Sociální fóbie. Je tu někdo, kdo jí trpí? Jak ji zvládáte?

@vitezove A jak jsi to zvládla? Mně se to právě rozjelo s nástupem do práce po mateřský, pracuju ve velkým kolektivu a je to náročný. Jsem rozvedená, takže v práci fungovat musím, ale je pravda, ze už dvakrát jsem se tam psych. zhroutila. Užívám Cipralex, lékum navíc se bráním, jsem po nich bez nálady a pořád unavená. Nejvíc mě stve, ze se to dotýká mých děti. Nemám zadne kamarádky, se kterými bysme třeba trávili volný cas a děti si pohrály.
Jezdíme na výlety a kulturně zijeme, ale jen tam, kde mě neznají, to mi takový problém nedělá.
Taky mě mrzí, ze lidi kolem mě to nechápou a jsem pro ně divná, nekolektivní a nemluvná. Nechápou, ze jsem radši sama.

@kajka2015 nevím, nějak to odešlo samo. Měla jsem to jako mladší, asi i na střední. Ale ne nějak moc, jen takové fakt větší davy. Po časem jsem zjistila, že mi třeba větší kolektiv nevadí, pokud přijdu na místo první a tím pádem se pak vyhnu takovému tomu "jsme středem pozornosti u všech." I teď mi takovéhle věci nejsou příjemné a snažím se chodit co nejdřív, abych se tomuhle vyhnula. A celkově se asi už ani nestýkám moc s lidmi co neznám nebo mi nejsou příjemní.
Jinak bych ti doporučila fakt terapii. Oni najdou ten bod, většinou v dětství, proč tohle máš. Mohou ho odblokovat. Zároveň prostě antidepresiva pomohou. Vůbec bych se jim nebránila. Dnes už jsou i velmi šetrná, bez vedlejších příznaků. Proč se trápit.

@vitezove Tak já antidepresiva užívám už sest let - uzkostne depresivní syndrom. Na terapii jsem taky dlouho dochszela, ale soc. fobii jsme ještě neřešili a pravdou je, ze bych s tímhle problémem asi zkusila i jiného terapeuta. Díky za zprávu.

@kajka2015 nemáš zač. Máš to podobné jako kamarádka. Ta má různé jiné psychické problémy, na sociální fóbii jsme přišly až nedávno. Tak to tedy řeší se svou terapeutkou. Říkala, že jí to hodně pomáhá, ta terapie.