Psychika po potratu
Holky ahoj,
12.prosince už to budou dva roky , co jsem potratila od té doby, kromě toho, že se můj vztah vůči některým lidem dost změnilo a mezitím se nám narodila naše krásná a hodná holčičku, jak loni tak letos ke konci září /začátek října na mě spadne smutek, bezmoc, beználada, hlavně strach obrovský strach. Vím že to není objektivní, mám hodného manžela co při mě stojí a úžasné děti. Navíc ve světě je spousta žen co potkalo stejné neštěstí, k psychologovi chodím a snažím se nato nemyslet, manžel je neskutečný jak funguje. Bojím se co když se toho už nezbavím? Je tu někdo kdo kdo i přes tak dlouhý čas, furt pociťuje smutek po potratů. Mám holky vew svým okolí, co dokázali se z toho dostat z minuty na minutu a já se furt sama ptám jak by teď vypadalo, dítě který jsem nebyla schopná donosit.
@burnette Ja mam od potratu/porodu rok a pul a strach me prepada narazove taky. Mame male miminko, takze clovek nema cas se na to tolik soustredit, ale kdyz cas je, prepadne me to. Ja jsem teda kratce po ztrate mela silene stavy strachu a uzkosti, ktere bych uz, nebyt tehotenstvi, resila farmaky. Psycholog na to nepomahal. Pomohlo mi az tehotenstvi a patrne tehotenske hormony. Co prijde, az prestanu kojit, to se uvidi, ale nebranim se ani lecbe antidepresivy. Uz to znovu zazit nechci.
@burnette mam po potratu ve 23 tt, mam uz dalsi dite, ale nezapomenu. Je obdobi, kdy si vzpomenu a zatesknim vic (posmurne podzimni pocasi popr. vyroci smrti tomu napomaha) a nekdy si nevzpomenu i nekolik tydnu. Beru to jako soucast zivota, pobrecim si, posmutnim a funguju proste dal.
@burnette přišli jsme o chlapečka v 16tt kvůli vývojové vadě. Moc mi pomohlo, že jsme už měli zdravou holčičku doma. Bude to 2 roky a vzpomenu si často. Ale nejhorší to bylo v období kdy se měl narodit a nám se nedařilo znovu otěhotnět. Teď už máme skoro 4m holčičku a už na něj spíš vzpomínám jako na andílka, co na nás dohlíží. Já si tenkrát k tomu proč se to stalo vytvořila takový příběh, důvod a to mi pomohlo… že se někomu nahoře po mě stýskalo a aby si nevzal mě, vzal si toto naše miminko… možná to zní hloupě, ale opravdu mi to pomohlo.. drž se❤️
Pokud to bylo zmlkle těhotenství do 12tt mě přijde tvé truchlení neúměrné, tedy je dobře, že to řešíš s odborníky. Já tyto ZT zažila dva. Po prvním mi to trvalo déle než jsem se z toho vzpamatoval. Ale prostě odůvodnila jsem si to tím, že příroda ví co dělá. Že by děťátko bylo těžce postižené a v podstatě neschopné života. Takže si ani nechci představovat jak by vypadalo.
To je normální. Nejde to vymazat. Ten smutek z něčeho na co jste se těšili a co ničí vinou nedopadlo může být v člověku dlouho. Já budu na miminko, holčičku co mi v 19 tt umřela myslet až do smrti. Jednou tu s námi byla, díky těhotenství se hodně věcí změnilo, rozběhlo, nakoplo nás to a potom to bylo asi to nejtěžší,co jsme s manželem dosud zažili. Nemám v životě za 38 let zatím větší bolest a trauma než toto. Na datum nikdy nezapomenu, na dobu TP taky. Ale jsou to období, kdy netruchlim, protože syn se narodil skoro přesně rok po potratu,takže to slavíme jeho narozeniny,a TP byl v době mých narozenin a konce školního roku, takže na nějaké utápěni ve smutku nemám čas. Ale vzpomeneme si často, i prostřední syn občas vzpomene na miminko,co nám umřelo, zvlášť třeba když jsou dušičky. Od potratu je to už víc jak 3,5 roku.
Holky moc děkují všem za reakce. Mám holt v sobě něco s čím musím bojovat a aspoň teď vím že opravdu v tom nejsem sama.
Prodělala jsem potrat nejprve v 9tt a pak ve 20tt jsem musela porodit holčičku z důvodu VVV. Nemít 5 letého chlapečka, nevím jak bychom to s manželem ustáli. Věřím, ale že se s mými miminkama jednou setkám a věřím, že teď hlídají na dálku v bříšku nové miminko. Přijmula jsem to tak, jak to je. Je to život. Naopak jsem vděčná, že jsem již tolikrát mohla zemřít (měla jsem ještě ke všemu rakovinu) a dostala jsem šanci prožít hezký život. Osobně , psychologa jsem nikdy nevyhledala. Oporou mi ve všem byl a je manžel i synek.
Přeji hodně sil❤🍀
@burnette A v kolikátým týdnu jsi přišla o mimi? Já měla biochemický těhotenství, to jsem vzala docela v pohodě, ale mimoděložní nějak nemůžu úplně vstřebat ani teď po 3 letech. Bylo to v září, takže díky tomu nenávidím podzim, hlavně teda září 😠 i když tu mám krásnou a zdravou 16 měsíční holčičku...