Moji rodiče vždycky byli svérázní, výchova stylem drž hubu a krok. Kolikrát jsme se na návštěvě chytili, neuznávají to, že jako dospělí a už rodiče vlastních dětí máme snad právo na svůj názor. Dneska jsme se bavili že bysme mohli grilovat. Já to teda nemusím, ale už to poslouchám dlouhodobě a tak jsme se tak nějak předběžně domluvili. Ale máma začala že až tam budem, ať si dávám pozor na pusu abysme se s tátou zase nepohádali, že snad vím jaký má názory. A ať tam netahám témata co jsem kde slyšela/četla, co my "mladý" dneska děláme tak a tak, ani témata o celosvětovým dění...když jsem řekla že snad mám právo mluvit o čemkoliv tak že ne, že ho to rozčiluje. Tak jsem řekla ať mi dá teda seznam povolených témat. Tak prý mám mluvit třeba co si uvaříme (jako tvl.fakt mám dvě hodiny mluvit o jídle)? O čem se teda bavíte s rodiči vy aby vám za to nenadávali?
Ja se svými rodiči se bavíme úplně ovšem. Manžel se svým tátou tak maximálně o počasí a to když by měl mamzel jinej názor tak se tchan urazi a nemluví s nim.
Já se svou mamkou bavila vždy o všem i téma sex ,manželství nic nebylo téma co by jsme neprobrali nebo že by mě nevyslechla teď už jsou to 2 roky co je na druhé straně a hrozně mi to chybí ❤️❤️
Úplně o všem. I s prarodiči. A myslím, že nesdílet stejný názor je lidské. Kdyby jste se ve všem shodli, je to velká nuda a někdo z vás bude jen přitakávat jak ten pejsek za sklem v autě. To bych tam raději nejela, než se pořád hlídat.
@martt Jak moji rodiče. Ještě by je teda bavilo řešit celou návštěvu jaký mají zdravotní problémy (jsou tak trochu hypochondři), co je zrovna bolí a tak. Když už manžel šel do protiútoku že ho taky něco bolí, tak hned výtlem že co to je za blbost, je mladý tak ho nic bolet nemůže.
Tak hlavne jejich pripominky a rady mlcky prechazim a bavim se treba o pocasi, co kdo delal atd.
My se bavíme o všem. S rodiči máme i kamarádský vztah - ale slušný, takže ani sex není tabu. Samozřejmě máme své názory, někdy se rafneme, ale že by někdo zakazoval mluvit o tom či tom, to ne. Jen s opačnou stranou - "tchýní", tak ta nechce slyšet o našem mrtvém prvorozeném synovi. Ale to já neřeším a když o něm něco chcu říct, tak řeknu.
Upřímně bych na to grilování nejela. Aby mi někdo říkal, jaká témata mohu říkat a nebýt sama sebou??! Ne díky.
@martulka88 To je hrozný, vždyť váš 1.syn byl a bude taky vždycky součástí vašeho života. Já zas takhle nemám mluvit o svých nepovedených těhotenství.
Jo, díky tomu jsem trochu změnila názor - do té doby jsme měly fajn vztah. Ale abych nemohla o synovi mluvit, ikdyž umřel v břiše (den po původním termínu, který mi posunuli o týden jelikož jsem byla C19+), ale nosila jsem ho 38týdnů a prostě všichni v mé rodině, i muž, ho bereme, že tu byl. A i druhého syna (5měsíců) budeme učit, že by tu měl staršího brášku a jezdíme s ním na hřbitov a to jsme si také od ní vyslechli kecy... Pokud nemůžeš mluvit o čem chceš, tak bych tam fakt nejela - akorát si zkazíš den.
Mluvím z mamkou a tchýni o všem. Pokud by na něco nadávali, tak bych jim řekla, že prostě se nemusíme bavit o ničem, pokud mají takový přístup a nemusíme k nim ani chodit, pokud mě nebudou tolerovat.
Mojí mamce jsem musela sice párkrát a rázně vysvětlit, že nejsem malé dítě, které bude peskovat a pokud v tom bude i nadále pokračovat, nemusíme se ani stýkat. Naučila jsem se, že pokud chci aby semnou jednala z respektem (těžké dětství, s otcem chlastala první ligu, sprostá) tak si musím otevřít pusu. Takže takové neříkej před strejdou (naší jsou rozvedení) že to a to.. neexistuje. Řeknu co si myslím a jak to vidím, je lidské mít jiný názor.
Asi bych se zbláznila kdybych jako někam jela a musela se kousat do jazyka abych náhodou taťku nenaštvala, není malé dítě a já nesnáším když se dospělý uráží a mlčí skrze blbosti.
U nás je akorát zákaz tématu Covid a Ukrajina - moje mamka věří naprosto totalnim hoaxum napr. Robotická vcela, litá po Praze a očkuje nenaockovane atp. Takže o tom se nebavíme..
Tohle přesně byla moje babička. Jen hovory o tom, co ji bolí nebo jakou nemoc má která sousedka. Jako jiná témata fungovalo opravdu jen vaření, počasí kam pojedeme nebo jsme jeli na výlet. I tak to obvykle skončilo u nemocí. No a s mým tátou se nedá mluvit o covidu, je tím posedlej, má z něj fobii. Tam nejlíp funguje povídání o výletech a hraní si s dětmi.
@martulka88 Máš pravdu. Člověk má pak pocit že žije ve lži, že ho ostatní neberou jaký doopravdy je.
@petulkadodo No a když už se zeptám kam pojedou na výlet tak řeknou že nikam, že je bolí nohy,a že všechno je drahý. A když já se chci podělit o zážitky z výletu tak sice máma kýve a říká "hm" ale kouká jinam, je jasné že nevnímá a řeší jestli chce na gril dřív špek nebo buřt 🤬
S mamkou sem vzdycky mohla mluvit o cemkoliv, fakt o vsem...s vekem pribyvaji temata, ktera nezacinam - covid, vakcinace, Ukrajina,...a kdyz to nadhodi, kyvu a mlcim, protoze to nema cenu🤦😅🤷
Bavime se o vsem moznem. Driv jsme meli ruzne nazory na politiku, tak jsme se o ni preventivne nebavili. Ted nastesti jsou nasi na stejne strane jako my, takze i o valce se muzeme bavit. Zato tchanovci maji zivotni styl i nazory pro nas neprijatelne, takze se s nima bavime jen kdyz je to nutne a aby se nereklo. A pokud zacnou mlet ty svoje hovna tak se drzim abych nic nerekla, protoze bych se s nima pohadala a radsi zmenim tema.
Mluvím s rodiči o všem, vyhýbám se jen ukrajině. Vím, jak moc proruští jsou a jaké mají zdroje svých názorů a za tu hádku mi to nestojí, stejně shodu nikdy nenajdeme a druhého nepřesvědčíme. Naštěstí je na světě dost jiných témat. Trochu hůř se mi hledají konverzační témata s 90letou babi, protože ta už opravdu žije jen ve světě svých nemoci, zdražování a špatného počasí a kždou větu začíná “ježíšmarjá, to je strašný jak…”
Tak chcete se hádat na grilovacce? Být pak smutní? Já miluji své rodiče nadevše a ani by mě nenapadlo, bavit se o věcech na které máme úplně jiný názor. A vím, že by to jen skončilo hádkou. Jsem slušně vychovaná. Je milion témat. Pokud někdo začne špatne tema, tak raději skočím jen řeči a začnu mluvit o něčem jiném. Já bych tebou tak bych taťku neprovokovala. A grilování není jen o jídle, je to krásné setkání s rodinou.
Moje mamka neudrží pozornost, pokud zrovna nemluví ona. Byla taková vždycky, každému skáče do řeči, málokdy se zeptá, jak se mám a když už, tak mi stejně po druhé větě (v lepším případě) skočí do řeči a začne o sobě. Odvypráví mi každý rozhovor, který s kým vedla. Opravdu slovo od slova. Je jí jedno, že už to slyším po sté a že mě to nezajímá. Takže naše rozhovory jsou dost jednostranné. Nesvěřuju se jí už od dětství, nevidím důvod nechat si radit třeba ve vztahu od někoho, kdo si celý život vybírá nevhodné partnery 🤷♀️
S tchýní je to podobné v bledě modrém - zajímá ji jen Šlágr a jestli jsme koukali na Šípa (ne, ani po letech nechápe, že ne a že ani nebudeme). Taky ji nezajímá, co je u nás nového. Když vyprávíme, co se udělalo kolem domu nebo co už syn umí, tak ji to nezajímá a začne zase mluvit o Šípovi🤦♀️ Taky má témata, o kterých se před ní nesmí mluvit. Je to marný... Tchán se snaží, tak když jsme sami, tak se to dá.
Nemáme náhodou stejné rodiče? 🤣 U nás už taky proběhlo "zakazování" určitých témat. Resp. my o nich mluvit nemůžem, ale táta ano a když vyjádříme opačný názor, je zle.
@drep Ale přesně to jsou moji rodiče, až na to že jim není 90
@emillyhk Nemáme stejnou mámu?😄
@lora87 Přesně 😣
@mydlova Být slušně vychovaná = stejný názor jako rodiče nebo držet klapačku? Mýho tátu nase*e i to když řeknu že si chci život užít, ne jen přežít. Já třeba začnu chválit svýho sourozence, jak je dobrý že to někam dotáhl, co všechno má, co všechno zažil, a taky zas jen řev, že ať s tím jdu do pr****, že až ho jednou klepne tak na co mu bude to co má.
Tak já celkově, když vím, že je něco třecí plocha, tak to téma neotevírám. Nebudu někomu kdo je antivax jmenovat moje očkování apod. Měla jsem úžasného dědu, ale taky tam byla spousta témat tabu. Tady ale bude asi problém ve vztahu s otcem, celkový, takže jedno o čem se baví jiní.
K otázce:
Oba rodiče mi zemřeli, kéž bych si s nimi mohla popovídat alespoň o tom vaření...
@eviicka Ale u nás je třecí plocha opravdu snad všechno. Já ani nemůžu říct co bych na své svatbě změnila, co se mi nelíbilo. V těhotenství jsem nesměla mluvit o svých pocitech. Řekla bych potlačování mojí skutečné osobnosti.
Taky s nimi nemůžu mluvit o ničem. Jsou takoví, že absolutně neuznávají jiný názor, jakoukoliv odlišnost od nich. A přitom věří samým blbostem, hoaxy a podobně. Zbytek mluví jen o tom, co dělají oni a o svém milovaném psovi. Dlouhá léta jsem to respektovala a konfliktnim tématům se vyhýbala, do ničeho jim nekecela. A doufala, že to aspoň bude oboustranně, že taky se vyhnou problémovým tématům a nebudou mi mluvit do života. Bohužel, melou si pořád svoje, plus to zpestřují nevyzadanymi radami. Dlouho jsem měnila téma a zbytek odkyvala, ale bylo to čím dál horší. Tak jsem se pokusila s nimi promluvit, bohužel marně. Kdo nedela všechno podle nich, tak je vše špatně. Výsledek je, že už absolutně nemám chuť se s nimi vidat, na jejich straně taky dost nezájem, ani o vnoučata. No, takže jsme se neviděli už skoro rok, malého, co má 10 měsíců, ještě neviděli. Od jara už fakt nemám chuť ani na telefony a maily. Akorát jen na všechno kývat a poslouchat, jak děláme všechno blbě. Jako na co, takový (ne)vztah.
Asi bych omezila styky na minimum, na tohle bych neměla nervy 😓
U táty na návštěvě je absolutní tabu zmínit moji mámu, protože by se tátova druhá žena asi opupínkovala. Podotýkám, že se moji rodiče rozvedli před 30 lety. Vlastně i moje existence je pro macechu stále dost velký problém.
Máma se se mnou baví o všem, hlavně o jejích problémech v práci a co za exoty potkala na seznamce. Já se s ní bavím o dětech a o sobě skoro vůbec, nemám tu potřebu se probírat s druhým člověkem a máti mne stejně nepustí moc ke slovu.
My se bavíme úplně o všem. Pokud rodiče s něčím nesouhlasí, tak si k tomu řeknou svoje a my si myslíme zase své, nikdo se s nikým nehádá, jen se někdy zvýší hlas. Už jsme všichni dospělí, takže nás už neberou jako děti.