Pocity na mateřké. Vzpomínáte na dobu před dětma?
Ahoj, mate nekdy slabou chvilku, kdy s nostalgii vzpominate na dobu pred detma? My jsme si miminko moc prali a dlouho se o nej snazili a samozrejmne jsme za nej vdecni a stastni. Presto si nekdy postesknu a vzpominam, jake to bylo predtim, kdyz jsem byla pani sveho casu, mela jsem cas na cestovani, divadlo, odpocinek, klid a pohodu. 😂 materstvi si uzivam a niceho nelituji a dcerku miluji nejvic, jen je to nekdy narocne. Je to normalni, nebo jsem spatna mama, kdyz mam obcas takove myslenky? 😊
@nika110818 naprosto normalni
Poslední dobou furt. Nicméně já jsem na děti 24/7. A když jsou 2x týdně na tři hod v jesličkách, stihnu doma max uklidit....
@nika110818 je to normální. Já mám ty pocity i teď, kdy už kluk chodí do první třídy. V létě letíme na naší první společnou dovolenou a já mám poslední dobou chuť je tam poslat samotné a sama si užívat týden klidu 😁. Jen vím, že by mi to doma neprošlo a hlavně by mě pak mrzelo, že jsem tam s nimi nebyla. Poslední rok na rodičovské byl pro mě hodně náročný, jelikož kluk bojkotoval každý můj pokus o jeho odplenkování. Toužila jsem už po návratu do práce a tak jsem myslela dost často na dobu před dítětem a že bych to občas brala. Tyhle myšlenky ovšem nemění nic na tom, že mám svého syna ráda. I když je hodně hodně moc náročný.
Například dnes jsem byla hrozná máma 🙈Jen v myšlenkách 🙂 Několikrát jsme šli na toaletu a nic. Pořád se rozčiloval, že chce plinu. Myslela jsem na dobu kdy jsem sedla do auta a jen tak bez cíle jezdila 🤦😁 Ale když mám hlídání,odvezu ho a vrátím se domů je mi hrozně smutno a těším se na shledání ❤️ Myslím, že každá máma si vzpomene na dobu před dětmi,ale neměnila by🙂
@nika110818 úplně stejné pocity mám já. Jsem ráda, že nejsem sama.
Ty jo,tak já to mám takhle každou chvilku. Šílené mi to chybí. Miluju mrnouse, i chlapa,ale vzpomínám na časy kdy jsem byla sama a nic mi v ničem nebránili,dělala jsem si co chci,kdy chci....zlatý casy
@nika110818 jasně, je to normální. Zvlášť jsem to vnímala u přechodu z 0 děti na 1. První měsíce byly pro mě krušné, nejsem úplně typ, co by řešil jen plínky a prdiky.
U druhé dcery mi to tak nepřišlo. Vím už, že je to jen období a že se mi volnost zase vrátí a pak mi bude chybět tohle období. To si říkám v době, kdy mám krizi a pomáhá to 😄
Ja už jsem máma dlouho docela, takže já místo nostalgie na minulost přemýšlím jaké to bude až děti vyrostou a my budeme mít s mužem čas jen na sebe a peníze jen pro sebe 🤣🤣🤣
Je to normální. Hodně jsem o tom přemýšlela a občas tesknila tak první půlrok s prvním dítětem. Byla to velká změna. Jeden rok studentka,druhý rok máma na rodicaku. Úplně jiný svět. Teď teda už to neřeším,protože nejstaršímu je 12 a už si nepamatuju,jaké to před dětmi bylo,a taky už jsem jiná a jinde. Ale čas bez dětí potřebujeme pořád. Je potřeba si ho aktivně hledat, plánovat.
@leniczka23 pak přijdou vnoučata 😀 my máme mezi dětmi 14 let rozdíl,takže sami nebudeme asi nikdy 😁
@andelka vnoučat se nebojím, za prvé mám dva kluky, za druhé rozhodně nebudu babička co bude hlídat každý týden a za třetí to je trošku něco jiného, povídala moje mamka, že jak to může vrátit je to mnohem lepší 😁😊
Podle mě každá někdy takhle uvažuje, a která říká, že ne, kecá 😎
Já teda už ani nepamatuji, že bylo nějaké „bez dětí“ (první se narodilo na začátku 2010, zatím poslední, páté, na konci 2021), ale někdy si taky říkám, jaké by bylo být aspoň na den 100% pánem svého času. Kdysi to ještě šlo, dětí jely třeba k babičce, ale teď má máme jedno postižené a vyjma návštěv lékaře a pár dní vegetu v porodnici, jsme téměř stále spolu. Kromě mě a muže není schopné být zatím s nikým.
@nika110818 prakticky nikdy, a to přesto, že první rok a půl stál za prd a první půl rok byl naprosté peklo. Pamatuji si, že jsem před dítětem nějakou podzimní pochmurnou neděli bloumala bezprizorně po bytě a říkala si, jestli takhle bude vypadat můj život už do smrti. Vím, ze kdybych dítě neměla, trpěla bych. Ale zase na druhou stranu jsem ho taky dala od 20 měsíců na 3 dopo týdně (teď už 4) do školky, což mi dává čas na psychický relax. 24/7 s děckem je na palici.
@leniczka23 sami už nebudete nikdy, alespoň v myšlenkách. Peníze jen pro sebe - utopie. Děti 30 a 40 let, živit je nemusím, ale s vnučkama na výletku nebo o prázdninách si uděláme radost a pustím chlup možná i víc než s vlastníma před lety, jnak i několikrát do týdne se holky ozvou a buď odvézt na trenink nebo vyzvednout, případně odpoledne jsou u nás a to si nepřipadám jako hlídací babička. Jsem rádá, že mají o babičku zájem a táhne je to k nám.
A kdyz mala zacla byt trochu pouzitelna, (v roce a pul, dvou) poridila jsem si planovane druhe... A jsem tam zase.🤷
@daruna mě je jasné, že až odejdou, budu s láskou vzpomínat na to jak mě prudili 😁😁 nicméně každý má tohle jinak, samozřejmě že peníze jim budu dávat pořád, narozeniny, svátky, přesně jak píšeš výlety, ale pořád to bude méně než je to teď a to vím určitě.
No a s nějakým vozenim na trénink několikrát do týdne, tak to fakt ne, to u mě nehrozí. Já budu přesně ta víkendová babička jako to má moje mamka.
My chceme pak ještě hodně cestovat, přemýšlíme že v Čechách vůbec nezůstaneme až děti vyrostou, takže tím se to možná vyřeší samo.
@nika110818 už na mateřské nejsem dlouho a stejně si postesknu na život " před dětma"....teď je z práce domů,nakoupit,uvařit,kroužky ,úkoly,atd. 😉Ale neměnila bych ♥️
@leniczka23 já mám tři,ale nevlastní dceri je skoro 17 už. Jo, to je fakt, moje mamka taky říkala,že vnoučata jsou fajn,že jsou jen od do a dají se vrátit rodičům 😀 ale jinak mi s nimi pomáhá od miminka, s domácností, s vyzvedáváním, teď se jen díky ní můžu vrátit dřív do práce..Jsem jí vděčná,ale popravdě to tak je i díky tomu,že moje děti jsou jediná vnoučata. Druzí prarodiče nehlídají. Nebýt jí,tak jsme úplně sami.
Občas? 😁 Smarija hodně moc. Téměř každý den, někdy to jde skoro až do depky…
Taky rodinu miluju, ale jsem taky prakticky 24/7 s malou. Byla jsem zatím jen 2x na par hodin pryč- myšleno s kamarádkou. Nepočítám, když jsem byla třeba u lékaře.
A partner je takový hodně realisticky člověk. Vím, ze se vzdy materiálně postará a apod, ze nás má hodně rad, ale má fakt hodně nízké empaticke cítění.
Chybí mi toho hromada, žila jsem hodně společensky a aktivní život a celkem těžko se srovnavam s životem teď. 🤷🏻♀️
A asi nejsem ani z těch maminek či všechno hodně řeší a strašně si užívají mateřství.
Dceru miluju, ale nemám pocit, ze bych si to užívala. 😅 A fakt kvůli tomu ani nemám pocit, že jsem špatná matka, protože se starám jak nejlépe umim.
@nika110818 Tyhle pocity jsou naprosto normální, přijde mi, že pro starší generaci to bylo větší tabu. Pro mě byl první rok hrozně náročný, blbý porod, dětská neurologie, bydlení u tchána kvůli zpožděné rekonstrukci bytu, manžel věčně na bytě a já doma s plačtivým nespavcem a hlavně ty rady ze všech stran. Někdy si doteď říkam, co asi dělají bezdětné páry po příchodu z práce😁 Já doporučuji najít si svůj kousek světa - zdravou stravu, osobní rozvoj, mimibrigádu, prostě něco jen svého, kdy člověk na chvíli zapomene, že je máma.
Jako kdyz tak nad tim premyslim, tak to mam skoro horsi ted, s tim druhym. Rekla bych, ze u prvni dost pomohlo, ze byl lockdown, takze jsme byli zavreni vsichni
Já to mám jinak. První syn byl překvapení, první tři měsíce peklo, řval a řval, furt nespokojený. Já se hroutila. Šla jsem po tom, proč to tak je. Kde je chyba. A našla, poresila. Jedu psychosomatiku a etikoterapii, kde jsem našla odpovědi a pokračují v tom pořád.
Posunulo mě to a obě dětí jsem si vždy užívala. Miluju je nadevše! Jsou pro mě vše. A mohu říct, že mateřství si užívám plnými doušky. Kluci jsou partaci. Máme úžasné vztahy. A děkuji za každý skvělý den s nimi.
Právě "jsme" v pubertě a zatím je vše v pořádku. Líbí se mi, že 14 lety přijde a svěřuje se, co ve škole s kamarády, co spolužačky a kamarádky, první lásku jsme spolu prožívali.
Vím, že nikde není jistota, že to vydrží, zvrátit se může leccos, ale jsem optimista!
A pokud má máma pocity, jako zakladatelka, tak ano, je to normální. Mateřství je zahul, totální změna. Svět se otočí o 180 stupňů. Vše se změní a ano, není to lehké.
@nika110818 nevím, jestli jsem špatná máma, ale ty pocity mám fakt často. Mám je ráda, ale výchova snadná není a když si člověk nemá jak odpočinout...
@nika110818 jasný, svoje mláďata nejvíc miluju, když spí 😉😁
Tak tyhle pocity mám skoro furt, chybí mi ta svoboda, dělat co chci, jíst dva dny klidně chleba s máslem a nemuset vařit, jít si v klidu nakoupit atd... Mám syny 10let a teď jeden rok,který byl peklem, druhý syn do roka řval a řval a řval, už jsem měla na půdě lano, že si to půjdu hodit, do toho všeho starší syn škola, fotbal 4x týdne, Svačiny, vaření... Čas na sebe nula... První syn neplakal, spal celou noc a chodil všude se mnou.... Druhý syn je přesný opak, takže sedím celý rok na prdeli doma, prtz ten roční satan řve i v kramu, asi se boji nebo co.... V noci se furt budí, Psycho.... Přeji si, aby existovalo tlačítko na děti vypnout a zapnout 😢😬chlap pomáhá, ale jen o víkendu, přes týden chodí domu po šesté hodině,to si na hodku bere malyho a pak jde malý v sedm spát.... No a já tu hodku čumím do zdi a přemýšlím, jak jsem ten den zas mohla přežít 😕
@nika110818 každý občas potřebuje čas a klid sám pro sebe. To neznamená, že jsi špatná máma, když zatoužíš po čase, kdy byl větší klid. Mateřství je někdy víc, někdy míň náročné. Je to nová role, na kterou není návod a nejde se připravit na všechno. Ale na druhou stranu, když je s drobkem už aspoň trochu legrace, tyto pocity se zlepší. Není podmínka být s dítětem 24/7. Určitě by se dalo jednou za čas za kulturou nebo odpočinkem vyrazit. Ať už pohlídá manžel, prarodiče, kamarádka.