Stěhování - nemohu si ani po 5 letech zvyknout v novém
Ahoj, už nevím komu dalšímu se mám svěřit je mi 16 a s rodinou jsme se přestěhovali už před 5ti lety a já si stále nemohu zvyknout, nejdřív mi to bylo jedno ale poslední dobou si začínám uvědomovat jaký to tu je. Bydleli jsme v nádherném domě se zahradou a pejskem, milovali jsme to tam, ale z osobních důvodů jsme se museli odstěhovat ještě jsem to tolik nevnímala ale pryč se mi nechtělo, teď jsme pro změnu v bytě mám ještě dva mladší sourozence a oni tu také nejsou moc spokojený je to tu strašně nemám tu skoro kamarády a ještě k tomu je to byt v ulici na nádraží, takže hrůza. Vždy když někam jedeme tak máme dobrou náladu jakmile jsme doma nálada klesá, rodiče se mě ptali co mě trápí tak jsem jim řekla tohle a že bych se ráda odstěhovala pryč, ale oni vůbec nechtějí jsem tu nešťastná a nevím co mám dělat. Děkuji za všechny rady.
Chci tě podpořit. Bydlení nás hodně ovlivňuje. Rozhodnutí rodičů asi bylo nutné, to nejspíš nezměníš. Zaměřila bych se na zútulnění tvého vlastního prostoru - fotky, obrázky, polštářky, cokoli, co ti navozuje příjemnou náladu. Zkus taky mrknout na principy feng shui v bydlení 😉.
@hankovanaty Kočko, je ti 16. Už si tam vydržela 5 let. Zatni zuby, najdi si brigádu - střádej penízky. V 18 můžeš odejít. Najít si podnájem nebo spolubydlení za pár korun a mít klid. Já jsem teda takhle nikdy úplně netrpěla, ale je pravda ,že po přestěhování jsem se nikdy v domě necítila tak jako předtím v bytě, kde jsem vyrostla - nebyla jsem tam doma. Až po několika nájmech jsem se vdala a koupila dům, kde se konečně cítím jako doma.
Děkuju moc, jelikož kamarády moc nemám protože mám sociální fobii, ale bude se snažit si nejvíc užít život.
@olga_ dobře děkuju podívám se
@vitezove přesně necítím se tam jako doma, ale snad se mi povede to co vám, děkuju 😊
My sme sli s rodicmi naopak z mensieho bytu do vacsieho a tiez nemozem povedat, ze cas straveny v tom akoze lepsom by som vnimala pozitivne. Doslo mi to az spatne, s rodicmi uz velmi dlho nebyvam. Chapem, ze hlavne ak si osamelejsi clovek, tak sa asi viac zdrziavas doma a moze ti na tom viac zalezat. Pripadne vidis, ako sa zbytok rodiny stavia k byvaniu a to ta ovplyvni.
Som tiez na byvanie citliva a zial, nestalo sa mi len raz, ze by som s byvanim nebola spokojna. Ono sa to pohne najneskor vtedy, ked po skonceni strednej pojdes studovat inde alebo sa odstahujes za pracou alebo laskou....Dovtedy asi snaha nejak si to byvanie zveladit, pripadne nepremyslat tolko nad tym predoslym, ktore uz aj tak nevratis. Vela stastia.
@lotta1234 děkuju moc, snad to nějak zvládnu
Prestehovala jsem se pred par lety z jednoho konce mesta na druhy. Byla to nutnost, taky bych si to jen tak nevybrala. A strasne dlouho jsem si zvykala.
Nejvic mi ve zvykani pomohlo zapojit se do mistnich udalosti a akci, a taky ovlivneni okoli. To znamena, ze jsem ven dala krmitko pro ptaky, misku s vodou na leto, snazim se zvelebovat okoli... proste trosku bojovat za misto, kde ziju. A hned k tomu ma clovek jinej vztah.
Jinak za dva, tri roky opravdu odejdes. Nekam na kolej na vysokou, nebo na to spolubydleni.
Asi z existencnich duvodu nemuzete mit lepsi bydleni. Najdi si kamosky, mas nejake ve tride, ne? Ber to takhle - ted si muzes najit treba brigadu, aby ses nenudila doma. V 18 muzes odejit do spolubydleni, za praci kam budes chtit🙂)) to jsou jen 2 roky. Zacni trochu bojovat, najdi si sport, krouzek. Lidi se maji i hur. Jsou nemocni, nemaji poradne kde bydlet, maji hlad. Ty se mas nastesti dobre a si zdrava, ber to takhle