Včera jsem byla na návštěvě u své prababičky, která pochází z Polska. Je to už dáma v letech a pamatuje hodně. Vždycky nám vyprávěla příběhy z kterých zamrazilo. Čím dál ale víc v sobě díky tomu začínám mít své vlastní strašáky. Babička pocházela ze 7 sourozenců a válku přežili jen 3. Hrozná myšlenka.... No a jak si tak u ní sedíte na té kávě, cepte se tím nejlepším perníkem co znáte a ona na vás kouká a řekne.. Mě už je jedno co mi tento svět přinese ale co bude s váma?! Máte malé děti.... Máš nějaký plán? Máš připravené věci, kdyby se něco stalo? Nenechávej nic náhodě!! V tu chvilku jsem nevěděla zda tu buchtu mám spolknout či vyplivnout. Samozřejmě má pravdu, mám malé děti a když každý den čtu jak se všechno ve světě sere, a jak nás naše vláda a Evropské společenství táhne někam ke dnu... Je mi z toho úzko.
Když jsem babičce řekla, že nic připravené nemám a že věřím, že bude zase dobře. Tak se usmála a jen řekla ,, taky jsme věřili,,! Pak už se k tématu nevracela. Samozřejmě mě to nutí na to myslet.
Proto jsem se chtěla zeptat jak danou situaci vnímáte vy? Máte někde připravené pásy, důležité věci...pro případ nouze? Nebo jste optimisté?
Vybavují se mi slova z jedné knížky: "Kdyby pomohlo, že se tím budu trápit, budu se tím trápit."
Prostě tvůj strach teď ničemu nepomůže, jenom ti krade tvůj život. Pokud by válka přišla, prožiješ měsíce a roky před ní raději v radosti nebo ve strachu?
rada bych napsala, ze me to nechava chladnou a ze se nebojim, ale nebyla by to pravda. jen na to nemyslim 🙈
co chces chystat? podle me se nemuzes nachystat a jestli jo, tak nevim jak 🤷🏼♀️ pasy? a kam chces jit? kde to bude lepsi?
Já měla opravdu velký strach na jaře, když člověk nevěděl, jak se to bude vyvíjet. Teď jsem toho názoru, že kdyby chtěl někdo zničit celý svět, už by se stalo a jsem tak nějak klidnější po těch x týdnech. Pasy nemáme, vlastně by nám byly k prdu - na cestování někam nejsou prachy, kdyby byly prachy, tak stejně při vypuknutí velké války by se uzavřel vzdušný prostor pro civilní lety, tak kam bych šla? Británie? USA? Plout na člunech do Afriky by se mi určitě nechtělo. Vždyť kdyby se to rozjelo, bude se to týkat všech, raději budu s rodinou pospolu, i když to může znít divně... Evakuační zavazadlo taky nachystané nemám, něco by se pobralo, stejně nezabalíš každému na měsíc, doklady ty mám pořád v peněžence.
Mám z toho trochu strach, ale nemyslím na to. Asi větší strach jsem měla, když se mluvilo o jaderných zbraních. To jsem ještě byla na rizikovém. Ale kam by se dalo utéct? Nejbezpečnější by v tu chvíli byla jižní Amerika a Austrálie. To nevím jak bychom se tam dostali. Teď ta válka není jako to bylo dřív, jak použijí jaderné zbraně, není kam se moc schovat. Teď už to začíná vypadat, že by mohli Putina odstranit ti kolem něj, jen se do toho asi nikomu nechce. Ale kéž by.
Nesledujeme zprávy, nic nečteme, takže vlastně ani nic,, nevíme,, a je nám líp. Stresu je už tak dost a ještě tohodle trochu.
Války se nebojím. Toho co bude dál předvádět naše darmozroutska vláda ano, vzhledem k tomu, že v roce 2024 při tomto stylu nehospodareni narazíme na dluhové dno.
Navíc jak už tady píšou jiné, kam utíkat? Kam, jak, za co? A u mě ještě problém jak se dorozumět? Cizí jazyky jdou mimo mě 🤷♀️
Nesleduju zprávy už přes 15let a je mi mnohem lépe epe než rodičům, kteří na to koukají každý večer. Nicméně spíše než evakuační zavazadlo mám věci o které prostě nechci přijít na úložištích, mám to tak protože lehce pamatuji povodně v 97 a jsou věci - primárně fotky co fakt nechci ztratit (některé u pres 100let staré) mám tam uložené i doklady o vzdělání ze školy - byť ty se dají vyžádat ale to by mohlo trvat dlouho, podklady pro pojišťovnu v případě nějaké havárky... Počítám, že pokud se něco semele stejně by nebyl čas nic moc hmotného brát, ale nestresuju se tím.
Záleží na tom, na co se připravit. Z ekonomického hlediska je dobré mít rezervu, nejet s financemi nadoraz. Pokud by se někdo rozhodl, že Čechy jsou jeho sféra vlivu, tzn. Ukrajina u nás, tak evakuační zavazadlo, pasy, občanky, veškeré léky po ruce. Ukrajinci utíkali bez ohledu na to kam a jestli umí jazyk - prostě pryč od míst, kam padají bomby. Jsou lidi, co se snaží o nějakou soběstačnost, učí se vyrábět hodně věcí doma, nespoléhat, že se o ně v nějaké krizi někdo postará. Zásoby, vybavení, dovednosti jim pak dávají pocit bezpečí. Nesouvisí to s optimismem, spíš nestrkat hlavu do písku, ale ani se neklepat ve sklepě. Zajímavé je, že hodně starších lidí se zkušenostmi nad věcmi přemýšlí a mladí jsou přesvědčení o své naprosté nezranitelnosti.
Strach mám, snažím se ale aby mě to neovlivnovalo v každodenním chodu. Evakuační zavazadlo ne. Pasy máme, utéct kam máme, ale jestli by se to povedlo je další věc. Konvenčně se sem nedostanou. O tom nepochybuju. Spíš mě děsí kolik let ta mašinerie ještě bude trvat. Protože třeba za dva roky situace může vypadat lépe i hůře. Strach předchozích generací úplně chápu. Ale jestli si z toho chci něco vzít, kromě toho všechno špatnýho, tak to, že zlo prohraje. Vždycky.
Tahle zima ale bude těžká. Bojím se, že budeme číst ošklivý věci co se dějí na Ukrajině, že bude hodně dalších obětí i kvůli mrazu. Bude to psychicky určitě náročný a těžký. Ale pořád je to o tom, že tu nelítají rakety, tak se snažím toho držet. Manžel mi vždycky řekne, že teď ta válka je jiná než dřív a že teoreticky můžeš mít čas třeba utéct, protože když se něco děje, zjistíš to. Že dřív to tak úplně nebylo.
Zajímavé téma. Přečetla jsem dost knih z různých válek, abych si udělala obrázek, že vždy na tom byl lépe ten, kdo utekl z centra konfliktu pryč ☝️ Prpto je tu tolik ukrajinců, byť jsou tu v cizím a neznalí našeho jazyka (od toho jsme tu my, abychom jim pomohli), v nekomfortních podmínkách, ale ti co jsou na ukrajině, jsou na tom hůř 😢
Takže je jedno kam, hlavně pryč ze středu války. Otázka je spíš, kdy nastane ten bod zlomu, ten kdy je ještě možnost utéct a zároveň už je to potřeba 🤔
Babička má pravdu.... Sme generace, která fakticky nic nezažila a proto nic nevnímáme jako hrozbu existence. Pozdravujte babičku. Taky mi babička hodně povídala o válce, nedostatku jídla atd.
Zhruba před 2,5 lety, když jsem byla těhotná. Mě na ulici zastavila doslova,, bába,, taková divná ženská, paní... Oblečená do kabátu až na zem.
Myslela jsem si že bude chtít peníze a místo toho začala říkat, jak se svět v prdel obrací. Jak nastane doba temna a šílené chodoby, že to co je teď je ještě pohoda oproti tomu co teprve přijde. Že nějakou naději v lepší zítřky, budou mít tak možná moje děti. Ona že si většinu svého života už odžila ( mohlo ji být cca 70 let) a že je ráda, že to bylo v rámci možností v pohodě a že hlášky že za komunistů bylo lépe nabírá v tomhle směru úplně nové rozměry. A že my (můj ročník - 92) na tom budeme úplně nejhůř že vypukne třetí světová atd....
No myslela jsem tenkrát, že z toho opravdu zrovna porodim. Rozhozena jsem z toho byla hodně. Zatím to teda vše špatným směrem opravdu směřuje, přesně, jak ona říkala.....
@werik153 No tak to máš podobně i v proroctvích baby Vangy, hrozí třetí světová, jaderná válka, hegemonem bude Čína a Rusko se nakonec obrátí na duchovní cestu. Na druhou stranu, je to jen proroctví, takže bych to brala s rezervou, možná spíš jako varování, že je na čase změnit myšlení.
anonym: Já jsem pořád v klidu, válku na Ukrajině sleduji, ale nepanikařím. Pas mám v šuplíku a žádné evakuační zavazadlo nemám. Nikam se nechystám.
Jako Evropská unie nefunguje zrovna nejlépe, stává se dost přebyrokratizovanou, ale já jsem fakt ráda, že patříme do EU a NATO, když se podíváme na to, co se děje na Ukrajině. Nepopírám, že se mi nelíbí současná eko a zelená politika ze strany EU, ale pořád má EU pro mě výhody než nevýhody. Navíc je dost naivní si myslet, že můžeme být něco jako Švýcarsko, ne nemůžeme, díky jejich bankovnímu systému si to mohou dovolit, my nikoliv. Kdyby jsme nebyli v EU, tak by nás někteří politici velmi rádi narvali do zadku Putina a to fakt není výhra. Jako možná pár vyvolených by na tom vydělalo, ale ty jako běžný občan nikoliv, ale zase by tu možná jela super propaganda, jak se máme dobře oproti prohnilému západu a některým lidem tohle stačí. Jsem ráda, že naše vláda velmi rychle zareagovala na to, co se děje na Ukrajině a poslala rychle pomoc.
Rikam si, ze nejhorsi je smrt z vydeseni a co ma byt, to proste bude...Sleduju to okrajove a snazim se zit tak, jako by byl kazdy den ten posledni 🤷.
Co z obav a strachu, napr z valky, kdyz me zitra muze zvejknout autobus...
V první řadě je potřeba mít duši připravenou na náhlý odchod ze světa. Za jakýchkoliv okolností, i když je relativně klid. To jedině přinese pokoj.
@bonavoxa To se v naší společnosti moc nenosí, připravit se na smrt...bohužel...
@levandule_k smrt čeká každého. Bez rozdílu a společenské instance, dřív nebo později zhasne svíčka každému z nás a je to tak spravedlivé. Utíkat pred touto skutečností je zbytečný a znamená to být svázán a mít pořád strach, nic jiného a akorát to brání v prožitku aktuálního života.
@bonavoxa ja si dovolim off topic -ale jeee, ty mas tretiho prcka? S manzelem? 😍
@budouci_maminka S manželem 🙂 Máme malou Miriam. Narodila se na konci srpna. Takže si ještě na ,,stará kolena" užívám miminko. A tři děti celkově.
@bonavoxa no tak to jsou krásné zprávy, já tvůj příběh naprosto hltala.. Nedávno jsem si i na tebe vzpomněla a přemýšlela jsem, co ti život ještě asi nachystal 🙂
co tatínek Michalky, víš o něm něco? A co michalka, jak se má? poslední, co si pamatuju, že jste zjistili, že je medicínský důvod, pro její nestandardní chování..
@budouci_maminka ty ses taktni Teda...prej s manželem?
@budouci_maminka Už jsme všichni někde jinde, do minulosti se nevracíme. A pokud, jen do té míry, abychom se pokusili odhalit a napravit ty nesprávné vzorce z původních rodin. Docela mě překvapuje, asi mile, že si někdo ten příběh pamatuje. Přece jen je to skoro deset let. Teď už je takový příběh každý druhý. Michalka se neuvěřitelně zlepšila, je to úplně zázrak. Je to stále náročné, ale mě to obrovsky posunulo dopředu. Nechci to tu plevelit. A vlastně ani už nemám potřebu tyhle osobní věci nějak sdílet. Ale děkuji za milý zájem a věřím, že se máte také dobře. Kdyžtak klidně SZ, pokud Tě něco zajímá 🙂
Nějak popravdě nevím, co bych měla mít připraveného. Cítím se v EU a NATO v rámci možností bezpečně. Kdybych měla pocit, že u nás už není bezpečno a někde jinde je, tak tam prostě s rodinou odjedeme.
Jediné, co mě mírně zneklidňuje je hrozba jaderné války, ale v takovém případě by mi stejně jakýkoli plán byl na prd.
Nemám z války strach, jsem příšerně na*raná na ty nelidský ruský zrůdy.
Mela jsem strach v únoru. Ted uz na to nemyslim. K cemu by mi bylo byt denne ve stresu? Pokud se bude neco blizit, pobalim nutne doklady atd a jedu pryč. A pokud sem spadne atomovka, tak mi bude zabaleny kufr k prdu. Ostatne, jsou to skoro 3 roky, kdy jsem byla k smrti vydesena asi mesic. Denne jsem lezela ve zpravach, sledovani xy rozhovoru denne a k cemu to bylo. Ztratila jsem asi mesic zivota, protoze jsem ho vubec nežila, jen se nechala paralyzovat strachem. A covid skoncil a my ho přežili. Jsem verici a verim, ze co ma byt, to bude. Manzel je pripraveny vic. Mame pripraveny barak asi 5 km od bytu pro pripad energeticke a potravinové krize. Prakticky sobestacny dum s velkou zahradou. V lockdownu se nam hodil, kdyz jsme utikali z mesta.
Jako klepat se strachy nicemu nepomuze, ale babicka ma pravdu, ze bychom meli mit pripraveny plan B - muzete si v rodine dohodnout plan pro ruzne krizove situace - kde se sejdete (altan v lese za barakem? Tajne oblibene misto na chate...), kdyby vam spadnul barak? (Povoden, ruska raketa, tornado...) Jak budete komunikovat kdyz nepujdou telefony a internet? (Nechate si papirek se vzkazem ve schrance?) Kde mate ulozeny cennosti, kopie dulezituch dokumentu apod. (Trezor? Tajna dlazdice ve sklepe?) Mit prubezne nachystane evakuacni zavazadlo, mit doma zasoby trvanlivych potravin, balene vody, nahradni baterie, chemicke ohrivaci pytlicky, kempingovy varic, leky, toaletak, desinfekci, analogove radio na baterky...
Ja zila nekolik let v zemetresne oblasti, kde jsme casto meli dril a vsude mozne se daly sehnat letaky s navodem pro krizove situace a evakuacni zavazadlo. Prvnich par mesicu jsem byla dost poprdena pri kazdem poryvu vetru kdy se zachvel barak (jo, taky tam hodne foukalo), ale pak jsme proste jednou sli na kurz od Civilni Obrany, nachystali si doma krabici zasob a evakuacni zavazadlo a od ty doby jsme byli tak nejak v klidu. Risk jsme prijali jako fakt, byli jsme na to pripraveni a tim padem jsme se tim uz nemuseli stresovat.
Pokud mas strach z valky, priprav se na ni (pragmaticky, bez hysterie) a budes klidnejsi 🙂
Můžeš si pro lepší pocit nachystat bedynku posledni záchrany...ale pasy ? Ne na co ti to bude ...
Jako myslím , že lidi co mají tyhle strachy moc koukají na zprávy...
Ad pasy),no po EU staci obcanky a kdyz se zacne strilet atomovkama ani USA te nezachrani,i v letadle to bude nebezpecne,takze nez se clovek dostane do australie,bude spis s tim letadlem sestrelen a dale to spis pojedou lide do jineho bezpecnejsiho statu EU...a kdyz pujde o zivot,klidne lidi pojedou i bez dokladu v ramci EU...rozhodne nebudu cekat na nejake bomby nebo aby tady prisli vojaci znasilnovat a zabijet...
Můj děda říkával že každá generace se něčeho dožije...
K čemu mi bude když se budu klepat strachy. Už tak je ten svět na dvě věci, a žít ve strachu nechci.