Sociální fobie - bojím se chodit i do školy

hankovanaty
8. únor 2019

Ahoj, je mi 16 let a asi 3 měsíce zpátky se mi zjistila sociální fobie a deprese. Mám velký problém chodit do školy mezi lidi natož být středem pozornosti což se týká zkoušení, mluvení u tabule atd. jelikož jsem na Gymplu v prvním ročníku tak se chci ráda vzdělávat a studovat ale můj zdravotní stav mi to prostě nedovolí. Vlastně nemám skoro žádné kamarády. Zatím navštěvuji psychologa a psychiatra ale všechny terapie budou až tak v květnu takže to všechno moc dlouho trvá, nevím co mám do té doby dělat ale zrušení studia teď nechci musela bych pak začít od znova a to by úplně asi nešlo. Mám celkově problém se vůbec seznámit s lidmi, komunikovat atd. Dělá mi problém někdy i vyjít z domu pokud je tam skupinka nějakých lidi v mém věku. Máte s tím někdo nějakou zkušenost prosím. 😭

blabloblu
8. únor 2019

Nemohl by prozatím někdo z rodičů zajistit ve škole aspoň to, abyste nebyla zkoušena u tabule? Se mnou to kdysi naši řešili přes ped psych poradnu, na základce. Na střední by to možná mohl "posvětit" ošetřující psychiatr? Případně individuální plán? Učit se zatím doma a na konci roku písemný přezkoušení, nějak rozložený, aby to nebyl moc velkej stres najednou? U mě je třeba únava a stres spouštěč (mám OCD a úzkostné stavy), takže rozhodně hodně odpočívat, dobře jíst, hlavně kvalitně - to mám na sobě taky otestovaný. Pro rychlou pomoc jsou i různý telefonní linky, případně ambulance na psychiatrii v nemocnici - kdyby bylo třeba, než začne samotná terapie.

hankovanaty
autor
9. únor 2019

@blabloblu děkuju moc, ano ve škole to teď zařizujeme ten individuální plán týká se že nebudu zkušená u tabule ale v lavici no, potom ke mně budou jinak přistupovat jsem ráda že aspoň něco, ale úplný individua mi asi ani rodiče nedovolí

kittyy17
9. únor 2019

@hankovanaty já jsem introvert. Na škole jsem neměla kamarádky, bála jsem se že se ztrapnim, takže jsem nesnášela zkoušení u tabule, školní divadlo, zpívání v hudebce, taneční, nechodila jsem na diskotéky... Byl pro mě problém jít za učitelkou do kabinetu, zaklepat ji na dveře. Pak jsem si řekla, že musím, že se tomu nevyhnu, tak ať to mám za sebou, nějak to dopadne....
Zkus trénovat s telefonem, zavolat zubaři, na gyndu, a objednat se na prohlídku.

kittyy17
9. únor 2019

@hankovanaty nedávno jsem někde četla článek, kolik introvertů je úspěšných a slavných. Známí herci, zpěváci, modelky,.. Salma Hayek, Emma Watson, Elton John

hankovanaty
autor
9. únor 2019

@kittyy17 přesně takovýhle problém mám, ale psychiatr mi právě taky řekl že do těch situaci musím chodit, ale nejde to prostě, a děkuju

hankovanaty
autor
9. únor 2019

@kittyy17 kéž by se jednou vyplnilo že budu taky nějak úspěšná.

jannym
9. únor 2019

tak zaprvé sociální fómie nemá s introverzí nic společného, introvert obvykle nepotřebuje mít 100 přátel stačí mu 4, znamená to např že si radši přečtete dobrou knihu než jdete s partou lidí někam kamkoliv, kdežto lidé s fóbiií by rádi mezi ty lidi šli, chybí jim to, ale nemohou, strach je prostě silnější. Jestli Vám to pomůže mám známého ze zš, který sice nikdy nedodělala VŠ, několikrát ji rozstudoval ale přišla remise a ... no šo to do háje, ale nádherně zpívá, a zpěv i když právě se věnuje deathmetalu což není zrovna optimistické tak pořád vytupuje...budete potřebovat odbornou pomoc, osobu které budete věřit a která Vám pomůže zvládnout věci, které se Vám zdají teď nerealizovatelné nebo nezvládnutelné, budou to mnohdy malé krůčky ale naučte se z nich radovat a brát je jako důkaz že to pomaličku půjde

kittyy17
9. únor 2019

@hankovanaty mě hodně pomohla hudba. Chodila jsem ven se sluchátky na uších, koukala na zem kam slapu, a když na mě někdo mluvil, dělala jsem že neslyším 😉

kittyy17
9. únor 2019

@hankovanaty vyrostla jsem z toho, stále jsem introvert, ale už se nebojím ani nestydím. Když něco musím udělat, jdu do toho. Hudbu jsem poslouchala i ve škole o přestávce. Seděla jsem v lavici a učila se..

mandala
9. únor 2019

@hankovanaty Ahoj, ani nevíš, jak tě chápu a opravdu tě lituju, protože podobným problémem si prochází moje 14- letá dcera. Nemá sice sociální fobii, objevily se u ní stavy úzkosti, nicméně průběh podobný. Vadí ji cizí prostředí, cizí lidi, hodně lidí... Když to začalo, přestala nám úplně chodit do školy. Psych. terapie probíhaly v tom smyslu, že se opravdu musela překonávat v situacích, které ji vadily. ALE... vše bylo o tom, že jedině ONA ... to chtěla zkusit překonat, ne že my ji to nařídíme nebo k tomu přemluvíme. Začínala jakoby úplně od začátku. Nejdříve jsem s ní šla do kabinetu za paní učitelkou asi na pět minutek, druhý úkol byl, že až se sama rozhodne, zajde tam sama, pak na přestávku do třídy, atd. atd. Dovedeš si představit, jak to bylo pro ni těžké, ale jelikož věděla, že to závisí jenom na ni, že do té školy se prostě vrátit musí, opravdu se snažila. Dnes je to zhruba rok a je to relativně o dost lepší, ale ne dobrý. Sama má strach, jak zvládne nástup na střední, vadí ji vystoupení( zpívá ve sboru), nechce jezdit autobusem atd. Takže podle mne má tvoje psychiatrička pravdu, ale nepůjde to všechno teď hned, zkus si dát za cíl jeden mini úkol, co nezvládáš a postupně ho překonávat. Vím, že to je těžké, celkově to budeš mít těžké, protože to bude jenom tvůj boj, nikdo ti v tom nepomůže a jen ty sama se musíš rozhodnout, že budeš bojovat, když to budeš dělat např. kvůli rodičům, efekt se mine účinkem. Přeju hodně štěstí, věřím, že to zvládneš😚

bayt
9. únor 2019

@hankovanaty Jak to myslíš, že chodíš k psychologivi, ale terapie budou až v květnu? Doporučuji KBT terapeuta! Na tohle by to mohlo být jako dělané. Když mi třeba v SZ napíšeš, odkud jsi, dám ti kontakty. Samozřejmě rada, že "máš do těch situací chodit" je k ničemu, ale psychiatr je lékař, "umí" léky, tak tomu asi úplně nerozumí.

Zažila jsem víc lidí, kteří měli podobný problém, a dokázali to s odbornou pomocí překonat! Mimochodem, co třeba nějaké internetové diskuze, chaty....můžeš s lidma tvého věku mluvit alespoň na dálku. Dokonce jsou i internetové psychologické poradny a diskuzní místnosti. Můžeš zkusit i Linku důvěry, když ti bude hodně zle.

blabloblu
9. únor 2019

@kittyy17 introvert a člověk s diagnostikovanou depresí jsou dost rozdíl

hankovanaty
autor
10. únor 2019

@mandala děkuju moc za podporu

hankovanaty
autor
10. únor 2019

@jannym děkuju.

hankovanaty
autor
10. únor 2019

@bayt děkuju moc, psala jsem vám kvůli těm kontaktům

hankovanaty
autor
12. únor 2019

Prosím co mám dělat když mi moje psychika prostě nedovolí jít teď do školy, telefonovala jsem teď i s mamkou která je v práci a řekla jsem ji ze to zvládnu a nastoupím do toho vlaku ale já jsem ho nechala odjet bojím se jí zavolat zpátky, co mám dělat

kittyy17
12. únor 2019

@hankovanaty jdi se projít, zavolej jí že ses bála a nezvládla to a mrzí tě to, a že zkusíš jet tím dalším

kittyy17
12. únor 2019

@hankovanaty napíšu ti později, po obědě až mi bude dítě spat

hankovanaty
autor
12. únor 2019

@kittyy17 dobře

kittyy17
12. únor 2019

@hankovanaty proč jsi nenastoupila, čeho ses bála? Toho vlaku, nebo lidí uvnitř? Případně, co ti na lidech vadí?

kittyy17
12. únor 2019
kittyy17
12. únor 2019

@hankovanaty
Od miminka jsem žila s rodiči na vesnici obklopená rodinou. Každá návštěva nějaké tety pro mě byla utrpení, seděla jsem s nimi u stolu a všichni se mě vyptávali a snažili se mě rozmluvit, a já si prostě povídat nechtěla. Když jsem venku někoho z rodiny nebo sousedů potkala, vždy mě zastavil a začal se vyptávat, a já to nesnášela. Myslím, že mě zachránilo stěhování v 7,5 letech, rodiče dostali státní byt v krajském městě. Ta anonymita a nezájem o mě … Jinak bych asi v pubertě taky dospěla do fáze trčení doma a vyhýbání se lidem…

Co mi hodně pomohlo…
1. NESTYĎ SE ZA SVÉ GENY. Za tvůj vzhled a povahu můžou z 99% rodiče, a jejich rodiče…
2. JSI ORIGINÁL. Jsi výjimečný člověk, s vlastními názory, vlastními přáními. Pokud s tím má někdo problém, ať se s tebou nebaví… Nemáš žádný důvod měnit svou povahu jen proto, abys zapadla do kolektivu. Buď svá a dělej jen to, co tě baví.

Na střední jeden spolužák měl takové nervy ze zkoušení a písemek, že si vypěstoval astma. Když se měla psát písemka, dostal doma záchvat… Jiný spolužák doma pravidelně zvracel před odchodem do školy. Tvé problémy s trémou nejsou nic zvláštního, je to normální.

Stanov si malé výzvy. Třeba cestu do školy a zpět. Promysli si předem, jak zabránit lidem, aby tě oslovovali. Nasaď si sluchátka od mp3ky, a ignoruj je. A raduj se z malých výher.

Na zastávce a ve vlaku předstírej, že se učíš. Když tě někdo začne otravovat, předstírej že neslyšíš přes tu hudbu a vytrvale koukej do sešitu. Když nedá pokoj, řekni, že ve škole bude dnes písemka a ty si to chceš ještě zopakovat.
Ve škole o přestávce si nasaď sluchátka, a uč se, nebo dělej domácí úkol z předchozí hodiny.
Když potkáš na ulici známého a on tě zastaví, řekni že nemáš čas a musíš jít. Vymysli si předem výmluvy. Máš hodně domácích úkolů a chceš ještě stihnout jít ven. Slíbila jsi mamince, že uvaříš. Někdo na tebe čeká. Musíš na těch bruslích jet dál, aby ti neklesla tepová frekvence…

Myslím si, že tvá sociální fobie se dá zmírnit, mohla by ses stát úplně obyčejným prachsprostým introvertem, a být třeba dobrou lékařkou, političkou, herečkou… Máš dobře nakročeno, udělala jsi nejdůležitější první dva kroky. Uvědomila sis problém, a hledáš pomoc.

Stála jsi mi za to, abych kvůli tobě vytáhla ze skříně počítač, tenhle román se mi nechtělo vyťukávat do tabletu ;)

pavlak5
12. únor 2019

@hankovanaty ahoj je super ,že s tím chceš něco dělat . Terapie v květnu ...no chápu je převis pacientů .Bylo by dobrý zkusit aspon psychoterapeutický stacionář , nebo hospitalizaci na psychoterapeutickém odd. bude to intenzivnější a ukážou ti cesty ,jak s tím bojovat -hodně z mých známých to pomohlo .
Nebo jestli máte peníze zkus rovnou placeného psychoterapeuta ,který dělá KBT ,nemají tak dlouhé čekací doby.

mandala
12. únor 2019

@hankovanaty Já se teda obávám, že toto bez pomoci psychologa nebo psychiatra sama nezvládneš... 😭 Jak jsem psala výše, dcera má podobný problém a tehdy do školy přestala úplně docházet, ale já jsem obvolávala všechny možné psychology, až jsem našla někoho, kdo nás vzal během týdne. Nevím, jak to máš s rodiči, ale měli by tě podpořit, aby ses ještě nestresovala tím, že se budou zlobit, když do školy neodejdeš. Chápu, že to máš těžký tím, že jsi prvním rokem na gymplu, ale může dojít i k tomu, že budeš muset opakovat, ale to není konec světa, jsou horší věci. Jak probíhala terapie u nás jsem už popsala, myslím, že u tebe bude podobný, ale v první řadě bych ti radila najít nějakýho psychologa co nejdřív, do května je strašně dlouhá doba. Ještě mě napadlo, že dětská doktorka nám tehdy napsala nějaké léky na uklidnění, třeba by ti aspoň trochu pomohly...

hankovanaty
autor
12. únor 2019

@kittyy17 protože vím že bych do té školy prostě nešla

hankovanaty
autor
12. únor 2019

@kittyy17 Tak to jsem ráda, opravdu jste mě podpořila děkuju moc a budu se snažit

hankovanaty
autor
12. únor 2019

@pavlak5 Na KBT jsem právě objednaná a je to až v květnu, mezitím chodím akorat na prohlídky k psychiatričce.

hankovanaty
autor
12. únor 2019

@mandala už mám svou psychiatričku ale terapie KBT jsou až v květnu, léky nám už dávala ale musela jsem je vysadit protože jsem po nich přestala úplně jist, teď beru akorát nějaký prášky když mi před odchodem do školy není opravdu psychicky dobře tak si je vezmu ale přijde mi že mě vůbec neuklidní, teď 25 jdu na kontrolu na psychiatrii kde si semnou budou akorát povídat jako vždy, taky mám tabulku do které si píšu situace které byly těžko zvladatelne to ji dám a podle toho semnou bude pracovat a taky nám poskytla zatím ne tolik intenzivní terapi... než se dostanu k těm v květnu.

blabloblu
12. únor 2019

@hankovanaty hele mně třeba hodně pomáhá meduňka a dobromysl... meduňka před spaním, pokud jsi citlivější, pomůže i mateřídouška a dobromysl během dne, neuspává... heřmánek je taky super, uklidní, udělá pohodu v bříšku a neuspí a uklidní už jen vůní, takže pokud nemáš bylinky v oblibě, zkusila bych aspoň aromaterapii... ale s rozmyslem, každýmu vyhovuje něco jinýho a taková levandule může být pro někoho příliš výrazná a neuklidní, protože ji vnímá jako smrad. Do května je dlouhá doba, chápu, že stacionář, kde nikoho neznáš a kde bude více lidí, asi nebude to pravý, ale možná bych zkusila i pohledat nějaký obecný info (knížky, web). Když jsem si přečetla jakousi přručku kdysi, o OCD, šíleně mi pomohlo, že nejsem sama, že je "nás" mnohem víc a hlavně, že nejsem divná zrůda, ale že mám vcelku učebnicový pocity. Člověk je pak na sebe hodnější. 🙂

werumka
12. únor 2019

@hankovanaty Ahoj, zkus ještě dát těma antidepresivům šanci. Nevolnost a ztráta chuti k jídlu je většinou jen první měsíc, dva, pak se Ti začne dělat líp. Teď jsi v akutní fázi a v té prostě do vlaku nenastoupíš a do školy nedojdeš. Netrap se tím. Je to jen období 😉