Ti, co nejste v kontaktu s rodinou. Jak to berete po letech?

Tak rodinu si clovek nevybira. Ja od svych 14 let nejsem absolutne v kontaktu s fotrem a jeho rodinou. S bratrem se taky nevidame min. 4 roky. A nechybi mi ani jeden

Ja mam neco podobneho, zatim je to par mesicu, mrzi me to a nevim, co delat.. s mamkou v pohode, ale tatka se zmenil a chova se strasne, myslim ze ma nejaky psych. problem, ale nechce to resit.. s mym manzelem maji vzajemne nenavistne vztahy.. tim ze jsem ted tehotna vubec nevim, co bude jak se male narodi..

@nikolka1986 Ahoj, rodiče se mnou nemluví přes 2roky. Sestra také. Přestože jsem se s nimi snažila párkrát komunikaci obnovit, oni vůbec, bylo to bez efektu. Občas mě to přepadne a mrzí. Zvlášť když vidím, jak jinde lidé fungují. Ale pak si reálné připomenu, jaká to byla u nich manipulace a ponižování kvůli každému jinému názoru, než je ten jejich, a musím říct, že bez nich se mi žije líp. Ale nemám problém se kdykoliv v budoucnu s nimi bavit - to by ale museli chtít překročit svůj stín, opustit permanentní stav zloby a nenávisti. Což se jen tak nestane. Proto mi moje pokusy a investované nervy přijdou zbytečné...

Me to mrzi stale i po letech,ale vratit to nechci,vim ze tohle je jedina cesta(bohuzel).ale mame za sebou 10let pokusu o obnovu vztahu takze vim ze vic jsme pro to udelat nemohli...

S mámou jsem se nestýkala 10 let. Dneska se navštěvujeme a vztah máme zase vcelku dobrý. 😉

Ahoj, tak já se s našima nebavím od ledna 2019, mrzí mě to strašně moc ale když si vzpomenu co udělala moje máma tak se mi ani nechce - jsem rozvedená přes 3.roky a moje mama upřednostňuje mého ex - jak je úžasný, šikovný, vše ji udělá. To se ale tváří jen na oko. V manželství mě několikrat fyzicky napadl, škrtil, málem přehodil přes zábradlí v 1.patre dále psychicky deptal, znásilňoval - musela jsem jít 1x na miniinterubci 😕 mama to ví tak na půl. Když jsem měla starosti se stěhováním (už jsem měla nového přítele po skoro 3.letech od rozvodu, můj ex měl za tu dobu 3-4.vztahy) tak hned vzala telefon a zavolala ex, že máme problémy a on se mi pak hned všude vysmál a já byla tak psychicky v ..., že jsem přišla o miminko v 10tt. Teď 27.9.2019 jsem měla s přítelem svatbu a ze slušnosti jsme rodiče pozvala - jak oznámení tak přítel napsal sms kdy a kde svatba bude a, ze chceme ať přijdou. Neozval se ani jeden 😔 Po svatbě si vzala teta děti na víkend (mám s ex) při vyzvedávání přišla i máma a hned a tamto a tamto, ze děti jsou hodný a dala jim hračky, buchtu atd. Dělala jako by se nic nestalo, ani nepogratulovala ke svatbě.
Mrzí mě to všechno ale vím, ze s tím nic neudělám. Někdy prostě to nejde se bavit 😢

Mám problém s mámou. Pohádali jsme se před 4 roky a ačkoliv bydlíme vedle sebe, co by kamenem dohodil, nevídáme se. Ona je tvrdohlavá a já...jablko nepadá daleko od stromu. Moje dospělé děti za ní jezdí, takže nějaké informace o ní mám. Holky říkají, že je to s babi peklo, opravdu to s ní není jednoduché a nikdy nebylo. Má tendenci šéfovat a každému řídit život. Ačkoliv se mi ulevilo, normální to není, nevídat se a někdy mě to dělá těžkou hlavu. Na druhou stranu, konečně žiju svobodně, aniž bych se musela někomu zpovídat.

Taky se nebavime. Člověka to mrzí, snaží se, ale je to k ničemu. Ženy matky jsou v tomto opravdu hrozné , zle a dokážou jít přes mrtvoly. Ta moje matka mi ničí život. Chodí na OSPOD a vymysli si o mně a něm muži. Spojila se s bývalým, kterého využívá, aby se dostala k mé dceři. Půjčila jsem jim 500 000, ty mi nechtějí vrátit. Soudím se s nimi a dělají mi zle. Vyhrožuje mi. A nedá se s tím nic dělat.

Ja to mam uz 8 rokem tak, a porad to boli, ale neda se jinak, je to lepsi, nez to co bylo, kdyz jsem s nimi byla v kontaktu

Sama s krátkymi prestávkami s rodinou nevychádzam a vždy akosi máme od seba ďaleko, môj priateľ sám povedal že moja matka má jednoducho nemá rada. Som na invalidnom vozíku, ponižovanie od detstva bolo na dennom poriadku, čo sa pripísalo na mojom sebavedomí. Vlastne moja rodina ktorá žije v rodinnom dome nebola schopná bezbariérovo prispôsobiť nič. Dom nechali staršej sestre s tým, že ja tam budem mať jednu izbu. Ja som veľmi šťastná, že mám priateľa a aj okolo seba priateľov, ktorí sú na mojej strane a sú mi viac ako rodina. Vždy som bola trošku na inej inteligenčnej a aj emočnej úrovni ako moji rodičia, preto som nemala potrebu jednať s nimi ako oni so mnou ale niečo sa vo mne zlomilo a pre mňa prestali existovať.

Jsou to skoro 2 roky co jsem odstřihla rodiče. A bylo to nejlepší rozhodnutí co jsem mohla udělat. Ač to trvalo skoro 7 let se k tomu odhodlat. Do dospělosti jsem vstoupila díky nim s dluhem přes 300 000,- a další věci k tomu.
Děti je nezajímají, vlastně je skoro neznají. Hlavně syna. A dcera už je za babičku,dědu nepovažuje.