Preferování prarodiče. Jak to vydíte vy? Máte zkušenost?

@uzivatelkapetra mantinely sa u neho nastaviť nedaju, je to typ človeka, ktorý má iba svoju pravdu. Keď slusne poviem, že netreba mu všetko dovoliť, vypočujem si, že maly je vodca a ze nech si presadzuje svoje.

@amzina
V tom pripade bych mu velice rychle a strucne vysvetlila,ze u vas doma rozhodne dite vudce smecky nebude a jestli nejodla dodrzovat vami stanovene pravidla tak budete muset jeho navstevy omezit.

@amzina No, to bych neprezila...Za me bych proste upravila navstevy. Myslim, ze 1x tyne staci.Je to vase dite, tchan at se realizuje jinde...Druha vec je, ze chlapecek z toho trochu casem vyroste myslim. Ale jinak chapu, ze te to trapi a ty ses mama, je to tve (vase) dite a ty si proste rekni co a jak at jsi spokojena. Abys jednou nerikala, ze litujes zes na tchana moc brala ohledy a prisla o cas se svym dítětem🙂Hodne sil do zmeny.

Za mě vstupovat do jejich krásného vztahu, resp. snažit se ho omezovat, by byl hřích....

@rosalline i za cenu toho,ze deda svym pristupem udela z ditete maleho tyrana?

@rosalline skus si pozrieť moju druhu diskusiu tu na koniku, aky je to to dedo (je to na dlho, tu som chcela len nazory mamiciek, ktore si nezaujmom drobca prešli, ako to zvladli, ako sa tie deticky neskor sa k nim chovali). Ver tomu, ze keby nas rodičov nevytlacal, ja sa tomu teším, ze aky maju pekny vzťah a nenapadlo by ma trapit sa.

@amzina podle mě je to normální, že děti tíhou k prarodičům, nevidí je denně, jen si s nimi hrají a dovolí víc, než rodiče. Ano, je potřeba, aby prarodič věděl, kde jsou hranice (třeba si fakt narovinu promluvit, co dokážeš tolerovat, že to mají děti výjimečně u prarodičů a co se nesmí vůbec nikdy a nikde). U nás taky děti, když mají poblíž prarodiče, tak už mě nepotřebují (od malička, když byl na dohled děda, raději zvedali ruce k němu, protože on je nosil, vymýšlel s nimi kraviny a byla to větší sranda, než s mámou, která je nebude nosit nonstop a musí s nimi i něco doma udělat). A popravdě jsem za to byla vždy ráda, mohla jsem si chvíli odfrknout, něco doma udělat bez asistence dětí, na hřišti si i sednout chvíli na lavičku. Ono asi u prvního dítěte to ze začátku člověk bere jinak (i mně to chvíli trvalo) , ale u více dětí je člověk rád za každé ruce, byť musí občas něco překousnout, nebo najít způsob, jak je naučit našim pravidlům, teď už se hned na začátku zeptají, co mu můžou a nemůžou dát apod. A já se zase naučila neřešit drobnosti (prostě u babičky je to jako na výletě, kde je uvolněnější režim). A hlavně vidím jak to má moje neteř, kdy v jejich skoro 4 letech nemůže být s nikým jiným, než se svými rodiči (a to vlastního tátu začala brát jako komfortní zónu taky celkem pozdě). Prarodiče ji nemůžou hlídat ani na 5 minut, ani ji pochovat, mluvit a hrát si s ní můžou jen při bezprostřední blízkosti rodičů, nehne se od nich na krok, takže jsem ráda, že moje děti prarodiče považují za komfortních zónu a můžou nám je pohlídat.

@amzina a ještě se zeptám, když dítě třeba spadne nebo se bouchne a v blízkosti jsi ty i děda, jde se utěšit k tobě nebo k dědovi? Zde jsem vždy poznala, že jsem jako máma pro něj na prvním místě a prarodiče jsou "kamarádi" na srandu.

Moji kluci taky hrozně tíhli k dědovi...od mala. Prostě děda, děda...děda... Taky jak jsme u nich, tak hned za ním. Ale je pravda, že s věkem se to trochu mění, jak jsou starší... pořád ho zbožňujou, ale jdou se třeba pomazlit i k nám. Už to tak nějak rozdělují. Každopádně aby mu děda dovoloval všechno, to podle mě rozhodně není správne.

Nežárlete, děti se rychle mění. U nás období kdy od babičky odjížděl s brekem a taky zase kdy tam ani moc nechtěl. Pokud mu děda nedovoluje něco čím by si mohl ublížit nechat být, děda bude čím dál starší a energie bude ubývat, tak ať si to užijí a vy si dejte v klidu kafe.

Je to normalni, je to pro tebe tezke, to chapu, ale snaz se tim moc netrapit, nech je at si vyhraji spolu. Je taky potreba si zvyknout, ze prestoze je dite pro tebe cely vesmir a priorita, tak ty nemusis byt to same pro nej, a to neni spatne nebo chybne, proste je to samostatny clovicek 🙂

Pokud k nám přijde děda tak taky přestaneme existovat, normální rekla bych, ale stačí únava nebo úraz a maminka je velmi žádaná 😂

U nás také dědeček nemá konkurenci. Společně se synem si vytvořili naprosto unikátní vztah, do kterého jim téměř nezasahuji. Prarodič předá dítěti zase jiný pohled na svět, zkušenosti, ale i zábavu než rodič. Beru to tak, že když děda (samozřejmě společně s babičkou) vychoval skvělého chlapa, kterého mám za muže, nemůže z vnoučete vyrobit špatného člověka.