Dobrý den, nedávno jsem tu psala, jak mě trápí, že nemohu narazit na fajn milého kluka, jak je mi 24 a bydlím v Praze. Jak chodím do školy, na humanitní školu, a když už tady nějaký ten kluk je, tak si jede po svým např. pracuje na PC nebo na mobilu. Přijde mi, že jim je to fakt jedno, to s nimi i mile konverzuji, ptám se, jak se má atd. Další kamarádku mám na ČZU a další na ČVUT, mají ten stejný problém. Z ČVUT mi říká, že tam sice kluky má, ale víc než holky je zajímá studium, kamarádi a jít se někam opít. Zkoušela jsem jít třeba na kruhový trénink, a vůbec tam nebyla moje věková kategorie 24-25, naopak tam třeba byli šedesátiletí, čtyřicetiletí, nebo puberťáci. Nebo jsem byla na deskovkách a taky jen čtyřicetiletí. Pak jsem byla na paddle boardech a taky jen ženy. Zkoušela jsem i výstavy, galerie a všude většinou děti nebp starší lidé. Pak jsem šla do clubu a začali si přede mnou dávat extáze. V posilovně taky každý jede po svým a většinou jsou tam narcisové. S kamarádkou jsme i byli v pivním baru a zase jen lidi ve středním věku. Jestli mám počkat, až půjdu do práce, že tam nebudou studenti, kteří se nechtějí vázat, ale dospělí lidé. Seznamky jsem taky zkoušela, mám plnou schránku, píšou mi hodně, protože jsem poměrně hezká (teď vůbec nechci znít nějak povýšeně, ale podle fotek hádám, že mi prostě píšou), ale jsou to uchylové, zvou mě do postele a podle fotek bych se s nimi bála jít ven. Ještě mě napadlo, jestli nemám zkusit chodit na vernisáže nebo hnutí pro dobrovolníky.
Problém je ten, že prostě hledám slušného kluka, s kterým bych jednou chtěla založit rodinu, který nebude žádný namachrovanec a bude mi s ním dobře. Vůbec tedy netuším, kam už chodit? Nebo to nechat na náhodě?
Nechat náhodě. Když se za něčím ženete, mate klapky na očích a nevnímáte to, že jste na to už třeba narazila. Takhle jsem rok a něco “chodila” kolem svýho manžela. Protože jsem tehdy pořád lítala za jinejma co byli můj typ a líbili se mi víc apod apod. A až když jsme se s manželem opravdu poznali, tak mi to cvaklo. Pokud se cítíte sama, vyplňte to jinak, vyplňovat samotu “láskou” na chvíli není úplně ok, člověka to pak semele, když vztahy konci jeden po druhým. Dejte tomu čas. Nežeňte se za tím. Třeba je to z Vás cítit, že zoufale někoho hledáte a to taky odrazuje.
Hele, nechtěla by ses na to už jako víš co. Vy*rat?🤣
Asi tomu dát čas bude zřejmě nejlepší, vykašlat se na to nechci, jelikož jsem měla opravdu špatné zkušenosti, ostatně i moje kamarádky, tak bychom rády měly jednou hezké chození no.
Já manžela poznala přes kamarádku už na střední škole, chodila tehdy s jeho kamarádem... On už chodil na VŠ.. Být tebou se na to vykašlu, dost na to tlačíš a možná je to na tobě vidět... Já měla tenkrát po dost špatném rande a řekla jsem si, že na to kašlu... No za měsíc mu moje kamarádka dala moje ICQ, on mi napsal a už je to přes 12 let 😄
Nahoda hraje velkou roli, ja sve muze vzdy poznala na party - kamaradi kamaradu 😉
@melykely Až nebudeš hledat usilovně, ono si tě láska najde... Seznamka 90% úchyláků - ještě na starém emailu mám nevyžádaná peprná fota, co mi posílali - když jsem pracovala v kanclu, tak jsem kolegy těmito foty bavila. Párkrát jsem se s někým setkala, ale katastrofa. Po 5 letech - co jsem byla sama, jsem si řekla, že dám seznamce poslední šanci. Pár dnů nato mi napsal "kluk" (o 4,5roku starší) na popud kolegy v práci. Oba jsme šli na schůzku s tím, že je to poslední možnost, jinak raději budeme sami (on taky několik let sám). Dnes spolu bydlíme, přišli jsme o syna a teď čekáme dalšího, je to ten nejmilejší chlap, na kterého jsem mohla narazit, nemá problém jen tak přijít s kytičkou a první společná dovolená byla už po 2 měsících známosti. U nás mohu říci, že my jsme na sebe dlouho čekali - až v mých 30 jsme se poznali, ale za to čekání, různá zklamání, to prostě za to stálo.
@melykely No, většinou to bývá tak, že když hledáš, vysíláš kolem sebe vibrace, které kluky odpuzují. Hoď se do klidu, zapracuj na svém ženském sebevědomí, zkus třeba jogu pro ženy nebo lady dance, něco vysloveně holčičího a on se pak někdo objeví. Já jsem se spolužáky na vejšce nikdy nechodila. Obvykle jsem se seznamovala s kamarády kamarádů na nějaké akci. Moje kamarádky se tak taky nejčastěji seznámily, ty mladší se pak často seznamují online, ale ne přes seznamky, ale třeba přes facebook oslovily/byly osloveny kamaráda kamarádky, který se jim líbil a vyšlo to.
Manžela jsem poznala na lide.CZ 😄 trochu se za to stydím. Ale což. Další místo, kde by to fakt šlo bylo v práci. Kolegové i klienti, docela mě překvapilo, kolik klientu mi pak psalo na FB, nebo nosili květiny, čokolády a chlast přímo. 😁 (Pobočka banky) Vždy tak o 10-25 let starší. Naopak, co nikdy nešlo byla prave škola, kluby a fitko. Vrstevníci, jak kdyby byli od takovýho druhyho stupně úplně jinde a mimo.
Ja po rozchodu s dlouholetým přítelem sla na seznamku. Ano jsou tam převážně uchylaci co chtějí jen to jedno, ale já asi měla potřebu si trosku zvednout sebevědomí. Asi po měsíci jsem poznala fajn chlapa se kterým jsme si psali denně nonstop,žádné prasarnicky ale normální konverzace.. A teď jsme spolu 4 roky, mame dceru, baráček a zanedlouho i ta svatba bude 😊 někdy se usměje štěstí i na té seznamce 🙂 přeji ti hodně štěstí určitě si tě najde 🍀
Taky jsem poznala manžela na seznamce. Jasně, člověk musel hodně filtrovat, ale když jsem to udělala, tak jsem zjistila, že se tam fajn chlapi docela vyskytují.
@95newmommy2020 nahodou na Lide nedam dopustit, 14 let mam odtud chlapika. Kecaci mistnosti, pohoda, zacalo to auty a mame 9 let dite 🤣
@melykely Ahojky, při čtení tvého problému, jsem byla překvapená. Mám syna má naprosto stejný problém.
Na střední byly holky buď ze školy rovnou domů, nebo ze školy do hospody. Pokud se o nějakou začal zajímat, bylo mu řečeno sex ano, vztah ne. Asi jsem syna špatně vychovala, ale je to gentleman s úctou k ženám. Pořád hledá, nemá rád hrubé ženy, miluje zvířata a nevzdává to. Letos končí VŠ v Praze. Studuje kriminalistiku, zatím bude Bc. ale chce pokračovat při zaměstnání. Kde snad doufá, že konečně někoho potká kdo bude stát o povídání dlouho do noci. Výlety autem a ochranu od milého muže.
Já většinou našla když jsem nejen nehledala, ale ani nikoho zrovna moc nechtěla. Třeba manžela jsem si našla v letním kině těsně po rozchodu s bývalým (tátou mé dcery). Kamarádka tam měla přijít o hodinu dřív abychom probraly ten rozchod a obecně novinky, ale pak nestíhala. Tak jsem se rozhlédla "jak asi vypadá ten zodpovědný chlap" (tedy opak bývalého) a líbili se mi ze všech chlapů 3, z čehož o 2 jsem si řekla, že vypadají zodpovědně. A dál jsem to neřešila. Pak dal někdo bokem kalhoty, kterými jsem držela místo, abych pro kámošku došla ke vchodu, a já kolem toho nejsympatictejsiho musela projít - tak jsem si všimla, že hrál s kamarádem karetní hru, kde neviděli na své karty a nějak si radili. No hry miluju, tak mi to nedalo a zeptala jsem se. Vysvětlil mi komplet pravidla (tak jsem si říkala, že asi nějakej švihlej matfyzák... No, těsně vedle, inženýr 😄) a pak jsem se ještě drze zeptala jestli někde hrajou pravidelně, a omlouvala se že mi to už hrozně chybí, že v Brně jsem hrávala a tady nemám s kým. Tak jsme si na sebe dali telefon, asi dvakrát se potkali na hrách a jemu to dokonce i došlo, že vlastně jsem žena která mu je sympatická (i to mu chvilku trvalo 😄) a nadhodil, jestli spolu půjdeme někdy do divadla nebo kina. Řekla jsem že jo, jenže... Matka od malého dítěte, kde bych našla čas. A nezeptal se nikdy konkrétně na nějaké představení, datum... Jenže pak zaúřadovala náhoda. Dcera byla hlídáná (se svým tátou) a já jela za kámoškou abych "vyvenčila" auto a vyjezdila se tak, abych se nebála vzít do auta dítě když řídím. No a auto stávkovalo, mezitím kámoška odjela a já ve státní svátek hledala v Jablonci otevřenou restauraci. A ten sympatický Tomáš tam stál, náhodou se zastavil u plakátů, jinak každý týden prošel okolo a ani nevěděl, proč se tam tentokrát zastavil. No ukázal mi otevřenou restauraci, pozval mě na oběd i když už sám jedl, pak jsme šli na víno a od té doby jsme spolu 😁 A to jsem si říkala, že nikoho ve svém životě ještě nějakou dobu nechci a s ním že se chci seznamovat pomalu. Ale někdy ty náhody nemůžou být náhody. 😊
A ještě drobnost, byla jsem jeho druhý vážný vztah (třetí celkově i s jedním pokusem o vztah) a bylo mu skoro 40. Taky dřív řešil hlavně školu a koníčky a k dispozici byli spíš ti ne tak zodpovědní 😁😁😁
Asi to je i o nahode... Ja se poznala s mojim na stredni, kamaradka se dali dohromady u nich na hodech druha taky na nekterych hodech a treti ani nevim 🤔 (si me upa dostala), ale zase je o minimalne 10 let starsi..... Nejka poznala kluka, kdyz ona byla v bufetu na koupalisti a on tam chodil na jidlo, protoze v tom miste neco pracoval - oba v tom miste jen pracovali. Pamatuji si, ze segra mela nejake kluky nevim od kud, pak si zacala s brachou svagra a nakonec toho praveho nasla tak, ze ji ho predstavila sousedka - byl to kamarád jejiho pritele.... Nekdo pozna nekoho pres konicky, ale asi to neni uplne hned a co se velove kategorie tyce, nevim no.... Synovec ted zacal vysokou a kdyz se s nim bavim, tak jo, o holky zajem ma, ale vic ho zajima uceni, pri kterem i pracuje..... Zkusila si vylozene nejakeho oslovit? Jako pozvat na rande nebo prvne nezávazne at ho vic poznas a treba neco bude a treba budete jen kamaradi....