Sousedovic dcera opakovaně ubližuje našemu dítěti. Jak se v takové situaci zachovat?

acress
2. říj 2024

Dobrý den,

bydlíme v menším bytovém domě se sdílenou zahradou kde se opakovaně setkáváme se sousedy. Jedni sousedi mají stejně starou tříletou holčičku jako my. Od narození se tedy více potkáváme a snažili jsme se holčičky spřátelit. To se nám povedlo do té míry, že když teď obě holky měly nastupovat do nové mateřské školky, těšily se jedna na druhou a byly si tak vzájemně motivací pro novou školku. Bohužel, u sousedů se něco nepříjemného stalo a jejich dcera začala úmyslně ubližovat dětem okolo sebe. Všimli jsme si toho nejdříve u naší dcery, v tom smyslu, že jí nejdříve schválně dělala věci, které se naší dceři nelíbily a rozčilovaly jí. Pak třeba když jsme byli u sousedů na návštěvě, tak naší dceři schválně nechtěla půjčovat svoje hračky a bavilo jí sledovat, jak to naší dceru rozčiluje. Nedávno jí pak při cvičení úmyslně ošklivě shodila z lavičky. Sousedi vždy zakročí, ale situace se spís vyostřuje. Nyní si všimli i učitelky ve školce, že holčička ostatním dětem ubližuje. Většina dětí se prý nenechá. Ale my jsme se dceru snažili vychovávat tak, aby nebyla konfliktní a škodolibosti nevrací a konflikty se snaží řešit smírně. Teď se ale zase bojíme, aby z dcery nevyrostl otloukánek :(. Ve školce nám slíbili, že si to budou hlídat, ale co se tam děje nevidíme. Doporučili nám, aby si dcera hledala jiné kamarády a byla více samostatná. To je ale těžké ve chvíli, kdy my jsme ji odmalička motivovali, aby si hrála z holčičkou ze sousedství. Přes její ústrky její přítomnost dcera stále vyhledává a rozčiluje se, když jí kontakt odepíráme. Ve vztahu k sousedům je to samozřejmě citlivé téma. Uměli byste poradit, jak se v takové situaci zachovat?

cilkat
2. říj 2024

Píšeš, že se u nich něco ošklivého stalo... máš nějaké informace k tomu? Protože tohle s dítětem obvykle neudělá jednorázová událost. Tohle vypadá, že se holčička učí pozici manipulatora... to vypadá buď na velmi nezdravy vzájemný vztah rodičů, nebo úplný nezájem z jejich strany. Je šance nějak pomoct těm rodičům? (Ať už jako páru, nebo dostat oběť i s dítětem od agresora/manipulatora?)

acress
autor
14. říj 2024

Ahoj, dekuji za reakci. No, my mame prave pocit, ze rodice funguji dobre, kdyz je potkavame venku. Holcicka urcite neni nijak zanedbana. Ale nedavno se holcicce narodila sestricka, takze se tezko smiruje s tim, ze uz neni stredem pozornosti, a zaroven jeji mamince v dobe okolo porodu zemrela maminka. Takze je tam nejaky velky smutek. Ale nepredpokladame, ze by tam byla velka agresivita nebo vleky nezajem.

prejeta_zaba
14. říj 2024

Nevěřím tomu, že tříleté dítě 1) hned takhle zrcadlí situaci doma a cíleně si vybíjí stres na ostatních dětech 2) že jde tříleté dítě vychovat jako smírné a nikdy neoplácí ostatním. Buď ráda, ze mate klidn dítě, které se snaží domluvit a nemusíš to řešit ty, ale opravdu si to nemůžeš pripisovat jako zásluhu výchovy - prostě náhodná povahové vlastnost, že dítě nechce opalcet. Myslíš, že všichni ostatní rodiče navádějí odmalička své děti, aby byly co nejvíc nevraživé? 😅 Nee, jenom ty děti mají jiný temperament a dělají si to po svém. Dcera si klidně může hledat jiné kamarádky, to bude pro ni jedině dobře, nebýt na ní závislá, ale nedělala bych z toho nějaké velké závěry, po zimě se role klidně mohou obrátit.

kamimnichov
14. říj 2024

Vidim to uplne stejne jako @prejeta_zaba 😉

Siruace se muze pomerne rychle zase obratit. Kdyby jeji ataky byly vetsi nez neco, tak by si tva dcera s ni hrat proste nechtela. Urcite neni spatne, aby si hledala i jine kamaradky. Jenze v tech 3letech to je jeste hodne iluzirni, spis si hrajou vedle sebe.

A taky bych byla opatrna s vyjadrenim, ze jste ji vychovali k urovnavani konfliktu slovne. Mam 2 deti, jsou jak cerna a bila. Pritom vychova stejna.
Moje sestra mela jako prvni dite takovou tu hodnou, poslusnou a usmevavou holcicku. Skola a vse slo uplne samo. Pri tom si mohla myslet, ze ma patent na rodicovstvi a vsichni kolem to delaj blbe.
Az prislo druhe dite, ukricena, drza, neposloucha, otravuje, lze,… nevi si s ni rady. Neustale po ni jde, nenecha to. A efekt??? Skoro zadnej!

Bud rada, ze to u vas je ZATIM tak, jak je. Az se otrka, trochu rozkouka a nauci manyry, tak zjistis, ze dobre umysly rodicu vzdy nestaci.