Přechod z kolektivu na práci doma. Jak to zvládáte?
Po třech letech v kanceláři, kdy jsem měla prvně v životě /je mi 33/ práci, která mě baví, nás z finančních důvodů (dostala nás jako pobočku globální firmy ekonomická krize) přesunuli na práci domů a zrušily kancelář. Chybí mi kolegové, ruch kanceláře, zvuky, srandičky, byť často pitomé kecy kolegů.. Doma jsem jak ve vězení a výhody jako že nemusím dojíždět mě až tak neberou... Prostě mi chybí být mezi lidmi. Ticho doma je hrozný, ale radio mi nepomůže. První dny to šlo, sice jsem byla dezorientovaná (nemám všechny dokumenty, tiskárnu atd.), ale nějak jsem pracovala, i když to byl nezvyk. Dnes jsem začala 3.týden a jsem zcela apatická, nic mě nebaví, prostě skoro nepracuju a toulám se po bytě, občas si lehnu do postele...
Máte někdo zkušenost s přechodem na "home office"? 🙂
Malaika- pracuji z domu skoro rok. Vse co popisujes mi taky chybi. Jinak doporucuji mit rad, zaradit si prestavky na obed, na kavu, popripade se s nekym domluvit a sejit se na obed atd. Bez toho to asi nejde. Pocit izolace mam nekdy taky, takze vyrazim do fitka atd. Kdyz mam min prace nebo cekam na nejake dokumenty atd, delam si i jine nez pracovni veci, proste nesedim jen necinne v kancelari u stolu. A urcite je dulezite vytvorit si vlastni pracovni kancelar nebo kout doma.
Malaika, jsi asi podobná povaha jako já, taky potřebuju do práce "chodit". Jsem teď na mateřské a už 7. měsíc doma. teď začnu doučovat angličtinu a bude to i z důvodu, že se dostanu "ven". prostě doma se nedonutím a velice mi chybí kontakt s kolegy, společný oběd a podobné radosti, kvůli kterým jsem se do práce těšila.. asi jsem ti nepomohla, promiň, jen vím, že někdo to prosstě nedokáže a jiný zas nesnáší "svázaný" režim chození do práce 🙂