Patchworková rodina. Jaké máte zkušenosti se sestěhováním s novým partnerem?
Ahoj, měla bych dotaz na ty z vás, které jste se sestěhovaly s novým partnerem, který měl také děti. Vypadá to u mě - nás reálně do budoucna, máme děti ve věku 14, 10, 9 a 6 let. Budu ráda za rady, tipy, doporučení, postřehy a zkušenosti, prostě cokoliv, co by mi - nám mohlo pomoct. Věřím, že je to výzva. Napadlo mě, jestli jsou i nějaké rodinné terapie, jestli to vzít i jako prevenci nebo jen v případě, kdy bychom řešili vážné věci a nevěděli, jak dále. Vím, že je to hodně složité, protože každá rodina má svoje zvyky, že to chce hodně tolerance a vzájemného respektu. Děti mají samozřejmě i druhého rodiče, naše expartnery, kteří se budou s dětmi vídat a mají o ně zájem, oba zatím bez nových partnerů. Děkuji.
No, asi je to individuální. My jsme se sestěhovali, když manželově dceři bylo 12 a mým dětem 6 a necelých 8. Vychovávat puberťačku už moc nejde. Ale jde jít příkladem, být vnímavá, vyslechnout, pomoci, popovídat..mnohdy i vysvětlit,proč ti rodiče tak vysiluji. Na druhou stranu moji byli v 1 a 2 třídě, já práce na směny,takže manžel se staral kompletně,jako rodič. Dneska jim je 18, 13,11 a společnému 4,5 roku. Zatím žijem 😁
Tak za mě je to nejdůležitější, abyste si upřímně řekli svoje představy o společném soužití. Třeba my jsme si s partnerem hned řekli, že si nebudem vzájemně děti vychovávat a hrát si na rodiče. S mými dětmi má partner přátelský vztah, i když se na jeho názory ptám a radím se s ním, všechny spory a problémy si s nimi řeším sama. A taky spolu předtím trávit co nejvíce času. Mě nejvíc přesvědčila společná dovolená, kdy jsme si vyzkoušeli, jak spolu všichni fungujeme 24/7.