Samota v době koronahovadiny. Jak to zvládáte vy?

@martiniquest To je hezké, že máte takové koníčky. 🙂 Myslím, že je to velice důležité. Já bych ráda i dělala něco po večerech, ale můj prcek má radar a víc jak deset minut beze mne v noci nespí, takže nemám vlastně žádný svůj osobní život. Naštěstí mi spinká 3x denně hodinku a půl, takže aspoň něco, ale to musím být zas potichu, jelikož ho vše vzbudí. No mám to veselé :D Snad přijde jaro, léto a bude to trochu lepší.

@lucietamamieta Mne zas dcera skoro nespi pres den. A vecer k ni taky obcas litame kazdych 20 min. Clovek se nauci efektivneji vyuzivat kazdou minutu

Vidame se dost s kamaradkami a jejich detmi, ale stejne uz to na me zacina dost dolehat a citim se uplne odriznuta od sveta a od zivota.

@krupka3 Je to náročné. Snad to všechno nějak zvládneme 🙂

Tady to období s tímto počasím je pro mě náročné vždycky, nejen teď. Ven se jít nedá (fakt nejsem typ, který by byl nadšený z chození v dešti, mlze, když jsou mrazy, tak zas nevydržím venku dýl jak hodinu).

@lucietamamieta Mám 8 měsíční. Když jsem byla ještě těhotná, tak jsem si vesele plánovala jak si to budu i s malou užívat, že budeme chodit do kavárny, do ZOO, atd. No a nějak se plány nekonají 😞 pořád jsme doma, každý den si jen jdeme na procházku kde nejsou lidi. Jako už mě to štve, ale... Když vidím co dělá s malinkatýma dětma ten syndrom z korony, tak ani nemám chuť někde trajdat. Hrozně se o malou bojím.

@lucietamamieta jelikož jsme v "díře ",kde kulturní život byl cca 4x do roka pro celé rodiny,tak to tak nějak zvládám. Jsem v podstatě zvyklá, ale taky jsem plánovala výlety do ZOO,hrady,zámky,těšili jsme se na maškarní. Plus to počasí,jak na houpačce,máme tu převážně polní -lesní cesty. Kočárek je terénní,ale místy už to fakt nejde,jsem urvana,kluk už moc v kočárku nechce být,ale to bahno kolem,toho je moc. A na hřiště,to je na chvíli. Takže se pomalu těším na jaro a trochu sucha...

Už mi z toho hrabe. Žijeme v zahraničí, kde máme zakázaný návštěvy a můžeme max 5km od baráku. Je to vážně super a do toho už týden prší. Dvě děti doma, ty se nudí a já z nich šílím

Rozumím ti. Já to cítím dost stejně. Já jsem teda docela shopahollic. Takže jsem teď často v nějakým krame alespoň v deckem. Což je takové moje malé uspokojení. Moc mi pomáhají kamosky. Chodíme hodně po návštěvách nebo návštěvy přijímáme. Chodíme ven, teď už snad půjde chodit na hřiště, takže doufám ze bude tepleji!. Jinak plavání nám zrušili, a msm takový pocit ze veškerý úspěch co jsme tam měli, bude fuc a budeme muset začít znova. Už skoro byl v ty úrovni kdy se ponoruje komplet do vody. Otravne bude taky řešit náhradní hodiny. To mate skoro lepší ze jste ještě nezacali.

@lucietamamieta Jak kdy. Jsou skvělý dny a taky dny totálně na hlavu, kdy se rozbrečím, když čtu malé do bříška pohádku o ošklivém kočátku třeba jako před chvílí. 😃 Jsem na těhotenství tak nějak sama a zachraňuje mě jen to, že mohu pracovat. Moje práce mě neskutečně baví a jsem zvědavá, co se stane až nadejde den D. Dřív jsem malovala, kreslila, tancovala a radovala se z maličkostí, tak snad se k tomu postupně začnu vracet. Na začátku covidu jsem těžko snášela, že nemůžu do sauny a wellnessu, takže když je mi mizerně pustím si hudbu, zapálim svíčky a naložim se do vany. Teď se chuť ns cokoliv kamsi vytratila. S přáteli se sejdu tak jednou za měsíc, ale není to ono. Všichni pracujeme s lidma a nejlepší přítelkyně je učitelka, takže nechci zbytečně riskovat. Snad se to u mě porodem drobet srovná. Musíme to všichni nějak zvládnout a nezblaznit se z toho. 🙂

Žijeme 4 rokem v malém domečku bez pozemku s minimem prostoru v jedné mále vesničce, mentalitu lidí zmiňovat nebudu, to je samostatná kapitola. Kamarády tu nemáme ani jeden, ani to nehrozí. Jako takhle, já nejsem úplně horentní kafickar, posezeni v kavárně mi stačí jednou za čas. Spíš mi chybí návštěvy s prateli a prostě běžný život... Teď se k tomu přidal i opravdový strach, protože konkrétně já jsem prodělala opravdu silnou koronu, děti měly priznaky, ale daly to, já ale u sebe jsem myslela že to nedám, nic horšího jsem nezažila, lizu se z následků, takže ještě úplně nefunguju 100% a mám strach dát malou do školky. Imunitě nevěřím úplně a mám strach, abych to nechytla podruhé. Takže ponorka doma hadr. Naštěstí musim se vrátit do frmolu...ala děti, domácnost, kurz, účetnictví doma. A děcka opravdu řádí, takže žádný pomalý rozjezd, hned nálož. Hlídání není a nebylo by ani kdyby nebyl covid. Kdyby člověk měl zahradu tak by se to snaselo lépe. No tak jsem si aspoň zasela už nějaká semínka rostlin.

Zrovna nedavno jsem rikala chlapovi, jak se resi, ze lide, co chodi do prace, nebo duchodci, jak jsou na tom psychicky spatne, ze nikam nemuzou, jsou izolovani, bez socialnich kontaktu, jenze ja si myslim, ze se dost zapomina na zenske na materske, ty jsou mesice ci roky uz mimo praci, spolecnost, toci se jen kolem deti a obcasne navraceni do reality mezi lidi (plavani, setkani s kamaradkou, kavarna, nebo na hodku vypadnout z baraku na kosmetiku), to vse se jim sebralo, pracujici maji moznost se ve volnem case seberealizovat novym zpusobem, ale zenska, co ma od rana do vecera decka na krku, bez hlidani, prisla o posledni stripky vypadnout, mam 2-letou, za 3 mesice cekam druhe, jsem naprosto bez hlidani, v malem byte, na vesnici, kde nikoho nepotkame a to chodime ven za skoro kazdeho pocasi (pokud vylozene neleje) na x hodin denne, kamaradky zadne nebo z ruky a vidat se moc nechteji, s rodinou se vidime max jednou za 2 tydny, casteji nemaji cas, je to na palici, ale prekvapive to celkem davam, po nocich delam holce album, obcas si prectu knizku, kouknu na serial (mysleno od 23 hodiny vecer dal), ale dny se kazdy den protahuji, jaro je uz za dvermi a verim, ze lepsi pocasi nam na hlavu pomuze, i kdyz to nespasi

Zvládám v pohodě. Prvni dítě jsem měla hodně náročné a uřvané, takže to bylo pro mě víc omezující než současná situace. Sice jsem mohla jít kdy chci kam chci, ale jen s ní a byl to často opravdu očistec. A ze bych si třeba zašla sama na masáz, nebo třeba do obchodu? To fakt nehrozilo. Do jejiho roka a půl jsem byla pryč max hodinu a to velmi zridka.
S druhým pohodovejsim je to větší pohoda i za současných omezení.