Ahoj, jsem tady nová. Abych se krátce představila. Je mi 25 let. S přítelem jsme necelé 4 roky, v březnu mě požádal o ruku a na září 2013 chystáme svatbu. Jenže... Já moc toužím po miminku. Už delší dobu. Dnes mi přítel řekl, že můžu vysadit a zkusíme to. Ale... Když vysadím, tak nevím jak to udělat se svatbou. Září chceme, protože jsme se poznali na pátek 13. a v září 2013 je pátek 13. Je to pro nás symbolické datum. Nevím co s tím. Nechce se mi čekat rok, abych mohla otěhotnět. Ale nechci být svobodná. Nejraději bych zvládla obojí. Poradíte?
To je právě to, co se mi mele v hlavě. Mám sice kamarádky, které se vdávali ze začátku těhotenství a říkají, že svatbu si užili i tak, ale stejně. Vůbec nevím co dělat, roli v tom všem hraje taky moje práce. Není mi tam zrovna hej, je tam dost špatný kolektiv a vedení. Ke všemu mi teď na mateřskou odešla jediná kolegyně, se kterou se dalo mluvit a byli jsme i kamarádky. Od nového roku máme jít pod nové vedení a prý tam vládne docela teror. Takže bych mateřství uvítala. Vždy jsem se na to hrozně těšila až to přijde a najednou nevím co dělat. Měli jsme se vzít letos v červenci, to byl taky pátek 13., tak jsem to chtěla já, ale přítel nechtěl. Vše by bylo vyřešené 🙂
Myslím, že tohle se nedá nikdy opravdu naplánovat - člověk si řekne, že počká s miminkem po svatbě, aby si ji užil a pak existuje celá spousta párů, která čeká i roky...de facto je pak takové užívání malicherné. Já se například vdávala ve 3. měsíci, nikdo (krom asi 2-3 lidí) nevěděl, že jsem těhotná a svatbu jsem si užila myslím krásně (maskovala jsem stále 1 skleničkou vína, kterou jsem si všude nosila, přípitek jsem si dala symbolicky a bylo). O miminko jsme ale přišli....pak následovaly měsíce hledání problému, zákroky atp., teď čekáme další miminko a svatba mi při tom všem přijde jen jako hezká vzpomínka...dítě je na celý život a jako rozhodnutí mnohem zásadnější, pokud se na to cítíš a přítel taktéž, pak zvládnete všechno! Hodně štěstí. 😉
Ahojky,pokud cítíš,že miminko chceš,tak já bych šla určitě do miminka.Vůůůůůůůůbec nevadí,že se třeba budeš vdávat těhotná.My jsme si s přítelem řekli 5 měsíců před svatbou,že zkusíme miminko,protože jsme oba chtěli a navíc mě strašili u lékaře,že to hned tak nebude a ejhle hned druhý měsíc snažení to vyšlo a já jsem se vdávala přesně ve 12.týdnu.Nejkrásnější svatební dar byl ten,že den před svatbou jsem byla na genetice a ta vyšla výborně.Pro mě je prioritou miminko.Svatbu jsem si opravdu skvěle užila a to,že jsem nepila,no a?Alkohol k zábavě opravdu nepotřebuji a teď jak se dívám na svatební fotečky,tak mám krásný pocit z toho,že už jsme na nich tři (i když to na mě nejde vidět🙂
@fachy začít se snažit před svatbou je takřka zaručený recept na to, jak otěhotnět rychle - alespoň co můžu soudit ze svého okolí (a že těch případů tam mám požehnaně).
může se stát, že i těhotná si svatbu užiješ jako netěhotná (já na vlastní svatbě těhotná nebyla a myslím, že jsem stejně nevypila víc, než jednu skleničku vína, prostě nejsem moc na alkohol), může se stát, že ti bude tak blbě, že to radši odpískáte, abys neproblila sňatečné prohlášení, ale to dopředu nikdo nedokáže odhadnout. Takže risk je v tomhle případě zisk v obou případech - buď budeš mít krásné miminko a možná trochu náročnější svatbu, nebo budeš mít krásnou svatbu a nebudeš se trápit tím, proč si zatím neotěhotněla, protože aspoň budeš mít za odměnu plochý břicho do šatů 🙂
@fachy No, musíš si rozhodnout sama, co je pro tebe přednější. Za sebe říkám, že "klasickou" svatbu bych v těhotenství nedala. Bylo to pro mě náročné i bez těhotenství . Kdybych se vdávala do pátého měsíce, z pohledu na jídlo bych blinkala a kdyby to bylo od pátého dál, s oteklýma nohama bych se nevešla do bot a vdávala bych se v manželových pantoflích 😝 Nehledě na to, že jsem měla nařízený klidový režim. Ale zase, kdybyh věděla, že mě otěhotnět bude trvat několit let, vysadila bych prášky dávno před svatbou. Je to na Tobě. Předem se nedá říct, kdy otěhotníš. Můžeš se v klidu vdát třeba ve 4 měsíci, nebo můžeš pár dní před svatbou všechno rušit, protože jsi v porodnici nebo tak něco....
moc Vám děkuji holky, musíme to pořádně doma probrat s přítelem, říct si pro a proti, já bych byla taky pro miminko, ale nechci se ani ochudit o krásnou svatbu 🙂 jsem prostě náročná...
ahoj my jsme zjistili, že čekáme miminko cca 5 týdnů před svatbou, kdy už na ní bylo vše naplánované ( podotýkám, že miminko jsme měli v plánu až tak za dva tři roky.) Nejdřív to pro mě bylo docela náročné, protože jsem v té době měla i zkouškové ve škole, do toho ranní nevolnosti a předsvatební stres 😀 Objektivně sama za sebe říkám, že kdyby bylo na mě, vdávala bych se raději jako netěhotná, a to i když nám to vlastně dopadlo dobře. Do původně vybraných šatiček jsem se ještě v pohodě vešla, špatně mi ten den kupodivu zase tak moc nebylo, spíš jenom trošku ráno z rozčílení a zvládla jsem to tam až do půlnoci. Musela jsem tedy trošku pozměnit svůj plán na rozlučku se svobodou - místo divokého skotačení jsem se jenom sešla s pár nejlepšíma kamarádkama na véču, ale to mi zase tak moc nevadilo, však se spolu ještě napijeme ažaž v budoucnu. Já bych ale prostě tyto dvě věci záměrně nenaplánovala kvůli tomu, že nevíš, jak budeš těhotenství prožívat, někdo jej má v pohodě a ještě den před porodem zvládá absolutně všechno, ale někdo nemá to štěstí a je mu chvílema fakt blbě, a podle mě by byla škoda, kvůli tomu si svou svatbu neužít ( i když i za to miminko samozřejmě stojí 🙂).
@michaela_2 zase vám to krásně vyšlo 🙂 po svatbě hned bříško a prcek 🙂 no bude to těžké rozhodování, nejraději bych aby to někdo rozhodl za mě. Nechtěla bych se rozhodnout "špatně" už se to nedá vrátit. Jsem tradiční typ, proto bych chtěla mimi do úplné rodiny. Svatbu bych si chtěla užít. Mít krásné fotky. Abych měla jednou na co vzpomínat. Zase na druhou stranu už dlouho toužím po mimču. Ta svatba totiž měla být dřív. Já jsem ji chtěla v červenci, ale to se příteli zdálo brzo a teď oba nevíme co s tím. Kdyby mě poslechl chlap sakramentská.
Já jsem otěhotněla asi týden před veselkou, jak jsem později zjistila 🙂 Takže okamžitě na mě padly výčitky, protože jsem pila, aj tu cigaretku jsem si dala 🙂 Ale všechno je v pořádku, zjistila jsem to naštěstí opravdu hodně brzy a už jsem byla zodpovědná. Pokud v tvém připadě by miminko vyřešilo i problém v práci, přehodnotila bych na tvém místě do datum. TO mi přijde opravdu malichernost,když byste se chtěli co nejdříve vzít a otěhotnět. Důležité je, aby jste byli šťastní a užili si to bez stresu, než kolikáteho to bylo.
Ale taky záleží, jak to s přítelem máte. My jsme oba velci romantici a brali jsme se po necelém roku známosti, tak to pro nás byla opravdu událost. Ale věřim, že kdybychom spolu už byli pár let, že bychom to tolika neřešili a zajímalo nás víc miminko než svatba.
Taky jsme byli netrpěliví a chtěli baby co nejdřív, ale věděla jsem, že se nechci vdávat s bříškem, jsem (teda spíš byla jsem 🙂 ) hodně štíhla a bylo by to na mě hned vidět. Chtěla jsem mít krásně upnuté šaty, popít s kamarády a tak. Taky jsem v těhotenství dost unavená, tak bych odpadla hodně brzy.....Zkrátka mě by to asi časem mrzelo, že jsem o to přišlo a nepočkala. Ale každý to má jinak, takže poradit si musíš jen ty sama 🙂
@lrg díky za názor, je pravda, že datum je asi malichernost, ale pro nás je to takové symbolické. Na pátek 13. jsme se poznali, pokaždé, když nějaký je, tak jdeme na romantickou večeři. Ale já bych to asi i oželela. Ještě by přicházelo v úvahu 13.4., je to sobota sice, ale zůstala by nám ta 13. Tak nějak jsme se dohodli, že vysadím a přizpůsobíme se, nikdo netvrdí, že za měsíc musím být těhotná. Když ano, tak to asi sfoukneme v tom dubnu. Pokud se dařit nebude necháme to na to září. Honza sice moc duben nechce, protože to prý nestihneme, ale já myslím, že by se to dalo stihnout. Všechno jde.
To víš že jo, nikdy si to nenaplánuješ. Já čekala, že vysadím a otěhotním tak za půl roku, protože holky v mém okolí s tím měly docela problémy no a za měsíc jsem byla v tom 🙂 To víš, že by se to stihlo v pohodě, v době internetu pomalu ani nemusíš nikam chodit 🙂 Nejvíc dopředu se zamlouvají šaty a fotograf, tak už se můžete pomalu dívat, co by se Vám líbilo. A už víte, kde byste to chtěli?
@fachy Ahoj, mojí prioritou bylo být na svatbě netěhotná a pořadí nejdřív svatba a pak miminko. Takže jsem si to tak naplánovala a udělala. Svatba určitě jde zvládnout i v těhotenství, ale za sebe můžu říct (byla jsem na několik svatbách s těhotnou nevěstou i na svatbě, kde jsem byla těhotná já), že si to prostě těhotná tolik neužije. Asi ani nevadí, že nemůže pít, ale určitě nevydrží dlouho tancovat, může se jí dělat blbě... Ale záleží taky na tom, jaký jsi typ - jestli raději sedíš a povídáš si nebo řádíš s kámoši na parketu 😉
A jak si to vlastně představuje přítel? Jak by to chtěl on?
Pokud byste chtěli s přítelem miminko hned, tak být tebou, tak se vyprdnu na plávání svatby na určité datum a hupsnu na to.
@llluckaaa Luci, i Tobě díky za názor 🙂 My jsme taky plánovali svatbu a pak prcka. Všude, když se nás na děti někdo ptal, tak jsme říkali, že děti se přeci rodí po svatbě. Ale najednou se to okolo nás začalo hemžit dětmi a těhulkami, to tlačilo ze začátku hlavně na mě. Minulý měsíc se ale narodila holčička přítelovu nejlepšímu kamarádovi a myslím, že tam nastal zlom. On najednou s kamarádů je sám, který nemá dítě a to je nejstarší. Já jsem si pořád dělala z něho srandičky ať mi udělá malýho Honzíka a tak, hodně jsem o tom mluvila a nejednou mi řekl, že bysme mohli vysadit. Docela mi z toho spadla brada. Nečekala jsem to. Asi kdybych to v práci neměla takové jaké to mám, tak bych ještě počkala, ale opak mě právě tlačí k tomu tu svatbu hold oželet. Mám dvě blízké kamarádky, které se vdávaly nedávno a obě byli ve 3 měsíci. Obě mi říkají, že si to i tak užili na 100 procent. Pořád mi to vše vrtá hlavou. Říkám si, jestli není brzo, jestli nemám ještě počkat, pak si zase říkám na co? Miminko si přeju od doby co jsem v 19 letech samovolně potratila byť neplánované dítko. S přítelem jsme necelé 4 roky. On začal podnikat, nic velkého, ale myslím, že nás uživí hravě. V podstatě nám nic nebrání.
@fachy Tak to zkuste a nechte rozhodnout osud 😉 Jestli mimčo chcete teď oba a nemáte nějaký zásadní problém proč ho nepořídit, tak bych na to šlo. Jestli není brzy na co? Že jste oba pod věkovým průměrem prvorodičů? Tím bych se netrápila - záleží hlavně na kvalitě vztahu, na tom, že oba dítě teď chcete a máte možnosti ho vychovat a zaopatřit. Ono je docela příjemné, když kamarádi mají věkově podobné děti. Dají se pak plánovat společné dovolené, návštěvy při mateřské ap. 🙂
Řekla bych, že problémy v práci mimču taky nahrávají 😉
Ale záleží opravdu na vás dvou, jak si svůj život budoucí život představujete.
@llluckaaa no věkový průměr prvorodičů. Jemu je 33 a mně 25. Myslím, že on má na čase a já akorát 🙂 je to fakt těžké, ale vysadíme a necháme to na osudu. Ten si stejně udělá co bude chtít. Ono je to asi stejné, jako přemýšlet nad svatbou, jestli se vdát nebo ne... Když se každé druhé manželství rozvádí. To by se asi člověk zbláznil. Buď se rozvedeme a nebo ne. To nám stejně nikdo neřekne. Každopádně se na miminko moc těším, ať bude teď a nebo později 🙂 Hlavně aby vše bylo v pohodě. V rodině hodně trpíme na potraty a riziková těhotenství. Já už jsem měla několik problémů - cysty, endometrioza, srůsty a tak. Takže zdraví mě a miminka je to hlavní 🙂 tohle se asi stejně nedá moc plánovat. Jen lehce ovlivnit 😉
Vůbec nešpekuluj, jestli jo nebo ne. Nikdy nevíš co bude. Mně je 25, manželovi (taky Honza 🙂 ) 29, požádal mě o ruku po třech měsících vztahu a za dalšího půl roku jsem byla těhotná 🙂 Všichni si klepali na čelo a já jsem navíc nikdy nebyla moc domácí typ. Ale prostě jsme to tak cítili a cítíme, že to tak má být a že k sobě patříme. A jsem šťastná, že se mi to přihodilo, protože být těhotná se super chlapem a ještě v té krásné zamilovanosti je fakt nádhera. A i kdyby se jednou stalo cokoliv a nedopadlo to, tyhle krásné chvíle, plánování svatby, svatba, zjištění těhotenství, ultrazvuky, teď už i pohyby, ty mi nikdo nevezme.
Určitě by sis to užila i tak, ale jak píše llluckaaa, nikdy dopředu nevíš, jak ti bude. Může ti být fakt zle, že nepozřeš nic jiného než suchar, může ti vadit hluk, můžeš mít návaly a nedejbože můžeš mít od začátku rizikové a to bys po obřadu jela rovnou do postele, abys neriskovala. A nevím jaký jsi nerváček, ale přeci jen je to sem tam trochu stres plánovat svatbu, když ti třeba nevychází, co sis naplánovala. (místo, šaty, restaurace....) Takže určitě to bude hezké i když budeš těhu, ale pokud máš možnost si to naplánovat, asi bych to neriskovala.............. 🙂
Tak nevím, probrali jsme to horem dolem. Do toho všeho to ještě vypadalo, že možná už těhotná jsem, protože jsem 31. začala špinit o 4 dny dřív než jsem měla dostat menstruaci, pak druhý den jsem menstruovala a pak už nic. Přitom beru antikoncepci, takže mám menstruaci pravidelnou. Bolelo mě břicho a vůbec jsem měla dost příznaků. Ale dnes jsem si dělala už druhý test a ani doušek. Trochu jsem z toho zklamaná. Bylo by vyřešeno a hotovo. Dneska bych si měla vzít poslední prášek, ale začala jsem pochybovat. Honza by to dítě chtěl, ale zase se mu svatba nechce posouvat, pak zase tvrdí, že jo a že ani nebude trvat na té 13. Ze začátku když mi řekl, že by chtěl, aby jsme se pokusili, tak jsem byla hrozně nadšená. Teď toho mám plnou hlavu a váhám. Protože vdávat se ve 3. měsíci jsem ještě ochotná. Ale valit se tam v 6. už fakt ne.
Přes prášky je fakt mizerná pravděpodobnost, že bys otěhotněla a asi bych z toho asi nebyla nadšená, protože bych se bála, jestli anti miminku neuškodila. No nemáš lehké rozhodování, já bych asi vysadila prášky a naplánovala co nejdřív svatbu. A nebo bych udělala svatbu, až by bylo bejby na světe, pokud ti to hodně nevadí rodit jako svobodná. Protože uvidíš, že to jako na potvoru bude úplně jinak, než si naplánuješ 🙂 Naplánujete svatbu na záři a ty za měsíc otěhotníš 🙂
@lrg a víš že to přesně čekám :D a pak si říkám, že to teda necháme po svatbě a najednou to nepůjde. Psala jsem dotaz na diskuzi Myslíte, že môžem byť tehotná?, už podruhé, ale nikdo mi neodepsal, tak asi budu muset počkat co se bude dít. Zítra jdu na preventivku k obvodní, tak uvidím, ale už dva testy byly negativní, spíš mám nějaký problém. Vaječníky mě bolí pořád jako když to mám dostat.
To jsem taky měla a myslela jsem, že jsem těhotná. Letěla jsem na gyndu a tam mi po UV řekli, že to byla ovulace 🙂 Paní doktorka mi to vysvětlovala, že se nějaké váčky nafouknou a pak prasknou a to působí ty bolesti na vaječníku. Tak jsem byla zklamaná, ale ona mi říkala, že je to dobré znamení, že po vysazení anti okamžitě všechno funguje. A taky fungovalo, za pár dní jsem byla v tom 🙂
No a co je teda pro tebe větší priorita? Chtěla by ses spíš vdát, nebo mít co nejdřív mimčo? A neříkej, že oboje 🙂
@fachy : ahoj, my jsme měli teď v říjnu svatbu s 2 letým prckem a nemůžu si to vynachválit. Já být tebou, tak jdu rovnou do miminka, když píšeš jaký máš zdravotní problémy, tak to třeba nepůjde tak hned. Ke všemu i ta práce mimču nahrává. I v zimě se dělají svatby, kdyby se zadařilo brzo a chtěla jsi být nejdřív "pod čepcem" 🙂 Za mě mimčo
@fachy prosímtě proč by to nemělo jít? Na to vůbec nemysli. Každej ti potvrdí, že otěhotněli po dlouhém snažení až když to přestali řešit, tak ty s tím vůbec nezačinej 🙂 Po těch práškách to trvá než se tělo srovná, nebo je to naopak hned, jako když pohnojíš 🙂 Takže stejně neuděláš nic, přiroda si to zařídí po svém.
Já myslím, že je škoda pokud máš tu možnost si svatbu užít se vší parádou (alkohol, pěkná figura 🙂 ) toho nevyužít. My jsme se s manželem vzali půl roku poté, co mě požádal a prášky jsem vysadila měsíc před svatbou. Asi se budeš muset rozhodnout podle toho, co je pro tebe větší priorita. Buď ještě vydržet s mimčem, nebo si dát svatbu o něco později, aby si z toho taky něco měla 🙂