Jsem učitelka na prvním stupni a mám 2 děti, které jsou obě na prvním stupni a přiznávám, že mám někdy chuť zamknout zvenčí a utéct.
Celý den řeším totéž. Stejné problémy s dětmi, stejné úkoly. Doma házím často učení s dětmi na manžela, protože mi chybí trpělivost. Jedno z dětí má poruchy učení, takže musíme dřít víc, než je standard.
Jak relaxujete, abyste se z toho nezbláznily?
Milá kolegyně, ráda bych Tě podpořila, ale nevím nevím.......
Chápu Tě, někdy mi nervy pěkně tečou a chci mít jen klíííííííd 😀
Relaxuju vždy večer, u vína a často u příprav (není úniku, jindy není čas) 😀
Ale večer od 20:00 bez dětí je můj, s nějakou skleničkou ideálně!
@gingermom mně nejvíc ubíjí to, že se věnuju dětem se SPU, přijdu domů a čeká mě to znovu. Stejné chyby, stejné problémy, stejné výbuchy vzteku.
Piju víc, než bych chtěla a měla. Ne denně, ale 1-2x týdně.
Mně letos chybí i úleva po práci. Děti už nemám v ŠD, takže není úniku. Po obědě je mám ve třídě.
Velmi dobře ti rozumím, vlastní děti mám 3🙂 Je to lepší s věkem, teď mám už dvě děti starší a na prvním stupni jen to nejmladší, ohledně školy nejsamostatnější, takže už to není tak ubíjející. Bohužel muž se o školu nestará vůbec. Mám koníčky, které jsou zcela jiného druhu - šiju, tam se realizuju, relaxuju, jinak kolo, procházky. Ve škole mám trpělivost myslím slušnou, doma už to pak bývala hrůza. Jo a taky jsem si zkrátila úvazek, to taky trochu pomohlo. Finančně to zvládneme a moje nervy jsou mi za toto rozhodnutí vděčné.
Mám školkové a ve druhé třídě. Na školní ještě nervy mám , ale s vlastními už je to po škole horší. Druhačka je nyní víc doma, než ve škole (karantény, nemoci), takže se učíme spolu. A je to fakt otrava, bojujeme se čtením. Školu s ní dělám já. Manžel nechce, jsem přece učitelka🙂. Ale na jeho obranu, ráda mám přehled a chci vědět, jak jí to jde, stejně bych se do toho montovala. A do toho školkový brácha, který vyžaduje pozornost nejvíc ve chvíli, kdy něco vysvětluji. Moje nervy .... Relaxuji s knížkou a na výletech. Na nich bývají moje děti hodné.
Jak ja jsem za toto sdileni vdecna! Diky! 🙈 Mam jedno dite. Vecer bych si obcas nafackovala. V praci dokazu byt trpeliva, dokazu individualizovat… a doma ztracim nervy… nekdy je to fakt tezke. Nastoupila jsem v lednu na novou pozici a do noveho prostredi, takze super narocna situace… nestezuju si, jsem spokojena, ale obcas je to na palici 🙈 Zajmovou aktivitu mam spise sezonniho charakteru. Uvitam a vyzkousim jakykoli tip!😉
@zuzkasim
@antoinet u nás kratší úvazek nemá smysl. Kdo má kratší, tak supluje a supluje. To raději budu ve své třídě. I tak letos suplujeme hodně.
Do toho mám děti často nemocné, takže celodenní škola.
@verape dokud bylo mladší dítko skolkove, tak mi to přišlo ještě v pohodě.
U nás jsou výlety stres. Nemám klidné děti.
Taky supluju, ale mám to placené a když dojde na nemoc dětí, líp se mi plácá hlídání na 3 dny než na 5, ale chápu, že rozdíl v příjmu je velký.
Zatím mám dítě dvouleté a občas mi nad jim tečou nervy, jindy zase ve škole oznamuji, že po mně nemají pořvávat a bez prosím a děkuji doma ani vodu nenaleju :D
Až bude ratolest na prvním stupni, asi uteču na druhý a opačně. :D
Mám 3 děti, teď jsem se vrátila do školy po 6 letech doma. Naštěstí mám poloviční úvazek, jinak bych to vůbec nezvládala. Moje kamarádka je rovněž učitelka a shodly jsme se, že nejhorší je učit se s vlastním dítětem. Ve škole mám dobrou trpělivost, ale doma...
Mně pomáhá výborná kolegyz v kabinetě, skvělé vedení školy a musím říct, že většina tříd je taky fajn. Většinu se do práce těším. Paradoxně mě baví dělat i přípravy do některých předmětů, odpočinu si u toho od svých dětí. Jinak ráda relaxuji vs knížkou a alespoň třikrát týdně vedu dlouhé telefonní hovory s kamarádkou. Máš můj obdiv, jako všechny učitelky na prvním stupni, tohle bych nikdy nezvládla. Dcera má rovněž SPU, takže plně chápu tu náročnost řešit to v práci i doma.
Já jsem učila v době, kdy byl starší syn ve školce, takže to bylo docela v pohodě. Až se znovu vrátím do školy, tak už bude ve čtvrté třídě, tak uvidím 🙂 Ale jedna starší paní učitelka mi říkala, že když měla děti ve věku svých žáků, tak že ji doma dost často ujížděly nervy. I když byly její vlastní děti mnohem hodnější než ty školní, tak stejně dost často dostaly pár facek za úplnou blbost. Takže v tom určitě nejsi sama. První stupeň je pro otrlý povahy. Já tam byla jen na dvou delších zástupech ještě při studiu a jsem ráda, že normálně jsem učila až na druhém stupni🙂 Držme si hlavně palce, ať zase nenastane lockdown!
Ucitelka nejsem, takze neporadim, jen chci rict ze mate muj velky obdiv. Mam v okoli par znamych a kamaradek, ktere sly rovnou po materske pracovat do materske skoly a vzdycky jsem si rikala, jak to zvladaji, ja bych to tedy nedala. Jste dobra 🙂