Ahoj holky, dva měsíce zpátky isem tu psala ohledně nástupu do práce (manžel měl autonehodu, byl po operaci) a já si přišla jak krkavčí matka, tehda jste mě podpořily, za což díky.
Je to už dva měsíce, co chodím do práce, vše je ok, akorát já to asi nezvládám psychicky - odcházet od malé. Ona mě pak volá, já ji slyším za dveřmi jak chce za mnou. A ja bulim a bulim. Volám manželovi a slyším mama,mam poď a hledá mě.
Z manželem se to nelepší, dokonce to vypadá, že se u něj projevila roztroušená skleróza ( na začátku šestého měsíce má odběr mozkomíšního moku) zhoršilo se mu vidění, vidí dvojmo, tudíž do budoucna nebude asi moci dělat noční, směny..Takže ID?
Mám dojem, ze se vse hroutí a ode mě se očekává, abych to zvládala a táhla, jasný mám v manželovi podporu, ale vidím na něm jak se trápí, porad si myslí, že jako chlap selhal.
Finančně jako dobry, máme nějaké úspory, ale co bude do budoucna?
Už nevím holky občas jak dál. Jsem v práci a bulim, nejraději bych zůstala doma, jenže to v tehle situaci prostě nejde.
Myslela jsem, že to zvládnu lip, ale ne. Prijdu si jak neschopný zbabělec. Jak neschopná ženská, co nezvládá se postarat o to o co má.
Jen jsem se tu chtěla vypovídat, pro okoli jsem silná ženská, všichni mě chválí jak to zvládám, ale víte jak to je.
Porad si říkám, kdy bude líp? A bude?
Si skvela! Je obdivuhodne, že sa zvladas postarat o rodinu. V tejto chvili, je este nejake ine riešenie situácie, ako to, že budes pracovat? Ked nie, tak si nemas čo vyčítať.
Aka stará je dcéra?
Zvyknúť si na to odlúčenie od dieťaťa je náročné. Ja som to prežívala, keď išiel syn do škôlky. Zmieriť sa s tým, ze nie som každú chvilu s nim a že to dieťa ma program mimo mňa.
Musí to být neskutečně těžký. Vůbec si to nedovedu představit (především když není vidět nějaký lepší výhled). Drzim palce, aby se nic horšího nepotvrdilo. Jsi úžasná manželka a máma.
@mia_von_prag bude mít dva roky slečna naše. A dekuji moc za podporu.
Jinak u mě v práci HO bohužel není možný, už tak mám o dost méně směn, než bych měla mít, šéfová je v tomhle neuvěřitelně chápavá.
@rnika děkuji za podporu a za kompliment. A je to právě jak píšeš, nevidím teď do budoucna nic růžově, spíše očekávám to nejhorší.
Bojím se co bude, bojím se hlavně o manžela. Je to chlap co zastává názor, že otec je hlava rodiny, že se má postarat finančně atd.
Je mi hrozně líto, co prožíváš. Já bych to tedy taky nedávála, to fakt ne. Je docela ješětě malá, potřebuje tě. Píšeš, že nejaké uspory máte.... Nešlo by s ní být fakt aspon ten rok ještě doma? Pak by šla tak jako tak do školky. Neříkám, že i to nebude těžký, ale ted te ještě hodně potřebuje..... Nejde to nějak udělat? jinak přeju vám, at je muž zdravý a bez sklerozy!!!!
Nikdo by se nemohl divit, když by ses sesypala a ani tehdy bys nebyla neschopný zbabělec. My mámy zvládnem všechno, dítě Ti sice vezme x let spánku, ale zase dá sílu, o které člověk neměl ani páru. Každý by na Tvém místě měl obavy a přemýšlel, co dál. Nikdo z nás neví, co bude zítra. Děláš, co v dané situaci můžeš, moc Ti držím palce.
@janinasm právě si říkám to samé, že teď mě potřebuje nejvíc a víš jak to a dětmi je, já jsem den v práci a mám pocit, že je větší.
Jinak rok by nás asi úspory neuživili, a právě nechce se mi zase z práce odejít a pak se vracet. To mi přijde vůči vedoucí strašně nefér, už tak mi vychází vstříc.
@hani_na moc Ti děkuji. Holky teď mi neuvěřitelně pomáháte..
Zkus se na to podívat z "nečeského" pohledu: nikde na světě neexistuje tak šíleně dlouhá rodičovská dovolená jako u nás. Nikde. Matky se vrací často 3-6m po porodu do práce, maximálně rok. V USA snad není vůbec nic. A myslíš, že všechny děti na světě kromě těch českých trpí a jsou nešťastné? Ne. 🙂 Já chápu, že pro většinu Češek je to nepochopitelné a těžké odejít od dítěte dřív než ve třech Letech, ale rozhodně se neboj, že bys ji nějak ublížila!!!!! Zvlášť, když prostě nemáš na výběr. Bez peněz nemůžeme existovat. Dcera potřebuje jíst, oblékat se, bydlet, mít nějaká zážitky (a dneska stojí všechno něco....). Holčička je doma s tatínkem nebo chodí do soukromé školky/jeslí/ dětské skupiny? Zkus se na to dívat s té pozitivní stránky: zase tatínek nebo ty jiné instituce ji dají spoustu jiných podnětů. 🙂 Pokud je s tatínkem, udělají si spolu krásný vztah. Už to není miminko. 🙂
Mám kamarádku, jejiz manžel má zhoubný nádor na mozku, už prodělal různé operace, chemo, ozařování...má ID, ochrnutý na levou stranu těla...Už nějakej pátek je starost o rodinu víceméně jen na ni ( mají dvě děti). My ženy jsme silné a zvládneme i nemožné
Držím palce a hlavně nemej výčitky, naopak děláš vše správně, co je v tvých silách. 🙂
Jsi moc silná a je obdivuhodné, jak to zvládáš. Tohle myšlení je ale cesta do pekel. Dcera z tebe může cítit tu nejistotu, to, že máš výčitky apod. Jak píšou ženy výše: spousta dětí ve světě jsou v jeslích od 6 měsíců, spousta tatínků je na rodičovské a děti jsou v pohodě. Zkus přijmout tu těžkou situaci a říct si, že jinak to teď prostě nejde udělat a že děláš maximum pro rodinu. Nevyčítej si nic, všechny vás to posílí - včetně dcery. Mám syna 21 měsíců a taky pracuju, musím. Držím palce ☘️
@me_druhe_ja moc děkuji, četla jsem tvůj komentář několikrát a zkusím teď popřemýšlet i o celé situaci trošku jinak. A máš pravdu, v ostatních zemích se maže do práce mnohem dříve a taky to tam ty mámy zvládají.
Nejhorší je, že to dusím v sobě a s nikým neřeším, chci být za silnou a jak to mám pod kontrolou. A svěřila jsem se až tady, takže slyšet něco pozitivního je jako balzám na duši.
@honatko092 Já si pořád říkám opak, že by to někdo zvládl líp. Ale to je moje sebevědomí.
Ale máš pravdu, dělám pro naši rodinu maximum a musím začít věřit, že bude líp. Díky!
Někdy to prostě jinak nejde no, když nemůže muž, musíš ty. Přišlo by ti lepší, kdyby ses malé celý den věnovala a pak ji nemohla koupit ani jídlo, protoze by na to prostě nebylo? Zas to ber míň sobecky, ona si aspoň vytvoří hezky vztah i s tátou, jen to chce čas a aby si všichni zvykli. Ale chápu tě, taky by mi přišlo trochu líto, kdybych odešla od malého dítěte na celý den do práce.
Nesmíš se na to dívat tak poraženecky. Život se holt někdy sere, někomu víc a někomu méně. Zrovna tady to můžeš číst každý den. Nešla jsem jsi do práce aby ses zbavila dítěte, šla jsi, protože jsi prostě musela. Ani jsi jí nešoupla někam do jeslí, je doma s vlastním tatínkem. Co je na tom zlého? Nemusíš mít pupeční šňůru až do 15-ti.... Věř ženský, která svým princeznám běhala neustále za zadkem, že být v tom období znovu, jsem mnohem tvrdší a vedu je k větší samostatnosti.
Ted je to tezke, nevidite svetlo na konci tunelu a ani nevite s cim se vlastne perete a co to pro vas bude do budoucna vse znamenat. Ale dvou lete dite uz neni male miminko s tatou to tak nejak zvladaji, otcove hlidaji jinak, ale to neznamena, ze se nenauci zajimave veci. Je dulezite si to srovnat v hlave, cas co jste spolu travit na plno a nevycitat si, ze chcete “prezit”. Az budete mit pro dcerku skolku, budete si moc trochu oddychnout. Mam okolo sebou hodne holek co sly do prace mezi 6 mesici veku ditete az 2 rokama, neni to zadne selhani, delali co je nutne pro to aby mohly utahnout najem, aby oprezily rozvodove obdobi. Drzte se a nic si nevycitejte.
Kdyby malé bylo půl roku nebo byla nějak nemocná, tak tvé obavy chápu, ale takhle? Začala jsem chodit na částečný úvazek a užíváme si to všichni, děti konečně tráví víc času s tatínkem, já jsem přestala mít strach z návratu do pracovního procesu a finančně taky super.
Hlavně si i přijdu, že se malé nevěnují jak mám, nehraji si s ní jako dříve. Nechci něco zanedbat.