Jak už jsem tu párkrát psala, můj tchán je velmi nemocný. Už ho z onkologie odeslali na paliativní ambulanci.
Co vše a kde si může člověk vyběhat pro jeho nejsnazší odchod v domácím prostředí?
Myslím ty praktické věci jako polohovací postel, sedátko do vany, atp. Co vše se hodí?
Jak funguje OČR v tomto případě? Zatím ještě zvládá a ještě nepotřebuje péči 24/7 ale štěstí přeje připraveným. A toto je jedna z mála věcí které můžeme ovlivnit.
Dáte mi prosím praktické návody kam se obrátit?
Případně pro tchýni určitě bude potřeba pomoc z sféry psychologie. Bohužel nikdo z rodiny není v situaci kdy bychom měli velké volné prostředky na účtech a mohli si zařídit placené nadstarty.
Moc dekuji s pomocí i v téhle těžké době. 💙
Zkuste si vygooglit nějaké organizace, které se věnují domácí hospicové péči.
@morwisek najdi nejbližší mobilní hospic v okolí a zkontaktuj se s nimi. Oni poradí se vším, pomůcky, čerpání OCR apod. Není to žádná extra finanční zátěž. Pomoc je to obrovská. Mám čerstvou zkušenost a jsem ráda, že milovaná babička mohla zemřít v klidu doma, důstojně, obklopena rodinou. Také byla onko pacient, jsem ráda, že nezůstala někde v nemocnici, ale mohli jsme s ní být do poslední chvíle, třebaže to bylo těžké...posílám moc sil!
Hodně sil ☹.
V paliativní ambulanci jste už byli? My tam dostali leták se všemi informacemi, včetně kontaktu na kterém mi vše ochotně vysvětlili a domluvili s námi termín osobního setkání. Možnosti jsou ale asi v každém kraji jiné. Bylo to před čtyřmi lety a cena za službu se pohybovala kolem 2500,- měsíčně a nabízeli toho opravdu hodně (pomůcky, sestru, lékaře, duchovního...). Jinak OČR nevím, ale obvykle se vyřizuje příspěvek na péči - bohužel to obvykle úřadům trvá, za to zdravotní stav nemocných se zhoršuje mnohem rychleji.
My nakonec nestihli využít nic, konec byl velmi rychlý, ale maminka odešla doma s námi...
@morwisek dobrý den určitě máte nárok na příspěvek na péči ale i jedna osoba na čtvrt roku volna o osobu pečující ale nevím teď jak se to jmenuje... Určitě kontaktujte vám nejbližší hospic a tam s váma vše zařídí a pomůžou vám doprovodit umírajícího dokonce jsou v administrativě dobře zběhlí. Já jsem paliativní sestra bohužel na mateřské takze jsem teď trochu mimo, ale kdyby jste chtěla z něčím poradit klidně napište držím pěsti a přeji hodně sil, je to to nejlepší doprovodit blízkého člověka v domácím prostředí i kdyz velmi náročné.
Většinu dotazů zodpoví praktik -může předepsat postel, nově myslím i matraci, některé pomůcky nejsou na předpis a mají se koupit volně ve zdravotnických pomůckách. Většina mobilních hospiců má jak sesterskou tak lékařskou péči a vším vás provedou. Nově může praktik vystavovat tzv. Dlouhodobé ošetřovné, to taky dost pomůže.
Před nějakou dobou jsem řešila něco podobného - nejlepší rada, kterou jsem dostala, bylo okamžitě kontaktovat Cestu domů (nebo jiný mobilní hospic). Ti už pomohou se zbytkem. Ale je o ně rvačka, tak je nejlepší se jim ozvat co nejdřív (můžeš se i podívat ke mně na profil, kde je těch rad víc, příspěvek ze září 2020).
A posílám hodně sil, je to náročné, hrozně moc, ale stojí to za to.
Aby jsi dosáhla na nárok na dlouhodobé ošetřovné (90 dnů), musí pacient strávit minimálně 7 dní v nemocnici a papíry musí potvrdit nemocnice v den propuštění do domácí péče. Zpětně to nejde. Určitě si zažádejte o příspěvek na péči. Vyřízení sice trvá 3 měsíce, ale v případě přiznání, ti to zaplatí vše zpětně od data podání. Jinak určitě se poptat v okolí po hospicové péči.
Naše zkušenost z léta 2021. Babička 92 let. Babiččin praktik nepomohl s ničím. Velmi dlouho mu trvalo i vypsání papírů pro úřad práce. Zato mobilní hospic - ten byl úžasný. Vše si vzal pod svá křídla. Babičku jsme měli týden doma po návratu s nemocnice sami a pak 3 týdny s mobilním hospicem. Nikdy jim nepřestaneme být vděčni. ❤️ Zajistili vše od léků přes židli s mísou po polohovatelnou postel. Takže doporučuji kontaktovat hospic.
Píši zkušenost 2 roky zpětně,my jsme kontaktovali Charitu,v té zapůjčili polohovací postel,kolečkové křeslo,mobilní WC + na UP vyřídili příspěvek na péči,vyplnili papíry,pak přišla o obvodní lékařka ke stanovení stupně péče. Na základě toho pak chodily peníze za péči o osobu blízkou. To se vše vyřizovalo pro mou babičku.O ní se 2 roky 24 hodin staraly její 2 dcery,které již bohudik byly v důchodě. Péči charity bylo zapotřebí až posledního půl roku a to chodili jen 2 x týdně. Moje mamka s tetou,které se střídaly ,obstarávaly vše,včetně hygieny,ošetřování dekubitů a polohování ,vařily,praly. K tomu jsme já a bratranec ještě po nebo před prací pomáhali s hygienou ,polohováním. Já mám zdrav.vzdělání,takže , jsem cévkovala,případně v závěru aplikovala injekce od bolesti. Ale to vše by po domluvě zajišťovala i Charita,jen nevím,jestli i v noci,u nás nebylo potřeba Byl to pro ty 2 ,které se staraly i pro nás ostatní opravdu fyzicky a psychicky očistec.Nedá se to popsat,ale fakt náročné. Babička zemřela doma,i na to jsme se všichni chystali .Je to sakra těžké,ale zpětně jsou všichni rádi,že jsme ji to mohli splnit
Mobilni hospic - jsou to andele. Pomohli naprosto se vsim, financi zatez to nebyla temer zadna a meli jsme uplne vse, pomahali nejen nemocnemu, ale cele rodine, ten Olomoucky nabizi dokonce i psychologicke sluzby, zajimali se o kazdeho clena rodiny, jak to zvlada atd., nabidli nam polohovaci luzko a veskere pomucky, poradili se vsemi prispevky atd., zajistili leky na ulevu od bolesti, zkratka vse, na co si clovek vzpomene. Bez nich bychom to nezvladli, je to neskutecna pomoc. Obratte se urcite na nejblizsi mobilni hospic!
Chtěla bych Vám všem moc poděkovat. Moc mi pomohli vaše rady 🙏
Necetla jsem komentare. Pred porodem jsem pracovala jako hospicova sestra v ambulantní peci. Veskere pomůcky jsme nasim klientum zdarma pujcovali a nase socialni pracovnice rodine pomahala vyresit vsechny prispevky a tyhle veci. Jako psychologická pomoc jsme pusobilpusobily hlavne my, sestry, ale nabizely i možnost psychologa. Toho teda za mou pracovní eru nikdo nakonec nevyuzil.
Je to velice narocne, hlavne pro pecujici. ale chtela jsem ti napsat, ze neni samozřejmě se takhle postarat, ale je to krasne. Nic lepsiho pro blizkeho udelat nemuzete a i vam to pomuze se smířenim. Pracovala jsem kratce na aro, pak dlouho na chirurgii a kožní ambulanci. Ale az tady jsem videla skutečny smysl a ze i ty poslední chvile jdou udelat krasne a dustojne. Moc rada na tu praci vzpominam a az nejmensi pujde do skolky, urcite se budu chtit vratit.
Dlouho jsem premyslela jestli mam tu praci vzit, smrti jsem se az panicky bala. Kdyz jsem se mych uzasnych kolegyn na vstupním pohovoru ptala jake jsou rodiny, jestli to jde zvladat (po zkušenostech z luzkoveho oddeleni, kde jsme velmi casto byli brany jako onuce a služky) mi holky rikaly, ze se nemusim bat, ze zla a spatna rodina si sveho blizkeho domu nikdy nevezme ❤.
Take jsme pred rokem a pul dochovali dedecka doma. A doted na to vzpominame s láskou a slzou v oku, ale ne s horkym pocitem. Odesel v klidu obklopen manzelkou, dcerami, vsemi vnoucaty. Sami jsme si ho oblekli a meli dostatek času se s nim rozloucit, poplakat a v dobrem zavzpomínat.
Drzte se, nebude to vzdy lehke.
Pomohl PL nemocného, předal kontakty na domácí hospicovou péči, kde rovnou nabízejí i onu psychologickou pomoc a podporu, poskytl svoje soukromé telefonní číslo, ať se manželka nemocného ozve kdykoli. Setkali jsme se obřím množstvím obyčejné lidskosti, která byla nakonec tou nejpodstatnější.
Áchjo jdu si trošku postežovat. S tchánem je to už velmi blízko a my naražíme. Už před měsícem zažádali o příspěvky a teď jim přišlo že se pozastavuje řízení jelikož se čeká na vyjádření od čssz no a ti čekají na posudek PL. Pan doktor vyzval tchána ať se dostaví do 8 dnů. Tchán mu zavolal že k němu nedojde ať tedy přijde on. A dva dny na to odjel do nemocnice kde týden ležel, dneska doktor říká že nic neposlal a pošle nejdřív příští týden že ještě neví... no a o papírech které tchyně dostala v nemocnici aby měla nárok na dlouhodobé ošetřovné řekl že to v životě neviděl 🤦♀️ bože můj vždyť má půl roku do důchodu (lékař) ten chlap přece musí znát postupy ne? No a otom že se mobilní hospic platí, tomu taky nerozumím. Tak ikdyž k němu sestra nepříjde tak se platí, jako není to moc (130kč na den) ale tchyně na to nemá tak to zaplatíme my ikdyž sami nemáme tak na tohle prostě peníze najdeme. Upřímně odcházení v mé rodině a odcházení v manželovo je nebe a dudy. Ta manželova v tom má strašný stigma... moc držím tchanovi palce ať mu z těch Posl dní tchyně neudělá peklo... uf děkuju že se tu můžu vypsat. Velmi mi to pomáhá.
@morwisek polohovacie vankúše a madlá napríklad do vane, aby sa mohol chytiť a nespadol. Tiež je taká stolička z misou na potrebu, keď by mal problém si dôjsť na záchod.