Opravdu musím lhát?
Mám kamarádku. Obě máme dvě děti podobného věku. Za poslední dobu, co u nás s dětmi byla pokaždé její starší dcera udělala nějakou scénu. Je zajímavé, že to dělá jen s námi 😁. Při poslední návštěvě jsem si dovolila říct pravdu, že je její starší dcera sobec a i vysvětlila proč. Myslela jsem to dobře. Jsem hodně upřímná, ale to jsem nevěděla, že se takové pravdy neříkají. Pak jsem přemýšlela jestli bych takovou kritiku snesla a ano přišlo by mi to jako dobrý námět, co zlepšit. Připadá mi, že to její rytí do mě a do toho, co dětem kupuju, které neustále opakuje, mě unavuje a už nevím, co na to říkat. Včera mi psala a volala, nereagovala jsem. Jsem introvert, chci klid. Mám pro zachování přátelství (asi hlavně kvůli dětem) lhát? Mlčet? Připravit si pár frází abych situace odlehčila? To ale nebudu já, ale přetvářka a lež.
Ptala se te kamaradka na tvuj nazor ohledne dcery? Pokud ne, tak to neni uprimnost, ale kritika. Moje mladsi dcera je taky na presdrzku a denne me vytaci do bela, ja sama jsem jeji nejvetsi kritik. Ale kdyby mi nektera kamaradka sama od sebe rekla, ze je priserna, moc by me to mrzelo.
tak pockej, chces zachovavat pratelstvi "hlavne kvuli detem"? Takze deti se maji rady nebo si delaji sceny? To je asi klicova otazka.
Kdyz nekomu reknes, ze jeho dite je sobec, tak to neni zadna chvalihodna uprimnost a pravdomluvnost, ale vynaseni soudu na ktere se te nikdo neptal. Je mozne, ze se v danych situaci chova sobecky - pak se tak ale chova v tech situacich. Je neco uplne jineho rict "je to sobec" a "v teto situaci se chova sobecky"
Souhlasím s ostatními, pokud se kamarádka zeptá na názor, nelhala bych. Pokud se neptala, je fajn mlčet a svůj názor probrat třeba s partnerem doma, když už to potřebuju někde ventilovat. Možná se chováním dcerky sama trápí a nevyžádané hodnocení ji nepomáhá a jen ubližuje, byť je míněno upřímně. Nebo se tak dcerka chová výjimečně, čili žádný sobec není, jen je to její reakce na něco u čeho zrovna jste.
I kdyby její dcerka aktuálně "sobec" období měla, komu pomůžeš tím, že to budeš komentovat nahlas?
Někdy není potřeba lhát, stačí neříkat nic...
Co jsi tou pravdou sledovala? Že se chytne za nos a povede dceru jinak, pak stačilo říct "a zkusila si..."?
Ano moje děti jsou taky kolikrát "své", mám kamarádku co má jedno pohodové dítě a vím že si už určitě kolikrát myslela své, ale jsem ráda, že nemá potřebu to komentovat.
proč jako lhát?
mimochodem sis sama odpověděla na tu položenou otázku 🙂
tvé kamarádce vadí, co dětem kupuješ
tobě vadí, jak se chová její dcerka u vás s tvým dítětem
asi bych to první nechala plavat
a to druhý korigovala na místě tak, aby to bylo jak pro mé dítě, tak pro dítě kamarádky fér a co bylo a jak to bylo, bych usměrnila dle situace.
Já to vidím tak že pokud se na tvůj názor neptala je to kritika ... píšete to dost z pozice toho ublíženeho. Asi bych se jí na vašem místě i omluvila....
Podle mých zkušeností jsou lidi, kteří se prsi tím, jak jsou upřímní a říkají pravdu, obvykle neomaleni a hrubi. Proč ji nezvednes telefon a neřeknes, že chceš klid, když jsi tak upřímná?
Neznám to z pozice kamarádství,ale občas,takhle kritičtí jsou mojí rodiče a věř mi, že mi to vubec není příjemné,pak tím ublizuji i dceři, protože ji za to kritizuji, že se nesmí chovat tak a tak a pak nedej bože, když se tak začne na návštěvě opět chovat a ja ji za to musim kritizovat a podle mě i někdy zbytečně,ale prostě vím že oni by to odsoudili a mě by to zase mrzelo.Je strašně těžké někoho kritizovat,nikdy nevíš jak ten druhý snáší kritiku.Hlavne mně občas přijde, že lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou upřímní,tak jsou to vlastně sobci samotní
A co ta dcera dela ze se chova tak sobecky? A jak vis ze to dela jen s vami? Asi ma tedy nejaky duvod proc se tak s ostatnimi nechova...
Když člověk něco nekomentuje, neznamená to, že lže. Kamarádka už ví, že se ti chování její dcery nelíbí. A je jenom na ní, jestli s tím něco bude dělat. Nevidím důvod pro ukončení kontaktu, pokud teda nemáš na její dceru extrémní averzi. Ne všichni moji kamarádi dělají všechno podle mých představ :D ale to není důvod, abych se s nimi přestala bavit. Jsou to dospělí lidi. Já tu nejsem od toho, abych jim určovala, jak mají žít.