Potřebuji se vypovídat - dcera mi občas leze na nervy a přítel už krkem..
Ahoj maminky, chci se tak nějak vypovídat, abych viděla neutrální názor od někoho jiného než mých známých. Pokusím se to nějak vypsat - buď delší verze nebo stručně, ale hlavně jasně!😀 Předem děkuji kdo si to celé přečte a řekne mi co si o tom myslí.
Začínám:
S přítelem se známe okolo 8-9 let, vždy jsme byli přátelé až do teď. S dcerkou jsem od porodu byla sama (otec bez zájmu, prý se necítil na otce) dcerce jsou 2 roky teď. Nikoho jsem predtim neměla, tudíž jsem byla zvyklá na náš klid a čisto s dcerkou, chlap mi chyběl hlavně co se týkalo finanční stránky, ale pak jsem se znovu po letech potkala s ním. Od září jsme spolu, bydlí tu teď skoro 2 měsíce a cim dýl to trvá, tím dýl mi to totálně leze přes hlavu. Ze začátku ho dcerka měla ráda, když ho viděla, ale pak se něco zlomilo jak tu byl casteji a už to přešlo,upozornuji do teď k němu nechce, nechce si s nim nějak hrát a nebo být sama, chápu narušil její teritorium, ale čekala bych, že už si lehce zvykne.. no nic. Ze začátku pracoval a bylo to fajn, občas jsme si vyměnili názory, ale to je všechno -byl klid. Teď je měsíc bez práce a doma a ještě k tomu na Vánoce a lautr ale fakt vůbec nic neudela. Nedojde na nákup, absolutně neuklidi a když už ho servu tak to udělá, ale úplně k ničemu, ze si to predelam sama. Peru ob den skoro jenom jeho hadry, furt cumi teď do mobilu, strašně mě unavuje, ze s nim ani nechci spát, bavit se s nim nic.
Dnes jsme šli do kina za moje peníze zase a bylo to fajn, ale jak jsme byli doma, výbuch. Hadame se skoro každý den nebo je skoro furt tichá domácnost, po takové krátké době co jsme spolu.
Vadí mi jak je doma, vadí mi jeho přítomnost, ale když je pryč fakt celý den, tak mi občas chybí (jde za kamarády) ale teď mám tu fázi, ze mi nechybí vůbec, nemám ani chuť aby přišel domu. Říkám si, k cemu mi tady je. Finance na hovno (táhnu to já) furt jenom po něm uklizim, žere jak nevím co, fakt my máme s dcerou 1 kg mletého na 3 dny a s nim max na oběd, huli retka hlavně za 140,- a to má denně krabicku někdy i více a mě to už strašně unavuje. Dcerka je závislá na mně a já zároveň na ni a on mi furt kafra, ať ji už nekojim atd, ze si na nej zvykne. Kurva je to přeci moje věc, ja jsem fakt cholerická, ale dcerka mě naučila být v klidu a on je cholerik, ze dokáže trisknout s dveřmi a odejít jako magor. Dcerka je poklad, ale teď má období vzdoru, tak mě taky pekne štve, neposloucha a zlobí, ale které dítě ne… vždy to s ni beru v pohode, je to dítě, ale ještě on do toho a já proste jsem pak tak napenena, ze rvu na všechny okolo sebe.
Prý mu stále říkám dokola - furt bordel, nepomahas mi, nejsou peníze - říkám “ano, protože vsechno dělám sama”
On je pro mě teď momentálně jako druhé dítě, je mi přítěží, s penězi vůbec nevychazim, s malou to šlo tak tak, ale s nim vůbec, ja proste nevím co dělat, bydlet jít nemá kam, protože jeho máma ho už nechce zpátky do bytu (mimochodem tchyně je úžasná) a tak proto asi tady je, lasku tam vůbec už necítím, nebaví mě lautr nic.
Myslíte, ze to prejde nebo kde dělám chybu? Co byste dělaly vy?
Děkuji a hezké svátky 🌺
No to je teda partie 🙈. Z toho tvýho příspěvku přímo křičí, že samotný ti bylo líp, tak nevím, nad čím váháš… jestli ti je líto, že nemá kam jít, tak mu dej nějakej časovej rámec, kdy se má odstěhovat, aspoň ho to nakopne najít si práci. Nejsi jeho máma, aby ses o něj starala a ještě to i platila… ostatně ani jeho máma už na něj asi nemá nervy 🙈
@martinka_33 Přesně to jsem si říkala taky, asi že nejsem sama, to jediné. 😔
@vineta No taky si myslím, já se jen bojím na jednu stranu samoty, kdy si někoho najdu a jestli vůbec.. nebo abych toho nelitovala.. třeba se změní, strašně se to ve mně mísí 🤦🏽♀️
Jestli se takhle chová už po pár měsících vztahu, tak jestli se změní, rozhodně to nebude k lepšímu.
@vineta Taky si říkám, ale od ledna nastupuje na skladníka, tak si říkám, jestli je to jenom ponorka, já nevím.. ale fakt mi je zle, už ani nejím nervy.. a jaký máte názor na tu dcerku? Že ho ještě furt nepřijmula? Já i když měla covid a 39 teploty, tak stejně byla u mě, s ním ne, takže mi tady byl k ničemu, jen na nákup a vaření caje se mi hodil 😀
Jestli je takový po dvou měsících, to lepší nebude. Samota je na nic, ale lepší než mít doma tohle. Ty se s nim mecítíš sama, kdyz je pořád na mobilu? To vlastne spolu ani nejste
Řekla bych, že dcera i docela pozná, žes ho vlastně nepřijmula ani ty. Za mě je zbytečný se v takovýmhle vztahu trápit.
@martinka_33 No já se s ním ani nechci bavit, takže říkám ať si je radši na mobilu, ale dokáže mě poradne nasrat i to, že si nabijí telefon a nevypoji nabíječky ze zásuvky, neumí ani zamest, umýt po sobě vanu nic🤦🏽♀️
@vineta Já se bojím, aby když někoho třeba poznám, aby ho prijmula, je to strašně těžké.. takže asi jak píšeš - cítí to ze mě😔
Kopnout do zadku, vždyť si od začátku odpovídáš sama. Stejně to k tomu spěje a čím později, tím hůř. Bydlet ať si jde kam chce, však je dospělý.
Ježíš, udělej mu letecký den. Že nemá kam jít a nemá peníze? Tak to už tak bývá, když nepracuje a nic se mu nechce. Bydlení a jídlo něco stojí, to už tak v životě chodí. Hledá si vůbec práci? Z čeho si platí ty retka, když je to nemakačenko? Nejsi za něj zodpovědná, opravdu ne. A i s dítětem si můžeš najít chlapa. S jedním to ještě jde, hlavně ale ať za něco stojí, ne si v životě držet takového lempla, jen abych nebyla sama. Ten správný ještě přijde 😉 Přeci nechceš tohle jako životní vzor pro svojí dceru.
PS. Ono to dobu trvá, než si dítě na někoho zvykne. Moje dcera dokonce vyváděla pokaždé, když na mě nový partner sáhl. Hned ho odháněla a že by se nechala pochovat, to neexistovalo. Teď jsme normálně fungující rodina, někdy jí i uspává a to si sama malá řekne, že má jít on spát s ní. Je ale otázka, zda je vhodné, aby si na takového vůbec dcerka zvykala ...🙂
Mě asi stačilo prvních par vět. Jste spolu od září, dva měsíce spolu bydlíte a každý den se hadate? Jak by to vypadalo za 5 let třeba?
Myslím si, ze po tak krátké době byste spolu měli tokat a litat někde na oblacku, ne se dohadovat 😊
Hele tady není nad čím váhat, čím dřív ho vyprovodis tím líp. Hlavně s ním neotěhotni. Podle toho co píšeš nemohl dcerce nějak ublížit nebo na ni být hnusný, když jsi tam nebyla.
Kde bydlel do doby, než jste se sestěhovali? Z osobní zkušenosti, je fajn randit, pozvat třeba přes noc nebo přespat u chlapa, ale stěhovat si ho domů a dělat mu služku 🙈 pokud máš občas hlídání pro dceru, tak tahle varianta nenarušuje tvoje pravidla a vztahy s dcerou a zároveň když jsi s chlapem, užiješ si to hezké.
Co se týká chlapa , když se takhle chová po dvou měsících sbalila bych mu raneček a poslala ho o dům dál. V tomhle případě tě s nim žádné štěstí nečeká. Co se týká dcery , tak některým dětem to trvá opravdu dlouhou než si zvyknou na nového partnera rodiče. Na víc děti cítí a přebírají i naše emoce , " nastavují nám zrcadlo" i když to většinou nechceme vidět. Tvoje dcera cítí, že mezi vámi to není ok ,že jsi podrážděná a dává to za vinu "tomu vetrelci" který se k vám nastěhoval. Už i kvůli dcerce bych se s přítelem rozešla. Věř, že toho pravého určitě poznáš, ale třeba to bude chvíli trvat.
Hlavně si s ním neudelej další dítě🤦Normálně Tě sprostě využívá jako hotel se servisem.Nedej se kopni ho do zadku.Co je to za chlapa,že nechodí do práce?
Ten nadpis neni v poradku. Dcerka za nic nemuze, je akurat hromosvodem vasich emoci. Nechapu, o co je samota horsi, nez souziti s takovym exemplarem. Odpovim za vas - v nicem. Je naopak mnohem, mnohem lepsi! Ve zkratce: 1. Vic klidu pro vas i dite, zadne hadky a ticha domacnost, mene stresu 2. Vic penez 3. Mene prace kolem lempla 4. Netoxicke vychovne prostredi pro dite (ona to vnima, ne ze ne) 5. V neposlednim rade moznost (casem) potkat skutecneho partnera. Takze sbohem a satecek.
holky už odpověděly - mám stejný názor. Jediný co mě zarazilo - proč mu pereš obden pračku? Z čeho má špinavé oblečení? Za dva dny sezení na gauči přece nemůže mít špinavou pračku prádla?
Po dvou mesicich maji spolu lidi vrkat a ne zit jak par po 20 letech,co je pred rozvodem. Radsi sama nez se nechat vyzirat a hadat se. Rekla bych mu cau.
Vyhodila bych ho nekompromisně tohle nemáš zapotřebí!!
Čtu to potřetí. Protože tam hledám to, proč s ním vlastně jsi. A nenacházím.
Jsi silná ženská. Našla jsi odvahu se přes špatný výběr otce tvého dítěte přenést a udělat pro tvoji holčičku zázemí alespoň milující maminky, když už ne úplné rodiny. Takže se neboj, že budeš sama, protože to ti neublíží tolik, jako tenhle stav po tak krátké době. Že to bude lepší, až dostane práci? Sakra nebude. On je takový a má to v sobě. Nemáte za sebou skoro nic, aby ses musela trápit.
Rychlý, krátký proces. Vzhledem k tomu, že už jsi s ním zjevně o tom mluvila, tak bez dalších šancí, zachovej si důstojnost.
Ať máš v roce 2023 větší štěstí 🍀 Nakroč mu tou správnou nohou, je to jen na tobě.
Dcera ho nemá ráda, protože cítí tvoje emoce k němu - děti jsou jak houby, nasává to a pak reaguje... Vážně chceš aby vyrostla ve vzoru, že chlap doma nedělá nic a máma se jen stará? Na tvém místě bych si pěkně zametla ke koncinroku ve vztahu a v životě. Smetí chlapa bych dala za dveře, vyměnila bych zámek a řekla bych mu, že tě to nezajímá-prizivnicit na matce samozivitelce je fakt to největší svinstvo... Je to těžký, ale bude líp..
Když si budeš ty jistá, a bude to dobrý člověk,je větší pravděpodobnost,že to i dítě přijme. Tohleto fungovat nebude. Potřebuješ lásku, oporu, kamaráda, partnera.. nemusíš brát cokoliv.
Mně teda hned první vztah vyšel, jsem za to šťastná,protože když už se dětem rozpadla původní rodina, žijí v určité jistotě a fakt je to velká zodpovědnost, aby se nám dobře žilo a vztah byl pevný, protože tomu nechceme děti vystavovat podruhé (a navíc naše společné, vytoužené). Jsme spolu od 2 a 4 let věku mých dětí, ale první rok byly bokem, rozvod se vlekl, rozestehovani taky, pak jsme se seznamovali postupně, vzaly to dobře, vnímaly jak se chová, k nim, ke mně..o 3 roky později jsme se brali a děti byly v pohodě a spokojené. Teď jdou do puberty a pořád dobrý ( no jako v normálních rodinách s puberťákama). Pořád se milujeme, vycházíme vstříc, pomáháme si, chybime si, snažíme se trávit čas spolu sami..Ve dvou se to lépe táhne,a s vědomím,že člověk má lásku a oporu v životě. Ale ne každý chlap tohle dokáže. A lepší zatím nic než to jak to máte u vás. Jsi mladá, dítě malé, ještě to přijde,neboj. 🍀
@andelka Holky moc vám všem děkuji za krásná slova podpory, moc si toho vážím. 😊🌺 včera jsem se s nim o tom bavila, řekl, že se sbali a odejde no nestalo se tak dnes, odešel ze prý pro mě něco má a ze se změní, ale já proste nevím, jsem tak nalomená a nevím, 50 na 50, já proste nevím nic jsem z toho tak strašně unavená 😭
O chlapovi psát nebudu, to napsaly jiné. Jen k dítěti, syn měl před druhými narozeninami hodně silnou separační úzkost, takovou, že jsem nemohla ani za roh. Manžel nic nezmohl, a to je manžel, který se stará a máme hezký vztah. Nejhorší období trvalo dva měsíce.
Nezmění. To je jen zdržovací taktika. Ztráta času a energie.
Nezmění, jen nechce ma ulici tak slibuje ale jestli se zmení tak na 14 dní, max mesíc, to ho chces jeste tak dlouho živit?
@eviicka svému nejmladšímu díteti přezdívám separační úžkost 😀 A tatínek nic nezmůže...
Že prý pro tebe něco má? Tak snad nevytáhne prstýnek a ty neroztaješ 😝 jako tohle fakt dle popisu žádnou budoucnost nemá. Zbytečný nervy, až uděláš rázný krok, uleví se ti.
Upřímně? Ten by letěl z domu tak rychle, že by ani nemrknul. Vždyť je uplně, ale uplně k ničemu. Nebo k čemu ti je? 🤔