Trochu jiné maminky

@oililygirl ahoj,u prvního dítěte mi trvalo půl roku,než jsem si v hlavě srovnala,že už jsem prostě máma,nemůžu jít pařit kdy chci,musím se miminku přispůsobit a vůbec jsem na 2.místě a to i u partnera.i když to bylo plánované miminko,prostě jsem se s tím nemohla vyrovnat.ale pak už to bylo lepší a to proto,že jsem si uvědomila,že můj vlastní život nekončí jenom proto,že je ze mě maminka.jednou týdně jsem chodila na kafe s kámoškama,i bezdětnýma,jednou za 2-3 měsíčně pořádně zapařit,s malou do mateřskýho centra mezi děti a maminky a tak.a hlavně vidět ve všem jenom to pozityvní.a že dětátko hodně brečí?to přejde,nenech se tím vystresovat,čím z toho budeš nervoznější,tím víc bude brečet.postupem času se můžeš i s dítkem zapojit do nějakého pracovního procesu a to už budeš uplně v pohodě.

Ahoj, přidám se k vám. Časem se to opravdu zlepší. Naše malá ječela první tři měsíce. Nevěděla jsem, co mám dělat, nikdo mi nepomohl, každý jenom říkal, že takhle to prostě s dětma je. Neměla jsem možnost posoudit, protože v mém okolí žádné miminko nebylo. Trochu mě to semlelo, ta zodpovědnost, bezmoc, nevyspání,... Ovšem byla jsem od začátku hrdá, že jsem nosila a porodila něco tak dokonalé jako dítě. Malá je pořád náročná, stojí mě maximum sil, času, ale už to beru tak nějak automaticky. Vím, co na ni platí, snažím se nestresovat...a její usmev a dobrá nálada je odměna. Akorát mám hroznou potřebu všechny varovat, jaké je těhotenství náročné a mateřství k zbláznění. Asi ne každá maminka to má tak, ale málokterá je hned dokonalá a v pohodě a má nejhodnější dítě.

Dekuju vsem, ze ste se ozvaly. Ja mam ted dva a pul mesicni miminko. Rev je uz lepsi, ale je hodne narocny. Vyzaduje neustale pozornost.
Ja mela urcite problemy uz pred porodem. Ale ted je to jeste horsi. Sem na nej hrozne pysna a prece...sem strasne unavena, nevyspala, nikoho v Praze nemam, na pokec. Cele dny travim v byte, prochazky nepocitam. Jsem depresivni, vystrasena, preju si popohnat cas, aby bylo prckovi uz vic, mohl se zabavit, mohli sme si spolu hrat, vydrzel spat v noci...
Chybi mi dat si kafe, neco si precist, odpocinout si. Kazdej mi rika a co si cekala? Nevim. Asi sem byla strasne naivni!
Syna miluju, ale je to tak narocne.

@kaftan
@iv
@bonavoxa

Prave, u nas v rodine taky miminko nikdo nemel, tak sem si to nedokazala predstavit.
Clovek se musi vyrovnat s tim, ze uz neni na prvnim miste a jeho potreby jdou stranou.
Kdy to teda prejde, kdy se z kriklouna stane hodne miminko, ktere skoro neplace?

@oililygirl U nás se to zlepšilo kolem pulroku, kdy ji už zaujme spousta věcí a činností..ovšem má lepší a horší dny..někdy týdny. To zase zlobí zuby, takže je někdy nervní, nechce jíst spát....klid nebude asi už nikdy. A nejlepší je se s tím smířit.

@oililygirl až začne trošku mluvit a bude schopen ti říct,co vlastně chce.anebo ukázat.
nechceš si koupit v lekarně něco na uklidnění?přírodního?mě to docela pomohlo.
a rozhodně nějakou společnost!jdi někam pařit,to ti taaaaak pomůže... 😉

Ahoj můžu vás uklidnit, že se to zlomí. Jen je to o tom vydržet. Já nemám moc srovnání, v rodině jsem po dlooouhé době jediná já, co má malé dítě. Ale podle mého byl Lukášek relativně hodný, ale za to hodně nosící miminko, které potřebovalo chovat, houpat, a tak... Takže 24 hodin pozornost. Neznám to, že bych ho dala do autosedačky zajela si na kafčo a on by mi pěkně v restauraci spinkal nebo pozoroval okolí, jako to někdy vidívám. Nehrozilo, v kočárku na uspání nebo na rukou, jak se mi vkočárku vzbudil okamžitě domů, pač byl řev. Ale.... od asi 18 měsíců co už sebejistě chodí sám a vymýšlí různé bejkárny si ho fakt užívám. Je to pohoda, už se zabaví sám, co potřebuje si donese, vyřídí, řekne si, resp. ukáže si 🙂 Je zlatý, taky má období, kdy je vzteklejší, ale s miminkovským plačem, kdy tápete, se to nedá srovnat. Dá se s ním už podnikat spousta věcí. Už není tak konzervativní a nevadí mu výletování, je rád, že pozná něco nového. Takže holky, vydržet. Uteče to rychle a ještě vám to bude líto!!! A jestli máte jen trochu možnost hlídání a odfrknutí si, tak doporučuju/!

zkus navštívil diskusi "antimatky" 😉 zjistíš, že jsi úplně normální 😀

@oililygirl ahoj, tak ja zaživam něco podobného. Nikdy jsem na děti nebyla a ani s nimi neměla zkušenosti. Mám 15 měsíční dceru, u které máme podezření na autismus. Pořad nejsem spokojená klasická maminka a jestli se diagnóza podtvrdi, tak se asi zblaznim. Nedokážu se s tou novou životní roli srovnat. Miluju ji, ale je to pro mě náročné.

@zyoma Tak to verim, pokud ma mit dcera tuto nemoc.
Samozrejme pece o zdrave miminko a nemocne je velky rozdil.
Chce to rict si o pomoc. Drzim palce, aby byla dcera zdrava.