Nový vztah, když už jsou děti. Jak to máte vy?

Tak u nás to bylo tak, že můj současný manžel svoje děti nemá v péči. Po rozvodu bydlel u rodičů v Letňanech a my na Lhotce, jeho děti na Jižňaku.
Po roce jsme našli společný bydlení v Braníku, aby moje děti to měly blízko do školy. A manžel to měl zas blíž za dcerami.
Ale u vás je to komplikovanější, jestli i on má děti v péči. Tak pak buď najít kompromis, a nebo to ukončit, když v tom sama nevidíš budoucnost. A spíš najít může bez závazků.

@kridav hm, děkuji za sdílení. Ten můj přítel nemá děti ve výhradní péči, ale má je velmi často. A hlavně- strašně nepravidelně, nedá se nic naplánovat. Navíc se s matkou děti moc nedokáží dohodnout, to me děsí asi nejvíc. Mám pocit, že mám dost problémů svých. No, muž bez závazků. 🙂 Tam se obávám toho, že nesnese omezení dětmi, navíc nikoli jeho vlastními. Resp je mi jasné, že se 3 malými dětmi asi nejsem žádné terno. Nicméně, beru to realisticky, nehroutim se, ono to nějak dopadne. Klidně si dám od chlapů pauzu, jen doufám že nebude trvat do konce života😄

@skororozvedena mam pohled z jine strany. Muj ex prisel o maminku v 7 letech, jeho tatinek si nasel pritelkyni s podobnym osudem, taky vdova se 2 chlapci ve stejnem veku. Kazdy mel svuj byt a staral se o sve syny, financne, materialne i vychova oddelene. Nejake spolecne prazdniny a vylety, ale jinak oddelene, ono by to se 4 kluky asi v panelaku asi ano neslo. Dusledkem bylo, ze nikdo nemel zadny vztah k nikomu, takovy podivny rodinny nerodinny spletenec, po roce jsem z toho utekla, neumim si predstavit do toho privest deti.
Nerikam, ze to vzdy musi byt spatne, ale i takhle to muze dopadnout. Drzim ti palce

@skororozvedena to věřím, že to musí být náročný, abyste se dohodli na společných aktivitách, když má děti různě.
Přeji Ti moc, aby si to pravý štěstí jednou našla a mohla být spokojená, a měla vedle sebe toho pravého 😊
A ještě dodám, manželova ex s dvěma dcerami si našla může bez závazků a o 10 let mladšího. Teď mají spolu dvojčata.
Tak určitě neztrácej naději 😊
On ten vztah s mužem a jeho dětmi taky není moc ideální. Vždy jsem chtěla velkou rodinu, takhle se mi to splnilo, ale už jsem za tím neviděla to, že na ně musí platit, a zrovna teď v covidovy době, máme finanční krizy. Manžel má málo práce, o to míň peněz, od června zvýšený alimenty. A hned jsme skoro 9 tisíc v mínusu, který nám dost chybí.
Naštěstí mam já možnost v práci si o víkendu slušně přivydělat, tak toho využívám, a manžel si užívá doma našeho syna. Bohužel jeho dcery k nám už nejezdí. Prý kvůli mně, ale spíš to je jen výmluva aby měly důvod. Protože tak 6 let bylo vše ok, pak přišla u nich puberta, zatajovani, lhaní. A mně se to nelíbilo, hlavně kvůli manželovi, tak jsem se ozvala, ale nakonec jsem stejně vždy byla ta špatná. A bohužel ani manžel nemá teď dobrý vztah s mými dětmi. Takže když to shrnu, tak poskládané vztahy nejsou moc dobrý 😔. Vždy tam asi bude ta rivalita k těm druhým dětem, a potřeba je taky vychovávat.

Já mám ''vztah'' jen pro sebe. Vídáme se o víkendech, kdy syn bývá u taťky a dítě do toho vůbec netahám. Navíc nás dělá něco málo přes 100 km vzdálenost. On děti nemá, nechce. Jsme spíš takoví lepší kámoši, co spolu tráví volné chvilky :D Funguje nám to tak skoro rok a půl.

@lenickakl Jojo, taky možnost. Jedna kamarádka to takhle má a je moc spokojená. Super, že Vám to funguje.

@kridav Díky! Já to trochu znám, bývalý manžel měl taky syna z předchozího vztahu, byl u nás co druhý víkend, klasika. S nevlastními dětmi je to asi vždycky složité. Snažila jsem se hodně, ikdyž jsem se s tím kolikrát prala, brala jsem to jako výzvu. Myslím ale, že mě syn měl rád. No, a co se týče alimentů, tak sama to teď vidím, jak ty peníze letí, naštěstí mám dobrou práci z domova, jinak bysme se už šli pást. Ale z pohledu "nové ženy" jsou to vždy zbytečně velké peníze, prostě ten pohled je jiný.

@kridav Jednoduché to určitě nemáš, tak přeju, ať to jde co nejlíp! Je fakt, že k tomu všemu ještě korona do toho, to nám chybělo..... Já naději neztrácím, ale nehodlám to nějak hrotit. Zatím to beru celkem pragmaticky tak, že ten můj vztah je lepší než nic. A uvidím, jak se to vyvine.

@janedv No, to je situace. Jen přemýšlím, zda to mohlo dopadnout u něj lépe, kdyby ty vztahy byly lepší, jestli je problém fakt vyloženě v tom způsobu uspořádání. A tady nastává otázka - co je tedy správně? Obětovat se dětem a rezignovat na vztahy? Mimochodem to slovo obětovat fakt nesnáším. Nebo si říct, že to děti nějak zvládnou? Je to fakt složité.

@skororozvedena děkuju 😊.
Tak to je dobře, že to tak bereš. Určitě jen čas ukáže, jakou ten vztah má budoucnost. Tak si ho v rámci možností užívej 😊

@skororozvedena jasne, tezko rict... Hele, neodvazuji se radit a vubec nevim, co by bylo lepsi. Obetovat se je podle me spatne vzdy, takze babo rad...

Tak u nás to bylo tak, že přítel nemá dceru v péči, takže když byly moje děti u svého otce, byli jsme u něj. Jelikož já bydlela a pracovala v Praze a on bydlel a pracoval v Beroune. Jinak jsme byli u mě a on dojizdel do práce. Svoji dceru bral na víkendy ke mě. Měla jsem větší byt a celkově lépe přizpůsobeny dětem. Po pár měsících jsem měla problémy s majitelem, takže mi přítel nabídl společne bydlení. Šli jsme tedy společně do Berouna do jeho bytu, dětem jsem tehdy měnila školku. Teď už tu oba chodí do školy. Našli jsme si domeček a funguje nám to takto už 5 let. Ne, že by tyto vztahy nebyly náročný, ale zatím jsme vždy našli nějakou schudnou cestu 😁 přeji hodně štěstí 😉

Ahoj. Ja mam dceru 8 let a pul rocniho chlapecka. Jeho biootec nas opusfil v 6tt.ve 20 tt jsem poznala sveho sveho soucasneho partnera. Za necely mesic jsme spolu rok. On teda deti nema, ale ja se behem vztahunprestehovala 120 km daleko od nej. Teda my uz dospeli donstavu, kdy se chcem sestehovat, tak hleda praci, reai si zalezitosti doma, ale zatim jsem tu porad sama, jezdi na vikendy, nebo my za nim, ted to jde kdyz neni skola, a klape nam to. Je nam sice smutno ale kde to. Ale jenfalt ze se tesim az budem ogmfiko rodina

@skororozvedena Můj druhý manžel neměl dítě ve svojí péči, já jednu dceru v mé péči. Když jsme spolu začali tak jsme se nejdřív navštěvovali, častěji chodil on ke mě, pak zůstával čím dál déle, dostal klíče, pak už i svého syna bral k nám když ho měl na víkend.. Až to dospělo do společného soužití.. Vztah bez společného bydlení jistě může fungovat, ale asi jde spíš o sex než o kdoví jak vážný vztah, protože každý vztah má nějaký vývoj, pokud jsou na obou stranách děti je těžší skloubit.. Každopádně já osobně bych do vztahu s chlapem který má děti ve své péči nešla.

Příbuzná má děti ve vlastní péči a její partner ve střídavě, žijí cca 40 km od sebe, a přestože je to vztah několikaletý a relativně stabilní, dokonce spolu mají další dítě, tak jim to moc nefunguje. Nemají na sebe čas, děti chodí do různých škol, oba investovali do svého bydlení, děti z předchozích vztahů se navzájem moc nemusí.... Za mě je to moc velká divočina, která ve finále nikomu nepřináší moc pozitiv...

@skororozvedena ja mela kolegu co z prvniho vztahu mel 1 dceru a nasel si pritelkyni-vdovu-se 3 detmi..vzdy jsem ho obdivovala,ze do toho sel a takhle se uvazal.Casem jsem zjistila,ze zil jen s ni a deti mu byly fuk..nevychovaval,zil vedle nich..kdykoliv chtel,sbalil se,jel se projet atd..vse mu bylo tolerovano..zena ani nepipla,chtela si hp udrzet..pak se sveril,ze ji zatajuje i vysi prijmu(mel ho vysoky)..celkove divny...ale roky jsem ho uz nevidela tak nevim jak to pytlikuji dal

My už 2 roky fungujeme na dálku 200km.jezdi každý víkend,svatky volná. Děti máme oba stejme na víkend, takže jeden spolu sami a druhý víkend s dětmi. Voláme si každý den o několikrát a jde to. Ano nějaká žárlivost tam je ale když se chce fungovat to může