Uspávání miminka, nechat vyřvat?
Ahoj holky, začínám být zoufalá. Mám skoro 7 měsíců starou holčičku. Je zlatá, hodná, nepláče, věčně usměvavá. Jenže večerní uspávání je složitější. Nejsem zastánce toho, nechat miminko vyřvat, dokud neusne. Takže je zvyklá být s námi v posteli, když vidím, že už je ospalá, dám ji prso dokud neusne a poté přenáším do postýlky. Jenže budu potřebovat hlídání přes noc a proto bych ji chtěla naučit, abych ji nakojila, dala do postýlky a tam usnula sama. V pátek jsme potřebovali hlídání večer, byla u nás teta, vše bylo ok, malá neplakala. Večer ji dala odstříkané mléko v lahvičce, přendala malou do postýlky, kde si chvíli sama hrála a poté usnula. Bez řevu, nervů, v naprosté pohodě. Jenže když to zkouším já, tak malá dostává šílený histerický záchvaty, tečou ji slzy, zalyká se. Vidí jen, že odcházím od ní a začne neskutečně řvát. Nejde donekonečna ji uspávat u nás v posteli. Chci, aby věděla, že je večer, čas spinkat a místo na usínání má v postýlce. Ale jak toho docílit? Proč u ostatních to jde bez řevu a u mě histerčáky? Ano, udělala jsem si to sama, že jsem ji dovolila usínat u nás, ale pomalu ji potřebuju naučit, usínat u ní v postýlce. Dnes jsem zkoušela a šílenost. Hladila jsem ji, pusinkovala, držela za ručičku, ale jakmile jsem se chtěla vzdálit, tak konec.. řev a řev. Snažím se být na ni hrozně hodná, nechci aby usínala s pláčem, ale jak toho docílit?
Jo a s lahvickou bych byla opatrna kvuli kojeni. pardon za ot.
Podle mne ma ještě čas ucit se usinat sama.Je normální ze chce byt s maminkou.
Myslím, že je na ní brzy. Uspávání u prvorozený jsem postupně přehodnotila a rozhodla se metody mého dětství neprovozovat. Pomohly mi tyto články:
http://www.moudrakocka.cz/index.php/spanek/3-o-...
http://www.moudrakocka.cz/index.php/myslenky/5-...
https://www.nevychova.cz/zdarma/k101/m1/
Přeju, ať najdeš řešení, které bude vyhovovat vám všem.
Zřejmě ještě není psychicky připravena na to usínat sama. Každé dítě je jiné a některé bez problému samo usíná od narození, jiné to nezvládá ještě ve třech letech. Určitě si ji tím, že s ní budete usínat v posteli, nerozmazlíte. Právě naopak jí dodáte tak důležitou důvěru a sebevědomí. Zastávám názor počkat, až bude sama připravená. 😉
A nechat vyřvat je podle mě to nejhorší, co může máma svému dítěti udělat. Ten pláč má totiž svůj důvod - myslí si, že jste ho navždy opustila a už se nevrátíte. Neví, že jste jen vedle v pokoji a ráno s ním zase budete. Ztrácí vaši důvěru, a to je přece ve vašem vztahu jedna z nejdůležitějších věcí. Na neustálé naléhání tchýně, že je to nejlepší způsob uspávání, jsem to jednou vyzkoušela. Po hodině neutichajícího hysterického řevu jsem to nevydržela a vzala syna k sobě a už to nikdy nebudu opakovat. Pokud tuto taktiku někdo praktikuje, záleží mu asi víc na svém pohodlí než na dítěti, jinak to nevidím.
Tak jo, děkuju za názory. Ale jak jsem psala hned v úvodu ,,nejsem zastánce vyřvání" a to, že jsem to jednou(!) zkusila a stejně jsem byla u ní-hladila ji, zpívala a byla u ní dokud neusne, tak bych řekla, že jsem nic tak hrozného neudělala. Jen jsem chtěla radu, jak docílit toho, aby miminko neplakalo ve své postýlce při usínání. Vzhledem k tomu, že máme malý byt a maličká má postýlku hned vedle našeho rozkládacího gauče, kde i spíme, tak mi nepřišlo nepřirozené, aby usínala u sebe, zvlášť, pokud nás stále slyší-vidí.
@88jani přesně jak píšete, zkusila jste to jednou. Já také. Jsme mámy a snažíme se plnit svou roli správně, přemýšlíme, jak co udělat, aby bylo miminko spokojené, a to je dobře. Narážela jsem na matky, které neřeší, že dítě při usínání pláče, hlavně, když pak usne (viz. má tchýně) 😒
Možná s "cizími" usne lépe, protože ví, že tam nejste, ale když vás má poblíž, tak vás prostě nemůže nechat odejít 😉
Moje 7mi měsíční neumí usnout jinak než u prsa. A to ať přes den nebo večer a i v noci mě mnohokrát hledá a musím dát prso, aby věděla, že tam jsem. Proto spí s námi a jinak by to ani nešlo, musela bych k ní vstávat klidně i 20x za noc a nevyspali by jsme se nikdo. Určitě je takhle nebudeme uspávat do puberty 😉 až přijde čas to zvládnout jinak, tak myslím, že to poznáme. A prý to tak opravdu je, že ví, že maminka není doma, tak není zbytí a neřeší to tak 🙂 já si to ale netroufnu od ní na noc...
Já to mimi úplně zbožňuju, jakmile trošku zakňourá, zapláče, hned jsem u ní, hladím, povídám, pusinkuju, objímám. Ale z její strany mi to kolikrát přijde už jako vyčůranost. Příklad.. je zvyklá na dudlíka, pořád ho drží v ručičce, umí si ho sama dát do pusinky. Ale jsou dny, kdy ho má před sebou, kouká na něj a začne řvát, že ho chce. Dám ji ho, odcházím třeba vařit a ona se na mě koukne a schválně ho vyplivne a opět řev, a takhle několikrát za sebou, jen abych byla u ní a nenechá mě odejít. Proto mě napadlo, jestli i s tím spinkáním to není trošku vyčůranost 🙂
@katkaajirka Jo, tak to taky nechápu. Já prostě to bezbranné miminko nedokážu nechat jen tak řvát. Ale jestli vaše tchýně neřeší pláč, tak stopro vím, že svoje dítě bych ji nesvěřila.. je možné, že prostě k ostatním si nedovolí to, co ke mně. Hold mě má omotanou kolem prstu 😀
@denisamx tak jestli miminko vstává několikrát za noc, tak se nedivím, že si ho necháváte u sebe. Mně naštěstí od porodu spinká celou noc-max. 1-2 se vzbudí. Takže proto spinká v postýlce. I když první tři měsíce spala také s námi, ptž jsem měla strach, aby se ji něco v noci nestalo, spíš prostě pro můj klid. My už ji pomalinku zvykáme na rodinu. Necháme ji tam třeba hodinku a jedu s manželem na kafe, oběd.. s tím, že jsme neustále v kontaktu a vždy se dozvím, že ani nekňourla a jen se smála na všechny 🙂 (naštěstí máme rodinu, na kterou se můžu na 100% spolehnout, jinak bych ji jim za žádnou cenu nesvěřila)
Pardon 😀 s tím dudlíkem asi prostě začíná zkoušet. Asi je to normální v tomhle věku, mně to ještě naštěstí nedělá 😀
já mám téměř dvouleté dítě a stále usíná v mojí přítomnosti (případně to zvládne s tatínkem nebo babičkou). Ležím u něj na posteli a až usne, odcházím. Sám usínál cca měsíc a jen po obědě, pak zase začal vyžadovat přítomnost. Pokud za tvojí přítomnosti usne i v postýlce, tak bych se nevzdalovala 🙂 Však v pubertě už s námiusínat nebudou chtít 🙂
@88jani. jezis vzdyt je to miminko, co potrebuje byt u mamy. Mas na ni vyskoke naroky. A proc by nemohla byt jeste uspavana u vas v posteli? Vis, ze metoda vyrvani muze zpusobit nevratne zmeny v psychice ditete? Preucovani. je v tomto smeru zcela proti prirozenym potrebam miminka. Az nastane cas, kdy budes potrebovat na noc odjet, tak to proste vyres aktualne ten den. tzn. nakojit dite pred spanim , pred odjezdem a mozna budes prekvapena, jak si hlidaci osoba poradila a ze ani nebylo potreba dite vystavit stresu.
ovsem... ja osobne bych v zadnem pripade od 7 mesicniho kojeneho ditete na noc neodjizdela.