Ahojte, má niektorá z vás nepríjemné skúsenosti s reakciami okolia na správu o tom, že čakáte bábätko? Vy sa síce naň tešíte, ale vaši najbližší, rodičia, priatelia nadšení nie sú... ☹ Priala by som si, aby vás takých bolo čo najmenej. No predsa len, ak sa tu nejaké nájdu, ktoré by sa chceli podeliť o svoje skúsenosti, budem rada... prežívam kvôli tomu ťažké chvíle a tak mi pomôže akákoľvek rada, príspevok, ako sa s tým vyrovnať, vedomie, že nie som jediná, prvá a bohužiaľ ani posledná...ďakujem
Já mám taky bohužel nepříjemnou zkušenost, a to u svojí mámy. Když jsem oznámila, že jsem těhotná, brala to hrozně vlažně, ani ji nezajímala fotka z UTZ a když se na ní chtěl podívat můj táta, tak se mu vysmála, že tam přece uvidí teď maximálně "kus rosolu". Skoro jsem se rozbrečela 😢 Jinak ale okolí vzalo zprávu pozitivně. Naštěstí brzy máma dostala rozum a teď obě mé děti zbožňuje.
Ahojky 🙂
Podle mě je hlavní, že se na miminko těšíš ty a přítel / manžel .
Rodiče jsou z 99% z vnoučátek pak vytřískaní tak, že si to neumíš ani představit .... 😀
Uvidíš, že to bude v pořádku ! Přeji ti krásné bezproblémové těhotenství .. 😵
P.S. proč ostatní nadšení nejsou ?? ☹
@tinka_21 co ja viem, manzel sa tesil a ostatni to mali v pake, podla mna taka svokra sa len pretvarovala a pretvaruje kvoli svojmu synatorovi, ale inak ze by sa niekto tesil, prezival to som nou, to nie. V podstate na vsetko som dodnes sama, obcas manzel ako nie je v praci pomoze, ale inak nikto, kto by sa o maleho zaujimal, ci uz v embrionalnom alebo skutocnom stave 😀 . Kasli na to, zvyknes si na to. AKo ti reaguje partner, je ok? Alebo to planujes zvladnut sama? Aj to je cesta.
Inak dieta je dar, obrovsky, my sme sa snazili cez dva roky a potom isli na umele oplodnenie. Na prvykrat nam to vyslo! TOMIK JE TO NAJKRAJSIE V ZIVOTE, CO MA STRETLO. Nevravim, ze je to s nim niekedy lahke, obcas mam chut mu naplacat na zadok 😀 ale aj tak ked si nanho spomeniem ako spinka v postielke pousmejem sa. Uz teraz mi chyba ako spinka 🙂 zlaticka su to, no 🙂
drzim palecky! a uzivaj si to,kazda chvila je neopakovatelna, prvy test, prvy pohyb, narodenie, prve mama atd. 😉
Ďakujem všetkým za povzbudenie!!! Priateľ sa na bábätko veľmi teší, mám dokonca pocit, že keď som zistila, že som tehotná, zaskočilo ho to menej, než mňa samu 😀 Hneď začal všetko plánovať, zisťovať, postavil sa k tomu naozaj zodpovedne a s nadšením 🙂 a pomáha mi tak vyrovnať s neprijatím tejto správy zo strany ostatných mojich blízkych.
Čo sa však týka mojich najbližších, tam asi ide o to, že som nenaplnila ich predstavy. Vždy som bola tá zodpovedná, šikovná, poslušná, dobre vychovaná, výborné výsledky v škole, čo som chytila do ruky to mi šlo... tak ma dávali za príklad ostatným deťom v rodine. Takže aj predstavy o mne a mojom živote boli iné - doštudovať vysokú školu, rozbehnúť sľubnú kariéru, vybudovať si nejaké zázemie, a až potom niekedy možno uvažovať o rodine, ale aj to asi s niekým koho by mi mamina schválila. Teraz je presvedčená že si kazím život... s dodatkom "tak ako ona." Babka asi dostane infarkt, keď sa to dozvie, a zvyšok rodiny tiež....
Zatiaľ správu, že čakám miminko, veľmi nerozširujem, no aj tých pár ľudí, ktorí to vedia, reagovalo úplne šokovane, bez známky nejakej radosti. Šokuje ich to viac ako nás dvoch s priateľom, pričom nás sa to bezprostredne týka.... a to ma na tom asi mrzí najviac... kam sa pozriem, všade nejaké očakávania,ktoré som očividne nesplnila (tak ako som ich napĺňala a snažila sa ich napĺňať celý život), a za tým nasleduje posudzovanie a odsudzovanie... a už vlastne ani nečakám, že sa niekto bude tešiť spolu s nami, hoci som si to vždy priala...také to nakupovanie výbavičky a tešenie sa z každého miniatúrneho oblečenia a zdieľanie týchto radostí s kamarátkami alebo s maminou... keďže chlapi na to moc nie sú ;) ...
Vždy mi záležalo na mojej rodine, mala som rada rodinné oslavy a stretnutia, pocit spolupatričnosti, a tešila som sa na to, že ju jedného dňa rozšírim o ďalších členov... a teraz keď to prišlo, tak vlastne nikto z toho nemá radosť, skôr je nešťastný, zhrozený, a plače...a nie je to od šťastia... viem, že sa musím nad to povzniesť, vykašľať sa na to, pretože jediné na čom záleží je bábätko a to, že my dvaja sa naň tešíme... len to ide trochu ťažšie...
PS: trošku som sa rozpísala...prepáčte 😅
Každý je svého štěstí stůjce a ty sis vybrala být mámou a ani rodiče ti do toho nemají co mluvit! A hlavně se netrap,teď ti to může jen uškodit , neboj ještě budou všichni prstíčkem hrabat aby si vnouče pochovali. 😉
@aknel72 Ďakujem, si zlatá! 🙂 Ja viem, že to maminka nemyslí zle, a že sa všetko na dobré obráti... a viem aj to, že to nie je podľa jej predstáv, ja som tiež mala iné plány a predstavovala som si to inak, ale drobček sa rozhodol vstúpiť do nášho života teraz, tak musíme preňho pripraviť všetko najlepšie ako len vieme 🙂 tu a teraz 🙂
u nas to bol svokor,ktory na spravu o babatku zareagoval negativne.....jeho reakcia bola,ze sme si na dieta vybrali najnevhodnejsiu dobu ..... manzel jeho reakciu dlho rozdychaval.....mne to bolo tak nejak jedno 😀 Akurat ma neskor dostalo,ked sa dozvedel,ze to bude chlapec.....povedal mi,ze co by sme asi zo zenskou robili,ze by nam ju akurat niekto s prepacenim osukal......dost ma to ako zenu urazilo 😒
@tinka_21 U nás švagrová nemohla rozdýchat naši svatbu atd. Nenech se jimi rozhodit a pokud je ti s nimi špatně, přestaň se na čas s nimi stýkat, pokud to jde, jsi přece těhotná, tak máš být v klidu.Škola se dá dostudovat i na mateřské, jsem toho příklad...
@andulkaavetrelec Ďakujem za povzbudenie... čo sa týka školy, mám v pláne ju dokončiť, v podstate všetko by som mala zvládnuť ešte kým sa drobček narodí, a ostanú mi už len záverečné štátnice, takže to vobec nie je také tragické, ako to všetci najprv vidia... verím, že sa to postupne napraví, a nakoniec sa všetci budú tešiť.
@tinka_21 Jé, to máš v pohodě. Mně zbývaly po porodu nějaké zkoušky, jedna písemná práce, jedna třetina diplomky a státnice. Navíc bydlím 100 km od Prahy, kde jsem školu studovala. je samozřejmě lepší to stihnout před porodem, protože tzv. "vykojený mozek" některé věci nebere, ale já státnicovala s 1,5 letým synem a nebyla jsem vůbec jediná!
Obhajoba diplomky za 1, státnice za 2...Tak se mi zdá, že vaše rodina je příliš ambiciózní a možná trochu upjatá...
@tinka_21 Nejdůležitější je, že se na mimčo těšíš ty s přítelem, a ti ostatní jsou už vedlejší. Jojo, taky svým životem nesplňuji plány svých rodičů, ale co, hlavní je, že jsem šťastná, ne? Na co by mi bylo, kdybych se zařídila podle nich, a nebyla sama se sebou spokojená?
Neboj, škola se dá studovat i s dvěma dětmi 😉 S tím mám své zkušenosti 🙂
@andulkaavetrelec To vieš... vždy som bola tá vzorná, šikovná, poslušná, zodpovedná, cieľavedomá, ktorá to niekam dotiahne... a tak si to všetci predstavovali... no, budú musieť svoje predstavy prispôsobiť ;)
@tinka_21 Hmm, asi to bude tím, že si ostatní myslí, že jsi mladá a měla bys dostudovat školu....no co, člověk míní a život mění 🙂 Neboj, babičky roztajou, až bude malé na světě, jen jsou tím možná zaskočené....Hlavně, abyste spolu s přítelem dobře vycházeli a na miminko se těšili. Pokud můžu radit, tak školu je určitě lepší dodělat před porodem, po porodu jsem byla dost nevyspaná a unavená a do toho se učit bych fakt nevěděla kdy a jak 😒 Jo a máš hezký termín porodu, to mám zrovna narozeniny 🙂
@ludmilad Obaja sa veľmi tešíme, aj keď nám nad hlavami visí veľa otázok, čo bude ako to bude, ale skôr v zmysle bývania, financií, a tak. Čo sa týka školy...všetko okrem záverečných štátnic by som mala stihnúť do pôrodu, tie štátnice mi asi nevyjdú, ak budem mať termín v decembri, najneskôr v januári, kedy štátnice bývajú. Takže to budem musieť posunúť na ďalšie leto. Tak ak vyjde ten december, spomeniem si na teba, možno drobček bude oslavovať v ten istý deň 🙂