Holky, mám před sebou veliké rozhodování. Celý život žiji v Praze, sice od 16.ti let mimo rodiče, nicméně vždy v blízkosti, max. půl hoďky mhd apod. Nyní bydlíme s mužem a dcerkou cca 10 min pěšky od mých rodičů (ještě tam je s nimi ml. sestra, starší sestřičku mám už takhle daleko, sice Praha, ale druhá strana). Jsme v bytě 3+1 v pronájmu. Máme ale ve vlastnictví byt v Lounech (také 3+1, rozlohou větší než tento), platili bychom tam pouze poplatky. Sháníme tam nyní podnájemníka, zatím bezúspěšně. Teď uvažujeme nad tím, že do bytu půjdeme sami, postupně si ho zrekonstruujeme, dáme do kupy, nahlásíme si stejnou trvalou adresu apod. - prostě budeme "natrvalo" ve svém. Jenže já takhle nikdy nebydlela, s našima se vídám několikrát týdně. Je mi jasné, že bychom se vídali daleko méně, malou by viděli méně apod. Šly byste stejně do toho? Schválně nezakládám otázku, ale diskuzi, abych mohla případně něco ujasnit, nebo se o tom ještě pobavit.
Předem děkuji za každý příspěvek, názor, zkušenost...
Já bych do toho rozhodně šla, ale myslím, že je to celkově o povaze tvé i celkově o vaší rodině a vašich potřebách a zvycích. Někdo nemá problém bydlet na druhé straně světa a jinému může dělat problém vedlejší čtvrť. Záleží čeho konkrétně se vlastně obáváš. Toho, že vám to naruší vztahy, když se budeme vídat o něco méně? Často to bývá naopak. Já mít cokoliv vlastního, tak neváhám 😀 Ale já nikdy neměla potřebu mít rodinu vyloženě "za zadkem", stěhovala jsem se často a měnila i města, ne jen ulice, takže mám asi trošku toulavé boty. A tady jsme teď taky v nájmu a rodiče se nastěhovali pod nás a my budeme muset za 3 roky pryč a oni tu zůstanou, takže to taky bude velká změna. Syn s nimi vyrůstal a pak budeme kdo ví kde. Ale takový už je občas život.
Ono je zase velká výhoda mít rodiče celkem blízko, když budeš chodit do práce a dítě ti omarodí, tak ti třeba můžou pohlídat, pokud jsou vstřícní, já mám celou rodinu dost daleko a je fakt, že dost často by se nějaké to hlídání hodilo.
A třeba do práce byste dojížděli jak dlouho?
když je doprava rychlá, tak tím spíš bych šla..nějaké spojení budou mít i rodiče, vlak, bus..
@blahova_andrea to je právě to, malá babičku miluje, ale zase je ještě relativně malá na to, aby si zvykla i na jiné frekvence vídání se. Já právě celý život bydlím v Praze a stěhovala jsem se taky nesčetněkrát (to by mi člověk ani nevěřil 😀 ), ale vždy tak okolo.. takže je to hodně o zvyku.. taky si říkám, že bych si možná i zvykla na jiný režim. Sestra, byť bydlí v Praze, tak je to dálka a také se s našimi nevídá tak často.. občas říkala, že mi (nám) to tady závidí, jak jsme pospolu..takže pořád váhám a prostě nevím ☹
@hojda jasně, to hlídání je určitě výhoda. Jenže nad tím jsme taky přemýšleli. Babička pracuje, takže dřív jak v půl páté se domů stejně nedostane a víkendy máme volné zase my. Navíc chlap pracuje 1x za tři dny čtyřiadvacítku a pak má dva dny "volno" a to nyní pracuje z domova... já jsem na MD, až by to bylo aktuální, hledala bych případně práci tam, nebo byla nějaký čas doma... těžko říct..
Jak tu píšou holky, jde o povahu a o celkové vztahy v rodině - které jsou u vás podle všeho v nejlepším pořádku. Připomíná mi to mojí rodinu... Za sebe bych do toho nešla a pokud by se nesehnal nájemník, spíš bych zvažovala variantu byt v Lounech prodat a koupit svůj vlastní v Praze. Ono to asi není jen o rodičích, ale i o kamarádech, práci atd, ne? A co na to manžel? U mě nejde zdaleka jen o hlídání, to zase tak často nevyužívám, ale ráda k rodičům zajdu na kafe, popovídat si o všem, je to pro mně důležité. Bohužel nikdo neví, jak dlouho tu oba rodiče bude mít. Možná to zní mamánkovsky, ale já bych opravdu od rodiny nešla. Máme to štěstí, že máme oboje rodiče v místě a od samého začátku jsme neuvažovali o jiné variantě, než v našem městě zůstat, takže jsem to řešit nemusela, ale mockrát mě napadlo, že bych za mužem na druhý konec republiky jít nedokázala...
Ihned bych do toho šla, pokud má manžel pořešenou práci.
Bydlení ve svém a ten pocit jistoty, že buduješ něco "na furt" a ne jen na přechodnou dobu v podnájmu, to ti nikdo nenahradí.
Dálka vztahy prověří a věř mi, že dobré jen utuží.
@hojda to je sice pravda, ale já mám sice rodinu fajn, bydlící pod náma, ale hlídání mám mnohem méně než jiné maminky, co mají rodinu dál. takže taky těžko soudit ☹
@indy2 dcerka je fakt malá, ta si zatím dokáže zvyknout na vše a nebude to pro ni takový šok, jako kdyby stěhování přišlo třeba za rok, za dva. navštěvovat se přece můžete. jasně, že když pracují, tak by jste asi jezdili víc vy k nim, protože jsi na MD a máš víc času, ale zase ... pokud pracují, tak i teď jsou celé dny v práci a vidíte se jen chvíli po, ne?
@blahova_andrea i malé hlídání je lepší než žádné a třeba jen pocit, že když je třeba, tak máš někoho po ruce, já nemám hlídání žádné, já počítám čas, kdy jsem bez dětí na hodiny za celou dobu co jsem doma☹
@frufrunka no, byt jsme nejdříve měli na prodej (nicméně ikdyby se prodal, peníze z prodeje padnou na hypotéku, takže byt v Praze si momentálně nemůžeme dovolit a až se vrátím z MD, těžko říct), jenže nebyl žádný zájemce a to jsme šli s cenou několikrát dolů až se to dostalo na částku, kdy bychom ještě my museli dotovat splacení hypo a to se nám nechce..
Já mám vztahy s rodinou taky výborné, často chodíme na kávičky apod 🙂 nicméně, to, že cpeme neustále peníze do pronájmu a nemáme žádnou jistotu, to mě štve.. každý trv. adresu jinde apod ☹ je to právě hrozně těžký rozhodování..určitě bychom se vídali. Troufám říct, že delší promlka, než 14 dní by ani nenastala, ale stejně.. byl by to rozdíl..
Já osobně bych do toho nešla, pokud dobře vycházíš s rodinou, tak její blízkost je k nezaplacení. Sama jsem měla možnost stavět baráček dál, ale nakonec jsem zůstala v rodné vsi a jsem moc ráda. Ať už jde o hlídání, pokec na kafe, atd. život je pomíjivý a chvíle strávené s blízkými jsou k nezaplacení. Neumím si ani představit, že bych bydlela někde daleko, asi bych hodně citově strádala. Tady mám teď všechno, rodinu, přátele a jsem takhle šťastná. Kdysi jsem si vyzkoušela i bydlení v cizině a i když ve dvaceti jsem tvrdila, že hlavně "chci vypadnout" tak pak jsem dospěla k názoru, že mé místo je tady, že tady se cítím nejlíp a i když tady zdaleka nevydělávám tolik, co jsem měla v Německu, jsem šťastná, že tu jsem a miluju lidi kolem sebe. 🙂
@blahova_andrea přesně tak, mamka chodí cca 2x týdně po práci (takže kolem půl páté), pak když vyjdou víkendy, ale to většinou užíváme toho, že má chlap volno a jsme spolu...
@indy2 ja bych do toho spis nesla. Mela jsem v Lounech babicku a dedu a dalsi pribuzne a mam k nim velmi pekny vztah, ale natrvalo bych tam bydlet asi nechtela. Praha a Louny, to je docela velky rozdil a i to bych zvazovala, zda na malem meste budu stastna, kdyz jsem zvykla cely zivot na Prahu. Moje sestrenice to ale udelala a je tam spokojena. Za praci ale dojizdi jinam. Myslim, ze je tam dost velka nezamestnanost. Ja osobne bych asi byt v Lounech spis prodala, ale na druhou stranu moc penez za nej asi nedostanete, to bydleni je tam o hodne levnejsi nez v Praze. Ale spojeni Praha Louny neni spatne 🙂 Kde ten byt mate?
Jinak mesto je to hezke, hodne se opravilo... Mam to tam moc rada 🙂 Akorat mi vadi, ze tam nejsou hory a snih (ja jsem z mesta cca 45 tisic obyv., na horach) a zadne pekne prirodni koupani.
@bublinka1980 to ano, chápu, jak to myslíš.. ale jsi ve svém? Nebo udělala by si to takhle, ikdyby si měla pořád bydlet v podnájmu, ale v blízkosti?? díky za názor 😉
@bublinka1980 Já zase zastávám názor, že pokud nedokážeš v dospělém věku vydržet dva tři týdny bez mámy, tak je něco špatně.
@hojda i já takový čas počítám na ... no možná už by to dalo pár dní. pocit, že kdybych potřebovala, tak hlídání mám se mě tedy netýká. všichni jsou dole věčně pryč, mají své životy a když já potřebuji, tak tam nikdo není nebo se to nikomu nehodí. hlídání si musím zařizovat dlooouho předem. chápu jak to myslíš a nevíme jak to má zakladatelka, ale mít rodinu blízko není vždycky taková výhra jak si občas myslí ti, co ji mají daleko 😉
@laurital Ale tady přece nikdo nepíše o dvou, třech týdnech bez mámy 😀 Bavíme se zde o stěhování, tj. na vzdálenější místo na dlouhou dobu. Nepleť to dohromady, ano? 😉
@jasekd Práci mi drží, vrátím se na své místo (administrativní pracovnice). Jsem za to moc ráda, v dnešní době je to spíše zázrak.
@jasekd Muž tam žil celý život 🙂 je pravda, že já jsem z Prahy, kdyby bylo ale po mém, šla bych do baráčku na vesničku 🙂 jenže na baráček nemáme v tuto chvíli.. kdyby to nebyl náš byt a nebyla by tam markantní fin. uspora, určitě bych nad tím nepřemýšlela.. takhle mě štve, že platíme za pronájem a nemůžeme na bytečku nic dělat. Zároveň teď ještě platíme poplatky i vtěch Lounech ☹ jinak byt sme pokoušeli dát k prodeji (viz výše), ale bez zájmu a kdyby, tak s prodělkem ☹
@indy2 no vidíš...takže to nebude taková hrůza. o víkendu se můžou stavit oni k vám nebo vy si udělat rodinný výlet a přes týden můžeš dojet ty s malou na návštěvu tak, abys mámu třeba vyzvedla z práce. kdo má dobré vztahy a vidět se chce, tak toho to pár km neodradí 😉
@indy2 Takze vazbu tam nejakou mate 🙂 Tak ja nevim, co bych delala. A ty tam mas zname? Abys nebyla na MD v izolaci. To by pro me bylo docela dulezite, protoze ja se blbe seznamuju. Ja jsem cely zivot v rodnym meste, oba tu mame rodice i kamarady, a jsem rada, ze tohle jsem nemusela resit.
já bych šla, jak je to daleko? abych necpala peníze do cizího, ale do vlastního..