Poradíte mi, prosím, jak se “osamostatnit” od ostatních?

Zkuste to jednou prubnout. Začněte u něčeho malýho, třeba u tý hračky - někomu se nebude líbit, Vám jo, tak ji vezměte. Víc to neřešte, nebo se v tom budete matlat a nakonec budete bez hračky. Třeba uvidíte, že dětem se líbí a ve finále budete ráda, že jste nedala radu na někoho jinýho a budete si v tomhle víc věřit.🙂

Tak to já se naopak řídila vždy vlastním usudkem, hlavně je to důležité s tím něco dělat, držím palce

@pampeliska1313
@jjasmina
Děkuji vám holky, snad to zvládnu..

Hwle popravdě je to důležité z principu, že ostatní pak mají tendence kecat do všeho a to pak i vč výchovy

Konkrétně třeba k té hračce - ty jsi s dcerou nejčastěji, víš s čím si ráda hraje. Určitě poznáš jestli by jí to bavilo. Tady bych nedala na to, že mamka/ ségra říkají jak je zbytečná. Mě osobně přijdou plyšáci jako zbytečný krám co zabírá akorát místo, ale znám děti co je milují a vydrží si s nimi hrát půl dne. Když si s hračkou nebude hrát, tak ji můžeš prodat. Sama budeš do budoucna vědět, jestli to bylo zbytečné.... Osobně chodím ven za každého počasí. Vyvětrám si hlavu, malá se prospí nebo kouká a já nemusím hlídat jestli leze kam nemá ( zatím nechodí). Pokud tvoje dcera už chodí, procházkou se aspoň hezky unaví a lépe bude spát. To, že někomu se ven v zimě nechtělo je podle mě týrání sám sebe. 😃 Jak chceš dítě zabavit doma od listopadu do března? Bych zachvilku mlátila hlavou do zdi.
Začni s něčím malým ( třeba si upeč jeden druh oblíbeného cukroví) nikomu se neobhajuj, ono to půjde. 🙂 Vánoce musí vonět a provoněný byt cukrovím ti dodá vánoční náladu.

Taky jsem byla taková. Ale pak mi došlo že jsem dospělá,mám svůj rozum a právo na svoje rozhodování a přání. Zkus to taky a uvidíš že je to super,žít si podle svého 🙂

K tým hrackam, my sme malej ako trojročnej kúpili Albo čítanie lebo je to super úžasné, dieťa sa zahraje naučí sa niečo. Výsledok bol ten, že sme to predali keďže sme nakúpili plno knižiek k tomu malú to absolútne nezaujímalo 🤣🤣🤣 tento rok keď má 6 videla v dráčik katalógu Albi ceruzku ze by chcela hovorím jej ze uz mala a ani sa nehrala 😒 alebo bola zľava za 35€ s kupónom, kúpili sme a hraje sa s nou 🙂 ostatné vieš koľkokrát sestra povie že na čo toto a toto a kúpim jej to nie všetko ale kúpim 🤣🤣🤣

Mam opacny problem 😀 Mama ma tendenci mi do vseho kecat, takze ja delam opak uz ze zvyku 😀

Ty jsi asi ještě hodně mladá maminka.. Vis kde je problém, tak na tom zapracuj.Tobe se hračka líbí, kup to a neptej se na názor. Ty znáš svoje dítě nejlíp, ty víš co potřebuje nejlíp.

Moc vám děkuji holky, budu na tom pracovat!

Mám to stejně jako @lentilkah 😆 Nesnáším, když mi někdo radí, takže už z principu dělám obráceně 😀

To je celkem zajímavé, proč máš potřebu se řídit ostatními? To si myslíš, že máš horší úsudek, když chceš nakupovat dárky "až" v prosinci? Proč tak málo stojíš sama za sebou, za svým rozhodnutím? Nemáš trochu problém se sebevědomím? Nebo si myslíš, že tě ostatní nebudou mít rádi, když jim budeš oponovat, že to chceš jinak?

Musíš přijmout zodpovědnost za svoje rozhodnutí. Když se řídíš ostatními, tak je ta zodpovědnost (pomyslně) na nich - když se to nepovede, svedeš to na ně, že ti to poradili. Ten strach z vlastní odpovědnosti tě možná vždycky donutí se řídit ostatníma ;)

@levandule_k No, právě vůbec nevím.. v čem je chyba, sebevědomí po porodu nemám absolutně žádné, mám osypanou pleť, vytahaná prsa, jsem dole sešitá, cítím se hnusne. Všichni říkají, jak jsem hubená a jak mi to moc sluší, no já to tak necítím, když jdeme ven, tak ani moc nechci vidět lidi, protože na mě koukají a mám pocit, ze jsem strašně skareda.. a co se týče ze furt volám mamce a segre, já ani nevím proč… proste třeba dnes zase příklad, koukam na ořechy a říkám pan prodává za 500g za 100,- a hned píšu mamce zda je to dobrá cena.. nebo uklidila jsem a přemýšlím kam dam letos stromeček a hned volám segre ať mi poradi… no proste hrozně dávám na ostatní, nevim proč.. sestře je 15 zeptá se mě “mam si koupit tuto bundu?” Řeknu neee je moc drahá na muj vkus a ona si ji stejně vezme a já bych si ji nevzala kdyby mi to řekla, takže bych se mohla učit od ní.. jestli je to tím, ze jsem sama a proste furt a furt sama a proto ostatním volám i kvůli prkotine.. já nevím co mam s tímto dělat, jsem mama na vlastních nohou, starám se sama a proste tohle mi dela strašný problém, ze se xxxx krát musim radit s nimi… nikdy si neřeknu jen tak - dávám příklad “je hezky dnes půjdeme pect cukroví” já hned volám mamce a řeknu, dnes je hezky jsem premyslela, ze bych začala pect a ona řekne no je ještě brzy a tím pádem já to neudělám” nevím kde dělám chybu..

@galatea_a To zase takto neberu, když třeba sestra řekne neber to, tak to nevezmu a pak toho nelituji a nedávám jim za vinu, spis proste se chci a musim osamostatnit..

Ono není nic špatného na tom, když poslechneš dobrou radu, ale když už ti samotné vadí, že dáš víc na ostatní než sama na sebe, tak asi bude fajn s tim něco udělat. Z toho, jak píšeš, mi přijde, že jsi v prvé řadě osamělá, proto vyhledáváš v podstatě každou záminku, proč zavolat domů. Přijde mi hezky, že máte s mamkou a ségrou tak pěknej vztah a pokud vám to všem vyhovuje, tak bych možná o tomhle trabliku s nimi klidně pohovořila. Můžeš mamku poprosit, ať tě podpoří v tom, abys dělala vlastní rozhodnuti. Na každou z těch věci, co jsi psala, má tisíc žen tisíc názorů, není nic špatného na tom, když se v něčem s mamkou shodnete a v něčem zase ne. A věřím, že když se o tom pobavíte, tak i mamka si uvědomí, že ti na každý tvoje zavolání nemusí hned dávat radu, ale může tě jen prostě vyslechnout. Musíš ji to ale říct, jinak si pravděpodobně nikdy neuvědomí, že by ti to mohlo vadit.

Na ty otázky, co jsem ti psala, si budeš muset najít odpověď, ale ne kvůli tomu, že to chci já, tak abys splnila povinnost a měla klid, ale kvůli sobě, aby jsi si rozklíčovala příčinu. Někdy člověk musí pátrat celkem hluboko uvnitř sebe, nebát se podívat pravdě do očí, i když je nepříjemná. Také to chce čas, někdy člověk na odpovědi přijde časem, ale musí si umět nalít čistého vína. Těch otázek, na které budeš hledat odpovědi je mnohem více. Pátrej po svých emocionálních traumatech, rozchody jsou náročné, obzvlášť, když jsou v tom děti. Máš to dobře zpracované? V období porodu je žena citlivá a cokoliv je řečeno tak ji to ovlivní, pokud máš za sebou náročný porod, pátrej i tam, co se stalo.

Podle mě ten problém s rozhodováním je špička ledovce, problém bude trochu jinde (já to tipuji na sebevědomí atp., ale nejsem psycholog).

Možná zkus psychologa nebo se zaměř na osobní rozvoj. Já když si čtu něco z oblasti osobního rozvoje, tak kolikrát najdu paralelu se svým chováním a zjistím, že to můžu dělat jinak.

Osobně nevidím problém v tom, že máš chuť péct už teď, tak si klidně upeč dávku vanilkových rohlíčků. Třeba u nás je pravidlo, jakmile je cukroví upečeno může se jíst, nečeká se do Štědrého dne. Ono je úplně jedno, jestli ke kávě mlsáš vanilkového rohlíčky, nebo sušenky z obchodu. (Ty domácí vanilkové rohlíčky jsou možná "zdravější", protože neobsahují konzervanty.)

Pečení cukroví, koupě bundy, jsou v podstatě kraviny. Ale pokud si nestojíš za svým, může to mít jednou dost blbé důsledky pro tvůj život. Třeba uvidíš nějakou zajímavou pracovní nabídku, zmíníš se o tom před ségrou a mamkou. Pokud jejich reakce bude ve stylu, prosím tě, vážně chceš dělat tohle, stejně si nemyslím, že na tu práci máš a ty se blokneš a ani nepůjdeš na pohovor, přitom bys na té pozici klidně mohla zazářit. To samé, co se týká nového partnera, řekneš potkala jsem pana xy, dobře jsme si popovídali a pozval mě na kafe a mamka ti řekne, jo toho, ten byl jako dítě vždycky sígr, toho bych doma fakt nechtěla. Ano, může být jako potencionální partner nevhodný, ale také se mohl vyblbnout, dospět a nyní je fajn.

Co se týče pleti, může to být způsobené hormonální nerovnováhou, také budeš muset najít kosmetiku, která ti víc sedí, o pleť se více starat. Akné většinou nezmizí do týdne, ale dá se na tom pracovat.

Pokud jsi dole sešitá a cítíš tam nějaký "problém", diskomfort, tak to řeš s gynekologem, 1,5 roku po porodu bys měla být ok. Nenech se odbýt, občas je potřeba něco spravit na plastice.

Já taky dám hodně na ostatní, i když ne úplně tak extrémně jako ty. Nemyslím si, že je to v sebevědomí, spíš jsem hodně hodně nerozhodná, ale asi jsem to nikdy nebrala jako nějaký velký problém. A s mamkou mám taky super vztah a všechno s ní rozebírám. Takže si myslím, že z toho nemusíš mít nějaký mindrák, jsi mladá svobodná mamina s malým dítětem, je normální, že potřebuješ pomoc a oporu. Buď ráda, že máš fajn rodinu, o kterou se můžeš opřít. Jak budeš víc "zrát", tak si ten vlastní život budeš víc a víc budovat.

Mě tak napadlo,není problém v tvém dětství? Nebyla jsi šikanovaná,přesvědčovaná že nemáš nikdy pravdu, že nejsi dost dobrá atd?

Děkuji holky za vaše odpovědi, když to čtu, tak mě to pomáhá, zkusím s tím něco udělat..

@klokanka31 Škola - problémy s akné, neměla jsem sebevědomí, táta mě mlátil, v 18 cti jsem šla z domu starala se o nemocnou mamku a pracovala, přítel mě mlátil bylo toho na mě asi hodně…

Tak tam může být právě problém. Znám ze své zkušenosti. Kdybys chtěla popovídat víc,napiš mi SZ 🙂

@klokanka31 Moc děkuji, ozvu se v průběhu dne ❤️