Od jakého věku Vaše děti měly zájem o vlastní pokojíček?

Starší syn se stěhoval do patra do vlastního pokoje v 11 letech. Mladšímu bude za 14dní 8 let a o tom že by šel do patra zatím nechce ani slyšet. Jen doplním, že ani jeden nespal v naší posteli, to jen asi do jednoho roku, a potom už ve své posteli v naší ložnici.

Syn dobrovolně odešel v 7 letech. Měl tedy jen postel vedle nás. Druhému je 6, je se mnou v posteli a do vlastního se nechystá. Spal tam asi 2x a odmítá tam spát beze mě.

@eva118 a jak byli stari?

zatím nikdy..je jim 13 a10

Starsimu bude na podzim 5, a ze bychom menili spaci usporadani (ja s mladsim 3r v loznici, velkej s tatou v pokojiku), to jeste ani trochu nevypada 😉. A pres den si tam taky skoro nikdy nehraji, do svych pokojicku jdou vyjimecne, vetsinu dne travi se mnou dole (pracovno/hostinsky pokoj zabrali jako hernu).

Prvni dvě děti šly spolu do nového pokojíku před narozením třetího, tzn. když jim byly tři roky a necelých pět. Děsně se těšily. Třetí s nimi chtěl spát od svých cca 2 a půl let, ale dělal tam bugr při usínání (řádil, zatímco oni byli zvyklí po ulehnutí hned usnout), tak jsme museli trochu počkat, než trochu zmoudří, a šel k nim ve třech letech, před narozením čtvrtého. Čtvrtému je teď 2 a půl a kdyby záleželo na něm, dávno by spal raději se sourozenci než s námi.
Všechny děti spaly od narození ve své postýlce s námi v ložnici vedle mé postele. Nikdy s námi nespaly v posteli - nechtěli jsme ani my, ani oni. Tak i přechod do vlastního pokoje je tím asi jednodušší. Berou to tak, že spaní v pokoji je dobrodrůžo a privilegium velkých dětí, zatímco v postýlce u rodičů spí jen mimina. Nikdy se nám ani nestalo, že by v noci za námi někdo přišel, že chce spát u nás. Prostě lehnou a spí až do rána. Teď se nemůžu dočkat, až i ten nejmladší pošupe do svého pokoje a ja opět zažiju tak skvělou věc jako je čtení knihy před spaním v posteli 😀.

@kaja2016 Syn 3 roky a dcera od 3 let usínala v pokojíčku a v noci se stěhovala. V 5ti letech chodí občas a jak je to noční světýlko, tak asi tak jednou týdně dojde. U kluka to bylo jako když utne, chodíval taky a pak začaly ty zuby, tak jak holka plakala, utíkal zpátky, jednou jsem si s ním o tom povídala, že jí bolí zuby a jestli by neměl lepší zůstat u sebe. A už nikdy do ložnice nepřišel, zakázané to neměl, rozhodl se sám.

zatím nemá - musel by v něm uklízet 🙂 8 let

Stehovani z loznice do spolecneho pokojicku bylo v rezii nas rodicu, pres den tam deti zalezaly na delsi dobu cca od 4, 5 let. Dcera v noci courala pravidelne k nam do 3 let,pak sla na palandu nahoru a chodit v noci prestala. Syn v noci coural k nam asi do 7 a i ted ,kdyz neni jeden z rodicu doma, tak se v 99%nastehuje uz vecrr k nam do loznice misto chybejiciho rodice. Starsi dcera cca od 9 let basni o samostatnem pokoji bez brachy.

Zhruba od 10 let., bohužel u nás není možné...

Elisa chodilaa spat do pokojicku sama pred narozenim Sebana, obcas k nam prisla spat do loznice, ale po jeho narozeni uz nechodila jelikoz ji furt budil. Kdyz jsem se prestehovali do baraku, tak jsme jim udelali jeden spolecny pokojicek a tam byly par let spokojeny, az na zacatku tohoto roku (bylo jim cerstve 7 a 5) chtely kazdy svuj pokojicek, tak se mladsi prestehoval do sveho a jsou oba spokojeny.

@kaja2016 bude to znít blbě, ale ve 20měsících. Nastěhovali jsme se do nového domu a udělali malé pokojíček s tím, že buď tam bude chtít být nebo bude s námi spát ještě v ložnici ještě se synem (v té době mu byly 3 měsíce) Do té doby spala s námi v ložnici. Jak viděla pokoj, tak se vlastně 14 dní chodila dolů jen najíst 😂a pak zase chtěla k sobě. Teď už se nabazila, tak tam chodí jen spát a trucovat nebo odpočívat když je náročnější den.

@kaja2016 Syn zacal do pokojicku zalezat cca ve 2,5 letech. Spi s nama dodneska (pristi mesic ma 4)