Dceři jsou dva roky, druhé miminko se zatím někde schovává, tak začínám přemýšlet, co dál. Původně jsem myslela, ze budu mnoho let doma, děti chceme víc, tak jsem nad práci moc neuvažovala. Postupně čím dál tím víc vím, že do klasického pracovního poměru už něchci. Pracovnich zkušenosti mám hodně. Vim i oblasti, kterym bych se rada venovala jako zivnostnik a nebo inrozjela vlastni podnikani.Ale.teď jak začít.
Ahoj. Fajn, že máš plány a chuť do toho jít. To zaprvé. Nejhorší je čekat a prskat🙂.
Začít doporučuji tak, že si všechno předem hodně dobře spočítáš. Je to sice pragmatické, ale hrozně úsporné. 🙂. Náklady, které člověk ani nevidí, pak mohou člověku zlomit vaz. Zkus se podívat v oboru, kde chceš podnikat, kdo tam je, co dělá a jak je úspěšný - zkontroluj konkurenci. 🙂. Hledej tam, kde je díra na trhu - máš největší šanci se chytit🙂. A pokud si třeb anejsi něčím jistá, ptej se, spoj se s někým , kdo se v tom vyzná - at eliminuješ riziko, které u podnikání je vždy.
Ale ten pocit - já to dokázala, ten za to stojí. Jdi do toho. Držím palce.
@kaja2016 ahoj, já tě teda nedokážu zatím inspirovat, ale jsem na tom podobně 🙂 do původního zaměstnání se vracet nechci, je tam nevhodná pracovní doba k malému dítěti a velký stres. Dávám si závazek, že během tohoto roku objevím, co chci dělat, a začnu to pomalu rozjíždět. Jinak nejlepší start se mi zdá jako živnostník kvůli nižším nákladům a rizikům. Najít skulinu na trhu a pak vytrvat i přes případné počáteční nezdary
Holky, dekuju za reakce a dekuju taky za rady.
@berenika39 Mas pravdu, je potreba vse propocitat. Manzel taky zacina podnikat, a vzhledem k tomu, ze je to snilek, tak jsem tohle uz delala pro nej. Proto jsem si i rikala, ze bych to prece mohla zvladnout taky. Kazdopadne diky, ze ses ozvala a ze vidim, ze to lze, kdyz se chce🙂 Ohledne skuliny na trhu. To doporucujete obe i
@pikl . Ja prave nejak nechci byt otrokem hledani toho, co tu jeste neni a az to tu bude, tak zase hledat neco noveho... Jako jasne, urcite to je varianta, ale pak by to pro me zase byl "jen" obchod, takhle nejak jsem to mela totiz, kdyz jsem byla zamestnana. Chtela bych se ted prave venovat tomu, co me bavi, rekla bych, ze trh je v teto oblasti pomerne nasycen, ale rikam si, ze kvalita ma take svoji hodnotu. Ale urcite je to teda podnet k zamysleni... Urcite asi bude nejlepsi zacit pomalicku, jako zivnostnik a kdyz to poslape, tak rozsirovat...
Jinak jsme cetla, ze jsou dobre slevy na danich pro maminky na rodicaku, tak to je taky plus...
Ahoj. Jsem živnostník, už tedy před těhotenstvím. Ono se dá těžko radit, když nevím o co jde, ale existují i oblasti,kde jsou vstupní investice skoro nulové. Já třeba překládám, takže na začátku stačil počítač a připojení na net, což už dneska má skoro každý. Dá se prosadit i v něčem, co už dělá hodně lidí. Držím palce. A když tak napiš, jak to s dětmi zvládáš, to teď zase řeším já
Holky, taky nad tím přemýšlím.....ale tak nějak pořád jsem nenašla tu "díru na trhu " :D baví mě šít, ale nejsem moc zručná, jazyky umím, ale překládat si netroufnu. 10 let jsem dělala asistentku "děvečku pro všechno" majitelům různých firem (takže od skladnice, fakturantky, účetní, marketing, personální až po běhání po úřadech, řešení úrazů, pojistek, příprav meetingů atd), na dost vrcholových místech, poslední místo u generálního ředitele firmy s 800 zaměstnanci, takže opravdu žádné zaprděné místo ..... ovšem to se bavíme o pracovní době "jak je potřeba od rána do večera" a to s prckem nejde :( V čem vidíte v dnešní době možnost začít podnikat? Mám před sebou ještě rok a kus mateřský ....
@elencze
@nugetka20 Hm, holky, ja bych se rada venovala praci s malymi detmi. Mam to vystudovane, par let i odpracovane, i se orientuju v grantech, delala jsem ve vedeni neziskovky, takze zaklad by byl. A i jsem delala v ekonomii prez pet let administrativni pozice, podobne jako ty
@nugetka20 , takze vim, co to je "makat"🙂 Kazdopadne prijde mi, ze materska centra aktualne nemaji dost deti, u nas v okoli se dokonce ani nezaplnili nektere soukrome skolky ci detske skupiny, takze predpokladam, ze trh je presycen. Navic i ty granty v EU konci. Ale tak to to by se nejak zvladlo. Jinak s detma zvladat. No ja mam jedno. Pracovala jsem z domova cca na pul uvazku od jejiho narozeni do cca roku, ke konci uz jsem to moc nezvladalo a vicemene me zachranilo, ze zamestnavatel bohuzel zemrel, jinak bych mu asi nedokazala rict, ze uz nezvladam pokracovat. Ted jsem rok bez prace a venuju se jenom dceri a chodim teda jeste do skoly dvakrat tydne no a ted zacinam zase privydelek, ale asi na mensi uvazek, uvidim. Je to jeden neziskovy projekt, tak premyslim, ze bych se nechala vyplacet na zivnostensky list a uvidim, co se stane. To prekladani me taky laka, ja teda umim jen anglicky, zila jsem nekolik let v USA i jsem tam studovala a uplne rostu ze spatnych prekladu serialu a filmu, prakticky kazdej den slysim v tv nejakou blbost a me je jasny, jak to bylo puvodne v originale, no katastrofa. A pak bych docela rada prekladala odbornou literaturu v jednom konkretnim oboru. Ale mam kamaradku, ktera preklada v jinem jazyce a rikala mi, ze prekladat pro film, tv, ze to je marny, maji tam sve lidi, kteri teda zjevne vubec anglicky neumi🙂 a literatura, ze je strasne spatne placena a take neni snadne bez predchozi zkusenosti se tam dostat. Jak jsi zacinala ty?@elencze Ja si rikala, ze proste prijdu s knizkou, ktera tu jeste neni, odnesu ji do nakladatelstvi a zeptam se, jestli by mely zajem o preklad.
@nugetka20 Jinak bych rekla, ze podnikat by clovek mel v necem, co ma sam rad. Aby mel okolo toho napady. To je asi fuk co to je.
@kaja2016 začínala jsem tím, že jsem si dala všude množně inzeráty (tehdy za směšně nízkou cenu, to jsem zjistila až později, takže se nepodceňovat), rozeslala životopis překladatelským agenturám a sledovala různá online tržiště s nabídkami. Překlad knížky se mi ale povedl poprvé až loni, po pěti letech práce, předtím to byly spíš návody a různé marketingové texty. U knih je problém, že nakladatel na ni musí získat práva, aby ji mohl u nás vydat, ale určitě to stojí za pokus.
Zajímavá diskuze, tak se s dovolením přidám. Živnosťák mám od r. 2011, kdy bylo druhému dítěti rok a kousek. Od té doby jsem porodila ještě další dvě děti a i práce, kterou jsem před lety začala, mě baví čím dál víc a těším se, až od zaří zase začnu. Mám franšízovou licenci na program pro děti od 4 měsíců do cca 4 let. Je to vlastně kroužek pro maminky s dětmi, který je zaměřený na celkový rozvoj dětí v daném věku. Nikdy předtím mě nenapadlo, že zrovná já bych mohla mít živnost, a dnes už si nedokážu představit být klasicky zaměstnaná na 8 hodin denně 🙂. Mám čas na rodinu i na práci. Zájem maminek o tento program je rok od roku větší a já mám problém je všechny pobrat, protože zatím pracuji jen 2 dopoledne v týdnu. Můj úplně hlavní důvod, proč jsem do toho šla, bylo získat nějaké zkušenosti a mít tak v životopise nějakou kolonku navíc, až si po RD budu hledat práci. A nakonec jsem přišla na to, že jsem si našla super činnost, kterou jen tak nepustím 🙂. Ta práce mě hrozně baví, i kvůli tomu, že odezva je skvělá. A v neposlední řadě jsem na tom finančně mnohem líp než ve své původní profesi s VŠ 🙂. Nevím, jestli bych se neprovinila vůči nějakým místním pravidlům, když bych uvedla název programu. Takže případné konkrétnější dotazy raději do IP 🙂. Případné další lektorky jsou vřele vítány🙂.
@kaja2016 Mě to baví moc, i když jsou dny nebo zakázky, kdy na to hrozně nadávám. Ale musím se pořád učit nové věci, občas se dozvím fakt zajímavé a užitečné informace, třeba když jsem překládala kurz týkající se senzorické integrace, který mi myslím pomůže i teď při zacházení s miminkem. A mi právě vyhovuje i to, že jsem doma, ale to už souvisí s mojí povahou, je mi tam prostě nejlíp.
@elencze hm, hm, to je jasny. Ja si prave taky rikam, ze by me to mohlo bavit, ze se clovek u toho neco dozvi. Tak to jsi moc sikovna. Tak at te prace bavi dal a najdes zpusob, jak to lepe skloubit s detmi🙂 Ono s tim miminkem to jde, ale s vetsimi, kdyz uz moc nespi, to zbyvaji akorat noci.... No musim se porozhlednout a take zacit smerem, co me bavi. Necekat na nabidky, ale sama vyhledavat a vybirat si. Takhle jsem prosla zivotem tak, ze jsem vzala prvni praci, co jsem dostala i kdyz jsem nebyla presvedcena, ze zrovna tohle chci delat. jako zaplatpanbuh za ceskou materskou, me to tedy pomaha srovnat si hodne veci.-)
Mate někdo podobnou zkušenost a jak jste začínaly? Říkala jsem si, že mě příběhy druhých třeba dodají inspiraci a odvahu. Už jsem jich tu na koníků par četla🙂