Smutek. Srovná se to časem?
Ahoj. Je tady některá, která se taky stále nemůže zbavit smutku, že přišla o nenarozené miminko? Já před dvěmi lety na podzim přišla o miminko které mělo už i srdíčko, bylo to mimoděložní 😢 myslela jsem si že teď když mám doma tříměsíční miminko, že se to ve mně nějak srovná, že částečně zapomenu... Ale jak se blíží opět podzim, (některé dny zrovna jako dnes vypadají už jako podzimní), tak se mi to vrací v hlavě, zase se vidím jak jsem v nemocnici, jak jsem viděla to miminko na ultrazvuku, jak mě vezli na sál, a pak ta prázdnota v duši... Myslíte že se to časem srovná, nebo navždy budu mít na podzim smutek?
Zkuste tu smutnou vzpomínku nahradit nějakou veselou, abyste ten podzim neměla spojené jen s tím smutným. Jinak vás to časem zničí. Myslete na to, že na podzim už bude vaše miminko třeba zkoušet plazit, budete ochutnávat příkrmy, myslete, jak pro dítko nachystáte Vánoce... zaměřte se na to, co je teď, ne co bylo.
Neříkám, že na to myslím denně , ale duben je pro mě ve znamení, kdy jsem o to dítě přišla dokonce několikrát, každý duben si vzpomenu. Měl(a) se narodit v prosinci a i to je pro mě bolestné, často dumám co by to bylo. Ale zase by tu nebyla moje půlroční holčička. Nemyslím si, že jde uplně zapomenout, ale budme vděční, že se ten zázrak nakonec povedl 🙂
@jjasmina Tak to mě mrzí 😢 a když se to mělo narodit vlastně na Vánoce, máš to asi ještě těžší... To moje první se mělo narodit koncem dubna, tak jsem si vždycky taky vzpomněla, ale teď moje holčička se narodila v květnu, tak aspoň to jaro budu vnímat jako šťastné...
Já přišla o dvě a taky si na ně vždy kolem toho data vzpomenu...a to mi tu pobíhají čtyři děti...člověk to nezapomene, je potřeba to nějak v sobě vstřebat.
@rnika Já taky přišla o dvě, ale to druhé aspoň ještě nemělo srdíčko 😞
zlepší se to, když někoho ztratíme, je to nejdřív ostrá bolest, kdy bolí i dýchat, ta se časem otupí, ale úplně nikdy nezmizí. Ale zároveň je nutné se tím neužírat a užívat si věci, co se dějí a nemyslet jen na to, co bylo nebo mohlo být.
Myslím si, že v sobě máte trauma, které musíte odžít. Smutek je normální, dokonce je potřebný. Kdyby se to stupňovalo do deprese, jděte na terapii. Nezapomenete, aee nebude to už tolik bolet. Já jsem přišla o kloučka ve 20. týdnu, vím, jak vám je.
Chce si to v hlave porovnat..udelat za tim caru a netrapit se tim..nic se nedeje pro nic...proste to tak melo byt..uzivat si jiz narozeny mimco a tamto ulozit do vzpominek..ale brat to, jak to bylo..neuzirat se tim..