Stěhování daleko od rodiny. Jak se vám žije?

@kozaci Podle mě je to individuální, zaleží na mnoha faktorech. Můžeš být spokojená, najít si skvělé kamarady, praci, nebo naopak si budeš těžko zvykat a pořád tě to bude táhnout zpět. Záleží, jestli budeš doma nebo chodit do práce, co tvůj manžel, jestli nebude pořád mimo domov. Uvidíš, třeba budeš spokojená, budou v novém domově jiné benefity a až pak přijedeš do Prahy, řekneš si, jak jsi tam mohla žít.

Do hodiny cesty jsem se byla ochotná stěhovat, dál ne. Už kvůli tomu, že mám starší rodiče. Tři hodiny jsou daleko. I tak jsem si zvykla nebo zvykám stále. Navíc jsem se stěhovala z velkého města do menšího a to maloměšťáctví je tu prostě dost znát. Ale zas na druhou stranu, nebyl problém dostat děti se na instituce, který jsme chtěli. Prostě je to něco za něco...

Zalezi jake mate mezi sebou vztahy a jak casto se potrebujete vidat. Tech 300 km je dost, my to taky tak meli, akorat " obracene". Rodina ve Zline a my v Praze. Zezacatku jsme jezdili kazdy druhy vikend, pak uz jednou za tri mesice. A vzdy to bylo hrozne hekticke, tzv " na otocku", navstevy rodicu a prababicek.. no jsem rada, ze jsme se nastehovali zpatky. Jen teda u tebe jako asi rodileho prazaka bude problem ten, ze lidi z nejakeho divneho duvodu nemaji prazaky radi, hlavne tady u nas :-/ spis bych se bala kulturniho soku. Prijde mi uplne jina mentalita mimo Prahu.

@kozaci pred 15 lety jsme se stehovali s rodici z Bulharska sem - dva tisice km. Bylo to tehdy pro me silene, ne jen, ze ode vseho pryc (kamarady, rodina), ale i cizi jazyk. Prestehovali jsme se 18.srpna a od 1.zari jsem musela nastoupit do skoly! Bylo to silene. Nejak jsme si zvykli, jenze po 7.letech muj tatka proste to tady moc nedaval a odjel do Nemecka, tehda uz jsem byla s mym pritelem (uz manzelem), mamka za rok na to se odtehovala za nim do Nemecka -cca 800kc od nas.
Narodila se mi prvni dcera, vidali jsme se jednou za 4mesice, vzdy max na tyden. Pak se narodila druha, prisla corona, nevideli jsme se i rok. Az nakonec minuly rok v rijnu mi tatka zemrel ve svych 53let😭 tak jsem vzala mamku zpatky ke me do CR. (Jsem jedinacek). Do Bulharska jezdime kdyz to vyjde kazde leto.
Ale kolik krat bych se tam vratila ikdyz minuly rok v dubnu jsme prisli i o babi s dedou (mamincini rodice). Byl to sileny rok.

Pocházím z Krkonoš, na VŠ jsem šla do Brna, domů jsem jezdila nejdřív jednou za dva týdny, potom jednou za měsíc. Chlap je Brňák. U prvního dítěte jsme jezdili k našim ještě pořád cca jednou měsíc a půl. Pak jsme se před pěti lety přestěhovali do Břeclavi (250 km a 300 km už není moc rozdíl) a jezdili jsme tak čtyřikrát za rok. Pak přišla doba covidová, děti máme tři, tak už tam trávíme jenom vánoce a týden v létě, naši sem občas přijedou. Jako člověk si zvykne a já už si nějak nedovedu představit, že bych měla naše (nebo i tchýni, která je 60 km) pořád za zadkem... Voláme si v podstatě denně. Občas nastanou situace, kdy by se to hodilo, být blíž (dcera dvakrát slavila narozeniny v lockdownu, takže od nich nikdo nemohl přijet, babička mi umřela v mém 7m těhotenství, takže jsem ani nejela na pohřeb), ale jinak mi to nijak extra nevadí.

Odstěhovala jsem se od našich hned po škole, nicméně teď jsem vdana, dítě a už bych se nějak nestehovala tak le daleko teda

Ja som rada ze mam rodinu dalej, nikto mi do nicoho nekeca 😂 ale zase su 3-4 hodinky od nas, takze sa mozeme vidat niekolkokrat do mesiaca 🙂 takze za mna ideal..

Jsem 1700km daleko. Rodiče mi nechybí, osobně bych je vůbec nemusela vídat, ale skrz vnoučata je to blbý. Oni na nich dost lpí. A taky nemám žádnou pomoc na hlídání a tak.

My bydlíme jen cca hodinu od mých rodičů, ale je to teda blbe… kamarádky mám taky ruzne po ČR, ale jsme alespoň v písemném kontaktu denně a snazime se scházet co to jde. Novi sousedé jsou fajn, našla jsem si i novou kamaradku…
Na studiích jsem rodiče viděla méně a bylo to v pohodě, ale teď mame malého syna a jsem znovu těhotná a rodiče bych nejradši měla vedle v baráku…

Tři hodiny uz jsou dost . My máme oba vážně nemocné tatínky a jsme rádi, že je jeden 30min autem a druhý 40min . Takže jim můžeme dost pomáhat.Stejne tak je okruh přátel kolem hodiny. Máme koupenou nemovitost v zahraničí a jen kvůli rodičům se tam nebudeme stěhovat na trvalo. Ono fakt záleží jaké máte vztahy a rodiče věk.

@kozaci Dva roky jsem odstěhovaná hodinu autem od rodiny. Stěhovala jsem se v prvním těhotenství, teď jsem půl roku od druhého porodu. Jezdíme alespoň jednou měsíčně na víkend, s mamkou si volám skoro každý den, se sestřičkou několikrát týdně taky (bydlí všichni na jednom sídlišti). Rodina mi strašně chybí, ale zároveň ten čas tak rychle utíká, že mi to občas ani nepřijde. Ale muž si mě vzal k sobě s tím, že budeme jezdit k rodičům často, což jemu nevadí. Jeho rodiče máme naopak blízko - 20minut autem, ale po ztrátě prvního syna se změnil přístup jeho mamky, takže od té doby se vidíme méně - dříve jsem si s jeho mamkou normálně volala a jezdila zamnou na kafe tak jednou týdně. A sice zase chtěla více jezdit po porodu druhého syna, ale já tam vidím to, co bylo mezi oběma porody a jak se zachovala.

@kozaci daleko... tri hodiny autem? hele, tri hodiny autem fakt neni daleko, nebud smutna. to je dojezdova vzdalenost na patek odpoledne. v pet skocis do auta, v osum jste tam 😉 i kdyby v sest, v devet jeste date gulas a pivo. To je idelani vzdalenost na samostatnej zivot a zaroven muzes dojet kdykoliv je potreba 🙂 my bydlime tedy 14 hodin autem a to uz je trochu horsi, clovek musi planovat. Ale i tak mi nebylo smutno kdyz jsem se stehovala, protoze jsem se stehovala se svoji rodinou (manzel a mimino v pupku - a doletova vzdalenost do pul dne je porad v pohode. 🙊 ) takze nesmutni, bude to v pohode. Tri hodiny jsou fakt ok 🙂

Máme všechny cca 100 km. Ze začátku to bylo těžké. Nikoho jsem tu neznala,byla jsem celé dny sama s dětma. Neustále jsem volala mamce. Ale nikdy jsem si nestěžovala a sama jsem se snažila být ,, statečná,,. A teď? Už je to 7 let a neměnila bych. Mám tu kamarádky, děti kroužky. Chce to čas.

@kozaci Dokud jsme byli bezdetni, tak mi to tak zle neprislo, s detmi jsem se trapila. Jednak jsme se jeste v miste noveho bydliste dvakrat stehovali po najmech, nez jsme zakotvili. Coz vzdy opadly sotva navazane vztahy se znamymi. Navic byl manzel pracovne casto mimo domov, takze jsem drepela se dvema malymi detmi sama na druhe strane republiky. Trochu se to zlepsilo, kdyz zacala starsi holcicka chodit do skolky, tak jsme se zacaly druzit s maminkami. Chodi uz do skoly, takze cest za rodinou je min a min - v patek odpoledne vyrazit a v nedeli jet domu je narocne pro vsechny, takze jezdime, jen kdyz jsou nejake prazdniny. S rodici se vidim 2x, 3x za rok, s dalsimi pribuznymi jeste min. Ty rodinne vztahy jdou vic a vic do haje, i kdyz si treba s mamkou casto volam a pisu. Pro deti jsou skoro cizi. Bydlime stejne daleko i od druhe strany rodiny. Ale uz jsem si asi zvykla, ze to tak je.

my jsme se odstěhovali oba, nejdřív já za mužem cca 3 hodiny od rodiny, pak jsme společně táhli ještě dál 🙂 Teď mám já rodinu cca 4,5 hodiny cesty, on 3 hoďky. Nevidím v tom problém, navštěvujeme se tak nějak průběžně, oni taky občas sednou na vlak a přijedou. Naši už jsou starší, ale mám dva bratry, kteří jsou jim i s rodinami k ruce, za to jsem vděčná, bez nich by to bylo složitější. Hlídání nemáme, ale poradíme si🙂

@kozaci žijeme cca 5 hodin autem po dálnici od rodiny. Navíc nás dělí státní hranice. Začátky v neznamu a s cizí řeči byly těžké. Občas to na mě padne, že nemáme rodinu blízko. Že se vidíme 3x do roka. Že nemáme hlídání třeba jednou za čas o víkendu. Ale co už...

Vy se stěhuje že v rámci republiky a navíc do kraje partnera. Ten tam nemá zázemí? Určitě to nebude tak horké. I když slzy určitě budou.

A nakonec 3h jsou dneska nic. Když všichni z rodiny potah iu za jeden provaz, tak se určitě nějak domluvíte a uvidíte se dostatečně

Ahoj holky, díky moc za povzbuzení, které se mi od mnohých z vás dostalo. Muž ani já nejsme z Prahy, každý ale z jiný části Čech. Už na začátku vztahu jsme se shodli, že v Praze žít nechceme a shodli jsme se na manželovo kraji. Teď ale máme tři krásné děti a.me je strašně líto, že moje rodiče své vnoučata moc často neuvidí. Ale jak někdo psal-tři hodiny není zas tak strašně moc....

Bydlím "jen necelých 300 km" od rodičů, ale za 8 let jsem si v jiném prostředí nezvykla😰. Pořád doufám, že jednou se vrátím zpět 🙏🙏