Panický strach ze sexu a z porodu
Prosím neodsuzujte mě. Vždy jsem měla z porodu hrůzu, ale říkala jsem si, že je to problém mého budoucího já. Sex mě bavil a vždy jsem si ho užívala (mám stálého partnera let). Jelikož pracuji ve tří-směnném provozu a hormonální antikoncepci jsem brala jak lentilky rozhodla jsem se (pod nátlakem mamky), že teda vyzkouším nitroděložní tělísko. V den zavedení jsem měla velkou hrůzu, ale odhodlala jsem se ke gynekologovi jít. Skoro nic mi neřekl a šli jsme na to. Problém byl, že se do mě nemohl dostat a tak sestru poprosil o nějaké nůžky (příjde mi, že mi čípek na féra rozstřihl) najednou jsem ucítila šílenou bolest, srdce mi bušilo jako o život a na půl minuty jsem přestala slyšet. Když to konečně bylo hotové - seděla jsem na židli a šíleně se mi motala hlava .. vyslechla jsem si jeho moudra a šla jsem. V kabince jsem málem zkolabovala a viděla rozmazaně .. Vyběhla jsem z kabinky, příteli se udělalo zle a nevěděl co se mnou dělat. Měl o mě šílený strach ... takhle to bolelo asi ještě 5 hodin potom.. A pak to začalo .. 2 měsíce jsme spolu nespali (jelikož to kvůli bolesti nešlo). Při MS mi bylo na omdlení. Pak se to ustálilo ... já se začala sexu velmi bát.. Přítel do mě penis zasunoval jen trochu, jelikož na doraz by to bolelo. Od té doby je sex jiný .. Po půl roce jsem sebrala všechnu sílu a rozhodla se, že si tu zrůdnost nechám vyndat. Vyndání naštěstí nebolelo. Beru znovu hormonální antikoncepci. Od té doby, ale trpím velkými bolestmi při MS. A také mě bolí čípek po sexu, někdy i při sexu. Sex prostě stojí opravdu za nic. Rozhodně to není chyba partnera. Začínám mám mít velký strach z gynekologů a hlavně z porodu a otěhotnění. Bohužel mě moje fobie natolik ovlivňuje, že mám po sexu vždy velké deprese a strašně mi buší strachy srdce (pocit - jako by se na mě přítel vykašlal, smrt partnera, smrt blízkého = takove pocity me ovládaji). Jelikož jsem měla zase záchvat strachu a paniky tak jsme se s přítelem dohodly, ze k HA budeme používat ještě kondomy. Dřív byl hodně proti nim, ale když vidí jak mě strach ovládá rozhodl se, že to aspoň zkusime. Každopádně mám v plánu vyhledat psychologa. Rozhodně nechci nikdy zažít porod ale chci se aspoň zbavit panickych strachu a depresí po kazdem sexu. Vcera jsem v praci nemyslela na nic jineho. A malem jsem se pozvracela, kdyz jsem si představovala jak me doktori nastrihavaji (při porodu) a podobně ... myslim ze tyhle pocity nejsou normalni. Poslední dobou hodně čtu o tom jak porod probíhá - když si vybavím nástřih hráze - je mi opravdu na zvracení. Mám strach, že mě zase budou mrzačit. Také jsem četla, že nástřih postoupí každá druhá. Také jsem četla spousty příběhů o tom jak třeba doktorka zatáhla za dítě, když matka nebyla připravená a roztrhlo ji to celí klitoris, anální otvor, čípek a dělohu. Z téhle představy, že mě dítě tam dole totální rozerve je mi zle. Díky zavedení tělíska si už dokážu představit tu bolest.. navíc gynekolog říká, že jsem velmi úzká (partner není nijak extra vyvinutý a i tak je jeho penis ve mě na těsno). Každý den na to myslím. Ovládají mě šílené deprese a panické stavy. Přemýšlela jsem o tom, že se sexem skončím úplně. Nebo, že přestanu chodit ke gynekologovi, jelikož má strach, že do mě bude zase řezat. Přijde mi jejich přístup nelidský - jako - stejně budeš rodit tak to vydržíš. Děti mám ráda, ale tohle si tedy nechci protrpět. Uvažovala jsem i o adopci. Příteli je to jedno, ale bojím se, že mi to jednou vyčte. Mám strach z okolí - moji matku trefí, když řeknu, že nechci být těhotná. Vím, že každá se bojí porodu, ale já z toho mám šílení stavy depresí - kdy přemýšlím i o sebevraždě.. začíná se mi nechutit můj pohlavní orgán (začínám se jí štítit). Děsí mě představa, že po porodu budu zmrzačená. Už teď si neužívám sex jako dřív. S přítelem se uspokujeme hlavně orálně. A po porodu už by ani to nešlo. Za prvé se bojím jak by mě nástřih případně totální roztrhnutí pohlavního orgánu dole zmrzačilo a za druhé, když už teď tělísko zničilo můj sexuální život nedokážu si představit co by dokázal porod. Čím dál víc je mi z toho na dně... čím více o tom přemýšlím tím více se sama sebe štítím, tím více se bojím sexu a těhotenství. Připadám si úplně ztraceně.. dítě bych chtěla, ale tohle podstoupit nechci....
Za mne bych vyměnila gynekologa. Porod/respektive kontrakce jsou velmi bolestivé a samotný nástřih/šití nebolí ...
@nicoletedel Samozrejme vyhledej psychologa, takovyto strach neni normalni, ale k tomu porodu - pokud budes mit takovy strach i na konci tehotenstvi, muze ti psycholog napsat doporuceni na cisarsky rez, pokud je to pro tebe schudnejsi varianta 🙂
Me právě ten nastrih a siti silene desi. Zvlášť mi to přijde divne. Prece to priroda nezastavila tak, ze nasi vaginu musi pri porodu někdo nastrihnout.. to mi prijde zvlastni. Co jsem cetla obcas udelaji doktori rez az ke konecniku ... takze je tam jedna velka dira. Tohle me silene desi. Pak jsem zase cetla, ze bez nastrihu se vagina úplně cela rozerve vcetne klitorisu .. prostě, kdyz vim jak mi nitrodelozni telisko z casti znicilo sexualni zivot a ze ani po takove dobe bolest neustoupila nedokazi si predstavit porod. Nekdo muze rict, ze nemam stavet sexualni zivot nad dite, ale me desi predstava, ze me partner pak kvuli sexu opusti nebo ze dole budu tak zohavena, ze se me bude stitit.. co si budem povidat je to chlap kdo by vydrzel bez uplneho sexu... premyslim o tom neustale... ve volnem case... mam porad deprese..
určitě k psychologovi, psychiatrovi, normální to není, jak mi jinak vysvětlíš, že většina co porodila má další dítě a další .... asi to zase nic tak hrozného nebude, že ? Dcera mě trochu potrhala, pan doktor nástřih nedělal, ránu zašil krásně, na pohled nic nepoznáš a sex je lepší než před porodem. Orální sex probíhá,rozhodně není člověk znetvořený jak píšeš. A i když jsem měla s porovnáním třeba kamarádek a známých těžší porod, stejně se víc pořád bojím zubaře a chystám se ted na jaře podruhé otěhotnět. Není důvod se bát, člověk vydrží hodně a děti za to stojí. Rychle najdi někoho s kým to probrat, není dobré se v tom takhle topit sama, chce to rychle začít řešit s odborníkama. Jinak mě napadlo, co to máš za gynekolga, co říkal, když ti nebylo po zákroku dobře, usadil tělísko na správné místo, c tě při zákroku tak bolelo ? na to všechno bych se ho přece ptala. Jinak ty stavy po zákroku jsi nejspíš měla odhaduji z vysokého tlaku z panického strachu. A rozhodně ho změn za někho s citlivějším přístupem ! Ke gynekologovi určitě chod, léčba rakoviny je daleko horší než porod 😉
Dle mě prozatím dítě nechceš, nejsi připravená. Až přijde ta chvíle, kdy ti budou tikal biologické hodiny já se říká, tak tvůj strach půjde stranou. My ženy jsme ochotny překonat vše, aby jsme měli děti. Také jestli je tvůj problém opravdu psychický je možné zažádat o císařský řez . Na to budeš potřebovat doporučení
O cisarskem rezu jsem premyslela. Ac je to zavazna operace nemam z ni takovy strach jako z porodu. I když bych mela jizvu na brise, musela bych s tim v porodnici dele lecit - pripada mi to lepsi. Ale co jsem cetla na pozadani se u nas CS nedela. A myslim, ze cele těhotenství bych se trapila, ze treba vzniknou komplikace, nebo nestihnu termin a budu rodit normalne... je mi z toho silene...
@nicoletedel no zrovna v Tvem pripade bych si tipla, ze by Ti CS byl indikovan, vzhledem k Tvemu stavu psychiky, zena si musi pri porodu verit, Ty vidis jen komplikace a to je nejlepsi cesta k tomu, aby opravdu nejake vznikly.
Ale CS neni reseni, prvne bych resila ten sex, idealne mozna prvne zkusit kinezioteorapii? Protoze proc se pripravit o neco, co muze byt pekne...
@nicoletedel když ti dá psycholog nebo psychiatr doporučení, tak je to indikace k provedení císařského řezu. Myslím, že se tím moc zaobíráš a moc nad vším přemýšlíš. Vždy ve vzduchu bude otázka: a co kdyby? Nemá smysl dopředu nic řešit. Nikdo ti neřekne co bude. Nechala bych to volně plynout. Opravdu si myslím, že se tím zbytečně trápíš. A bolest se zavedením tělíska a porod se opravdu nedá srovnat. Na konci té bolesti bude čekat to nejkrásnější.
@nicoletedel
Vyměnila bych gynekologa a šla k psychologovi.a už nečti žádný horory o porodu. Spíš čti o tom,jak se na porod připravit.já cvičila s aniballem a jako prvorodička porodila dítě bez jakéhokoli poranění.a bylo to krásné a za nic na světě bych ten zážitek nevyměnila. Pokud by psycholog nebo gynekolog naznal,tak ti může doporučit i císaře. Jinak tvé pocity trochu chápu,já ztratila důvěru ve svého lékaře po tom co mi proces neohlášeně hamiltona.příště si pohlídám,aby se to nestalo.
je to normalne,co citis, po takej uzasnej skusenosti, ja som na tom podobne..tiez sa bojím..
ježiši kriste a proč to čteš?
a to si neřekla doktorovi že tě to bolí a nezeptala ses, co dělá atd? a jestli je normální, že tě to bolí i po zavedení a při/po styku? líná huba.... každopádně asi nemáš dobrýho doktora a rozhodně není dobrej pro tebe - změň ho, a to rychle.
no... píšeš to správně... zajdi k psychologovi, protože tohle není normální. možná si to nikdy neslyšela, nebo bys tomu nevěřila, ale garantuju ti, že spousta žen rodí bez bolesti, nebo téměř bez bolesti, spousta není nastřižená, ani nějak "zmrzačená", jak píšeš..
tady nemá cenu psát asi nic moc, co by ti to vyvrátilo, ej to prostě panickej strach, nebo co. nechci tady termínovat.
jen pro pořádek, císařskej řez ale vůbec prdel není a na hojení, případný komplikace i následky je to podle mě mnohem rizikovější způsob rození! totéž bolesti po porodu. po normálním tě může bolet zašití, ale k tomu nemusí dojít, a hlavně to není xcentimetrová škuba na břiše ve svalech a nevim kde všude.
@normalnimatka prosím ta, čo to píšeš? že množstvo žien rodí bež BOLESTI ? to kde si vzala ? ja nepoznám ani jednu takú. A to už mám dosť rokov. Netreba šíriť desinformácie.nič v zlom.
a bejt tebou, vyhledávám i jiný způsoby řešení, alternativní... možná EFT, možná hypnóza.. myslim, že tyhle dvě se strachem docela pracujou, ale nebudou to jediný způsoby. možná, že u psychologa/psychiatra bys akorát vyfásla antidepresiva a povídala si s nějakým cizím člověkem rok hodinu tejdně, než byste se k něčemu vůbec dostali....
jinak, řešila si tu bolest při sexu s někým? třeba to není způsobený úplně tím tělískem, ale co já vim, můžoutam bejt cysty, srůsty..bůhvíco, řekni to svýmu novýmu doktoroj.
každopádně držim pěsti.
@nicoletedel víš co bych ti doporučila? Nic necti, aspoň dokud na svoji fobii (která je iracionální a mohla by klidně být i z tisíce jiných věcí) nebudeš pracovat. I když... Neviděla jsem ještě arachnofobika, který by si schválně prohlížel pavouky. Nebo agorafobika, který by se šel mirnix tyrnix projít na Václavak. Připadá mi, že se nějak tak podvědomě schválně tryznis. Proč to děláš? Proč si čteš katastroficky scénáře o porodu? Víš jak jsou případy, ktery popisuješ, ojedinělý? Tak schválně - udělej si tady anketu na konikovi, kolik žen bylo roztrzenych az ke konecniku, nebo kolika ženám rizstrihl lékař hráz až... "tam" (což tedy slyším úplně prvně že by se kdy stalo). Slyšela jsem, že v současný době je počet závažných porodních poranění cca 2 % díky tomu, jak špičkový péče se rodickam dostává. Jestli nechceš rodit nerod, nebo jdi na CS, ale prosím tebe - zkus rozklicovat co tě nutí v sobě takto živit ten strach....
@zabudnutaanezdrava to nejsou dezinformace;)
gůgli heslo porod bez bolesti, spousta žen o tom dělala rozhovory, zabejvaj se tím různý kurzy, knihy.... na slovensku mám dojem dokonce fungujou kurzy tzv. hypnoporodu 🙂
@zabudnutaanezdrava mě třeba porod nebolel. Jen kontrakce byly jako křeče u průjmu.
@zabudnutaanezdrava
jinak tohle je přesně ono🙂.... ta bolest je většinou vsugerovaná, až podvědomá, odmala posloucháme tisíckrát, jak porod přece musí bolet a že bolí každou...že je potřeba to "přetrpět" - prostě úplně negativní pohled.
kontrakce jsou především tlak. a věř mi, že po světě běhá hodně ženskejch, který to jako nic jinýho než tlak nevnímaj;) (a nemyslim tím, že bolest nevnímaj jako bolest, nebo si ji nepřipouštěj...ale že tam prostě a jendoduše není.)
tady vůbec nejde o porod a sterach z něj, tady jde o to že máš neodžité trauma, a jak píšeš že se začínáš štítit sama sebe tak to je mazec, fakt si najdi nějakou dobrou psycholožku a psychiatra. Aby ses vnímala trochu jinak. Gynekologovi bych vynadala a změnila ho! Je to hstrašné! ☹ na porod nemysli, pokud máš takové problémy tak bys stejně asi šla na císaře.
@normalnimatka přesně tak...mám možnost porovnání i se sekcí a prostě normální porod byl až na nějaké bolení zad a podbřišku v pohodě a rodila bych z fleku zase. Je to jen a jen o přístupu k bolesti.
Určitě najdi odborníka, ale zkus hledat ty příběhy, kde se píše o krásném porodu např. Já ho třeba měla, bolelo to, ale ne nijak dramaticky. Ženské tělo je uzpůsobené tak, aby to zvládlo. Všechno to může být pěkné, jen je třeba úmyslně nějaký řešit a nebýt na to sama 🙂 držím palce
Asi by bolo dobré vymeniť gynekologa a navštíviť psychologa. Tvoje úzkosti vyzerajú byť celkom intenzívne.
Ja som mala tiež strach z nástrihu/šitia, ale objavila som balonik epino/aniball. Skús pozrieť.
@nicoletedel sestra moji svagrove rodila cs dvakrat.premluvila doktorku.mela panickou hruzu z bolesti z porodu.da se to pres psychologa domluvit.
Změn gynekologa a navštiv psychologa. Tyhle vsugerovane představy nejsou normální. To co píšeš že je běžné je naopak velmi ojedinělé. U porodu se ti nic z toho stát nemusí. Nástřihu jsem se taky bála,z prvního porodu mám malý,fakt pár ( ani tolik doslovně ne) cm, žádná díra,po šestinedělí si ho dr na kontrole skoro ani nevšiml. Druhý porod byl úplně bez jakéhokoli poranění. Rodila jsem sotva dva roky po prvním znovu. Na spodek ani sex porod nikdy vliv neměl,natož takový jak popisujes. Ani u nikoho koho znám ( a že většina mých spolužaček a kamarádek už dítě má a většinou ne jedno ale dvě tři).
Před druhým porodem jsem používala epino a kdybych rodila potřetí tak jdu do něj znovu.
@normalnimatka taky na bezbolestný porod nevěřím, první porod jsem bolest moc nevnímala a na konci jsem si řekla "a to je jako všechno?", pohodovej porod a druhej bolel jak čert, se slzama v očích jsem prosila mimino ať vyleze a po něm jsem byla ráda, že víc dětí neplánuju! Nevím, kde se podruhý stala chyba..?
Ahoj, je mi líto co zážíváš, co nejdřív navštiv nějakého fakt dobrého psychologa a dej se do pořádku po psychické stránce. pak si najdi nového doktora gynekologa, nejlépe ženu, mě teda do doby než jsem byla těhotná "děsili" chlapi gynekologové, u své gynekoložky si připadám líp ikdyž tam ráda nechodím... A porod, to co popisuješ jsou absolutní extrémy, neznám žádnou kamarádku, která by toto zažila. Tak třeba já před prvním těhu 46 kilo/170cm, přes boky cca 87cm (takže jsem taky úzká) a porodila jsem přirozeně chlapečka 3,7kg a 53cm, ano nastřihli mě, ale jen minimálně a vůbec jsem o tom nevěděla, necítila to... řekli mi to až po porodu... je pravda, že jsem se po porodu sexu bála, ale bylo to jen v hlavě, po šestinedělí jsme to zkusili a žádná bolest nic, prostě jako bych ani nerodila, takže máš prostě bubáky v hlavě, každý nějaké máme... jinak doporučuji třeba i někoho přes bachovy esence, např. i tu na koníkovi je moc šikovná paní, s dovolením ji označím...
@bachovy_esence_poradna která by TI jistě taky pomohla, asi bych to zkombinovala s tím psychologem... vím, že teď nám nebudeš věřit, že porod "nic" není, ale po narození miminka na všechnu bolest zapomeneš a už za chvíli Ti přijde, že bys mohla rodit zas, že to nic zas tak hrozného nebylo, jsou i vyjimky, ale proč si něco takového cpát do hlavy?...
ako ja neviem,ako je mozne,ze porod neboli zeny, potom maju asi prah citlivosti a bolesti,ako kone niektore zeny, aj take mozno su,ale ja nie som z tych, zakladatelka tiez nie a vacsina zien pri tom pomaly umreli a neni to o nejakom vsugerovani, to je hlupost, ved ked sa otvara posva, maternica a vsetko, a nadstrihava sa,to musi boliet,ako slak, to si ani nedokazem predstaviť.a ked to dieta ide porodnymi cestami,tak to ani nechcem mysliet na to. Ale budis,ked to niekoho neboli.
@normalnimatka
Porody bez nastřihu, bez zmrzačení, ale o to tu nejde. Potrebuješ péči psychiatr a psychologa, uviiš, jak moc se ti uleví a život bude zase fajn. Držím pěsti!
@zabudnutaanezdrava říkej si co chceš, možný to prostě je a není to oprahu bolesti. když k tomu všemu přistupuješ tak, jak přistupuješ, těžko to zažiješ. porod je totiž strašně moc v hlavě. vaše mínus, když to nejste schopný připustit;) ty ženy co o tom mluvěj, třeba zažily víc porodů, tak maj srovnání.
nástřih není ani cejtit při tom tlaku a dítě když leze, tak je to podobný, já si nemyslim, že by se většina rodících žen soustřdila při tlačení na to, jak to hrozně bolí, ale spíš na to, že to nejde vytlačit ven:D opět - tlak především.
já nevim, proč by mělo bejt fyziologicky nutný, aby to bolelo... proto jsem odkazovala, co kde hledat. si o tom třeba něco přečti, poslechni, jestli tě to zajímá. hodně tím člověk přehodnotí celej pohled na zázrak porodu🙂
a nesouhlasim, že u toho většina žen pomalu umírá bolestí. je to hodně individuální a i různý u jedný ženy u více porodů.
Ahojky, připadá mi, že dítě sama za sebe nechceš (nebo momentálně nechceš), ale cítíš se být okolím (matkou) do otěhotnění tlačena. A tak si prostě přehráváš ty nejhorší možné scénáře a znovu a znovu se ujišťuješ, že tohle rozhodně nikdy zažít nechceš. A pak z toho máš deprese, protože máš pocit, že "musíš" a selháváš, když to nedokážeš překonat. Ten problém už je hodně vyhrocený, a tak Ti asi nepomůže jen pár slov, ale přesto to zkusím. Věř tomu, nebo ne, ale NIC NEMUSÍŠ. Nemusíš být nikdy těhotná, nikdy rodit, zažít bolest, být "zmrzačená".... Matku ať klidně trefí, ale je to Tvůj život a máš ho ve svých rukou. Pokud nebudeš sama chtít, tak prostě neotěhotníš.
Podobné diskuze
- Sex po porodu. Jak dlouho jste po nástřihu nemohly a jak dlouho to bolelo při...34
- Hormonální výkyvy a antikoncepce. Lze upravit i užíváním bylinek?1
- Bolest po vyšetření odběru moči z močové trubice3
- Krvácení, špinění. Je to menstruace, nebo následek gynekologického vyšetření?1
- Poporodní deprese, co budu dělat s malým od rána do večera?34
- Vyjmutí Mireny - následné obtíže, bolestivost5
@nicoletedel máš strach ze strachu, ne z porodu - porod jsi nezažila, tak se nebojíš reality 🙂 proste se desis vlastních představ a upnula ses v tomto na porod, stejně jako by ses mohla upnout na cokoli jiného. Snad ti aspoň tohle pomůže si uvědomit, že problém není v porodu nebo v sexu ale v tvém strachu z tvých představ. Věř mi, že porod si dopředu nepredstavis ani ho dopředu nevyresis i kdyby sis přečetla milion příběhů jiných žen. V tu chvíli tě zaplaví tělo hormony a zvládneš to. Změnila bych gynekologa,protože mu neduverujes. A uvědom si že fóbie z porodu by mohla být klidně z čehokoli jiného, třeba z výšek, z pavouků, z odebrání krve.. Je to všechno jen strach, není to tak podstatný a není to realita.