Strach z volání. Jak se toho zbavit?

Chápu. Nejsi žádná mimóza. Měla jsem dřív. Vždycky jsem začala zmatkovat a koktat. Takže jsem to dělala tak, že jsem si na papír napsala přesně co řeknu. Fakt slovo od slova ... Dobrý den, příjmení, já bych chtěla poprosit .... Pak už většinou telefonát nebyl problém šlo prostě o ten začátek.

Dik holky, ja mivam takovy tres tela, zacnu koktat nebo me nenapadne slovo a najednou..ticho, nevim jak pokracovat. Potrebuji si ted zavolat a domluvit jizdy v autoskole, no uz od 9 hod to odkladam :D

Já strašně nerada telefonuju, nemám problém s mamkou, mužem, dětma, ale jakmile je to nějaké vyřizování, odkládám to až do doby, než je to nevyhnutelné. Někdy dokonce raději zajedu do města sama a vyřídím to osobně. Mám to tak celý život a vlastně ani nevím proč. V práci musím pracovní telefony vyřizovat, takže když musím, tak to udělám, v práci mě to tedy neomezuje. Občas si napíšu, co přesně musím vyřídit, rozhodně si zapisuju to, co mi druhá strana řekne důležitého, protože jinak si hůř pamatuju.
Takže si to taky napiš na papír a zvládneš to!

Přesto, že v prácu telefonuju furt, tak to nesnáším a čím “cizejší” člověk, tím víc mi to vadí. A ještě když vím, že na druhé straně bude můj nejneoblíbenější kolega, tak dokážu vymyslet spoustu důvodů, proč to ještě pozdržet (pokud to jde, to je jasný). Taky mám občas pocit, že melu úplně z cesty nebo koktám (což se mi normálně face to face nestává, jsem drka, nevadí mi ani přednášet před cizími).
A jak píše @zuzkasim když to jde, tak radši přejdu celou nemocnici a vyřídím to osobně, tak mám aspoň v práci spoustu kroků.

Mám to podobně, telefonování odkládám co to jde. Píši si napřed na papír v bodech co chci vyřídit - jména, názvy, datumy a pak telefonuji nejlépe v soukromí, nebo kde je málo lidí.

Mám to stejně. Nesnáším telefonování s někým cizím... Vždy mi pomáhá, když si to napíšu a ten úvod do telefonu přečtu. Pak už mluvím podle situace. A samozřejmě musím být zavřená a sama v místnosti.

Jo. Až hromada lékařů u syna mě teochu vyklidnila. Ze se to vždycky nějak domluví. Ale je to nepříjemný. Často jsem si psala na papír co přesně chci říct a četla to. Pak už jsem si to jen říkala v hlavě. A pak to v panice zapomněla a stejně jela z hlavy. Dost mi to pomohlo.)

Já to měla kdysi taky, naštěstí mě to asi před necelým rokem pustilo 😅 Ale stejně co jde, radši řeším přes emaily...

Naprosto to chápu. Nesnáším telefonování a často to odkládám i několik dní...
Pomáhá mi vyloženě si napsat, co chci řešit a nechat si to před očima (jo, pomáhá, že mám mimo jiné pedagogické vzdělání, taže poměrně velký cvik v předvádění prezentací někomu.).

Taky celý život nemám ráda telefonování. To radši někam zajdu a vyřídím to tváří v tvář. Vadí mi, že člověka "otravuju" v nějakou dobu, kdy nevím, zda má čas/náladu/je tam vůbec, a že na něj nevidím. Rodině mi nevadí volat. A když někdo volá mně, tak mi to nevadí (spamy ano), vyřídím toho klidně hodně. Na vytáčení se musím holt překonat, případně si to sepsat.

Neboj,rozhodně nejsi jediná :D telefonování jsem nenáviděla, byla z toho ve stresu,co šlo sem hodila na manžela. Taky jsem se uměla zakoktat,a přitom se mi to normálně nestává. Zlomilo se u mě až před rokem a půl,kdy jsem začala podnikat,a už jsem prostě musela. Teď už mi to vůbec nepřijde.

Mám to taky a úplně nesnáším někde Volat.
Raději bych vse řešila písemně nebo osobně.

Vždy když mam telefonovat s někým, kdo není vyloženě blízká osoba, začne mě polévat studený pot. Nevím proč, normálně mi nijak extra nevadí mluvit s cizími lidmi. Kde to jde, píšu e-mail. Připravuju si dopředu, co řeknu. Často pak nevím, co druhá osoba vlastně říkala. Nesnášim to 😖

Taky to nesnasim. Na netu toho najdes hodne. Radeji nekam jedu pul hodinu a vyresim to osobne nez bych zavolala a proste se zeptala. Kdyz volam prijde mi vsechno jasny, vubec mne nenapadne co vsechno bych se jeste mela zeptat. Pak zavesim a prijdu si jak uplne tele co si nepamatuje jedinou vetu. A je jasny ze nebudu jak blbka volat znovu a ptat se to same, takze cely volani bylo zbytecny.

Mně pomáhá ráda od jednoho známého, který v práci zaučoval recepční. Stoupni si během telefonování k zrcadlu a dělej u toho na sebe ksichty, úšklebky atd. Trochu tě to zbaví nervozity.

Taky se dlouho odhodlávám někam zavolat a ještě se pak tak trochu raduju, když se nedovolám. 😅 Hlavně papír a tužku před sebou a hned zapisovat, já mám i pocit, že mluvenému slovu bez vizuální podpory i kolikrát špatně rozumím a hůř si z toho pamatuju údaje.

Co do dneška úplně nesnáším a jsem z toho na nervy je situace. Kdy mi někdo řekne zejtra vám zavolám a domluvíme ten termín. A nikdo druhej den nevolá. Takže já další den musím volat a připomínat se, že mi dotyčný měl zavolat. Takovou situaci úplně nesnáším, není mi v ní příjemne a poslední dobou se mi stává celkem často.