Otázečka - Můžu se v 18 letech odstěhovat i přesto, že studuji?

@meronym Ma starsiho pritele, jak jsem pochopila z minuleho dotazu. A doma prudu.

Já jsem se tak odstěhovala bydlela sama, chodila na brigádu a ještě na střední školu. Bohužel je to těžký.. Třeba jsem měla na jídlo jen 200 Kč na měsíc.. Takže mám do teď problémy s žaludkem. Rodiče mi nepomohly nic..

Jasně, můžeš se klidně po oslavě narozenin odstěhovat. Rodiče budou mít vyživovací povinnost, bude tedy chvilku (v našem státě možná i docela dlouho) trvat, než se toto soudně vyřídí a bude stanovena měsíční částka. Mysli taky na to, že výživné se může poskytovat i jinak než jen peněžně, znamená to např. poskytováním bydlení. Pokud ty toto poskytování odmítneš, nejsem si jistá, jak bude soud k tvému požadavku přihlížet. A taky jsi psala, že tvá maminka na tom není finančně nejlépe, takže se může stát, že toho zas tak moc nedostaneš... no a o tatínkovi jsi už psala, že neplatí a klidně si za to posedí i ve vězení. Protloukat se životem sama není vůbec jednoduché, ale to poznáš.

Ono v šestnácti vidíš všechno jinak.... Jee ja když si vzpomenu, jak jsem byla odhodlána hned po maturitě jít bydlet jinam... I kdyby jen k prarodicum, protože doma mě všechno neskutečně štvalo.... No vydržela jsem tam téměř do třiceti a když jsme se s manželem stěhovali do vlastního, tak jsem několik nocí brečela, jak chci k rodičům... Ve TŘICETI!!!!
Samozřejmě vím, že někdy prostě to jinak nejde, že ty rodiče nejsou ideální, ale v šestnácti opravdu ještě nevíš o čem život je....

mysli na to, že se na tebe taky může vysrat a pak jít s prosíkem zpátky k rodičům není zrovna příjemné... pokud se stěhovat, tak sama a za své.

@andyskarsgard 6kc.na den? To vážně?co jsi prosimte jedla? 🙁

@hanka_12345 jeden den třeba jen jablko, druhý čínskou polévku.. Bylo to v roce 2008,.. Dělala jsem brigádu v Kauflandu tak jsem vždy sehnala před zavřením v 22, levné ovoce nebo tak. Chleba jsem měla třeba kminovi na 2 týdny.. Po krajicku v mrazáku. V té době se mohlo na brigádě viděla max 3000, a já jsem měla ubytování na studentském privátu 2700 na měsíc, 200 na jídlo, a 100 jsem šetřila kdyby se něco stalo a nebo do školy abych měla.
Každopádně jsem to dost odnesla po 2 letech takhle, maso jsem nejedla, žaludek mám do teď špatný nějaké jídla nezvládnu, často zvracím...vazila jsem asi 40 kg a teď priberu i ze vzduchu.

@klarinka_24_ Myslím, že by ti maminka měla sama sbalit kufry, abys si mohla užívat dospěláckého života a převzít zodpovědnost sama za sebe, když nemůžeš doma vydržet.

Když chceš být samostatná, najdi si brigádu už teď a šetři si na horší časy.

@andyskarsgard Tak to je drsný, jak jsi žila. Myslím si, že i v té době se dalo vydělat více, ale chtělo to asi jinou smlouvu. Máš teda slušně rozházenej metabolismus.

Matka sama mě má v plánu vyhodit a teď mám 3 brigády a šetřím si do budoucna. K příteli i se nechci nastěhovat chtěla bych k mé starší sestře nachvilku a pak si za své vydělané peníze pronajmu byt budu studovat a platit si všechno sama. Moje matka mě svým způsobem nemůže vystát jen kvůli tomu, že mám geny po svém otci, kterého matka nesnese. Takže mi sama připomíná jak mě v 18 letech vykopne.

Ja sla z domu kvuli matce tez v 17, abych vubec dostudovala. Sla jsem k tehdejsimu priteli. Uprimne? bylo to hodne tezkych dlouhých let do zacatku. Nekolik praci, nemoznost studovat vysokou, tu jsem dodelavala az před 30 dalkove. Kazdopadne bych to v mem pripade neudelala jinak. Jen bych se treba ridila vice podle sebe a ne podle partnera, ktery stejne za to nestal, atd. U sestry to neni spatne, hlavne hodne sestri a sestri. Penize se budou hodit. Pokud mate takove vztahy, penize a nic bych od rodiny nechtela. V konecne fazi te to bude uzirat a zbytecne se nedokazes pak odprostit od "zla". Az budes nezavisla a s cistym stitem(skola, nasetreno,..), tak se ti ulevi. Ale bude to peklo. Bratr, ktery bude bydlet u nasich snad do smrti a mel vzdy na vse na podnose, si snadno nasetri na vilu, kdyz neplati ani n. Kazdopadne ty zivotni kopance te hodi do jineho levelu a zivota. Preju pevne nervy a at vse dobre dopadne. Stoji to za to.

@levandule_k jj ale už je mi 30,a prostě je to tak že.. Jsem I tak za to ráda že jsem odešla... Měla jsem to doma děsný. 😢 Ted mám svůj život. Manžela, dům a budu mít zachvili mimi, takže jsem se i dost ponaucila a umím aspoň šetřit. 😂 Jediný co je blbý je ten žaludek no. 😢

@klarinka_24_ jasne moja spoluziacka tak odišla k priateľovi a zvládla aj do študovať v pohode. Takže ak más priateľa čo zarába a si ochotná si nájsť brigádu a on tí pomôže tak úplne vpohode. Ja som napriklad odišla az po maturite a myslím že to je tá lepšia varianta lebo predsa len je to väčšia istota.

Všechno jde, když se chce. Já odešla v 16 (nikdy jsem toho nelitovala), zvládla jsem i vysokou a od rodičů jsem (z hrdosti) žádné výživné nepožadovala.

@klarinka_24_ No ona tě vyhodit nemůže, když ještě studuješ, protože má k tobě vyživovací povinnost, ale takové soužití musí být dost peklo a co alimenty od otce? @dixi86 Já si zase myslím, že když si někdo pořídí dítě, měl by se o něj starat přiměřeně dle věku a poslat ho do světa až bude mít dostudováno, teda pokud nebude studovat pátou VŠ, kterou nedokončí.
@andyskarsgard Jsi dobrá, že jsi to zvládla a teď se můžeš věnovat své rodině. Na VŠ jsem před některými zkouškami měla dost stažený žaludek a pocit na zvracení. Pila jsem na to heřmánkový a mátový čaj, který mi dělal dobře.

@levandule_k ano, ale bylo to mysleno tak, ze pokud se vratim ze skoly, opravdu ze skoly a matka na mne ceka ve sklepe, aby me zkopala na hromadu a nikdo to nevidel a takhle den za dnem, tak je lepsi jit pryc, nejak se protloukat a doufat, ze to clovek zvladne.

@dixi86 Za tohle by měla jít matka za katr.

@dixi86 Takové chování je skutečně nepřípustné a nepřála bych nikomu ho zažít. Dnes by to šlo asi řešit nahráváním v mobilu, návštěvou lékařky a policie.

@andyskarsgard ze 300 usetrit 100..klobouk dolu!

@hanka_12345 byla jiná doba. V roce 2008... Když se kouknu tak chleba velký kminovy jsem koupila za 19 Kč

@levandule_k když to někdo má cele dětství, tak to tak nebere, že je něco špatně. Nejhorsi pro mne bylo ale to psychicke tyrani a odstrihavani od kamaradu/dek v cca 10letech, abych se asi nekurvila. Až do skoro narození dětí jsem i tak skákala jak pískala, jen aby mě měla ráda. Prdlačku. Konečná pro mne bylo to, že jí jsou ukradené moje děti. Bohužel jsem se odprosťovala hodne dlouho, ale povedlo se, i když to znamenalo odstrihnout se od vetsiny rodiny, protože je postvala i proti mne. A to jsme, jsem si myslela, byli skveli sourozenci. Bohuzel penize vladnou svetem a vidina, byt minimalni, ze dostanou neco po smrti a pred je holt silnejsi.

@zuzkasim jako dite nevim, zda to dite resi. Pripadne pubertak. Porad to byla matka. Kazdopadne me zpetne mrzi to, ze sem to nezkusila rict otci. Kdyz jsem mu to rikala ted po letech, protoze jsme k tomu nejak dosli a nechapal, ale stejne to presel. Matka mi vzdy rikala, ze ji k tomu donutil otec. Ale to si nemyslim, ze byla pravda. Nikdy totiz nechapal moje chovani a proc jsem sla pryc. Zpetne si clovek vse posklada. Bohuzel az zpetne.

@andyskarsgard mám víceméně to podobné za sebou. Takze ti rozumím. Mě třeba půjčili i kamarádky, abych si mohla koupit jídlo.

Holky, chce se mi brečet, tuhle diskuzi jsem neměla vůbec číst. Opravdu se vaše mámy chovaly jako - nenapadá mě správné slovo, protože i hyena svá mláďata chrání a miluje. Děsím se dne, kdy mi moje holčička odejde z domova, samozřejmě až se vyučí či vystuduje, ale vždy to bude moje malá princezna a já budu o ní mít neskutečný strach. Fakt nechápu, proč jste musely takhle trpět za to, koho vám vaše matky vybraly za otce... 😢 Nejsem dokonalá máma, občas taky ječím a dám na prdel, ale pak sedím v koutě a bulím, jak jsem to mohla zvládnout líp. Ale když čtu tyhle příběhy, můžu se pyšnit slovem milující maminka. Jsem ráda, že jste se s tím popraly se ctí ❤ já už regulérnĕ brečím do polštáře 😭😭😭

@dixi86 Ano, dítě musí najít odvahu se nějakému dospělému svěřit, v podstatě komukoliv. Každý dospělý má za povinnost to nějak řešit, lehce se tím zabývat dál, ohlásit to dál atd. Důverníkem může být někdo jiný z rodiny (babička, teta), učitel ve škole, školní psycholog (dnes máme na téměř všech školách, dřív byly aspoň kontakty na nástěnce), trenér, vedoucí, sousedka...nebo aspoň linka důvěry. Pokud to dítě nikomu neřekne a nikdo si nevšimne, tak je to bohužel začarovaný kruh. Lidé, kteří se takto ke svým dětem chovají, existují, naštěstí pro nás, jich není mnoho, přesto je potřeba mít oči otevřené.

@zuzkasim ano, ale pokud to podobne resi i starsi sestra o 10let a ma podobnou vychovu, clovek to bere tak nejak "normalne". Az kolem střední jsem to brala, ze je neco spatne, ale uprimne krom uteku z domu si nemyslim, ze bych to resila jinak. Ono to neni ani moc jak dokazat. A před více jak 20lety bych byla exot uplny. Ani rodice kamaradu, kdyz byli u nas a prosili, at se s nimi muzu stykat, ...nic neudelali. A jak rikam, i po tom vsem jsem se chtela stale zavdecit a verit, ze prece musi matka mit sve dite rada. Bohuzel ja na to prisla az po třicítce, ze moje matka je clovek, ktera dela, ze neexistuju a je vlastne stastna, ze se me konecne po tolika letech zbavila. Jen je smutny, jak toho docilila, ale to je holt zivot.

@dixi86 To je na tom případu děsivé, i když vyrůstáš v šíleném prostředí, bereš tako jako normální a myslíš si, že ty jsi ta špatná a snažíš se matce zavděčit. To je na tyranech nechutné, že před okolím se tváří jako svatoušci a vše popírají.

Jsi dobrá, že jsi se z toho dokázala dostat.❤

@levandule_k nesu a budu si to nest cely zivot, ale snazim se a dekuju❤ jen chci co nejmin delat chyby jako mama a to se mi ne vzdy dari. Ale mam svoji rodinu a to je nejvic 🙏