Stalo se vám, že jste spali, ale přitom nespali?
Ahoj, nevím jestli je to třeba spánková paralýza, ale dnes v noci jsem spala “spala” tím stylem, že kdyby na mě někdo promluvil, tak jako bych byla vzhůru, hodinu co hodinu jsem vedela že nespim a kolik je hodin. Furt mě něco budilo, hlavně to, že se mi zdály kraviny, ale takové duchovní nevím..měla jsem pocit, že na mě někdo ve snu sahá a v zápětí jsem to cítila ve skutečnosti, tak jsem vyhrkla úplně a takhle to bylo celou noc.
Měla jsem pocit,ze na mě někdo kouká, ze na mě někdo sahá, stojí u mě, já nevím..ještě teď mi je z toho blbě..
@veronikacv Přesně jak popisuješ, mně se to stalo asi po 3 v životě a to od té doby co bydlíme v novém bytě, jinak se mi to v životě nestalo.. furt mám pocit, jako by u mě někdo byl..
Stava se mi to casto,nevim proc:/
Jako dítěti se mi to stávalo, častěji teda "běžné" noční můry. Ale živě si pamatuju, jak jsem ležela v posteli úplně ztuhlá, nemohla ani vydat hlásku. Pokud se ti to stává častěji v novém domově, zamyslela bych se, co by ti pomohlo cítit se víc v bezpečí - otočit postel, bílý šum, blízkost partnera, atd. Nedávno byl úplněk, to já se budím celou noc...
Když se ti to stává v novém bytě, asi bych to zkusila nějak energeticky očistit, např. vonné tyčinky, vykouřit bílou šalvějí, eukalyptus do aromalampy a samozřejmě nechat otevřená okna při vykuřování.
Pak třeba věci ze spánkové hygieny, přemístit postel, nábytek, zakrýt zrcadlo (dát ho jinam).
Nezemřel tam někdo před vámi?
Četla jsem rozhovor s nějakým médiém, co vidí duchy, před spaním se učila takovou techniku, že si představuje, že se její mysl zavírá jak nějaká velká železná brána a nikdo se k ní nedostane.
Me se to stává celkem často. Spánková paralyza
@levandule_k Nene, nikdo tu neumrel..
Také se mi to občas stává. Nemůžu se hnout, vydat hlásku, cítím přítomnost "něčeho" v místnosti, chlad. Už jsem viděla i postavu. V podstatě se do toho stavu dostanu vždy když nemůžu dlouho do noci zabrat, a pak usnu. Ze začátku mě to dost děsilo. Teď je to sice nepříjemné, ale vím, že to není skutečne. Pomáhá mi se hodně soustředit na to abych alespoň maličko třeba pohnula prstem u ruky, a pak se proberu úplně.
@rendyys88 Zkusím..
Já zase spala a nemohla se vzbudit, chodila jsem po bytě a koukala co ostatní dělají. Když jsem se pak vzbudila a ptala se co doopravdy dělali, byla to pravda. Dokonce jsem věděla i text sms co přišel mamce .... přitom jsem celou dobu ležela v posteli a spala 🤷♀️
Už se mi to stalo. Ležela jsem a nemohla spát a najednou jsem slyšela "pst pst pst" pořád dokola. Měla jsem pocit, že tam někdo je a černá ruka se mi točila kolem obličeje. K tomu tlak v hlavě, motání, nemohla jsem se zvednout, pohnout. Trvalo to chvilku, ale bylo to teda děsný. Ještě se mi párkrát zdálo, že se jen nemůžu zvednout a to jak jsi psala, žes měla pocit, žes nespala, se mi občas taky stává. V porodnici jsem zase cítila tahání břicha jako při cs a k tomu slyšela "Ty umřeš.". U minulé návštěvy porodnice to bylo horší. To jsem viděla, jak dcera v postýlce fialoví. 😓 Na druhou stranu občas ve snu vím, že to je sen. No občas jsou ty sny děsivý.
Stalo se mi párkrát. Naposledy to bylo hrozné. Ležela jsem v posteli, sama doma, už bylo světlo, chvíli před tím muž odešel do práce. Najednou jsem slyšela, že se někdo dobývá do bytu a pak jsem slyšela nějaké hlasy z předsíně. Nemohla jsem se pohnout, křičet. Jen jsem se vyděšeně dívala ke dveřím a čekala jsem až se ti cizí lidi objeví. V té největší hrůze jsem vědomě zavřela oči a uvědomila si, že spím. Bylo to nepříjemné. U mě je spouštěč přespání. Coů už mi dlouho nehrozí 🙂
Spankova paralyza. Stavalo se mi to taky v detstvi, desive... a pak mi to bracha vysvetlil, ze ten stav snadno poznam, ze neco proste nesedi... Treba jsou tam postavy, netikaji hodiny, nemuzu se hybat atd. A jak uz tu nekdo psal, taky mi pomahalo umyslne pohnout rukou, dotknout se zdi nebo prave si uvedomit, ze to neni skutecne.
Ahoj mě se jednou stalo že jsem spala a na jednou jako by mě někdo držel ze zadu za krk a já se nemohla vůbec zbudit ani se hýbat trvalo to několik minut a to jsem přitom byla sama doma
Ano, bude to nejspíš spánková paralýza. Opakuje se mi to ve stresových obdobích. Je to děsivé, ale už jsem se s tím celkem naučila pracovat. Pomáhá mi se v tu chvíli uklidnit (ať už se kolem děje nebo ozývá cokoli, prostě to ignorovat), zavřít oči a pokusit se v tom "snu" usnout. Pak se obvykle proberu.
Určitě v dětství něco takového proběhlo, ale největší šok byl před pár lety, kdy zemřel exmanzelovo dědeček (brala sem ho jako svého) a měsíc na to moje babička. Oba pohřby byly s otevřenou rakví a bylo to pro mě neuvěřitelně bolestné. Obzvlášť ta babička, jeli jsme za ní po smrti do hospicu se rozloucit. Asi týden po posledním pohřbu sem měla takovou paralýzu, zdálo se mi, že sou všude oči (když člověk zavře oči a má tam takovou tu blikající tmu, já tam měla všude páry děsivých očí a nešlo je otevřít a probudit se) vzbudila sem se takovým strachem a šokem, že mě exmanžel vezl na pohotovost ,protože sem se málem úzkostí udusila. Asi měsíc sem se bála usnout. Každá noc probdělá. Od té doby je klid. Jen občas velmi živé sny. Ale u mě se promítá nejspíš psychický stav do snů. Když sem v pohodě, zdají se mi blbosti nebo ani nevím co. Když nejsem, sny stojí za to. Ale spím vcelku dobře.
Radu ale nemám jak na to 🤷
Mívám to často, od druhého porodu . Hlavně když není manžel doma a navíc ještě slyším podivné zvuky.. Je to dost nepříjemný.. Zvláštní je, že se mi to stává jen, když ležím sama.. Když má manžel noční, tak se bojím , že to zase přijde, tak si přenášení staršího syna k sobě a to se mi nestává.. Vůbec tomu nerozumím
@denski24 Ja myslim, ze telo porad vnima toho vedle sebe i pri spanku. Ty sice tvrde spis, ale jeho zvuky, pohyb atd. Te udrzuji v jine fazi spanku a nespadnes do te paralyzy. Mozek to porad slysi. Proto treba miminka nemaji tak dlouhe apnoe, kdyz spi s mamou. Mama se vzbudi chvilku nez se dite vzbudi, protoze tam je ten kontakt. Plus to uklidnuje, spat s nekym 🤗
@jane46 nejspíš ano, když mám v posteli mladšího syna, tak taky spím klidněji.. Ale jak je v postýlce, tak se mi to stává.. Fuj jenom z te představy je mi zle.. Teď pár dní zpět jsem měla pocit že mě někdo drží za ramena a tlačí do postele..nemohla jsen se vůbec pohnout.. 'vzbudilo' mě vlastní zakřičení. Může to být i ze stresu. Teď ho mám docela dost.
Je to opak namesicnosti,tělo je vzhůru a mozek spi.To mám já.Ty máš spící tělo a mozek vzhůru.Musi to být nepříjemné.Myslim ale že se s tím nic moc dělat nedá,jen dodržovat spankovou hygienu,to mě poradili ve spánkové laboratori
Tohle se mi taky stávalo. Ted uz nastesti mnoho let ne. Pry je to z velkého stresu a z nevyspani. Tak mozna popřemýšlet nad nejakou relaxaci vecer. Ja mela stav, kdy jsem byla vzhuru, ale nemohla jsem otevrit oci, vydat hlásku. Pamatuju si jak jsem se ze vsech sil snazila křičet, ale neslo to. Citila jsem jak mi nekdo tuka na celo. A taky strasny tlak na hrudniku. Nekde jsem slysela, ze ten tlak na hrudniku je častý a pry se říkalo, ze na hrudniku sedi carodejnice…
Já to mývám do teď, nechápu proč ale vždy se bojím po tom usnout ten pocit že se nemůžeš vzbudit je asi nejhorší a někdy taky u toho vidím ruce atd.
Mivala jsem jako dite. Spala/nespala jsem, vnimala jsem, ale zaroven to bylo jako sen, nemohla jsem se ale hybat, jednou jsem mela pocit, ze me prejizdi valec, nic tam nebylo, jen ten pocit, nemohla jsem se ale ani hnout a utect. Kdyz jsem byla jeste mensi, stalo se mi, ze lezim, nemohu se pohnout a nejaka dlouha ruka otevira kufr, co lezel na skrini. Bylo to vsechno hrozne desivy, ale nemela jsem moc hezke detstvi, takze zpetne si myslim, ze to bylo i tim. Stalo se mi to dohromady mozna 4x. Pokazde jsem se bala usnout jeste asi tyden, bylo mi z toho opravdu fyzicky zle. Ani ted mi to neni prijemne, kdyz si na to vzpomenu.