Separační úzkost u psa. Bude to v prostředí se zahradou pro něj lepší?
Mám starší štěňátko z útulku z východního Slovenska, má silnú separační úzkost. Jsem na neschopence (psychika) a hledám si práci. Jen proto, že jsem doma, se sousedi ještě nestěžovali na hluk.
Štěňátko je inteligentní, absolvovali sme výcvik, doma je hodný když jsem s ním. Ale....když spí a já odejdu na wc nebo do jiné místnosti, okamžitě jde za mnou. Před dveřmi skučí. Když jdu na balkon mimo byt, vyje, štěká, škrábe na dveře. Vím přesně teorii co dělat. Po minutách sme cvičili odchod, dostali sme se na 8 minut za 4 měsíce. Doteď byl v autě v klidu, zavřený v boxu. Teď za jízdy box rozkousal a běhal po autě. Bylo to jediné misto, kde jsem ho mohla nechat, abych si mohla nakoupit a jít k doktorovi. Když ho hlídal bratr, byl z toho taky špatný, pes skučal a štekal u dveří...
Pes vstane v 5 hodin, pak jdem ven, chodíme celkem 4-5x, z toho jedna dlouhá procházka. Časem se ukázalo, že pejsek je mix loveckýho psa a potřebuje běhat. Doma si dává kolečka, byt 1+1.
Rozhodla jsem se oslovit paní z 1 z nejlepších útulků a organizace a bude mu hledat nové majitele z RD se zahradou.
Mám strašné výčitky, pláču, nevím, jestli se nezblázním už úplně. Myslí si někdo, že je to tak pro psa lepší, že se v bytě trápí a v RD bude mít lepší život? Mi
, děkuji vám. Ano, má čmuchací, hlavolam i kong, hraje si hodně.
Tvůj pejsek se potýká se silnou separační úzkostí, což je běžné u zvířat z útulků, které možná zažily opuštění nebo trauma. Začni s velmi krátkými odchody, třeba jen na několik vteřin, a postupně prodlužuj dobu, kdy jsi mimo jeho dohled. Ujisti se, že se vracíš dřív, než začne být úzkostný, aby si neztotožnil tvůj odchod s panikou.
@alzs Rodinný dům není zárukou lepšího života. Je to především o tom, jak se mu majitelé budou moci věnovat, ale věřím, že to si paní z útulku dopředu (v rámci možností) prověří. Lovecké plemeno většinou má větší nároky na pohyb než "gaučák", ale všechno je to o tom, na co je pes zvyklý. Rodiče mají beagly (5 a 3 roky) a ti jsou zvyklí, že když nejsou na procházce, volně na zahradě nebo si nehrají, tak většinu dne prospí.
Berte to tak, že máte doma psího puberťáka, který kromě toho, co si v minulosti zažil, je ve věku, kdy zkouší, co mu projde a co si může dovolit. U útulkáčků bohužel člověk opravdu neví, čím si prošli a jaká traumata mají "v genech". Určitě je potřeba fyzická aktivita, ale zkusila jste mu zaměstnat i hlavu? Třeba čuchacím koberečkem, hlavolamy, kongem? Případně ještě můžete problém konzultovat s jiným trenérem. Najít psu jiný domov, pokud si myslíte, že jste mu dala vše, co jste mohla a stejně to nestačí, není nic špatného. Zbytečně se budete trápit Vy i pes.