Setkávání s rodinou v době koronaviru. Jak to máte Vy?

Ano,setkáváme, máme 2 letého syna a 4letou dcerku. I psychologové nedoporučují takto lidi odloučit, pak psychika je horší. V pondělí jsme byli u tchýně a tchána, v neděli jedeme k našim-máma má narozeniny a bude tam i moje skoro 81 letá babička,takže do rizikové skupiny spadá. Upřímně, to,že se zavřete doma nic neřeší,stejně dřív nebo později to každý chytne. Jinak příteli doporučuji přemýšlet, prcek když má rýmu-či-li šušně v nose tak to koronavirus základní je, proto spoustu rodičů(prarodičů) rýmu dostává od svých dětí(vnoučat)...A přítel nechodí do práce?

Máme zahradu takže se většinou u nás scházíme s mými i manželovými rodiči. Otec traktorista je v práci stále sám, mamka pracuje ve městě, kde není ani jeden evidovaný nakažený, manželovi rodiče jsou oba v důchodu.
A hlavně jsme všichni zdraví, ani rýmička ani teplotka 🙂

Mesic jsme byli zavreni doma a bez jakehokoli kontaktu s rodinou. Minuly patek jsme to zlomili a jeli ke tchanu na zahradu. Syn je na ne zvykly a hodne mu chybeli. Bylo videt, ze i oni jsou radi. Taky jsme "navstivili" manzelovy prarodice (pres plot). Z izolace jsou na tom psychicky hodne spatne. Prijde mi fer, aby o setkani rozhodl "slabsi" clanek. Ja osobne izolaci vnimam jako daleko horsi nez nemoc samotnou. Ano, muzeme na ni umrit, ale stejne tak muzeme umrit na infarkt, velmi tezke deprese, pri autonehode...Je pro me dulezitejsi zit i s rizikem smrti, nez jen prezivat a psychicky stradat.

Moji rodiče jsou od nás 100 km, k nim teď opravdu nejezdíme a ještě si chvilku počkáme. S manželovými rodiči, kteří bydlí 10 min. pěšky od nás, se za normálních okolností vídáme každý den a i teď se to moc neliší, jsme jak jedna domácnost. I při vaření se střídáme, jeden den já, jeden den tchyně. Tchán chodí s dětmi na procházky do přírody. Naše děti by to bez prarodičů nepřežily a oni asi taky ne. ALE!!! Nikdo z nás nikam mezi lidi nechodí, manžel má homeoffice, max. 1x týdně nákup v místní malé jednotě. A cestu mezi naším a jejich barákem jezdíme autem, abychom moc netrajdali po venku.

tchyni jsme byli všichni navštívit s rouškama u ní doma, je dost nemocná a hlavně nás chce ještě vidět. U mojí mamky se taky občas stavíme. Obě jsou přes 70 a ani má mamka není zcela zdravá, aleuplně samy doma přece furt být nemůžou😉 Jít společně na procházku je dobrý nápad 🙂

Já jsem teda už od 13.3. nikde nebyla. Nestykame se ani s prarodiči. Můj pětiletý syn to docela blbě snáší, ale já jsem těhotná, mám autoimunitní onemocnění + astma a když jsem šla k zubaři, tak jsem se 3 týdny dávala dohromady, protože jsem byla nastydlá. Pak měl mladší syn narozeniny, přijeli babičky a opět 2 týdny nachlazení 🤦. Prostě musíme to vydržet než porodim.
Je tedy fakt, že mě třeba ségra nechápe. Pořád mi vyčítá, že jim tam nedám aspoň staršího syna (k babičce). Ale já teď fakt nebudu riskovat. Máme zahradu, tak se to dá, ...i když je to dlouhé.
Manžel nakupuje a je jinak taky doma.
Na druhou stranu, nebýt těhotná (a mě vždy imunita v tehu hodně zlobí), tak to tak nehrotim a asi bychom babičky normálně navštěvovali...😉

Nestojí o setkávání, takže zatím ne. Já už bych byla pro...

S tchánama se vídáme, i když méně, bydlí 10 minut pěšky od nás, většinou je to tak, že se zastavili oni u nás, když jeli (autem) z obchodu), s rouškama, teď jsme byli u nich na Velikonoce na chatě. Zato s našima jsem se neviděla od ledna, celý únor si furt předávali různé nemoci se ségrou a jejími dětmi, že jsme se k nim na návštěvu nedostali...a pak karanténa. Naši bydlí sice ofiko v Brně, ale v podstatě většinu času bydlí v baráku po dědovi, kde bydlí ségra, takže s nimi se vídají furt, do Brna jezdí spíš na otočku, když mamka potřebuje udělat práci (je účetní na OSVČ, na už velmi zkrácený úvazek). mamka i ségra jsou rizikové, mamka alergik, astmatik, slabší imunita a každoročně záněty dýchacích cest, ségra taky alergik a hlavně po onko léčbě, i když momentálně stabilizovaná. Takže s nima jsme se neviděli už od 11.ledna. Přitom třeba zrovna švagr stále jezdí do práce, do fabriky, kde dělají v jedné hale několik desítek lidí :-/ Takže spíš než že bychom na ně něco přinesli mi, dotáhne domů spíš něco on...ale dokud nás oni sami výslovně nepozvou, že můžeme přijet na návštěvu, tak se tam nepohrnu (většinou to dopadá tak, že my jedem na návštěvu a NAŠE děcka jsou po té návštěvě nemocný 😀 ).

@bylinka36 no našim babickam a prababicce to jaksi nevadí bez vnoučat... Mají z korony hrůzu, tak ať jsou do smrti doma samy, jejich volba, co nadělám 😇

Setkavame se s blizkou rodinou, kterou mame v ramci jednoho maleho mesta, uplne normalne.

Potkáváme se s rodiči mými i partnera + s mojí sestrou a její rodinou.

@klea81 Naši jsou zas tak zblblí ze slova "karanténa", že když se to vyhlásilo, tak přemýšleli, jak to jako budou dělat, že přejíždí každý týden z Brna do Boskovic, prý co kdyby je někdo kontroloval a blabla, z toho, jak se psalo jednu dobu, že by se nemělo ani na chaty chalupy (pro ně ty Boskovice, kde bydlí ségra, jsou vlastně taková jejich "chalupa"). Telefon od nich jednou za týden,jinak nemají zájem (já jim občas pošlu nějakou fotku přes msg, ať ví, jak si žijeme, ale někdy mám pocit, že jim je to snad jedno...jedny vnoučata vídají pravidelně furt a co že od starší dcery děti je skoro neznají...to jim asi nevadí, no :-/ )

@veronikav31 Pritel ma homeoffice, takze se rano zavre do jedne mistnosti a krome obeda a pauzy na wc vyleze az vecer 😕
Ja bych prave uz babicku rada videla hlavne kvuli tomu, aby ji to "nabylo" novou energii, aby nestradala po psychicke strance. Ale nevim, jak presvedcit pritele. Preci jen delat neco za jeho zady nechci. Protoze kdybychom to preci jen chytli, tak je mi uplne jasne, ze bych to "schytala" ja za to, ze jsem nesedela doma na zadku. Jinak nakupovat jezdi on vzdy 1x tydne a prave i pro babicku a ja ji to tam pak zavezu. Jinak nikam nechodime..

U mych rodičů jsme každý den na zahradě, tam se i potkáváme. Manžel byl u svých rodičů minulý týden kvůli pohřbu máme je cca 120 km daleko. Jinak u me babičky jsem byla sama ji vyčistit okna, ale děti jsem tam nevzala.

@ninive211 my si taky jen občas voláme, oni sedí na netu a sledují každého nakaženého, to nevysvětlíš

Můj názor je, že se to snad dá vydržet, než se to zruší. Nebude to trvat věčně. Radši než mít výčitky do smrti, že jsem někoho "zabila". Ale zbytek mojí rodiny nás mají za blázny a k prababičce chodí. Takže je to asi hodně individuální

My teda od začátku Března s nikým... moje máma teda bydlí na samotě ( 3 domy v lesích...) chodí jen dolů do vesnice do práce... ( ůj mmuž je OSVČ a je s námi také doma...máme domek se zahradou, takže se držíme jen na zahradě ) takže jsem na Velikonocní pond. nakonec povolila, že jel muž se 3 staršíma klukama k mojí mamce, jeli tam na hodinku a pak zas rovnou domů. Rodiče chlapa jsou z Prahy a tam tedy vůbec. Jen po tel.

my jsme byly do velikonoc zavreni, max manzel jel jednou za tyden nakoupit. mamca se tu stavila dvakrat a jen pred barakem na par minut. detem jen zamavala a ja s ni chvilku v rousce mluvila par minut. k nasim nechodime protoze tata pracuje v rizikovem prostredi. ted na velikonoce jsme jeli k manzelovym rodicum kde je i babicka. oni sice chodi do prace ale v kanclu jsou sami. s babickou jsme mluvili vzdy jen z dalky. jinak cely vikned byla prace na zahrade se drevem. u nas je to tak ze ten ohrozeny jsem ja, takze to bylo na me jestli ke tchyni pojedem nebo ne. ale po tech tydnech jsme uz potrebovala zmenu a vecne izolovana stejne nebudu.

@klea81 moji rodice jsou mladi a mimo rizikovou skupinu, moje prarodice a deti praprarodice nenavstevujeme, tam se bojim, nemaji daleko do 80...

@bylinka36 moje matka je taky zdravá 58 let, můj bratr zdravý 27 let a z bytu nevylezl už měsíc...lidé jsou různí ;o)

@klea81 mama by to bez nas neprezila, vnoucata jsou jeji vsechno a pokazde nas nerada pousti domu, ale jak rikam muz je na homeofficu, dcerku jsem stahla ze skolky uz kdyz to bylo v Italii v zacatcich, cekala jsem, ze to bude zle, deda pracuje jako topic a kdyz nechce nemusi nikoho videt, jen vratne pres sklo a mama do prace ani nenastoupila, dela pres sezonu v kempu, coz letos asi nevyjde, obchod jen jednou za 2 az 3 tydny, jinak priroda a zahrada a vsude jezdime autem...

Nescházíme se. Mám 3letou a do měsíce se nám narodí druhé. Bydlíme s mými rodiči, ti jsou v důchodu a nikam nechodí, manžel jim nakupuje,takze tam je to ok. Ale tchanovce odmítám. Jen si voláme před whatsup,aby viděli vnučku. A nehodlám na tom nic měnit, už jsem jim řekla, že nikoho neprijmu ani celé šestinedělí. Možná jsem divná, ale kdyz mám dodržet karanténu a nemám důvod, tak prostě žádné návštěvy nepovolím. Nechci zbytečně riskovat nebo si jednou něco vyčítat. Taky máme prababicky a samotnou tetu 99r v domově seniorů, tam je to ještě horší, tak se snažíme často volat a vždycky vysvětlit, že to tak musí být a že jsme všichni zdraví.

@bylinka36 mně ani matka nepřišla mezi dveřmi popřát k narozeninám, takže asi tak....očekávám, že zruší i další narozeniny v květnu, protože korona...

Od vyhlášení zákazu jsme u babičky nebyli. Ale bylo to i tím že babička zrovna měla opravdu těžký pásový opar že kterého se léčí ještě teď. Takže tam si s dětmi opravdu netroufame. Možná pojedeme teď v neděli jen na zahradu abysme se viděli. Samozřejmě s rouškou. Druhé prarodiče tam jsme taky nebyli mamka je fakt hodně nemocná, táta sice ne ale oba jsou silní kuřáci. My tam nejezdime, ale sestra je tam s přítelem každý týden, i švagrová s dětmi. A to chodí do práce kde se potkávají se spoustou jiných lidí. Jako nevysvětluje jim to. Aby chvíli ještě vydrželi.

Také jezdíme za tchýni a tchanem,Na baracek se zahradou. Malinka spinka v kočárku. Nedovedu si představit být pořadí zalezla v tomto počasí 🙂

Moje 77 letá mamka je vystrašená šíleně,takže té jen nakupujeme a předáváme bezkontaktně. Já, moje děti a vnoučata tam nejezdíme. Posíláme fotky. Těžce to nese,ale prostě bojí se. Já se potkávala s dcerou a vnučkami jen v lese na vycházce,ale včera už jsem za nimi byla u nich doma. Dcera mi změřila teplotu mezi dveřmi,je úzkostná,tak jsem jí z legrace poslala někam. Jsem totiž největší držák rodiny,je mi 56 let a ještě jsem nebyla v životě nemocná. Klepu to,radši 2 x.

Nechci se vídat a nikým v uzavřené místnosti. Naštěstí je možnost u dědy a máti na zahrádce, takže toho hojně využíváme. S máti taktéž společné procházky s dcerou na hřiště, kolektivně samozřejmě v rouškách. Až se nebude dát na zahradu, bude to dost smutné..

Je to už otrava, ale jsme doma a s nikým se nestýkáme. Já i muž na home officu, syn 3,5 let bez školky - naše školka pořád jede, ale hned jak zavřeli školy, tak jsme ho stáhli. S rodičema, se kterýma se vídáme běžně o víkendu, se teď nestýkáme, oba jsou 60+ a nechci je ohrozit. Zároveň jsem extrémně opatrná na sebe, protože jsem těhotná. Manžel rodiče už nemá a k jeho babičce teď taky nejezdíme. Doufám, že se to brzy nějak zlomí a zase bude všechno fungovat jako dřív, někdy to je vážně na palici.

My se stýkáme normálně, teď s námi byla na Chatě na velikonoce i moje skoro devadesátiletá babička. Já jí to nabídla, rozhodnutí bylo na ní, osobně u křehkého seniora považuju tohle úzkostné dodržování nevycházení za velmi rizikové, protože ztracenou kondici už nikdy zpět nenabydou. Tchýně pracuje, můj táta taky, máma má HO a tchán je důchodce, kdyby někdo z nich byl proti, nenutila bych se, ale všichni o návštěvy stojí.