Pocházím z rodiny alkoholika a z dětství si pamatuju jen hádky. Partner to samé. Pracovně se nám to podařilo někam dotáhnout, ale osobnostně tápeme. Nevíme, co je a co není normální a vznikají pak hádky kvůli zdánlivě absurdním věcem. Proto se chci zeptat tady - jak vypadá váš společný rodinný život s dítětem/batoletem. Jezdíte např.každý víkend (jeden den) na výlet, ať už v tom samém městě nebo někam jinam. Jak často jezdíte do zahraničí (před covidem), jak často trávíte čas spolu, bez dítěte, abyste si užili jeden druhého? A kdo to většinou iniciuje - vy nebo partner nebo je to společná práce, společné nápady? Co děláte o víkendu - jste zalezlí doma nebo jdete všichni na procházku, prožíváte rutinu nebo se snažíte o to něco zažívat, byť by to byla blbá návštěva ZOO?
Díky
@goldenova asi není jednoznačná odpověď. Já i manžel jsme z úplných normálně fungujících rodin, ale každá fungovala jinak.
My si děláme takový mix. Na velké dovolené jezdíme jako rodina aspoň 2x ročně (hory v zimě, v létě voda) a tak 4x ročně na víkend s kamarády a jejich dětmi. Já pak vyrážím ještě asi 2-3x ročně na víkend s moji partou a manžel si užívá víkend s dětma.
Dál máme chalupu, takže většinu víkendů trávime tam, ale často jezdíme na různé výlety (zoo, zámky, koupání...). Někdy vyšlu manžela jen s dětmi a já se popelím doma 🙂 Jindy zas chce mít manžel chvilku klidu a tak jdu někam s dětma sama já.
V zásadě se snažíme trávit co nejvíc času spolu nejen o víkendech, ale i přes týden. Hodně si s dětmi povídáme, zajimáme se o jejich aktivity a přátele, dokud mají chuť s námi něco řešit ;)
Tento extra prodloužený víkend se chystáme na řízené flákání a nic nedělání:D Budeme se jen motat kolem chalupy a koukat na filmy.
@goldenova NO asi takhle ( když jsme žili chvilku v zahraničí, tak jsme na výlety celodenní jezdili každý víkend a slibovali jsme si jak to budeme dodržovat pak i po návratu domů). Realita je taková, že opravdu každý víkend nejezdíme a jsme rádi, když se nám to povede jednou za měsíc. Po celém pracovním týdnu je muž rád, když může být doma a nikam nejezdit ... máme tedy dům se zahradou, takže vegetíme tam. Rádi hrajeme stolníé hry ať už jen sami dva nebo i s dětma, to nás baví. Do zahraničí jsme jinak jezdili jednou ročně na dovolenou ( klidně i nějaký rok vůbec, vždyť i tady je krásně). My to máme tak, že moře nám stačí cca jednou za 3 roky. Sami čas bez dětí netrávíme skoro vůbec, na výlety a dovolené jezdíme spolu ( proto jsme ty děti přece chtěli, aspoň tak to bereme my). Jinak chodíme jednou ročně na ples, to jdeme sami, ale přizám, že už bych docela ráda zas vyrazila třeba do divadla, to jsme byli naposledy asi před 3 lety. Ae my už máme 4 děti a zatím je vždy alespoň jedno malé ( nejmladšímu je teď rok). Jo a výlety většinou navrhuju já, a pak teda řešíme jestli jo nebo ne.
@lovemusicsun Děkuju🙂
U nás je to takto - 99% akcí, aktivit navrhuju já a už mě to občas štve, když já něco nevymyslím, tak buď není nic anebo musím vyloženě muži říct, "hele, mě napadá jen tohle, jestli se ti nechce, tak zkus vymyslet něco jiného" a pak ho něco i napadne, ale že by sám od sebe vymyslel program na víkend (jiný než "tak pojedem na chatu") nebo kam pojedeme na dovolenou, to se snad ještě nestalo, on to nechává v mé režii a vyhovuje mu to tak. Když je škaredé počasí nebo brzy tma (s postupujícím podzimem a nadcházející zimou), tak trávíme víkendy doma, odpočinkem, válením, koukáním na filmy, pohádky, hraním her, maximálně krátká procházka. Na procházky v dešti nás fakt neužije, gumáky využijeme maximálně na chatě. Celodenní výlety spíš jen v létě, spíš převažují půldenní, že třeba dáme dřívější oběd a vyrazíme po něm.
Doufám, že s věkem dětí se to s výletováním zlepší a budeme jezdit častěji, zatím mladší pořád potřebuje spánek "po O" (stačí mu tedy většinou i zdřímnout si v autě, naštěstí), tak se to tomu musí přizpůsobovat, k tomu mám obě děti vcelku pohodlné, bohužel... Za sebe bych k úplně spokojenosti právě více celodenních výletů s obědem/svačinou mimo, abych nemusela o víkendu furt vařit, u nás ale zatím je jít s dětma (3 a skoro 6) do restaurace stále spíš o ostudu, takže se tomu pokud možno vyhýbáme a bereme svačinu s sebou. Opět doufám, že to bude už jen lepší.
Časem (po covidu, jestli někdy bude "po") bych ocenila více aktivních večerů jen s manželem, třeba to divadlo, tam jsme byli naposledy krátce před narozením první dcery, to je 6 let. Jen tak na večeři ve 2 jdeme tak jednou do roka, max. 2x, na výročí či narozeniny. Plesy apod. bohužel u nás nehrozí, kvůli manželovi, netančí a nebaví ho to ☹
Já myslím, že neexistuje žádnej standart co je a není normální. 🙂 Každá rodina to má zajety jinak. Jedni couraj na výlety furt, druhým stačí být v klidu doma. Nic není špatně. Jen je důležité, abyste se vy dva shodli. Takže spíš, než se vyptávat, jak to mají ostatní, by bylo dobrý, abyste si vy dva v klidu sedli a dlouho a si popovídali co byste si přáli dělat, jak byste chtěli dál žít a tak. A našli nějaký průsečík. 🙂
@me_druhe_ja To se nám právě moc nedaří, protože každý z nás to vidí dost jinak, proto se ptám, už trochu zoufalá, ostatních🙂
Ahoj, u nás to funguje tak, že téměř veškerý volný čas trávime společně jako rodina. Tak 2-3x do roka chodím na drink s kamarádkou, jinak kamarádky plánují na dobu kdy je muž v práci. Ale nemáme to nijak dané, pokud by kdokoliv z nás chtěl kamkoliv chodit sám, jen se na tom vždy domluvíme. V týdnu dělame jen krátké procházky, na hřiště atd. Podle manželovi směny. Každý víkend výlet, převážně příroda. Na Dovolenou v zahraničí jezdíme 1x do roka v Čechách taky 1x za rok. Bez dětí když jsme měli jedno jsme byli 1x do měsíce na víkend, teď se dvěma se nám to poštěstí tak 1x za dva měsíce a jen jedna noc. Matýsek je ještě malej, ale az povyroste a bude-li chtít prodloužíme.to taky na víkend. Tyhle chvíle kdy jsme samy, jsou pro nás hodně důležité a vždy nás hodně sblíží. Doporučuju. Jinak my jsme s manželem oba hodně ,,zážitkový" takže ano, vymyšlíme nové a nové zážitky, výlety atd. A vymyslíme je tak 50/50.
@goldenova my jezdíme skoro každý víkend na celý víkend někam do přírody, iniciuje to hlavně manžel. Já si musím si uhájit aspoň 1 víkend z měsíce doma nebo bez nějaké akce. Dává mi to dost zabrat se prosadit, ale není jiné cesty, pro mé (hlavně duševní) zdraví. Manžel je plánovací, takže víme kam pojedem který víkend na půl roku dopředu a jakékoli změny (i kvůli nemoci) jsou téměř nemožné nebo následuje tichá domácnost. Tedy hlavně dřív. Nyní po více jak 10 letech už se nám (mně) to daří vykomunikovat lépe. Hodně pomáhá se rozdělit, kdy jede jeden s dětmi a druhý má svůj program třeba doma(nebo jeden je s dětmi doma a druhý si jede po svém). Jo a sami dva spolu jsme byli jednou na prodloužený víkent, kdy byli obě děti poprvé na táboře (6 a 8 let). Tzn. po 8 letech. A od té doby za posledních 5 let max pár hodin sami spolu.
Myslím, že důležitější, než četnost je, aby vám to tak vyhovovalo oběma a dokázali jste se dohodnout proč to chcete.
Ale čistě z pohledu statistiky: doma jsme tak jeden víkend v měsíci. Jinak jezdíme po prarodičich, kamarádech a výletech (především proto, že když jsme doma, muž sedí u PC... A já bych vlastně taky chtěla, ale mě kluci nenechají, tak jsem naštvaná). Do zahraničí jednou až dvakrát za rok. Čas spolu, když nepočítám dobu, kdy děti spí, se dá počítat zhruba na hodiny (jedna až dvě akce za rok, obvykle tak hodina až dvě plus cesty...). Tohle mi přijde docela málo, ale prostě děti jsou malé a moc se mi nechce je nechávat bez nás. K tomu manžel tak jednou až dvakrát měsíčně vlastní "volno", já tak jednou za čtvrt roku (kojim).
No u nás krom mimina se to vlastně s tím volným časem nijak nezměnilo, takže vím, že když má můj volno, max uklidíme a nebude doma sedět na zadku, ikdyby to měla bejt zoo, rybaření, houby, prochajda, kde si dá pivo a já něco dobrého k jídlu a pak alou domů. Malá má 7 měsíců, hlídání nemáme, takže někdy se to skloubí, někdy ne. V noci jsem i 10x za noc s malou vzhuru a můj to ví, takže nečeká kolikrát žádné zázraky. Nevim jestli to měli tak před dítětem nebo ted máte pocit, že je všechno jinak? Můj se prakticky nezměnil až na to jak je malá kolikrát čilá, tak odpadneme oba klidně v 9
@goldenova a jak máte staré dítě? Pokud partner nechce, tak bych podnikala výlety i s dítětem "sama," dá se určitě jezdit i s jinýma maminkama z okolí, třeba cvičení Fitmami, jezdí se někdy i na výšlap atd. přes pracovní týden...
@goldenova Tak právě ty dva pohledy musíte zkusit nějak zprumerovat. Najít nějaký kompromis. Ono fakt nepomůže, když přijdeš s argumenty: ale Novákovi jezdí na výlety každou sobotu a Dvořákovi zase chodí jednou měsíčně sami na večeři. 🙂
@me_druhe_ja Ale tak jasně, ale třeba to dá trochu nějaký nápad.
Tohle ale nemá opravdu nic společného s tím, jak kdo vyrůstal a jak žije teď. My jsme třeba s manželem z absolutně opačně zaměřených rodin a v tomhle se shodneme. Je to o povaze lidí, ale i možnostech. Určitě více výletí a cestují lidé, co žijí v bytě, než ti co mají vlastní domek, jinak to mají lidé, kterým čas určujě jejich koníček (různé srazy, závody, soutěže). Pokud se vy neshodnete, měli byste najít kompromis. A pokud je manžel domácí typ, nemůžeš mu mít za zlé, že aktivity nenavrhuje.
Jinak my do zahraničí aktuálně nepotřebujeme jezdit vůbec (moře, lyže), před dětmi jsme jezdili, na poznávací/turistické cesty, což s batoletem se nám úplně nechce. Vyhovuje nám jet vícekrát, ale na kratší dobu 3-4 dny tady po republice, ještě máme na seznamu strašně míst, kam bychom v ČR chtěli. Větší výlet (jako jiný než pěšky, či na kole po okolí) tak jednou do měsíce, ale máme domek se zahradou blízko přírody.
Hlídání máme jen jednou do roka na pár hodin, takže vždycky v zimě vyrazíme jen spolu do divadla, kina.
Vím že až děti povyrostou tak to zase přizpůsobíme, teď jsem takhle spokojená a manžel vypadá taky 🙂.
@goldenova Hele, ono prostě s dětma to bude vždy jiný než "před dětmi". Chce to se s tím prostě smířit a ten čas trávený s rodinou tomu uzpůsobit. My letos v létě, když nepočítám koupáky a výlety v rámci pětidenní dovolené po ČR, byli na jednom jediném celodenním výletě a asi 3 nebo 4 půldenních (pár hodinových). A to jsem měla plánů! Ale ono hodně nepřálo deštivý, v srpnu zase jsme dali před výletem někam na hrad přednost tomu koupališti, když mělo být ke 30stupňům...a taky je to dané tím, že my nemáme děti, coby ušly x kilometrů, po chvilce "bolí nožičky", takže nějaké turistické výlety s nimi ještě absolutně nehrozí, spíš něco zážitkového jako třeba to zoo, zábavní park a tak. Ale tak v životě se ještě nachodíme a nebude to trvat dlouho a děti zase nebude bavit jezdit na dovolenou s rodiči, tak pak si to uzpůsobíme zase nám. Jinak ještě k tomu, co jsem psala, snažím se aspoň jeden prodloužený víkend v roce věnovat jen nám 2, že někam jedeme, děti udáme a jedeme relaxovat bez nich...loni jsme byli ve Znojmě a termálech Laa, letos jsme měli jet už v březnu, kvůli covidu zrušeno a máme jet teď v půlce října. Tak snad to zase nezruší.
Tak předně je mi líto, jaké dětství jste oba s mužem prožili... To muselo být bezpochyby hrozné. Ovšem nemyslím, že je to primární důvod proč tvůj muž není akční. Možná je jednoduše líný 🙂
My fungujeme z 95% společně. Myslím tím, co se týče volného času. Máme tři děti, nejstarší už tedy s námi výlety a dovolené moc podnikat nechce (18) 😀, takže většinou vyrážíme s malými a s ní pak samostatně (kino, restaurace, obchody, výstavy...). Nejezdíme každý víkend, spíš to máme tak, že delší dobu dáme přednost válečce doma (RD, zahrada, bazén, vyžití pro děti), ale pak nás chytne rapl a vyrážíme každý víkend (právě lovím lokalitu kam tento víkend, když nám ho plukovník o den prodloužil), minulý jsme byli ve Špindlu. To jsem iniciovala já, tento víkend zas manžel. S dětmi jsme víc začali jezdit loni, když padly nejmenší 3 roky a byla už rozumnější, víc ji vše zajímalo. V zimě jezdíme na lyže (už lyžujeme všichni), ale i k moři, což uvidíme jak dopadne při této šílené situaci. Takže ano, času trávíme hodně, v iniciativě se střídáme a čas pro sebe považujeme také za důležitý, proto si 2 - 3x do roka zaletíme na prodloužený víkend někam jen s manželem. Letos jsme měli letět teda do New Yorku, ale covid nám to překazil. Je to velká vzpruha, být občas i bez dětí, mít na sebe čas a prostě jen společně relaxovat, bez starostí a neustálého rachotu 🙂)) Samostatně čas moc netrávíme, manžel si občas zajde s kolegy na pivo, ale to většinou stihne tak, že je večer normálně doma, tak to nepovažuji za extra vyjížďky. Já tak jednou za 2-3 měsíce vyrazím s kamarádkou na drink nebo, jako třeba zítra večer, k sousedce 🙂 Jednou týdně si jdu zacvičit.
tak my teda vylety rekla bych 1x za mesic(zoo, mirakulum, hamleys), jinak vezmeme kola a jedeme se projet do lesa, nebo na prochazku. Vse vymyslim a navrhuju já. manzel by nejradeji sedel u pc, nebo vyrazil do lesa atd.. jen uplne sam (i beze me). bez deti jsme tak 1 den v mesici a to vetsinou delame veci, ktere nezvladame s detma a musíme u toho byt oba - umyt okna, atd...takze zadny velky odpocinek... pres tyden rutina,.. skola, skolka, práce, vecere, zpravy,....jinak mame tedy dum se zahradou, takze to není, ze by jsme byli nekde zavreni a nevychazeli. dovolena rekla bych tak 3x do roka prodlouzeny vikend - s detma samozrejme. U more jsme byli 1x a 1x v rakousku, jinak cechy. Byt vic spolu by se nám oboum líbilo a i by nám to prospělo. Drív bez deti, po byla vzdy páteční vecere v restauraci a hodne radi koukame na serialy,.. coz je ted peklo... protoze i kdyz dame vecer deti spat, tak se po 15-ti mínutach vraci dolu a ze chteji tohle, nebo tamto atd.. atd... takže neco rozkoukat je uplne na prd.. no a kdyz je jdu uspat, tak s nima vetsinou usnu... takze by mi hodne chybi souziti jen ve dvouch... a muz je taky uplne jiny, kdyz je se mnou sam, nebo kdyz jsou doma deti.. je porad jakoby ve vypětí .... a hadky u nas vubec nejsou - jsme spolu od mých 17-ti let.. coz bude přísti rok 20let a za tu dobu jsme se poohadali max 5x... samozrejme že mě manžel leze na nervy a ja lezu na 100% na nervy i jemu,.. spis jsem obcas nastvana, cehoz si ani nevsimne, nebo to proste jen prejde a neresi to 🙂 takze ja bych se zase naopak rada někdy pohadala - ale to my fakt neumime... takze kdyz jsme se jednou domlouvali, kdo vyzvedne díte stylem, " a to bys jí jako nemohl vyzvednout? kdyz uz budes nekde... odpoved neco ve smyslu: si to musis planovat, a ne me zamestnavat... zadne kriceni, jen maximalne nějaká ta výčitka v hlase... tak si nase dítě hned stěžovalo babičce, že se doma hádáme ... marně jsme s manželem vzpomínali, kdy to jako mělo být a pak z toho vyplynulo, že je jednalo právě o tuhle debatu 🙂 takže jsme vysvetlovali, že když se někdo hádá, ze to vypada uplně jinak
ja jen koukam, jak jsou vsichni akcni 🙂 my teda nesportujeme, jsme proste mestske pecky. Ja lyzovala, prvni dva roky po narozeni starsiho jsem je brala na hory. Ale pro oba to bylo za trest, je tam snih, zima, co tam... Mame fotky, momentky, kde se oba tvari tak znicene, ze uz proste na horach netrvam 🙂
Ted mame 2 deti, starsi 5, mladsi 1,5. O vikendech travi vic casu s manzelem, protoze v tydnu se vidi jen rano a vecer. V nedeli odpo je bere ven oba on sam, at ja muzu chvili byt bez deti.
Do zoo je beru ale casto, mame permici, mirakulum tak jednou za mesic, beru je tam ja, sama, pres tyden kdyz muz pracuje. Pred uzaverou sveta jsme taky hodne cestovali, leto travili u more cele, jinak alespon litali na tyden vzdy nekam. Takze ted sedime zavreni na zadeli 🙂 v lete jsme byli jako rodina 2 tydny v prirode kdyz se nedalo ven (resp dalo, ale byla by to hloupost jak se ted ukazalo) a uprimne nas to moc nebavilo. Jednoduse na to nejsme.
Manzel a ja pochazime z uplne jinak fungujicich rodin a na tomhle se shodneme. Jen sami dva jsme nikde nebyli, co se narodil starsi (5 let) s vyjimkou jedne vecere, kdy hlidala tchyne a ani to jsme si neuzili, pac jsme vedeli,, ze maly nas hleda. Ale my jsme starsi rodice, bereme to s rezervou, spolu budeme do konce zivota, par let nas nezabije 🙂
To záleží hlavně na vás dvou, co vám vyhovuje. My jsme třeba dost akční rodina, jezdíme na kole, když to nejde na kole, naplánujeme pěší výlet. Jeden den z víkendu se obvykle víc uklízí, pere, dělají věci do školy, druhý den nějaký výlet, ale někdy zase chceme odpočívat a jednoduše se jen válíme, dle nálady. Děláme toho dost spolu, ale dost často má muž jedno odpoledne z víkendu sám pro sebe. Kamarádka má spokojenou rodinu a jejich vrchol víkendu je, že jdou všichni procházkou na zmrzlinu. Toto opravdu nejde paušalizovat.
Mam dve děti zaokrouhlim 5 let a 2 roky.
Chlap je podnikatel, po příchodu domů z práce řeší veci ohledně aut, řidičů, papíry..Ja beru děti a jdu snima ven. Bud jdeme na procházku, nebo hřiště. Chla ma svoje koníčky, fotbal, fitko, občas nás s sebou vezme na bazén,.
Výlety vymýšlí on, protože bych se ho musela dokola ptát, kdy ma čas nekde jit s nami. Takže tohle nechávám v jeho režii.. Pokud je pěkně vetsinou jedeme na barak k jeho rodičům tam maji deti vyžití. Ale i tak cas pro nas dva není. My dva jsme spolu byli od minuleho roku 2x. A to jen nachvilku. Jinak děláme kompromisy. Bez nich to ani s detma nejde. A pokud nejsou kompromisy, tak jsou hadky.. To uz jsem zažila.
Ja mam radeji přírodu, on adrenalinové sporty(auta, atd) takže ani tady se nesejdeme na stejné vlně, co se koníčků týče.
Ale zase děláme vše pro zážitky dětí,pokud to čas dovolí.
Ryby, zoo, bazen kolotoče,zábavní park. Dovolená u moře každý rok,na tom chlap trvá.
Ale opravdu co se týče casu pro nás, tak je jen večer a to ja jsem většinou unavená. 😀
Bohužel nemáme hlídání, protože jeho rodiče jsou pracující a maji toho za cely tyden plny zuby, jeste wby nam hlidali děti,to bych jim neudělala.
A to ze nemáme na sebe čas je na prd, protože si nemůžeme nic vklidu říct, vše resime ve spěchu nebo za pochodu "otravujicich" dětí za zadkem.
S tim uz ale musime taky neco udelat, pač pak budou zase vznikat hadky..
Nečetla jsem ostatní komentáře, ale zařiďte se hlavně tak, aby vám to oběma vyhovovalo. Je zbytečné se do něčeho nutit, protože to tak dělají všichni ostatní. Některé baví dlouhé túry každý víkend, jiné poklidnější život a posezení někde, jiné třeba filmy či počítač či tvoření. Některé páry spolu tráví skoro 100% volného času, jiní dávají přednost i soukromým koníčkům a oddechnutí od sebe. Zkuste třeba od každého něco a uvidíte,co vás chytne.
U nás to řešíme tak půl napůl, manžel je hodně na chalupaření, kde jsme letos kvůli covidu strávili tak 50% času. Já jsem víc výletící, takže dovolené mimo inicializuji já, manžel domyslí logistiku. Má hodně práce i mimo, je ve výboru, máme společně nakladatelství (mimo normální práci), vymýšlí různé home made věci (sirupy, domácí drogerii...), chalupa... Čas od času jdeme za přáteli, několikrát do měsíci za tchánovci, naši rodinu vidím několikrát týdně. Dceři jsou 2 roky, takže na velké výletění to zatím není (plus ten debilní covid), takže většinou jsme tak nějak v okolí samy dvě či s babičkou. Já ve volných chvílích třeba něco tvořím, píšu, většinou se starám o domácnost. Dřív jsem měla tak 2 delší dovolené v zahraničí za rok, zhruba 3 v ČR. S dcerou to jsou tak 3 delší v ČR. Až budou děti větší, bude se toho dát mnohem víc dělat.
@lovemusicsun Přesně tak a hlavně nadhled s tím, že si uvědomíme, že vlastně spoustu věcí děláme podobně jako všichni ostatní🙂
Moc děkuju za odpovědi. Dodaly mi nadhled a objektivitu. Nakonec nejsme tak nenormální, jen to chce určitou synchronizaci a toleranci🙂 Ať se vám všem daří.
Jaký máte názor na úchylky ve vztazích? Jde o tzv fetish na nohy? Máte zkušenosti? Partner chce tyhle věci, nakupovat sex hračky a hlavně silonky..
Ahoj, to podle mě záleží na hodně věcech, jak jsou děti staré, jací jsou rodiče sportovci atp.
Ale popíšu nás - mám dvě dcery (2,5roku a 6 měsíců). Máme k dispozici chalupu, kam od jara do podzimu jezdíme téměř každý víkend plus já tam občas s dětmi zůstávám i přes týden, když to jde. Tam samozřejmě děláme klasické chalupářské věci, chodíme do lesa, na houby, práce na zahradě a kolem domu atp. Trávíme čas společně. Až budou holky větší určitě pojedem na kolo a na koupaliště atp. Přes zimu a občas i přes rok zůstáváme na víkend doma, to pak vždy aspoň jeden den někam vyrazíme, na procházku, do zooparku, do města, nebo aspoň na hřiště. Bez dětí jsme dlouho nikdy nebyli, ale je to tím, že máme miminko. Dokud byla na světě jen starší dcera, tak jsme ji dali rodičům hlídat a sami jsme něco podnikli na jeden den nebo třeba i na víkend aspoň 1x měsíčně. Až povyroste druhá, snad se k tomu vrátíme. Do zahraničí jezdíme normálně 1x, někdy i 2x ročně. Tím myslím dovolenou u moře nebo hory. Nepočítám výlety na Slovensko třeba.
Jinak já jsem z domu zvyklá, že rodina tráví čas společně. Nemusí to být 50 víkendů ročně, ale valná většina ano. Také spolu jíme, čekáme na sebe navzájem, abychom jedli společně. Můj táta vyžadoval společné snídaně o víkendu a jak jsem to neměla ráda (obzvlášť v pubertě, kdy jsem chtěla vyspávat), tak teď na to s láskou vzpomínám.