Ahoj, jdu se trochu vypsat... Vím že je to v hlavě ale prostě mi to nedá. Před dětmi jsem hodně běhala (12-17km denně), neskutečně mě to bavilo, byla jsem spokojená. Po první dceři jsem začala zvolna a taky to trochu šlo ale už jen občas a jen pár km. Teď jsem nějaký čas po druhém císaři a fyzio mi dovolil sportovat. Říkám ok, vrátím se k běhu. Zůstala mi nějaká kila nahoře (84kg mam)tak to aspoň rozhýbu. No a ono prd. Jdu ven, připravená ale jdu rychlochuzi protože se stydím běžet. Úplně se na mě všechno klepe, pomalu nikde nic nedrží na svém místě 😂 lidí blbě čumí, já funim a je mi prostě trapně. Ano dneska jsem ušla 15km s kočárkem ale ten běh do toho ne a ne zařadit. Mám vždycky pocit, že vypadám hrozně komicky 😭😭. Vím že mi je po ostatních prd. Ale je mi to nepříjemný 🙄. Řešil někdo podobný blbosti...
Ja treba kdyz vidim bezet silnejsiho cloveka, tak mi na tom nic smesnyho a vtipnyho nepripada, ba naopak, vzdycky si reknu, ze je uplne super, ze se snazi se sebou neco udelat!🙂 vubec neresim, ze se na nem vsecko klepe, funi jak lokomotiva a sotva se vlastne hybe..vzdycky citim jen obdiv 🙂 takze s chuti do toho!!!!, na ostatni nekoukej! Ja teda doufam, ze to tak citi vsichni stejne, neumim si predstavit, proc bych se mela vysmivat nekomu, kdo misto sezeni na gauci jde behat a snazi se! ❤️ i kdyz u toho vypada treba jako hroch, co prave utekl z vybehu (promin, ber to jako nadsazku a zlehceni situace❤️)!
Já třeba druhé neřeším, ale sama taky nerada beham nebo cvicim na veřejnosti :D většinou sem rychlo chůzi došla na kraj města a pak behala tam, kde nikdo nebyl :D
taky to mám tak, že pokud vůbec ho "řeším", tak mi to připadá úžasné že má odhodlání to změnit. Není vůbec jednoduché shodit. S kočárkem by mi to asi přišlo v pohodě - přišla jsem ale na to, že řadu věcí úplně nedokážu dělat bez dítka vedle sebe, si připadám trapně. Zatímco s dítkem třeba i stupidně chodím jen po určitých barvách na zámkové dlažbě, spolu s ní, že ano 😂 😂 😂 😂
Taky jsem na začátku měla tyto pocity, přešlo to. Já vždycky když se vrátím z běhu domů, tak hlásím, kolik mě jich předběhlo 🤣
A taky ta chůze, že zastavím a chvíli jdu. Teď už uběhnu v kuse, jenomže jsem si nastavila trenéra a tam v plánu prostě ta chůze je, takže musím jít a všem je to úplně jedno 😁 no a taky se mi všechno třepe a ne jenom mě, asi většině, které nejsou 50 kg i s postelí!
Mám úplně stejné pocity, ale já nikdy pořádně neběhala. No vyřešilo se to tak, že jsme si domů pořídili pás na běhání 😀 u mě v tom tedy hrály roli i brýle, když se potím padají mi a venku běhat bez brýlí bych nemohla…
Když jsem zkoušela běhat, než jsem pochopila, že to není nic pro mě a že mi mnohem lépe poslouží rychlochůze, tak ve funkčním oblečení se nic neklepalo. A totéž mohu říct i o běžcích, které běžně potkávám na své trase. A stejně tak si myslím, že na tebe ve výsledku ani nikdo blbě nečumí, že to je také jen tvá představa vycházející z toho, že se sama v této podobě nepřijímáš. Prostě se oblékni, vezmi boty a vyraž, nikdo jiný to za tebe neudělá 😉 Uvidíš, se to po pár dnech zlomí a přestaneš si do mysli vpouštět ty nesmysly, že tvůj běh někoho venku zajímá 😉
Vem si sluchátka a prd na okolní svět a buď ráda, že věnuješ čas sama sobě . Na ostatní se vykašli. Já mám 58 a tak když kolem někoho běžím tak koukaj. Naučila jsem se to ignorovat. 🙂
Ahoj!
A nemůžeš běhat min frekventovany trasy?
Já zacinala v lese ale na rovince tzv indiánský běh,chvíli bezim už nemuzu tak chodím.Me bylo zase totiž nepříjemný ze neubehnu třeba 3km nahned a někdo uvidí jak zastavují a jdu.
Šup běhat někam do lesa, to by možnost nebylo? Těší mě, že v tom pocitu, že se na mě všechno klepe, nejsem sama 😜
Ahoj. Jak už je tady psáno, na ostatní lidi se vykašli. Já třeba neběhám, protože je mi z běhu špatně. Takže když se na někoho dívám, jak běží, ať už je štíhlý nebo silnější, tak je to prostě proto, že jim závidím, že bych to já nezvládla 🙂
Kup si domů běžeckých pásů a začni doma běhat
On je to ale jen pocit, on na tebe skutecne nikdo nekouka, pripadne ten kdo kouka, tak u toho premysli "sakra ta je dobra, uz musim taky zacit" 🙂
Ale jinak to chapu, takze beham v podvecer mene frekventovane trasy, citim se lip , ze alespon sero me trochu zamaskuje
Ja som to vyriešila behanim po tme po ulici 🤣 nikto ma nevidí a tých pár ľudí čo stretnem sa tvárim ze nevidím 🤣 chodím behat až keď deti spia to je najskôr o pol 9 a uz vtedy veľa ľudí nestretávam. Kvôli ľuďom nedokážem chodiť ani do fitka a preto aj cvičím sama doma jednoducho mam blok ktorý nejde prekonať 🙈 inak muž doma ma aj bežiaci pas ale na nom ma to vôbec nebaví 🙄 on na nom je pravidelne takmer každé ráno 20min kardio si dáva... Takze ten bežiaci pas pred kúpou odporúčam vyskúšať niekde, či ťa to na ňom bude baviť
Nečetla jsem celou diskusi, možná to tu padlo.
Někdy si myslíme, že nás okolí řeší mnohem víc, než tomu ve skutečnosti je. Věř, že většině lidem je úplně jedno, jak při běhání vypadáš. Spousta lidí na tebe možná hledí, ale přemýšlí si o svém. Nebo tě obdivuje za to, že ses do toho pustila. A i kdyby tě hodnotil. Jsou ti lidé pro tebe důležití? Budou oni sami si za pár minut pamatovat, že tě potkali? Tohle fakt neřeš a nenech si zkazit dobrý pocit z toho, že se věnuješ sama sobě a svému zdraví 😉
Pro začátek bych zkusila najít místo a čas, kde těch lidí nebude tolik. A postupně se osměluj. Uvidíš, že ti za čas bude úplně jedno, že tam lidi jsou.
Držím palce 🍀
Běhat mě moc nebaví, ale když už jdu, tak jedině za tmy🙂 Teď je na to ideální doba, v létě se to realizuje o dost hůř. Jinak taky ostatní neřeším, naopak obdivuju, když vidím maminy z okolí běhat (třeba úplně pomalu), i když mají nadváhu nebo dokonce obezitu. Vždycky si říkám: Go, girl!
Já myslím, že v dnešní době je to buď každému jedno ho nezajímáš vůbec. A i kdyby blbě čuměl, tak co. Děláš to pro sebe a ne pro ostatní. Já teda z pohledu jak obyčejnéio člověka ,tak lékařky , omlouvám zní to v kontextu s obyč. člověkem jak kdyby jsme byli nadlidi, tak to prosím nemyslím 🤗 , jsem vždy ráda když a tleskam jejich vůli se sebou něco udělat. Když jsme jezdili s dcerou na koloběžce, vidavaly jsme pravidelně běhat borce, obezniho metr devadesát, toho neprehledes i kdybys nechtěla. Funel , potil se, běh, že spíš šel a za dva měsíce jsem ho málem nepoznala. Neuvěřitelný pokrok. Ono většinou jak píší holky, člověk když ví o nějaké chybě u sebe , tak má pocit, že ji na tobě vidí i ostatní, že křičí jak velký růžový vykřičník. Ale není to tak. Takže to nevzdávej.
Ja jedine za tmy. Radsi cvicim doma. 🙈 Lepsi radu nez tu padly (ve akutecnosti nikoho nezajimame) nemam..
Co koupit běžecký pás? Já se vždycky strašně styděla mezi lidmi a tohle to celkem řeší 🙂
Ne kazdy tu moznost ma at je to z duvodu penez nebo mista ale ja si koupila pas,beham doma ,cuci na me jen deti a manzel a ty z toho maji legraci ale jinak jsem chodivala ven a chodila o vikendech rano treba na 6 a ve vsedni dyn treba dopoledne kdyz nebylo tolik lidi doma 🙂
Jsem extrémně stydlivy asocial, ale při běhu to prostě nějak neřeším, ten skvělý pocit prostě vítězí 😁 každopádně běhám v tmavych brýlích, i když je pod mrakem, za deště se schovam pod ksiltovku, na uších vzdycky sluchátka - to mi pomůže se zavřít před světem a tolik nevnimat okolí
Já se tu připíchnu 🙂 konečně jsem se rozhodla, že začnu běhat (a chytila chřipku, klasika 😃 takže až budu zdravá) a mám z tohodle hrůzu. Nikdy jsem nebyla dobrý běžec, naopak jsem se tomu celý život zdárně vyhýbala. Také jsem značnou část života kourila, to tomu také moc nepřidá. A úplně se děsím toho, jak na mě budou lidé koukat, ptz uběhnu kousek a zbytek půjdu.. ideální by pro mě bylo běhat třeba v lese, ale bydlím uprostřed sídliště.. 🙈😃 a vlastně si uvědomuju, že to ty lidi kolem nezajímá a je to jen v mě hlavě, ale ty pocity zůstávají..
A jen bych ještě dodala, že já když vidím běžet kolem holku při těle, tak vůbec nevnímám, jestli se jí někde něco klepe..naopak ji obdivuji 😉