Přejde někdy myšlenka na další dítě?

@chrystyanna pockam, co ti kdo napise, mam to dost podobne, jen holky 😄

Mám tři syny. Nápad na třetí přišel s novým partnerem. Jinak by asi stačili ti dva. Tak do 5 let mladšího jsem si ani neuměla představit další dítě, a upřímně obdivuji ty, co mají tři děti po sobě. Mě by odvezli. Starší kluky mám 22 měsíců po sobě a byl to zahul.
Na čtvrté choutky nemám, už bych to nezvládla, vůbec, fyzicky, psychicky, finančně, ani omylem.

@chrystyanna taky myslim na třetí a to mam 4leta dvojcata, kluky, a byl to masakr. Loni jsem o mimčo přišla v 11tt ZT, a od te doby se nedaří a už nikdy nepodaří, mam i vysoke nk bunky. A je mi 37. Tady už jsme kompletní, ale taky někde mam to, že v 5 bychom byli opravdu kompletní. Tak holt v dalším životě :D

@chrystyanna z mé zkušenosti to spíš asi přejde věkem, možná zařazením do života, který se netočí jen kolem dětí, ne že by někomu to další dítě nemohlo pomoci k pocitu, že už stačí, ovšem úplně bych na to nespoléhala 😉 U mě to třeba nefunguje 😀

@kosi_cek takze rikas "s jidlem roste chut" 😅?

Nás je momentálně 5. U dvojky sem říkala do jeho dvou let ze stačí, pak mi to hlodalo v hlavě a výsledkem je trojka. Teď tak nějak cítím,ze je nás tak akorát. Už se mi nechce do dalšího těhotenství (fakt nechápu ty řeči o nejkrásnějším období..) a porodu. A uvazuju o podvazani,tak pokud to dotáhnu do konce,bude 3deti i konečný počet..☺️

@kosi_cek přes tebou klobouk dolu.mit doma šest kousků (aspoň na profilu to tak vypadá)..

No, podle mě to přejde až asi později, ale možná to někde bude pořád neuzavřené. Moje kamarádky vždy chtěla 3 děti, ale po druhém porodu se vyskytly nějaké rodinné trable, řešení trvalo delš dobu, děti vyrostly, už by to pak bylo proně omezení ten sourozenec, ale kamarádka to tam pořád má, a už je to nějaký ten pátek.

@chrystyanna mám doma dvě děti 9 a 13 let. Holka kluk. Čerstvě je mi 34. Ještě loni jsem tvrdila holkam co čekali třetí dítě že jsou blázni. Že já už další nechci. No a teď jsem ve 23tt a na miminko se vyloženě těšíme. Sice starší dcera ta se málem odstěhovala😁ale syn je nadšený. Uvidíme jak dlouho mu to vydrží. Tři malé děti bych nechtěla. Je to zahul jak finančně. Mít tři děti ve škole. Tak i psychicky. Teď když jsem v těhotenství unavená a nebo je mi špatně. Můžu v klidu ležet. Starší děti se už obslouží a zabaví sami

Mám čtyři syny a pořád mám cuky na další miminko.... 😅

@nata22linka07 řečeno slovy mého nejstaršího " Cože? Další dítě? Jste se zbláznili?" Bylo mu 8. A pak nadšeně vozil kočárek. Celkově starší kluci prcka milují, i když je mnohdy otravuje a klade vysoké nároky na jejich trpělivost.

@chrystyanna mě to nepreslo, když bylo dětem 9 a 12 pořídili jsme si miminko. Tlačil me věk, takže jsme si řekli bud a nebo a vyšlo to. Jako finanční rozdíl to je a velký, hlavně dovolené. Sehnat pokoj třeba u moře pro 2 dospělé a tři děti je téměř nereálné. Teď už mu byli tři všude se platí vstup, naskakuje to. Tím jak jsou dva v pubertě a nejedí ale žerou jidlo stojí také raketu. Ale neměnila bych.

Mě to nepřešlo ani s pátým dítětem...ale u těch pěti mám poprvé pocit, že pokud další nepřijde, tak to nijak těžce neponesu.

Já jsem vždycky chtěla tři děti, manžel taky. Po narození druhého jsme si řekli, že s tím třetím počkáme tak dva tři roky. Jenomže pak začal mít manžel psychické problémy, no do detailu tu to peklo popisovat nebudu, ale prostě několik let miminko nepřipadalo v úvahu, sotva jsme to ustáli a neskončilo to rozvodem. Jak se z toho manžel začal pomalu dostávat, ještě pořád mluvil o tom, že se k tomu třeťátku jednou dostaneme, ale já tomu moc nevěřila. Nedávno na to přišla řeč a to už mi řekl, co jsem stejně věděla, že by další dítě nezvládl. Jsem ráda, že manžel může zase chodit do práce, abychom uživili ty dvě děti, které máme, jezdit s námi na dovolenou, prostě zase konečně fungujeme jako rodina. A vím, že miminko by to mohlo zničit. A to si nemůžeme dovolit. Ale můžu si stokrát opakovat všechny rozumné argumenty, proč to nejde, stejně cítím, že úplně smířená s tím nejsem.

@andelka dcera mi řekla nemáte peníze pro nás. A chcete další dítě 😁. Přitom mají oba všeho dost

@gbp ona ani neroste, ale spíš přichází pořád dokola, ještě v těhotenství se člověk cítí naplněný po okraj a říká si, že to už fakt stačí..no, a pak porodí a otevře se před ním nová dimenze -ukáže se místečko pro možné další dítko. Myslím, že to tak máme všechny prostě od přírody, porodíme a prakticky okamžitě nám přijde na mysli možnost dalšího dítěte (však bývaly doby, kdy na to žena musela být vlastně vždy připravena), jen někdo to místečko ve svém srdci překryje rozumem, navíc žijeme v době, kdy se můžeme rozhodnout nepokračovat, někdo si to místo ve svém srdci přinejmenším schovává, pokud se ho nerozhodne hned naplnit, ale myslím, že tam vždy bude, dokud je šance otěhotnět a u některých asi i déle...

Já mám pořád pocit,že nejsem úplná 🤷‍♀️ ale bohužel už je mi letos 42..před dvěma roky jsme přišli o miminko v sedmém měsíci těhu a doma mám skoro 16-ti leteho pubose..mít aspoň o 5 let míň🥺

Máme tři, nejmladší 14 mes a ten pocit, hodně silný, mám neustále. My už že zdr. důvodů nemůžeme, ale často mám v hlavě, že to není možné, že už nebude mimi. Snažím se si říkat, že konečně bzdene moct dělat ty aktivity, které jsme odkládali na dobu až vyrostou 🙂

Po třetím mě ten pocit přešel. 🙂 Teď už cítím, že jsme komplet 👍

Mám dvě děti páreček značka ideál. Ale v úterý jsme zjistila, že jsem těhotná i přes tělísko mirenu. Bohužel bylo to mimoděložní a ještě k tomu mi vzali vejcovod, ale jak jsem zjistila, že jsem těhotná tak jsem chtěla třetí. Teď je mi líto jak dopadlo, ale manžel mi narovinu řekl, že třetí nechce. Uvidíme třeba za pár let, ale mě přijde, že nám ještě někdo chybí.

Ano, máme dvě a než nastoupila mladší do školky, vyloženě se mnou mlátily hormony. Teď je předškolák a dobrovolně bych do dalšího nešla. Konečně nemusím být nonstop za zadkem, jezdíme na výlety, doma mi dávají zabrat i zvířata..... Cítím, že bych už další nedala.

Přešlo mě to po třetím 🙂

Pokud X deti nebyl sen odjakziva, tak verim, ze to muze prejit. Ja vzdy chtela 2, idealne holcicky, nakonec mame parecek a kdyz mel maly kolem 2let, zacala se ozyvat strasna touha po tretim. Manzel me mel za blazna. No nakonec se u me objevily problemy se zady, tedy spise se zhorsilo to, co se prvne objevilo v druhem tehotenstvi a pak uz definitivne zvitezil rozum nad hormonama 😅
Obcas si clovek zavzpomina na to male miminko, jak by to bylo zase fajn (snad, oba byli zlati, snad by to nebyl satan 😁), ale uz to neni takova ta nutkava touha.

Mě tento pocit přešel po čtvrtém dítěti... i když: někdy vidím to malé miminečko a člověk by si to tak rád ještě užil. Ale teď už fakt vím, že to trvá chvilinku než se z malého krásného spinkajiciho miminečka stane náročné batole 😅🤣 už jsem si užila miminek víc než dost, nejmladší má teď 2 roky, mám před sebou poslední rok RD. Jednoznačně to jsou nejlepší roky života, ty roky s dětmi doma

No, já mám 3 děti, chtěli jsme 3, víc v plánu nebylo. Ale už od narození posledního syna, mám vnitřní touhu po dalším dítěti. Nemůžu se jí zbavit, už jsem i o tom mluvila s mužem a prostě ta touha neustupuje. Takže asi budeme mít 4 😁

Když se mi k synovi narodila dcera, bylo mi 32 let. Maximálně jsem si je oba užívala. Dcera byla tedy mnohem náročnější - být krásně spala, bylo těžké ji zabavit a ještě těžší ji vidět někdy neplakat. Nicméně jsme si s manželem řekli, že to ještě do trojice zkusíme. Popravdě už nám bylo 35, všude se člověk dočte jak už to jen tak nejde apod., byla jsem v obrovském šoku, když jsem hned napoprvé otěhotněla. Dokonce jsem začala pociťovat úzkosti: jestli tu péči zvládnu, jestli budeme mít dostatek financí atd. Nakonec, až jsme se začali z miminka skutečně těšit, osud rozhodl jinak a někdy v 11.tt jsme se dozvěděli, že miminko nežije. Doslova a do písmene mě čekal půl rok psychického a fyzického pekla. Byla jsem pevně rozhodnutá, že už to nezkusime, že to bylo znamení, že že že...
Až se všechno ustálilo, rozhodli jsme se to zkusit znovu. Podařilo se. Za pár dnů očekávám narození svého vytouženého miminka. Těšíme se celá rodina.
Ovšem potřebuju mít plození (nejen ze zdravotních důvodů) vyřešeno, proto jsem požádala dobrovolně o sterilizaci. Čtyři těhotenství a několik mých diagnóz, tři - doufám, že všechny tři - zdravé děti... Už nechci pokoušet osud. A popravdě se bojím, že více dětem bysme nedokázali věnovat pozornosti kolik bychom chtěli, natož jim do budoucna zajistit vzdělání apod.

U mě je to hodně přes rozum a tím, že mám ročního a tříletáka a za sebou fakt rok mordoru. Momenty, kdy mě myšlenky na třetí napadají: když vyřazuju oblečení, když mi dá někdo pochovat miminko nebo když někdo z přátel napíše, že se jim narodilo. Ale prakticky by bylo potřeba nové auto, stavba domu by se musela odložit, stejně tak můj nástup do práce, manželovi je 41, ...a hlavně pro oba kluky zas menší míra pozornosti a už rozdělit ji mezi dva mi dělalo a dělá problém. Za mě je to už mimo komfortní zónu, ale ty pudy plně chápu.

Mám dvě, kluk 5,5 a holka ted 1 rok. V hlavě si pořád říkám že stačí, konecne chceme začít cestovat, poznávat, užívat. Ale prostě uzavreno to v hlavě nemám a stále mi loudí v hlavě zda jednou a se všeho po odrostu nabazime, jestli to třetí nebude 🙂 času mám dost, mám 28 🙂

Můj sen byly 2 děti i mi to docela dlouhou dobu stačilo mít 2 děti. Pak jsem ale zjistila že toužím ještě po 3. Než jsem si pořídila 3 tak jsem měla potřebu koukat do kočárků a rozplývat se nad miminkem po 3 dítěti mě to přešlo. Kouknu do kočárku klidně si i miminko pochovám ale jsem ráda že ho můžu vrátit. Myslím že kdybych si to třetí nepořídila že bych tu touhu pořád měla. Jen by prostě vyhrál selský rozum nad srdcem.