na dovolenou,,, byla jsem ve velkem stresu... V 7.tydnu jsem zacala spinit, tak jsem pro jistotu zajela do nemocnice. Dr na utz nevidela vubec nic, jen zvetsenou sliznici jak pred ms a jen naznak gestacniho vacku bez plodu. Rikala ze v tomto tydnu uz byva vidět i srdicko..ale ze treba je tehu mladsi... Ale ja vedela ze mladsi není, dělala jsem si tyden predtim ten digitální tehotensky test a ukázal mi + 2-3 tydny. V nemocnici mi vzali krev na hcg a bylo jen neco pres 400. A udělali mi i tt z moči a carka byla slaba... Ja s tim byla tak nějak smirena, jako bylo mi to lito, ale dulezite bylo ze mam jedno male dite uz doma. To byl patek, v pondělí jsem mela prijit zas na hcg. Ale o vikendu jsem zacala krvacet. V pondeli hcg bylo uz jen cca 100. Za 14 dni jsem mela prijit na kontrolní utz, vse bylo ok, takze se to naštěstí obeslo bez revize, dr rekla, že to mam brat jako opozdenou ms a ze kdybych si neudelala tehotensky test, tak ani nevim ze jsem byla tehotna. Meli jsme pockqt jeden cyklus a pak se zase zacit snazit. No a hned jsem otehotnela znovu. Ted jsem nějaký 6tt tak mam zase strach aby to nebylo jak minule... Ale je fakt, ze ted mam carky na testu hodne silne, silnejsi nez kontrolni carka, predtim to tak nebylo, carka sice silila, ale nikdy nebyla úplně nejsilnější, proste to nebylo ono. Ted moc doufam, ze to úspěšně vyjde. I tobě preji aby se brzy zadarilo.
Pročetla jsem si vaše příběhy, díky za ně, je to prostě loterie s tím těhotenstvím. Někde jsem si nedávno přečetla, že dříve se těhotným ženám říkalo, že jsou jako v naději, v nadějném očekávání. Každé těhotenství je vlastně jen o naději, o naději, že to může, ale bohužel taky nemusí dobře dopadnout. Trochu mi tahle myšlenka vlastně pomohla se s tím srovnat, že to byla jen naděje, která hold nemusí vždycky vyjít, snad teda příště už ano. Ještě mě napadlo, berete nějaký vitamíny nebo doplňky stravy?
Máš pravdu, nezbývá než mít naději a věřit, že to příště dobře dopadne a vyjde to.. Já beru femibion, doporučila mi to doktorka, protože moje tělo neumí zpracovat listovku a tady jsou ještě nějaké podpůrné látky, které tomu napomůžou. Ale myslím, že obyčejná listovka normálně stačí, je o dost levnější..
Chtěla bych ti popřát štěstí. Měla jsem ZT v 9TT v březnu 2014 oznámení od dr jsem dostala jako dárek k narozeninám. Už týden před kontrolou se to dr nezdálo, ale řekl nám ať počkáme týden nakonec to nedopadlo dobře. Byla jsem na revizi a 5 dní po na další měla jsem horečky zimnici. Dr doporučil čekat min. 6 měsíců, ale mě to přišlo strašně dlouhé. Z důvodu nepříznivé rodinné anamnézy jsem měla doporučeno genetické vyšetřeni odkud mě poslala dr na imunologii kde mě byla nabrána krev. V srpnu jsme s manželem jeli na dovolenou. Když jsme se vrátili šla jsem si pro výsledky na imunologii kde mě bylo zjištěno že již přirozeně neotěhotním z důvodu vysokých protiátek proti spermiím. Pár dni po výsledku mě bylo divně jako kdyby na mě neco lezlo manžel mě řekl at si udělám test a uviděla jsem //. V 5tt jsme začala špinit poté masivně krvácet měla jsem v děloze obrovský hematom jednou dokonce hrozilo že budu muset podstopit revizi abych nevykrvácela nakonec jsme to s mrnouskem přečkaly byla jsem asi 14 dni v nemocnici krvácela jsem stále cca do 16tt. Poté nastaly další komplikace, ale t je na dlouho. Přeji hodně štěstí aby to uteklo a za pár měěsíců se podařilo.