Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

sarko, fakt super.
o tomhle tematu se debati v attachment parentig opakovane, ale vim, ze spousta zenskych by ocenila extra tema, tak doufam, ze se sem pridaji

ahoj tak knížku jsem nečetla,ale můžu potvrdit co píšeš 😉 Děkuju,prosím omluva atd je u nás na denním pořádku 😵 Prcek,když něco rozlije tak hned volá mamí čisti a sám očistí 😵 Někdy,když se opravdu zlobím tak stačí jen pohled a prcek přijde a mami a pohladím mě 😵 Teď si nějak nemůžu vzpomenout na nic dalšího 😅 Ale asi jsme přirození talenti 😀 Hlavně prcek 😵 😵

Šári, pěkný téma 😵

Já jsem teprve na začátku, ještě jsem knížku ani celou nepřečetla a souhlasím, že je to boj a občas docela záhul na hlavu, aby si člověk v té aktuální situaci všechno rychle vyhodnotil a správně zareagoval 😕

Když se mi nepodaří zareagovat tak, jak bych si představovala, štve mě to, ale asi už to, že si to člověk uvědomí je cesta k úspěchu 🙂 Člověk najednou přemýšlí nad každou větou 😀

no super Šári 😉

Ahojte, knizku som necitala, ale tiez ucime malu podakovat, ospravedlnit a vazit si veci a ludi. Tiez mi srdce zmakne, ked mi mala podakuje za drobnost, alebo ma nechtiac posticuje a to jej sorry, ma vzdy odrovna. Ospravedlnovanie ide u nas dvoma smermi, takze ked ja na nu za nieco vyletim a prezeniem to ☹ tak sa jej tiez ospravedlnim, a snazim sa jej vysvetlit, ze preco tomu tak bolo. Dalej sa snazim nezakazovat blbosti, ale niekedy sa tiez pristihnem, ze na vsetko jej hovorim nie, to nerob. Ale pracujem na sebe! Fakt sa clovek uci cely zivot. A bereme malu ako rovnocenu, neponizujeme ju ani nezosmiesnujeme. Snazime sa nepotlacovat jej osobnost a tvorit si ju na nas obraz.
A neznasam ked ludia volaju svoje deti zloduchmi a certmi a buzeruju ich za vsetko.

tak ja som knihu este nedocitala, ale nadchla ma...hlavne v kombinacii s pevnym, objatim jiriny prekopove...

ale mam otazku: ako ste riesili, ak vas napr. dieta opakovane sklbe za vlasy a hryzie? a mam pocit, ze nepomaha iba povedat nie..lebo o chvilu ma ma zase v zuboch ( a jasne, ze aj ja ju)....je to hlavne, ked ju dam na chrbat do satky...ona je tam rada, ale to hryzenie berie ako hru a zatial okrem "pohlavku" ci "uderu" po ruke nic nepomohlo...hoci je to proti pravidlam 😔

Super téma - ráda počtu, potřebuju radit jako sůl 😉

to je fain, ze je tu tato tema Tiez mam knizku doma a mam za sebou len par stran, ale hned sa bude lepsie citat ked budem vediet kam zajst na pokec a po radu 😉

Veľké nadšenie pre túto knižku mám 😵 žeriem ju doslova odkedy sme ju pred rokom vyhrali za nákup Manducy 😵 😀
...a úplne súhlasím...jedna vec je,že sa mi táto kniha páči a druhá sú tie zažité vzorce správania...takže je to ťažké pre mňa...učiť sa byť prirodzenou matkou...ak sa to tak dá nazvať...

Taky mám knížku a je bezvadná.Ale jsem teprve na začátku a právě se někdy přistihnu,jak jsem se svým chováním nespokojená.Ale snad se těch největších chyb vyvaruju.Zatím.
Horší je,že bydlíme s našima a mamka jede tak,jak byla zvyklá.Takže já jí stále vysvětluju,aby některý věci neříkala a ona si nedá říct.Tak to je blbý,doufám,že spolu už nebudeme bydlet moc dlouho a pak teprve přijde moje doba.Halvně jsem mamce zakázala říkat její oblíbený "nebo tě nebudu mít ráda".Pak třeba "tak já budu brečet",to se mi ale zatím moc nedaří.
Ted malá začla používat NE.A je to hezký,mám radost.Mamka ne,bere to jako neposlušnost.Snažím se jí vysvětlit,že když bude její ne respektovat a nechá ji pochpit,co znamená,když řekne ne a jakou odezvu to vyvolá,bude to svoje NE používat mín,protože k tomu nebude mít důvod,bojovat.
Ale je to prostě jiná generace

valka, řešila jsem tohle včera včer na AP. je to fakt těžké. mně přijde, že v tomhle věku ještě prostě to dítě není schopné pochopit, proč to nemá dělat. fakt nějak nevím, jak vymezovat hranice ročnímu dítěti. RaBR je super knížka, ale hlavně už pro větší děti.
myslím, že štěpánka pořád ještě vůbec nechápe význam slova NE, i když ho velmi ráda opakuje. plácání přes ruce se mi příčí natolik, že jsem to ještě NIKDY neuděla.možná by to zafungovalo, ale prostě nechci.

valka, ty máš aspoň krátke vlasy, ale keď sa A. zapletie medzi moju hrivu, tak pomaly plačem. a aj keď sa pustiť chce, tak tie vlasy tam má už tak zapletené, že to ide aj s nimi 😖
a už som písala v druhej téme, že keď ma ťahak za vlasy v mdc, tak som kričala na mamu, nech ho zmláti 😀 , takže inú radu fakt nemám. napokon to skončilo tak, že mi mama povedala, že nech ho dám dole, tak som ho odopla a dala dole z ramien a on sa trepol o regál, lebo ja som si myslela, že ho mama drží ☹ . no aspoň že tam ten regál bol a netrepol rovno na zem 😔

Hezký večer,

tak já jsem si přečetla všechny Vaše odpovědi a vždy koukla na věk dětí a jen kroutila hlavou.

Souhlasím s listickou.

Knihu mám, dokonce se chystám i na seminář (jako přípravu na "horší" časy) ale po pár kapitolách jsem dospěla k závěru, že bude zřejmě pro větší děti.

Máme dvojčátka, dvouletá, a když je tam např. rada, jak reagovat, když se dvě děti perou o hračku, což je u nás na denním pořádku, tak nevím nevím. Říci jedné holčičce - "vidím, že si chcete obě hrát s jednou hračkou, tak co navrhuješ, co s tím uděláme"? Myslíte, že mi odpoví??? Asi těžko. Budou se rvát nadále.

Někde jsem kdysi četla nebo slyšela, že dítě absolutně nereaguje na pojem "později, za chvíli". Nic to pro něj neznamená. Dítě chce v dané chvíli všechno a hned a nic jiného ho nezajímá.

No, možná je rozdíl "zpracovávat" jedno dítě a nebo dvě současně.

Je ale pravda, že pár vychytávek už mám, které se snažím aplikovat.
Zažitému stereotypu, když některá holčička někam leze, kam nemá, a dřív jsem se zmohla jen na "nelez tam, spadneš" nebo "nespadni", se teď už snažím vyhýbat a spíš povzbuzuju v duchu knihy "soustřeď se", "opatrně".

Každopádně jsem ráda, že je toto téma založeno, protože jsem knihou taky nadšená a fascinovaná zejména těmi rozdíly, které autoři knihy ilustrují na námi zažitých steretypech a na novém přístupu. Takže se moc těším, kam nás to zavede.

Já jsem si "sedla na prdel" (pardon) hlavně z toho, jak je to vlastně jednoduché a samozřejmé. Že když mám sraz s kamarádkou a ona přijde o čtvrt hodiny později, tak jí taky nazačnu peskovat ve stylu "umíš ty vůbec někdy přijít včas? co si o sobě myslíš? to mám na tebe pokaždý čekat věčnost?" atd. Prostě mi najednou došlo, že lidi se chovaj ke svým vlastním dětem tak, jak by se nikdy k nikomu jinému nechovali! Takže pro mě je nejdůležitější ta myšlenka "chovejte se ke svým dětem jako k dospělým, kterých si vážíte". 😵

Taky si myslím,že většinou je to spíš na větší děti použitelné.Ale některé věci jdou používat i ted,a postupně přidávat.A možná by to dobře fungovalo i na partnery,myslím,že už to tady někdo psal,že to s uspěchem používá. 😀 Zatím nemám možnost to zkoušet,ale i tak budu ráda,za vaše nápady 😉

Dobré ráno.

Tak jsem se teď pobavila při příspěvku geminis 🙂 To by holky možná koukaly, co to na ně maminka chrlí za souvětí 😀 třeba by je to tak překvapilo, že by se fakt přestaly přetahovat..

Dostala jsem od mojí mamky knížku Nejšťastnější batole v okolí a taky to není k zahození a je to aplikovatelné na menší děti, takže se snažím kombinovat.

ahoj holky, to je super, že je nás víc. jak píšete, určitě není všechno použitelné hned od začátku a je třeba rozlišovat, kolik má dítě let, myslím, že od začátku je to důležité spíše pro nás maminy. Abychom se "nastavily" na tu správnou komunikaci od začátku. Budeme to pak mít snazší až přijdou ty opravdové "roky výchovné dřiny". A už jenom to, že člověk se začne zamýšlet nad každou svou větou jak píše sylviiik je přínosné.

valka - moje malá taky tahala za vlasy, ale šíleně... a nepomohlo nic, dokonce jsem ji i párkrát plácla přes ručičku 😔 ale zjistila jsem, že se nic neděje, vůbec, tak jsem neplácala a prostě jsem musela počkat až tohle období přešlo. Ale vždycky jsem se snažila vyjádřit "kategorické NE" v duchu R+R, slovy: "žádné tahání!". Prostě aby věděla, že tohle ne. Nevím, jestli to pomohlo, nebo časem samo přešlo 🙂, ale už to máme naštěstí za sebou.

geminis, dvojčátka, smekám před tebou šíleně... máš stoprocentní pravdu, je určitě hrozný rozdíl vychovávat jedno nebo dvě... myslím, že na dvojčata by měli vydat zvláštní přílohu 😵

Jo holky a máte pravdu, že principy téhle komunikace jsou nejen pro děti, ale i pro komunikaci obecně mezi lidma. Podle mého by se měla vyučovat už na základní škole jako povinný předmět... Svět by byl hezčí. 😵

Já třeba na manžu uplatňuje princip pozitivního přístupu. Snažím se nevyjadřovat nesouhlas, když se mi něco nelíbí, ale více se zaměřovat na to, vyjádřit radost nebo potěšení, když něco udělá dobře. A funguje mi to na něj náramně 😵 Lidi totiž - hlavně i vůči dětem - dobré věci co udělají berou jako samozřejmost, ale když se jim něco nepovede, hned je za to peskují... Jo a k tomu manžovi - když například po půl roce umyje nádobí, tak neřeknu "no to je dost, že ses taky zapojil", ale hezky: "moc mi pomohlo, žes dneska umyl nádobí". A na další umytí už nemusím pak čekat půl roku... 🙂 Jooo a vynikajícně to funguje v sexu 😀 Když něco jen tak mimochodem pochválím tak máte vidět jak se strhá, aby to příště udělal zas 😉 😅 😅

A na moji malou se ještě snažím o jeden princip, který podle mně jde už teď od malička - eliminování slovíčka NE. Snažím se to otáčet vždy do "ANO". Např.: "Můžu si jít hrát?" blbě: "Ne, ještě nemáš snězený oběd!" dobře: "Ano, určitě, hned jak sníme oběd."

holky, co máte roční děti, máte pravdu, vymezovat hranice ročnímu dítěti je asi blbost, ale berte tohle období jako zaučovací pro vás, protože věřte, že kolem druhého roku už je situace úplně jiná a už přicházejí "ostré zkoušky" 😨 rychle to uteče...

jinak mně manža v tomhle pěkně točí, protože mi to hrozně kazí 🙄 já se snažím o respektující přístup, přemýšlím nad každou větou a on přijde a chová se k malé jak mu jazyk narost 🙄 ale už jsem ho přihlásila na kurz 😉

četla jsem včera hrozně hezký příklad od jedné maminy v kníždě Jak mluvit, aby děti naslouchaly... Ona měla velké problémy se svým dítkem v obchodě. Vždycky tam hrozně vyvádělo, že chce tohle nebo tamto... a dělalo scény. Tak ona to vyřešila tak, když mělo zase jednou svůj záchvat, že něco chce, tak vytáhla z kabelky notýsek a tužku a začla psát a nahlas si jakože pro sebe diktovat: To velké červené auto". Klučinu to hned zaujalo a ptá se jí, co si to píše. A ona mu odpověděla, že má deníček Honzíkových přání, kde si zapisuje co by si přál, aby věděla, co mu pak třeba na narozeniny koupit. To prý klučinu úplně nadchlo, scéna přestala, a hned jí nadiktoval dalších pět věcí 🙂 a od té doby to s úspěchem používá... Tak nevím, jestli to bude fungovat, každopádně to za zkoušku stojí a až se mi to někdy stane vyzkouším. 🙂

Já nebudu celý den na pc, tak se nezlobte, že jsem to tady tak zahltila, to já dopředu za celý den 😅

Ahoj, přidávám se, tu knížku normálně miluju 😵 moje idea je mít ji neustále po ruce, jako slovník, když se učím cizí jazyk.. ale moc mi to nevychází, protože je pořád někde popůjčovaná.

Souhlasím se sarkoubrezen, to období, kdy je dítě ještě úplně malé, je super na tréning pro většinu z nás nových komunikačních postupů. Mnohé se dá aplikovat už v tomhle věku ("žádné tahání" jak sarka psala, o to se snažím taky, i když třeba nefunguje okamžitě) a jak tak člověk trénuje a trénuje, dítko mu kontinuálně doroste do věku, kdy rozumět začne, a pro nás to má tu výhodu, že už nemusíme až tak usilovně hledat slova a vhodný postup.

Eliminace slova NE je taky moc super, tak to jako doma zpříjemňuje atomosféru.. 🙂

tak knížku jsem zatím nečetla
ale intuitivně tíhnu (prý) k tomu, co tam je popsáno a manža je zase zastáncem "staré dobré klasiky", takže mi ji ségra o víkendu doručí, abych si to pěkně srovnala já a následně i manža
pak příjdu na rady (no asi za dýl, když se prcek za pár týdnů teprve narodí 🙂)

hupcza 1.dubna se narodila moje maličká 😵 😵

ano, knížka je určitě pro starší děti ne pro několika měsíční miminka, ale já se snažím používat postupy v ní popsané již teď, kolikrát něco řeknu a hned, jak to vyslovím, dojde mi, že jsem to měla říct jinak a o tom to právě je ... navíc jak přesně poznáte, kdy už to na dítě "funguje" a kdy ještě ne? alespoň si to člověk za ty měsíce/roky dobře natrénuje 😉
horší bude, jak to naučit manžele, prarodiče, atd. 😝

manžela jsem chtěa napsat 😀

chtěla 😀 😀 😀

Knížku jsem četla, docela mě nadchla a trénuju se na manžovi... Poslední dny mi to nějak nešlo... tak jsem ji začla číst znova 😀
Ale mám známou, co byla na kurzu (je učitelka) a to tu teda nenadchlo vůbec, podle ní je to nesmysl, aby se děti takhle učily.

to tahanie sa este jak-tak da zvladnut...no ked mala zahryzne do krku, tak to je fakt na slak trafenie...raz som uplne impulzivne proti nej dvihla noz...nemyslite si, ze som nejaka brutalistka, ale prave bola na chrbte a ja som krajala cibulu a to tak zabolelo, ze som tou rukou s nozom mykla hore... 🤐

hovorime, ze nie nie, ale niekedy proste dietatu treba ukazat, ze ta to boli...(myslim si)...ono ti sposobuje bolest a zatial nechape, ze aj teba to boli...to placnutie po ruke je nie zo zlosti, ale je to ukazanie, ze toto ma nasledky...

ale pre starsie deti, co si viac a viac uvedomuju, je to super...aj pre bezne cinnosti - otvaranie suplikov ci tahanie kablov a podobne...

bora, preco si krutila hlavou? 😕

ked som bola v puberte tak sme s kamoskou obdivovali susedu ako vychovava svoje deti, bolo to uzasne, vsetko im vysvetlovala s takou laskou a pokojom a trpezlivostou a tie jej deti ju uplne zazracne vo vsetkom pocuvali 🙂

knihu som necitala ale rada by som. uz len ten nazov ma fascinuje. ked respektujeme budeme respektovani a tak to funguje vzdy a vo vsetkom nie len s nasimi detmi.