"Nucené přátelství"

Tak at si tam s vasi dcerou jde sam.... Ale mozna lepsi, kdyz tam dcerka mco nebude. Ale jestli on chce, je to i jeho dcera, at si to zkusí.
Švagrová je nesprávná ? Potrebuje baviče? Nema co delat? Nema svoje kamaradky?
A zve Te ona? Nebo jen trpi, ze ji tam bracha dihazuje svagrovou... kterou ona nemusi, neni jeji krevni skupina a nemusi ji? Pokid na Tobe nejak nezdrave vztahove nevisi, jako ze se s Tebou chche kamaradit, tak to prece vnima i ona, ze sj nesedite,.ne?
Pokud vyhoguje Tobe i dceri sousedovic holcicka, pěstujte tento vztah, i se sousedkou. Bude to pro vsechny užitečnejsi.
Manzel si svoje kamarady vybira snad taky sam. Ovsem jestli mas brachu, mohla bys mu u nej domluvit taky nejakou navstevu. S detma, samozrejme.
Nenech si ridit, kde kdy jak budes travit cas, manzel snad neni nanazer Tveho casu. Klidme tam nejdi, pokud to domluvil bez předchozí dohidy s Tebou, at si to zase zrusi.... tohle vubec. Kdyz Ti domluvi, ze starostovi prijdes vymalovat byt, pani z nadrazni pokladny, ze svezes d3ti na konikach.... je to stejny.

Mám to podobně se synovcema. Vídáme se, syn si s nima hraje rád, ale jsou to poděsové, napořád se musí hlídat a vždycky se řeším,co vyvedou. Párkrát jsem návštěvu taky zrušila, hlavně v těhotenství.
Dej na svůj pocit.

Více možností co s tím: a) řekni to příteli tak, jak nám, přesně s těmito důvody. Trochu ucesane, sladsimi slovicky, aby bylo jasno, že to není nějaká úplně antipatie, ale že je to jednoduše tak. b) pokud by to neskous/nepochopil, sveď to zatím na těhotenství. Trochu herecké hysterie, že bys strašně ráda, ale prostě to nezvladas, je to něco jako těhotenské chutě (někoho sneseš a někoho vůbec) to je ale smůla... c) pošli tam jeho - budeš mít to odpoledne klid úplný a třeba se bude cítit podobně a pochopí. d) v zájmu dobrých vztahů se s nimi potkej, ale v jiném modelu - ať jdou oni k vám (u vás platí určitá pravidla, např že v domě se neřve, která se musí respektovat), trvej na nějaké aktivitě (třeba společná hra nebo práce (pro děti)) nebo běžte na procházku, to bude asi nejbezpečnější prostředí (hlavně ne celodeňák!) 😉 Pokud to nebude švagrove vyhovovat, inu,.. co se dá dělat, snažila jsi se.

Volila bych klid 🙈 mám to podobné se synovcem. Je o 2.5 roku starší než syn a vymýšlí šílený blbosti a do toho syna furt postrkuje, strká do něj, shazuje ho, schválně vymýšlí šílenosti....když u nich jsme, tak je furt musíme okřikovat, protože jinak by byl schopný mu fakt ublížit. Jenže to se zase nelíbí jeho rodičům, když ho okřikuju, takže i když něco provede, "okřikuju" spíš syna, aby se uklidnili....
Nejhorší je, že synovec to dělá zákeřně a fakt kouká jestli někdo kouká, a když myslí, že nikdo nekouká, tak prostě po synovi jde 🤦🏻‍♀️ můj syn si tam nejraději hraje na písku, ale to synovce nebaví tak furt vykřikuje "pojď tady, pojď zamnou, dělej to co chci já " 🙈 a když syn nechce, tak si jde ještě stěžovat, že ho neposlouchá a že nedělá co on chce🙈 nerada tam jezdim a fakt se těším na den, kdy mu syn jednu natáhne za to šikanování 😂

Jsem na tom podobně. Raději jdu s klukem na procházku do lesa a tam ho nechám si hrát s klaciky,siskama , nebo sami na hřiště, než na plné hřiště, kdy se vzteká jedno dítě přes druhé, páč ten náš to umí taky, ale venku bývá hodný. Nedávno jsme byli svědky šíleného záchvatu vzteku o rok staršího chlapečka a syn normálně koukal, co to jako je?! A když už si s někým hraje, tak raději se staršími dětmi,hlavně s holkama 😊 které jsou už rozumnější a spíše mu pomáhají, než aby se s ním praly o hračky ...

Jako mít hezké vztahy v rodině je fajn, chápu přítele, že asi chce,aby se sestřenky znaly a měly se rády, ale nemyslím si,že je nutný to tlačit moc na sílu a chodit tam nějak často, zášť když je to pro tebe stres a se švagrovou si moc nerozumíš. Třeba jednou za měsíc nebo jednou za 14 dní tam můžete zajít na jedno odpoledne, vzala bych i přítele, ať vidí, že to není úplně legrace, holky si pohrají, ty máš splněno a zas budeš mít na chvíli klid.

Vztahy v rodine jsou fajn. Ale nenech se natacit do neceho co delat nechces. Toho casu je malo a je vzacny, urcite nebudes mit nic proti, aby ke svagrove ditko vzal tatinek, kdyz tam chce. Ty nejsi ani divna ani nemusis zit cizi predstavy

Dala bych dceru příteli, ať tam sjede na návštěvu s ní sám, že jsi unavená a potřebuješ si odpočinout, že jsi ráda, že si bude mít s kým hrát. Ono ho to po hodině vyléčí 😄

Ja bych jeho nadseni vyuzila, a odlifrovala ho tam samotnyho 🖕🏻 Aspon budes mit doma klid, a on bude utuzovat rodinne vztahy 😉

Nejsi vadna, myslim, ze asi vsichni davaji prednost detem, co se hrabou v pisku a nedelaj vlny 😂😂 Nicmene deti se rozvijeji i tim, ze spolu behaji a rvou a delaji bejkoviny. Moc bych se nad malou nepohorsovala, ono z tvoji hrabaci prochazkove dvouletacky muze byt do dvou let taky blazen. ;)

Kazdopadne bys ale mela delat, co chces. Jestli pritel chce, aby dite travilo vic casu se sestrenkou, muze tam s ni jezdit on, pripadne jim muzes rict, ze mas praci u koni a budes rada, kdyz ti prijedou pomoct, ono to sestrenku i mozna zklidni, kdyz bude mit okolo vic zamestnani.

Na navstevu bych chodila i s manzelem, proc jsko sama,? Kdyz by chtel casteji at si jde s dcerou sam.🙂 ale jinak, je neprosto normalni, ze kolem 4 a 5 let deti rvou, litaji a vymysli bejkarny, pokud nejsou sami. A taky je normalni, ze si uzivas to, ze tvoje dite zatim ne. Ja si taky uzivam, kdyz moji kluci nejsou spolu a jsou v klidu🙂 starsi deti se vzdy zdaji min vychovane nez ty mladsi, jen to ne vzdy je pravda, spis jsouv jine fazi a ti mali andilci jedinacci do ni vetsinou taky se sourozencem dorostou:, mluvim z vlastni zkudenosti, taky jsem tomu neverila🙂

@nekiaxy přesně tak 🙂

@nekiaxy S tímto já teda nesouhlasím. Mám děti 3, 5 a 7 let a jsou hodný klidný od mala a je to hodně o výchově. Takové ty návštěvy, kde dětem přijde normální, že po sobě doma křičí, ječí, strkají do sebe...tak ty opravdu nevyhledávám a ani nemám potřebu to nějak moc vysvětlovat nebo obhajovat.
Moje řešení by by občasná krátká společenská návštěva, třeba 4x do roka na dvě hodiny a muž ať tam jezdí sám nebo s dcerou, v tom bych ho neomezovala. Ani jeden byste se neměli do něčeho nutit na sílu, obzvlášť ty těhotná, akorát by ti večer třeštěla hlava.

@antoinet nesouhlasím s názorem, že jsou děti klidné či nekludné vlivem výchovy. Dcera již od malá vztekloun, senzitivni, kontaktní.. scény čím je starší na denním poradku, nic nezabírá, musí se vyvztekat a pak se uklidní.. Zkratka každé dítě je jiné a myslím, ze je to vice o temperamentu. Jinak s posledním odstavcem souhlasím🙂.

Když byl našemu nejstaršímu rok a něco, měla jsem na hlídání pětiletého synovce a byla jsem z něho úplně hotová, pořád běhal, mluvil, chtěl se mnou hrát nějaké hry, u kterých v průběhu měnil pravidla...a moje dítě stalo a ziralo na to. Teď je tomu mymu 5 a světe div se, on je úplně stejnej, taky běhá a mluvi🙂
Poslala bych muze s dcerou samotného, když má větší potřebu kontaktu s rodinou, my to děláme taky tak.

@antoinet To, ze tvoje deti jsou klidne, jeste neznamena, ze ty, co nejsou, jsou nenormalni ;)

@ai30
@miaelle90 já jsem se špatně vyjádřila, je pravda, že děti můžou mít různý temperament. Já jsem myslela spíš takové ty způsoby a různá domácí pravidla. U nás doma se třeba prostě neběhá v půlce chodby jsou prosklené zasunovací dveře) nebo neječí (když mají rozjívenou náladu, pošlu je vydovádět a vyřvat ven za každého počasí). Každý to na nastavené jinak a pro těhotnou ženu, kterou takové prostředí unavuje, je to prostě něco, co se těžko snáší.
Ještě mám jeden tip - když se chci s někým s dětmi sejít nezávazně, dáme si sraz na hřišti, děti můžou řádit, nikdo nikoho nehostí a kdykoliv můžeš jít domů 🙂