Ahoj ženy, seznámila jsem se nejprve po telefonu (prostě z důvodu inzerce) s jednou paní, posléze jsem ji poznala 1x osobně a dalo by se tedy říct, že na pár minut. Naše telefonní hovory byly opravdu dlouhé, - někdy se prostě tak stane, že ani člověka neznáte osobně, ale máte podobné zájmy a názory. Řekla mi, že nemá práci, že nemůže nic rozumného sehnat, že kvůli zdraví jen tak někam nemůže, další důvod - věk, další důvod postava a celková vizáž.... . Tak jsem se poptala a klaplo to. Domluvila jsem jí práci, na kterou byla v podstatě předem přijatá. Po třech týdnech se dozvím, že skončila, že to bylo oboustranné a že se po ní vedoucí vozila, že si prostě vzájemně nepadly.... . Další věc, říkala mi, jak ta vedoucí po ní jede, jak ostatním ustupuje, jak je s tím a s kým spřažená a že by to bylo na dlouhé povídání.
Nejspíš si vůbec neuvědomila, že se dozvím i to, co nechci, a to zcela logicky..., ale také nechtěla, abych se nějak ptala, či podobně, což jsem respektovala, ale to bylo z její strany zbytečné, - vše mi bylo hned řečeno......---, viz. dále
Absolutně bojkotovala nosit firemní oblečení (což věděla předem a také ho vyfasovala).
Nevěnovala se práci, ale spíš byla všude jinde, než na své pozici a debatovala.
Nerespektovala vedoucí, na vše měla odpověď ve smyslu, že to snad nevadí, ne?! ( Jako ono nevadí, že je naprosto jinde, než být má a tam se vykecává - to jako nevadí.... .)
Největší perlou bylo, když napsala té vedoucí rýpavou sms, načež jí ta vedoucí napsala, že již do práce nemá chodit, že se s ní loučí..., ať přinese nafasované věci.
Ale tím to děvčata nekončí. Ona do práce přišla jakoby nic, té vedoucí řekla, že se omlouvá, že sms nečetla. Dobrý, ne? Ano, možná by to dobré bylo, ale kdyby nepřišla do práce opilá.
Tak tohle mne fakt rozsekalo, s ní jsem o tom nemluvila, napsala jsem jí jen email, zcela nekonkrétní a bylo mi předem jasné, že se tel. hovoru bude chtít vyhnout a také to tak udělala.
Máte nějakou podobnou zkušenost? Já zatím takhle podstatnou jen první, ale vím, že poslední..., .
Už nikdy nikomu co se týče práce atp. nepomůžu ani slovem.. . Jak byla nejprv spokojená..?!!!
...asi, než se dozvěděla, že se v práci pracuje....
K nám jednou přišla nová kolegyně. Byla milá, příjemné.. práce jí moc nešla, a postupně to bylo celé divné, i její chování. Já jsem měla velké slovo, zda půjde ve zkušebce. A dala jsem jí šanci. Že je po mateřské, má 2 malé děti.. musí to být těžké zas naskočit do práce a vše skloubit atd... netrvalo dlouho a hořce jsem litovala. Jak pracovně tak osobně člověk na nic.
V práci před mateřskou se rozkmotřila se šéfem, chovali se k ní příšerně - její verze. Od nás odcházela taky na nože. Na dalším oddělení u nás se taky nepohodli. Pak našla super práci s milejma lidma, kde ji vše pořádně vysvětlí a zaučí (rozuměj ne tak mizerné školení a děsní lidi a přítup, jaký měla od nás, ode mě). No svět je malej, a asi za 3 měsíce se mi čistou náhodou doneslo, že si hledá opět novou práci. Moje kamarádka co ji zvala na pohovor mě žádala o reference... co je s ní dál netuším, docela by mě zajímalo, zda konečně našla fajn práci, kde nejsou jen svině, co po ní jdou...
Ja som tak pomohla dohodit pracu 3x, z toho bol jeden rodinny prislusnik a dve celkom dobre kamosky. V jednom pripade sa clovek ani nedostavil na pohovor a ja som mala co vysvetlovat. V dalsich dvoch pripadoch islo o totalne neschopnych ludi. No proste hanba ako svet pre mna.
Uz nikdy nebudem dohadzovat nikomu ziadnu pracu. Vynimku spravim len vtedy, ked pojde o cloveka, s ktorym som mala tu cest pracovat a o ktorom som si ista, ze je vo svojej praci dobry a v kolektive nerobi rozbroje.
Tak to se mi stává běžné. Jsem strašně naivní a nepoučitelná. Jak v jednom tak druhém zaměstnání mě známý přemluvil ať vezmu jeho sestru. Musela se ukázat aspoň na pohovoru a já bych ji vzala. Nepřišla. V druhé práci opět ten stejný známý, že se to nebude už opakovat. Opět nepřišla. Pak mě prosila má sestřenice ať ji vezmu, nepřišla ani na pohovor a nezvedala telefon. Pak jsem si do týmu vzala spolužačku mojí sestry ze ZŠ to utrpení. Naprosto hloupá intelekt na bodu mrazu. Všichni mimo mě, trenéry a mou nadřízenou se jí pokoušeli vysvětlit např. jaký je rozdíl mezi TV po kabelu a vysílanou po internetové síti. Kreslili jsme to jako malému dítěti. Naprosto to nebyla ani za 3 měsíce schopna pochopí. Neustále jen chodila za jinými mími podřízenými a pomlouvala mě a to i do jiných týmů. Pak po mě několikrát veřejné křičela co si to dovoluji s ní jednat tak hnusně. To není můj styl, jen jsem jí dělala kontrolu hovorů a napsala co všechno bylo špatně. Nemluvě o tom, že 2 týdny z měsíce vždy byla na OČR a divila se, že má nízkou výplatu kór neměla žádné provize z prodeje logicky když nechápala ani co je internet. Pak jsem měla paní co neuměla pustit ani počítač. Když se to naučila furt si zavírala program ve kterém měla pracovat a následně se obrátili lidí proti mě, že ji propouštím. Ono pracovat v takové práci je každý moment možné skončit se žalobou na českém telekomunikačním úřadě, není to sranda ale to ti lidi nechápou. Víš ono za dobrotu na žebrotu a to je jen zlomek toho všeho. Moje pravidlo nikdy nikomu už nepomůžu a nikdy nezaměstnanosti už spolužáky známých své vlastní a už vůbec ne rodinné příslušníky.
Už zase magdalenax a její smyšlené historky.
nedočetla jsem to. Pointa je taková, že svoji chybu omlouváte popisováním toho, jaka je osoba špatná a nezodpovědná. Neměla jste ji tam vůbec cpát, když neznáte, co je to za člověka. Měla jste pouze svoji představu o ní, která byla podložená domněnkami, a ne realitou.
Jo, takových kolegyň jsem měla několik. Každá nakonec letěla, což je naprosto samozřejmé.
@la_amanita ?
@magdalenax njn. Tj klasika. Pokaždé když někomu něco dohodím, aby to měl lepší nebo levnější. Tak to dopadne špatně. Už se fakt snažím tohle nedělat. A to ty lidi znám osobně! Je jedno jestli je to po telefonu nebo toho člověka znáš mnoho let. Stejně ho nejspíš nikdy neznáš tak dobře, pokud si s ním třeba předtím nepracovala - pak můžeš vědět, jak se chová v práci.
No připomnělo mi to vtipnou věc: Manžel měl kdysi spolubydlícího. Kluka z Itálie, co byl kuchař a šel vařit do Čech. Z každé práce ho vyhodili. A on plakal a vztekal se, jak jsou proti němu, jak to dělají špatně, jak tam to bylo divný a tady divný a vždycky vlastně chtěl odejít a tak. Jako věřili jsme mu, ale nikdo u toho samozřejmě nebyl.
Po čase se domluvil se svým kamarádem, taky Italem, že si otevřel restauraci a jestli k němu nechce jít dělat kuchaře. Italskou pizzerii. Tak tam šel. No zase jsme ho slyšeli si stěžovat, jak tam všechno dělají špatně a že se mu tam stýská a kdesi cosi. No jak dlouho tam byl...2 měsíce? A vyhodili ho.
Pak jsme se dozvěděli, že on prostě neumí vařit! Nešlo jen o to, že absolutně neuznává autority. Byl tam majitel, tatínek toho kamaráda, řekl mu ať něco udělá a on prostě řekl, že ne. Tečka. Žádná diskuze. No a co odmítal? Třeba přidat do jídla sůl 😀D. A spoustu jiných věcí, který i člověk jako já (co není italský kuchař), ví že se dělá s pizzou. Prostě jsme najednou zjistili, že on fakt neumí vařit a neumí to přiznat. Takže mu přijde, že ostatní mu říkají nesmysli, nutí ho k něčemu co je špatně a přitom byla chyba fakt v něm. No a jak to dopadlo? On uraženě odjel do Itálie a po mnoha letech se rozhodl, že bude dělat řidiče 😀DD. A je strašně spokojený. A to ho fakt manžel znal roky.
Já jsem kamarádka dohodila kuchyni s docela slušnou slevou, s tím, že jediné co za tu slevu bude firma chtít, je že se nafotí ta kuchyně. S tím souhlasila. Nejdřív dělala ona i její manžel opichy, že nemají čas jindy než o víkendu. Tak holt firma najala fotografa na sobotu, přijeli tam. Tam bordel jako v tanku. A to kamarádka furt tvrdí, jak je magor na úklid. Ona tam pro jistotu nebyla, její manžel byl roztaženej na gauči a hrál nějakou pc hru. Jediné co řekl bylo, ať si pospíší, že za hodinu odjíždí. Tak to tam fotograf uklidil, umyl nádobí, naaranžoval. Pak vyběhl ven na zahradu, kde odklidil bordel z dohledu.... aby tam teda mohl udělat jednu fotku a odjeli. Všichni z toho nasraný na maximum, mě akorát vynadali, že co je to za blbečky, že se takhle chovají a že jim žádnou slevu dávat neměli. A taky. Kamarádku znám x let. Člověk prostě nikdy neví, jak se kdo zachová.
Před spoustou let jsem dohodila rodičům svatební firmu kamaráda mýho bejvalýho. Znala jsem ho, i jeho ženu. Kamarádili jsme se. Ve firmě byl on, jeho táta a myslím, že ještě jeden kluk. Řekli si neskutečný peníze za tu práci, udělali polovinu. I tu co udělali tak udělali špatně. Jako fakt že velmi špatně. Doporučili jim dražší dlažbu než chtěli, že jako bude lepší. Popraskala po první zimě. Neudělali spád, takže jim voda z terasy teče do dílny, která je pod ní. Omítky popraskali atd atd atd. Rodiče jim zaplatili půlku jako zálohu. Oni pak někdy v polovině přestali dojíždět, nikdo nevěděl co se děje. Asi po měsíci, dvou, co tam nikdo nebyl, tak ten tatínek zavolal mýmu tátovi a zeptal se, kdy jako dostanou zbytek peněz 😀DDD. Docela odvaha ne? Tak ho táta neskutečně seřval, že až dodělají práci a tak. No a už se nikdy neozval. A jak to dopadlo? "Kamarádka" se semnou akorát přestala bavit, protože její manžel za to přece nemohl, mohl za to jeho otec, tak proč jako nedostal on peníze.
TAKŽE poučení: nikdy nikomu nic. Fakt. Kamarádi a bussiness nepatří dohromady. Nepůjčovat peníze, nedohazovat slevy, kšefty... nic. To prostě nikdy nedopadne dobře.
@vitezove ja bych to nevidela tak absolutne. Manzel ma kamarady ze stredni i vejsky, vsichni delaji ve stejnem oboru a ksefty si naavzajem dohazuji. Ale je fakt, ze se znaji leta a nikdy se nestalo, ze by to kdokoliv z te skupiny podelal. Vsichni maji dobre jmeno.
Ja v lete pomohla slecne, kterou jsem videla jednou na kalbe. Chtela po fakulte praxi a prvni poradny zarez do CV, tak jsem ztratila slovo u kolegy, co zrovna hledal lidi. A dopadlo to dobre, holcina je moc sikovna a talentovana. Vsichni jsou spokojeni 🙂 Mela jsem asi tentokrat kliku 🙂
@svetlanalana Já ji nikam necpala, jen jsem se zeptala na volné místo, ta vedoucí řekla ano, vzala si na paní telefon, zavolala ji a domluvily se.... , ale jak jsem psala, to, že ji vyhodili a proč ji vyhodili jsem se dozvěděla od té vedoucí (i od ní samotné, to je jasné), akorát znění každé strany bylo naprosto odlišné. Jen jsem nenapsala, že šla pracovat do druhého týmu, které spolu souvisejí, jen má každý jiné pracoviště. Jinak mezi jejím nástupem do práce jsme se poznaly osobně a ani ve snu by mne nenapadlo, že tohle provede....
@vitezove Jo jo, to také znám, podnikala jsem s kamarádem, asi zázrakem jsme kamarádi dál
@magdalenax hele já jsem dvakrát dohodila práci nebo spíš brigádu vlastnímu manželovi a už to taky nikdy neudělám 😉 😅
@magdalenax pouč se z toho. Já jsem velký filantrop, často mávám tiky pomáhat, ale, bohužel, několik špatných zkušeností mě donutilo vystřízlivět z představy, že dobrý skutek padne na úrodnou půdu. Nepadne. A co hůř, často bývá po zásluze potrestán 🙂 Takže dnes hodně přemýšlím kam pomoc nasměruji.
@zuzineckah No, doufám,, že jsem se z toho poučila - resp., zda mi to vydrží. Dneska jsem s ní mluvila, tak konkrétně jsem se nedozvěděla dohromady nic. Řekla jsem jí k tomu své, a také i to, že už nikdy nic nikomu nebudu dohazovat, hotovo. Ona se mi omlouvala, ale za to si nic nekoupím a ani to neřeší to, že si připadám jak idiot,
@magdalenax drž si ji od těla. Takoví lidé umí být hodně vtíraví, lítostiví a hlavně přesvědčiví. Škoda mrhat na ně časem i známostmi.
@la_amanita - A na tuhle blbost jsi přišla jak..., jakože podle tebe nejspíš nemám co jiného na práci? , než si něco vymýšlet?
@magdalenax to, ze nekoho znas po telefonu, neznamena, ze ho znas a vis, jaky je. Pomoc s hledanim prace ma smysl jen u pratel, o kterych vis, jak se chovaji, jakou maji pracovni historii a vubec, jaci jsou. A nejlepe, pokud treba delaji ve stejnem oboru a maji uz jmeno. Tam doporucenim urcite nic neztratis. Jinak je to blbina. Zazila jsem neco podobneho. Znamemu z me profese, ktery neustale knoural, ze nema praci a nemuze nic sehnat, jsem dohodila flek v jednom vydavatelstvi. Bylo to domluvene s HR, stacilo jen poslat CV a bylo by to. Ani se neuracil ho poslat, pani z HR mi pak volala a ja byla za kravu. Tak jsem ho servala na dve doby a utnula s nim kontakt.